N‡vrat na hlavn’ stranuVz‡cnŽ kanadskŽ (a snad i trochu českŽ)
olympijskŽ medaile
Jan Hudec z’skal bronzovou
medaili v alpskŽm lyžov‡n’
Medaile ovšem patř’ těm,
kteř’ je vyhraj’. Ale kdo může odsuzovat n‡s ostatn’, kteř’
na to nem‡me, že se přihř’v‡me při ohn’čku mimoř‡dnŽ
dovednosti a sl‡vy, s nimiž jsme nějakým n‡hodným
incidentem spř’zněni. Podle Cathal Kellyho v torontskŽm Staru ze 17. œnora 2014,
bronzov‡ medaile v alpskŽm lyžov‡n’, kterou Jan Hudec v Soči 16.
œnora z’skal, m‡ větš’ cenu než zlat‡. Naposled ji pro Kanadu
z’skal v roce 1994 Edi Podiv’nský. I když jsem ve Staru
nezahlŽdl zm’nku o etnickŽm původu těchto dvou skvělých
sportovců (ale viděl jsem velkou fotografii Češky Evy
SamkovŽ, kter‡ vyhr‡la zlatou a namalovala si na horn’m rtu vous v n‡rodn’ch
barv‡ch), jejich jmŽna mi připadaj’ nějak dom‡cky zn‡m‡. Že by
poch‡zeli taky od n‡s? Samozřejmě, že medaile vyhr‡li pro Kanadu
a ti z n‡s, kteř’ žij’ v Kanadě už alespoň půl
stolet’, jsme samozřejmě na kanadskŽ olympijskŽ medaile hrdi (i
když to slovo se mi sem nějak nehod’: proč m‡me být hrd’
na něco, o co nem‡me nejmenš’ z‡sluhy?. Ale fakt je, že jsme). A
jest-li p‡novŽ Hudec a Pod’v’nský
se u n‡s narodili – i když jsme jim nijak nepomohli- jsme na ně
ÒhrdiÓ takŽ. (Pozn. red. Otec Jana Hudce se stal
mistrem Československa ve sjezdovŽm lyžov‡n’, matka se věnovala běhu
na lyž’ch. Na českŽm œzem’ Honza trvale pobýval pouze 10 měs’ců.
Jeho rodiče se totiž rozhodli pro emigraci z tehdejš’ho Československa a ide‡ln’ př’ležitost se naskytla při
dovolenŽ v Jugosl‡vii. Hudcovi se s desetiměs’čn’m
synem dostali na plachetnici podŽl pobřež’ až do It‡lie, odkud se pak přesunuli do Německa. Zde žili čtyři
roky, když se rozhodli pro definitivn’ odjezd za oce‡n – do Kanady. Edward ãEdÒ Charles Podivinsky je alpský lyžař s českými
kořeny. Zœčastnil se olympijských her 1994, 1998 a 2002 v Lillehammeru roku
1994 z’skal bronzovou medaili. - Wiki).
A teď (vlastně už před
chvilkou )jsem si vzpomněl, že j‡ jsem o Edi Pod’v’nskŽm
už d‡vno psal...Samozřejmě: v knize IT ALL BEGAN WITH PRINCE
RUPERT (2. vyd‡n’ 2005) je mu věnov‡no půl str‡nky (st.319) a je tam
zm’nka i o jeho druhu Zdeňkovi Metzovi. A je tam
dokonce naps‡no (ale anglicky), že Edi Pod’v’nský
je pýcha a radost jeho pražskŽ babičky (tak vida!), že je
členem kanadskŽho n‡rodn’ho mužstva, že z’skal pět světových
cen, že Kanadě vyhr‡l olympijskou bronzovou medaili v roce 1994 v Lillehammeru (prvn’ kanadsk‡ bronzov‡ alpsk‡ medaile od
roku 1980, kdy ji z’skal Steve Podborski).
Naposledy zaz‡řil ve Wengen ve
Švýcarsku v lednu 2000, kde skončil na třet’m m’stě.
Pamatuji se, jak mne těšily koment‡ře kanadských novin‡řů
o skvělŽm sportovci, ale ještě v’ce o lidských hodnot‡ch
tohoto vyj’mečnŽho člověka. Jeho babička
měla důvod být na něj hrd‡.
