Urbanizace v Cine
1. cast
Pro Satellite z Ciny byvaly
konsul v Torontu Richard Krpac
Vesnican vyrabejici plastove hracky
v Kantonu nebo uklizejici ulice v Sanghaji ma pro cinskou ekonomiku
petkrat vyssi prinos nezli tentyz vesnican hospodarici na svem
pulhektarovem policku uprostred secuanskych hor.
Tato, ponekud cynicka pravda, kterou vzalo pragmaticke komunisticke
vedeni zeme za svou mantru okolo roku 1980, se stala hlavnim motorem
cinskeho ekonomickeho zazraku uplynulych triceti let. Stovky milionu
obyvatel vesnic v cinskem vnitrozemi se vydaly za vidinou lepsiho
zivota do cinskych aglomeraci na vychodnim (Peking, Sanghaj, Tianjin)
a jiznim pobrezi (Guandong/Kanton, Shenzhen). Cina tak v mnoha
aspektech nasleduje cestu, kterou v historii usly mnohe dalsi
zeme v Evrope i v Severni Americe. Pittsburgh, Detroit nebo Chicago
by se v devatenactem stoleti stezi staly prumyslovym srdcem americkeho
Stredozapadu bez prisunu levne pracovni sily z Evropy a prumyslova
revoluce v Britanii by se zahy zadrhla nebyt stovek tisic vesnicanu
vyhnanych z poli do manufaktur v Glasgow, Manchesteru a Londyne
v ramci procesu ohrazovani.
V cem se cinska cesta lisi od britske ci americke na prvni pohled
je magnituda. Cinska cesta k urbanizaci a k prosperite neni postavena
na zadech a mozolech milionu, ale stovek milionu osob. Zatimco
v roce 1980 zilo v cinskych mestech 200 milionu obyvatel, o tricet
let pozdeji v roce 2010 se uz hovori o takrka 700 milionech a
v roce 2030 bude dle prognoz zit v cinskych aglomeracich 1 miliarda
obyvatel (sic!). Jinymi slovy, behem pul stoleti od smrti Mao
Ce-tunga, ktery az do sveho skonu dogmaticky trval na striktnim
rozdeleni venkova a mesta, naroste pocet obyvatel cinskych mest
o 800 milionu - o populaci USA a EU dohromady. Predpoklada se,
ze v roce 2030 bude 221 cinskych mest vetsich nez jeden milion
a 23 vetsich nez pet milionu. V ramci cinske urbanizace tak mimodek
dojde k daleko nejvetsi migraci v historii lidstva. Zajimavym
ukazatelem urbanizace, resp. industrializace zeme je okamzik,
kdy pocet mestskych obyvatel prevysi pocet obyvatel vesnic - ve
Velke Britanii k tomu doslo v roce 1851, v USA v roce 1920 a v
Cine v roce 2011.
Dalsim rozdilem cinske urbanizace oproti evropskym a americkym
je, ze cinskou hrbolatou cestu k prosperite nepopisuje Charles
Dickens, Emile Zola nebo Upton Sinclair, ale urednici Svetove
Banky, OECD, Greenpeace a McKinsey. Pribehy cinskych Oliveru Twistu
tak ponekud zanikaji mezi statistickymi udaji a prognozami budouciho
vyvoje. Pritom o dramaticke a mnohdy i tragicke lidske osudy neni
nouze, nebot, podobne jako v pripade jinych zemi, i Cina ma problem
podelit se o vynosy industrializace s temi, na kterych je cely
jeji uspech postaven. V soucasne dobe se odhaduje, ze vice nez
250 milionu pristehovalcu z vesnic nema povoleni k pobytu ve meste,
kde zije a pracuje - a je nadale registrovano ve vesnici sveho
puvodu, odkud odesli leckdy i pred nekolika desitkami let.
***
Hukou - cinske
povoleni k trvalemu pobytu
Povoleni k trvalemu pobytu, tzv. hukou, vzniklo
v padesatych letech dvacateho stoleti a hlavni inspiraci pri jeho
zavadeni byla kontrola a restrikce obyvatel dle sovetskeho vzoru.
Drzitele vesnicke hukou meli predevsim povinnost zivit
delniky ve mestech, resp. odvadet druzstvu potazmo statu vynosy
svych poli. Lide ve mestech nemeli narok na pudu, ale dostavali
potravinove listky. Hukou zaroven komunistickemu rezimu
poslouzilo k naprostemu odriznuti vesnic od mest a zamezeni migrace
behem hladomoru a represi behem Velkeho skoku a Kulturni revoluce.
Od smrti Mao Ce Tunga v roce 1976 se postupne rezim hukou uvolnoval
- dnes je jeho hlavnim smyslem v pripade vesnicke hukou pravo
k uzivani cca pulhektaroveho pole, a pravo na bydleni, socialni
a zdravotni zabezpeceni a k pristupu deti do statnich skol v pripade
mestske hukou.
