Navrat na hlavni stranu

Zacalo to Clintonem?
Mozna, ze uz davno predtim. Ale v poslednich letech (rozhodne od vzkazu - necituji doslovne - byvaleho prezidenta Billa Clintona, pote co o vlas unikl nezadoucimu ukonceni sve brilantni prezidentske kariery, ze odpovida svym volicum za svuj vykon prezidentske funkce, ale do jeho soukromeho zivota jim nic neni), prezidenti a jini politicti vudcove se skoro hromadne odrikaji cti byt mravnimi vzory svym narodum. Dalo by se ­ a nijak zvlast prehnane - rici, ze se s nimi rozsypal pytel.
Ona ta oblast ctnosti, o niz se jedna, je opravdu obtizna a u vyborne zivenych, dobre vypadajicich vysoce uspesnych mladych muzu, tezko dosazitelna. Jste stredem vesmiru, svet se vam klani, zeny po vas slehaji obdivnyma a slibujicima ocima, ve vasem podvedomi se mihnou vasi predchudci v moci, kteri na milostna dobrodruzstvi uz nemeli, ale vydavali se za nastupce Boha na zemi, jimz nic nesmi byt odepreno. A kdyz ani to nepomuze, zaskocite si v duchu na Olymp, kde pro tyto veci bylo mimoradne pochopeni a kde bylo bezne, ze si nektery z bohu zaletel do podhori a pohral si s nekterou peknou pozemstankou. A samozrejme nemuzete dovolit, aby nejaky zavistivy volic si osvojoval pravo vase chovani komentovat.
Nedavno jsem se nad timto problemem zamyslil v souvislosti s clankem o druzce francouzskeho prezidenta Francois Hollanda, Valerie Trierweiler, s kterou neni zenaty. On zrejme nebyl zenaty ani s zenou, s kterou ma ctyri deti, ale na to bych nemohl prisahat. Nyni dosla rada na Valerii. Pan prezident si nasel nove rozptyleni: herecku, za kterou jezdi na motocyklu. Valerie se o tom dozvedela a skoncila v nemocnici.  Zpusobu, kterymi muzeme jeden druheho zranovat je nepreberna rada. A ovsem Valerie musela vedet, ze vstupuje na sopecnou pudu, kdyz se nastehovala do prezidentskeho palace.
A pak tu byl (a vlastne dosud je) nepominutelny Silvio Berlusconi. V roce 2013 ho casopis Forbes, ktery o tehto vecech leccos vi, umistil na zebricku nejbohatsich muzu na svete az na 194. miste (jenom 6,2 miliardy americkych dolaru), a ctyri roky predtim ho oznacil jako dvanacteho nejmocnejsiho muze na svete. Berlusconi (ktery mimo jine vlastni - nebo alespon spolu-vlastni - slavny italsky fotbalovy klub A.C. Milan), byvaly senator (loni byl vyloucen), byvaly italsky ministersky predseda, ktery byl obzalovan, ze mel nedovoleny sex s divkou mladsi 18 let, souzen a odsouzen (na ctyri roky) pro neochotu platit dane (soud to klasifikoval jako danovy podvod!). Pan Berlusconi je take znamy svymi skvelymi dychanky, na ktere si s oblibou zval politicke vudce z cele Evropy (proslycha se, ze jednim z nich byl i nedavny cesky ministersky predseda), pri nichz je muzum dovoleno obleknout se (zrejme ve skale od medvediho kozichu az po roucho Adamovo) podle sve predstavivosti. Jenomze lidu se nezavdecis: kdyz Silvio Berlusconi v listopadu 2012 rezignoval (ponekud nedobrovolne) na funkci ministerskeho predsedy, zastupy nevdecnych obcanu nadsene zanotovali slavne Hallelujah z Handlova Mesiase...
No a koncem minuleho stoleti (v roce 1998) byl americkou poslaneckou snemovnou (Congress, House of Representatives) 'impeached' (obvinen z krive prisahy a obstrukce spravedlnosti)  prezident Bill Clinton. Senat ho ale v procesu, ktery trval 21 dni,  obvineni zprostil. Zacalo to, jako skoro vsecko v zivote, docela vsedne. V roce 1996 nastoupila v Bilem dome (behem Clintonova prvniho volebniho obdobi) jako praktikantka Monica Lewinska. Brzy se s prezidentem sblizila. Lewinska se svym uspechem (vcetne korunniho dukazu: sveho modreho obleku, ozdobeneho stopami muzskeho sexualniho vymesku) sverila sve pritelkyni Linde Trippove, ktera si hovory nahravala. A take Monice poradila, aby modry oblek nedavala do cistirny...