Co se doč’t‡m o Janu Hudcovi
je stejně obdivnŽ. (A mimochodem Jan Hudec nen’ prvn’ český
sportovec toho jmŽna, který se proslavil – Alois Hudec vyhr‡l
mistrovstv’ světa v n‡řaďovŽm tělocviku v roce 1931 a na
kruz’ch obh‡jil svůj titul 16kr‡t (!); a z’skal olympijskou zlatou medaili
v Berl’ně v roce 1936 (douf‡m, že v př’tomnosti ř’šskŽho
kanclŽře Adolfa Hitlera) – ačkoliv tohle všechno v
ÔRupertoviÕ je, do indexu se nedostal – moc se mu omlouv‡m...)
Jan Hudec... Cathal Kelly se o něm ve Staru rozepsal: Třicet devět
dn’ před dnem, kdy Kanadě z’skal v tu neděli nejdůležitějš’
medaili, Jan Hudec byl upout‡n na lůžko. Kelly
pokračuje: V tomto bodě svŽ kariŽry tento dvatřicetiletý
lyžař je v podstatě bionický: sedm operac’ kolena. Čtyři
œplnŽ ACL rekonstrukce. V pravŽm koleně je kost na kosti. Destruktivn’, ničivý
problŽm p‡teře; rovněž nespočetnŽ věci jako operace
rukou, zlomenŽ paže a prstyÉ Koncem roku 2013 se Hudec poprvŽ od
svých ranných dvac‡tých let začal
c’tit slušně. Potom, 8.ledna, si při trŽninku vyšinul
disk. Tři dny se v posteli bez pomoci nemohl hnoutÉ Šest týdnů
se pot‡cel mezi efektivn’ paralýzou a pro kanadskŽ muže
dvacetiletým proklet’m nevyhr‡t prestižn’ disciplinu
na zimn’ olympi‡dě, aby nakonec to dok‡zal - v bolesti a aniž to
opravdu čekal (ale jedno důležitŽ opatřen’ na radu Edi Pod’v’nskŽho udělal: aby si usm’řil bohy
lyžov‡n’, pohřbil kanadský dolar, ve sněhu na konci
sjezdovŽ dr‡hy. Jeho v’tězstv’ s n’m prakticky nehnulo. Bylo to tak
zlŽ, že s n’m CBC odložilo rozhovor až se trochu
vzruš’. Když přišli po druhŽ, byl poř‡d
nevzrušený. Usoudili, že je asi nejklidnějš’ z
klidných KanaďanůÉ Všechny medaile si nejsou rovnŽ a
rozhodně mezi kanadskými v’tězi jsou v’tězi poutavějš’
a dominantnějš’, jejich př’běhy zaj’mavějš’ a tv‡ře
fotogeničtějš’. Ale ž‡dn‡ z
jejich medail’ nem‡ hodnotu medaile Hudcovy... Proč je Hudcova medaile
tak důležit‡? Cathal Kelly
m‡ odpověď: Přes zvyšuj’c’ se œroveň
kanadských mužských alpských lyžařů,
jsme zač‡tečn’ci v z‡kladn’m zimn’m sportu. Chceme-li být
br‡ni v‡žně, mus’me v’tězit v dědičných odvětv’ch
tŽto soutěže. Co je běh na kr‡tkou vzd‡lenost pro letn’ hry, je
alpskŽ lyžov‡n’ pro zimn’. Sportovn’ pradisciplina...
Hudcova medaile je nejdůležitějš’ medaile, kterou jsme tu
vyhr‡li, stejně jako nejnepravděpodobnějš’.
Mezi těmi 14 medailemi, kterŽ jsme zat’m vyhr‡li, Hudcův
nam‡havý pochod ...k podiu představuje ãkanadskou medailiÒ.
Napadlo mi, jak by bylo kouzelnŽ,
kdyby i Jan Hudec měl někde v Čech‡ch babičku pyšnou
na svŽho kanadskŽho vnuka. Poslal bych ji překlad přemýšlivŽho
Kellyho čl‡nku. Měla by radost.
(Před uz‡věrkou jsme se
dověděli, že v 17. œnora zahynul při lyžov‡n’,
když narazil do stromu,
v Montaně bratr Eda Podiv’nskŽho Tom.)
Josef Čerm‡k
Foto - internet
***