Z teto ponekud generalizujici definice (v kombinaci s neochotou
mistni samospravy vydavat pristehovalcum mestska hukou) vyplyva
hlavni problem cinske urbanizace, ktery nekteri komentatori nazyvaji
cinskym urbanistickym apartheidem. Ctvrt miliardy pristehovalcu
zije ve mestech bez pristupu k socialnim a zdravotnickym sluzbam.
Vetsina z nich nema narok na standardni prispevky na bydleni,
zije v ubytovnach postavenych vedle tovaren, pracuje sest dni
v tydnu, 10 12 hodin denne za prumerny mesicni plat okolo
6 000 Kc. Do domovske vesnice se vraci jednou rocne na dva tydny
behem cinskeho Noveho roku. Deti obvykle zustavaji s prarodici
na vesnici rodice na ne ve mestech nemaji cas a statni skoly
je nemohou prijmout.
Na druhe strane, prumerny vydelek farmare na vesnici je ctyrikrat
mensi nezli nejnizsi mzdy ve meste - pouhych 1500 Kc mesicne.
A mnozi migranti vydelaji ve meste za mesic tolik, jako jejich
bratranci na vesnici za rok. Motivace ekonomicky aktivni casti
populace k presunu do mest tak je zrejma na prvni pohled a jen
stezi lze predpokladat, ze proud pristehovalcu ustane.
Situace cinskych migrantu ve mestech v leccems pripomina situaci
pristehovalcu ci cizincu v mnoha rozvojovych (Indie, Brazilie),
ale i vyspelych zemich - viz jiz mnoho let trvajici vypjata diskuse
v americkem Kongresu a nekterych statech americke Unie o pravech
mexickych nelegalnich pristehovalcu na vzdelani jejich deti a
socialni podporu. Situace v Cine je vsak navic komplikovana neobvyklou
strukturou financnich toku mezi cinskym statem a mistni samospravou.
S mirnou nadsazkou lze rici, ze cinsky stat bere vse, nedava zpet
nic a navic ocekava, ze mistni samospravy pokryji veskere naklady
na bydleni a zdravotni a socialni zabezpeceni svych obyvatel z
vlastnich zdroju. Podle zpravy Svetove banky disponuje mistni
samosprava pouhymi 34 procenty danovych odvodu, zato je povinna
hradit 60 procent nakladu na verejne sluzby pro sve obyvatelstvo.
Tento alibisticky pristup cinskeho ustredi ma nekolik dopadu.
Za prve, stat je na urovni samosprav vyhladovely a zadluzeny,
zatimco na urovni ustredi se topi v prebytku. Za druhe, mistni
samospravy financuji sve potreby prostrednictvim velmi diskutabilnich
financnich nastroju, potazmo prodejem zemedelske pudy, ze ktere
vypudily vesnicke obyvatelstvo. Za treti, ochota mistnich samosprav
platit socialni a zdravotni naklady za pocetnou migrujici komunitu
je logicky miziva. A konecne za ctvrte, mestske obyvatelstvo nejen,
ze hledi na pristehovalce jako na nizsi kastu vykonavajici podradne
prace, ale zaroven trpi obavou, ze se drive ci pozdeji s nimi
bude muset delit o sve mestske vyhody.
Reforma hukou - povoleni k trvalemu pobytu byla jiz nekolikrat
v minulosti pripravovana, aby byla vzdy potichu zastavena. Experti
se vsak shoduji, ze reformu nelze odkladat donekonecna a ze vlada
prezidenta Xi Jinpinga a premiera Li Keqianga, o niz se predpoklada,
ze bude vladnout do roku 2023, k ni bude muset relativne brzy
prikrocit. Naklady na pokryti socialnich a zdravotnich potreb
300 milionu migrujicich obyvatel odhaduje vladni think-tank (Centrum
pro vyzkum) rozvoje na 3,6 bilionu Kc rocne, coz je castka rovnajici
se trem procentum cinskeho HDP. Na takto obrovskych nakladech
by se samozrejme velkou merou musela podilet centralni cinska
vlada radnice uz nyni dluzi kvuli masivnim injekcim do infrastrukturnich
projektu behem financni krize 40 60 bilionu Kc. Reforma
hukou vsak neni jen samoucelnym pozadavkem lidsko-pravnich
idealistu - krome odstraneni diskriminace by zvysene prijmy pristehovalcu
mely zasadni pozitivni dopad na roztoceni kola spotreby
a zvysujici se domaci spotreba je povazovana za zakladni predpoklad
pokracujiciho cinskeho rustu.
Status migrujicich pracovniku jako obcanu druhe kategorie je dlouhodobe
neudrzitelny. Nektera progresivni mesta (Chongqing, Sanghaj) jiz
zacala s pilotnimi programy zamerenymi na napraveni situace. Rozhodujici
roli vsak bude hrat rozhodnuti na centralni urovni o radikalnim
navyseni financnich zdroju mistnich samosprav.
Pokracovani priste