Navrat na hlavni stranu

Laska pameti
Tak nejak se jmenovala pisnicka od Blue Effectu z konce sedesatych let. Nejde mi o lasku k dejinam ci k historii, ale k minulosti.
Moje sestra objevila v pozustalosti po rodicich stare dopisy z tricatych let a najedno se pro ni otevrely nove pribehy. Drive se totiz psaly nejen dopisy, ale existovaly i korespondencni listky. V Praze meli skvelou potrubni postu a ta se dorucovala i nekolikrat za den. Takze stacilo v roce 1905 rano hodit korespondak do schranky, ze se s nekym chcete sejit odpoledne a v pet vecer dotycny jiz cekal v kavarne.
V dobe, kdy nebyly telefony si psala treba moje maminka se sestrou Ruzenou v Kutne Hore dvakrat tydne a to jeste v druhe polovine padesatych let a tak se z takovych dopisu dovime nejen neco o pocasi, ale i o financni situaci, kdy kdo koho napalil, kdo byl nemocny, rady babicky z roku 1934, jak se ma moje maminka starat o meho bratra. Pravopis nebyl babiccinou silnou zbrani, ale ona chodila do skoly kolem roku 1890 a to se tehdy za Rakouska-Uherska na cestinu moc nedbalo.
Jenze cas bezel a nejen na papire se uchovavaly pribehy. V roce 1965 jsem cele prazdniny prodaval noviny a za vydelek, jsem si poridil kotoucovy magnetofon B4. Mel radu vyhod: byl ctyrstopy a trirychlostni. Takze se toho na jeden pasek AGFA nebo BASF za 155 Kcs pomerne hodne veslo. Dlouho jsem mel pouze dva pasky, ktere se prodavali s magnetofonem. Casem se jejich pocet rozrostl na dvanact. Neni to mnoho, ale ani to neni malo. Je to mozaika doby. Nejen, ze tam clovek objevi stare pisnicky, ty jsou i jinde, ale co mne prekvapilo, ze jsem se tehdy pomerne hodne venoval jazzu. Objevil jsem tam take neuveritelne poklady: prvni jazzove bohosluzby ve Vrsovicich v evangelicke modlitebne, piratske nahravky, ktere jsem udelal v sedmdesatych letech v Lucerne. Dezo Ursiny a Provisorium, Karel Kryl v divadle Slunicko z roku 1968 ci 1969 - tesne po okupaci, nahravky Vladimira Merty, rok 1968 - vysilani rozhlasu, ale i treba reportaz z utkani Sparta-Slavia ze zari 1965 pred padesati tisici divaky na Strahove.
Pravda zkousel jsem dat na cedecku nektere z techto pokladu svym znamym a moc jsem nepochodil. Jenze kdyz jsem byl minuly mesic na koncertu Jirky Grosmana na Masaryktownu, tak jsem v jednotlivych skladbach objevoval prave ta sedesata leta: Dukes of Dixeland ci Jonah Jones a jeho Saint James Infirmary. Krasne veci, ktere cas od casu oprasuji ve svem pocitaci.
Jak jsem je dostal do pocitace? Nemel jsem magnetofon a marne jsem ho shanel po celem Torontu, protoze moje B4 pred casem doslouzila. Az vloni v lete, kdyz jsem se byl podivat na videokazety, ktere po sobe zanechal Milo Kubik, jsem mezi nimi objevil i stary ctyrstopy magnetofon SONY urceny k vyhozeni a tak se mi podarilo magnetofonove pasky dostat na harddisk do pocitace ve formatu mp3.
Milo Kubik byl nejen velkym sberatelem, ale i archivarem (narozdil ode mne vsak velice peclivym a kazdy porad, ktery natocil opatril dokumentaci). Zanechal po sobe radu videokazet a byla to myslenka Josefa Cermaka, ze by byla skoda, kdyby tato sbirka zmizela na vecne casy.