O pripadu se rozepsal 21. ledna 1998 denik Washington Post. 26. ledna na konferenci v Bilem dome Bill Clinton (konference se zucastnila i jeho zena Hillary) informoval novinare, ze musi pracovat na projevu k narodu, ale ze chce narodu rici jednu vec: "Nemel jsem pohlavni styk s tou zenou - slecnou Lewinskou." Pristi den Hillary Clinton v interview na NBC zalezitost popsala jako "pravicacke spiknuti" proti jejimu manzelovi. Clinton pod prisahou potvrdil, ze s Lewinskou pohlavni styk nemel. Monica Lewinska vysetrujicim organum predala nyni uz slavny modry oblek. President Clinton  ve vypovedi nahrane pro 'grand jury' 17. srpna 1998 priznal, ze s Lewinskou mel "nepatricny telesny styk".
Neni bez zajimavosti, ze republikansky utok na Clintona v kongresu vedl jeho predseda (a pozdeji jeden z republikanskych prezidentskych kandidatu),  Newt Gingrich, ktery ve stejnem roce priznal, ze mel pomer s internistkou v Bilem dome, ackoliv byl zenat (jeho druhe manzelstvi). A snad nejdulezitejsi je Clintonuv doslov, kdyz bylo po vsem: afera s Monicou Lewinskou bylo vazne mravni provineni, ktere se pokousel ospravedlnit nebo alespon vysvetlit politickou a osobni krizi, kterymi v te dobe prochazel.
A to nas privadi k nejnovejsi (a trochu odlisne: nejde o sex) epizode v prebohatem repertoaru nasi lidske slabosti, k torontskemu (vice mene jen jmenem) starostovi, Rob Fordovi. Jeho pribeh by byl uplne nechutny, kdyby soucasne nebyl tak hrozne smutny. Ford byl obvinen, ze kouril kokaine. Byl pri tom zachycen na videu. Snad stokrat to verejne poprel. Ale poveril sveho pritele Lisiho v minulosti odsouzeneho pro vyhrozovani vrazdou a a soucasne obvineneho z dalsich trestnich cinu, aby video nasel a koupil (i kdyz soucasne tvrdil, ze neexistuje). Kdyz policie oznamila, ze video ma, Ford se priznal, ze tedy kokain kouril, ale ze byl tak zpity, ze nevedel, co dela. Televize (nakonec i americke stanice) skoro denne prinasely zabery blaboliciho torontskeho starosty, casto urazejiciho sefa Torontske policie Blaira. Rok skoncil jako jeden z nejostudnejsich lidi na svete. Toronto se svezlo (a veze) s nim.  Doslo to i Fordovi, ponevadz oznamil, ze prestane pit a zacne novy zivot. Jeho novy zivot byl kratky. V predposlednim lednovem tydnu se v restauraci v torontskem predmesti opil do blaboliveho stavu, v kterem urazel sefa torontske policie, cleny mestske rady a zeny (ktere dokonce castoval vyrazy importovanymi z Jamaiky). Zabery byly vysilany televizi. Kdyby nebyl ­ i kdyz jen jmenem ­ torontskym starostou, bylo by mi ho lito: jeho opile blaboleni, oci, ktere zrejme nic nevnimaly, roboticke pohyby by ve mne vyvolaly soucit. Ale Rob Ford torontskym starostou je a svou mravni nahost zakryva plastikem zname vymluvy: Co delam ve svem soukromem zivote je moje vec.
Myslim, ze je to veci i tech, jichz jmenem vykonava svuj urad. Nemyslim, ze se muzeme ve svych cinech rozdelit na dve pulky, soukromou a verejnou. Nemyslim, ze se dokazeme soustavne chovat jako slusni lide ve verejne funkci a jako nechutne parodie samy sebe v soukromi. Rob Ford by se zaslouzil o mesto, ktere uctilo jeho otce jmenem ulice, a ktere on vystavil svetovemu vysmechu, kdyby rezignoval a odesel z verejneho zivota.
Josef Cermak
***

Navrat na hlavni stranu