Navrhl jsem mu tedy, ze by bylo dobre tyto videokazety prehrat na DVD disky, protoze pak je velice jednoduche udelat jejich kopie. Zaroven jsem se dovedel, ze nektere diskety jiz jsou v archivu na konzulatu. Dohodli jsme se, ze by se mely vytvorit ctyri sady asi jednoho sta disku, ktere by byly ulozeny na konzulatu v Torontu, v knihovne na Masaryktownu, v Libri Prohibiti v Praze a ctvrtou sadu bych opatroval ja.
Tematicky jsem DVD rozdelil do peti skupin: Televizni vysilani v Kitcheneru, Nove divadlo, Dokumenty, Profily krajanu a vysilani Okno.
V prvni casti jsou treba zabery ze zivota v Kitcheneru na prelomu sedmdesatych a osmdesatych let, beseda s redakcni radou Zapad, vypraveni Josefa Skvoreckeho o Cesich ve valce Severu proti Jihu, ale i dve Havlovy jednoaktovky Audience (Vladimir Bubak a Jan Uhde) a Vernisaz (Zdena Novotna, Tomas Masek a Ivan Razl). Take jsem se pobavil pri uvodu Stanislava Reinise k televizni premiere. Podobne jako v Ceskoslovenske televizi nastavovali zrcadlo (hlasatelka uvedla nejaky zapadni film frazi: "Autor nastavuje zrcadlo kapitalisticke spolecnosti), tak i Stanislav Reinis pred hrou nastavil zrcadlo tentokrat socialisticke spolecnosti Zde je svetovym unikatem televizni rozhovor s Jirim Voskovcem v cestine (asi jediny existujici videozaznam).
V sekci Dokumenty jsou hlavne zabery z navstevy Vaclava Havla v Torontu 19. unora 1990, ale i koncert Karla Kryla na Masaryktownu v kvetnu 1988.
Nejbohatsi je zrejme sekce Profily. Muzeme zde videt Tomas Batu, Oskara Morawtze, Jiriho Corna, dve a pul hodiny trvajici rozhovor s Josefem a Zdenou Skvoreckymi
V posledni casti Okno - The Window zase muzeme sledovat udalosti od roku 1988 do roku 1995. Tato cast obsahuje celkem devatenact DVD disku.
Jestlize program Okno - The Window, bezel pouze na Cable 10 - Maclean-Hunter jednou za mesic, pak program Markety Slepcikove-Resovske Nova Vize bezi pro mnohem sirsi publikum kazdou sobotu na TV OMNI. Krome pravidelneho pulhodinoveho programu pripravila Marketa pred casem i hodinovy special Tri vlny o trech vlnach ceske a slovenske emigrace do Kanady. Minuly mesic v restauraci Destingo na Queen St. v predpremiere uvedla dalsi special tentokrat o vancouverskem Divadlu za rohem a Josefu Skalovi.
Zajimavosti je, ze podobne jako kitchenerska televize i Divadlo za rohem uvedlo v osmdesatych letech Vaclava Havla a to jeho hru Zebracka opera.
Datum vzniku Divadla za rohem je v roce 1975. Josef Skala mel dve lasky medicinu a divadlo. V dokumentu rika, ze nelze delat divadlo jako povolani a medicinu jako konicka, ale opacne, ze je to mozne. Ma rad divadlo, protoze je tam zivy clovek, ktery dela chyby, ktery se poti, zkratka v divadle je clovecina. Ceske divadlo bylo dulezite pro udrzeni jazyka v exilu, protoze nikdo netusil, ze se bude moci do Ceskoslovenska opet jezdit. V dokumentu jsou zachyceny i postrehy profesorky Markety Stankiewiczove z Vancouveru ci Ivana Klimy. I jako lekar tvrdi doktor Skala, ze pro pacienta je dulezitejsi osobni kontakt vice nez chorobopis.
Doufejme tedy, ze dokument o dr. Josefu Skalovi nebude poslednim v teto rade a kdovi mozna po dopisech, zvukovych zaznamech, televiznich dokumentech se treba objevi nove medium, ktere bude vypravet o soucasnosti.
Bohuzel nikdo si moc e-maily nebo textovky dnes neschovava
Ales Brezina
***

Navrat na hlavni stranu