Chvala tolerancnimu patentu
Pred 232 lety 13. rijna 1781 vyhlasil cisar Josef II. tolerancni
patent. Neni to kulate vyroci, ale tuto udalost bychom si meli
pripominat nejen kazdy rok, ale kazdy mesic. Jelikoz se teto udalosti
prikladalo ve skolach malo vaznosti, zopakujme, ze Tolerancnim
patentem bylo povoleno vyznani augspurske (luterske), helvetske
(kalvinske), reckopravoslavne (nesjednoceni Rekove) a zidovske
(ktere nektere prameny nezminuji).
Prestoze nekatolicka nabozenstvi nebyla rovnopravna, ale pouze
tolerovana (k jakemusi zrovnopravneni doslo az v roce 1861), muzeme
pozorovat, ze tento patent sehral vyznamnou roli v 19. stoleti.
Evangelici jako Kollar, Safarik a Palacky silne ovlivnili narodni
obrozeni a meli vliv i na T. G. Masaryka.
Muj dlouholety pritel Jan Kozlik byl na jakemsi jednani v Turecku.
Kdyz jsem se ho zeptal, co ho tam prekvapilo, bez vahani mi odpovedel,
ze s nim casto jednali velice inteligentni blondate zeny (zrejme
potomci zavlecenych Slovanu). A kdyz jsem se ho zeptal, co ho
jeste prekvapilo, odpovedel, ze vsechny hajily islam, protoze
udrzuje rad a poradek a dodal: "Namitl jsem jim, ze to je
prave duvodem stagnace. Evropa se mohla rozvinout diky chaosu,
ktery zde byl ve stejnou dobu."
Rekneme-li to velice zjednodusene: Proto chvala Josefu II. a Tolerancnimu
patentu. Kdykoliv se zeme uzavrela pred vlivem jinych kultur,
znamenalo to stagnaci. Bitva na Bile hore prinesla do Ceskych
zemi stagnaci a Josef II. svym patentem prolomil barieru.
Dostavam obcas dopisy tu proti Romum, jindy proti islamu, take
na podporu quebecke vlady, ktera chce zakazat noseni nekterych
nabozenskych symbolu na verejnosti. Spolecnym jmenovatelem zde
byva veta, ze se projekt kanadskeho multikulturalismu nepovedl.
Nevim, proc pisatel s timto nazorem ho posila do etnickych novin,
ktere jsou dukazem presneho opaku. Copak organizace jako Ceske
a Slovenske sdruzeni nebo Masarykuv ustav ci nadace Hostyn
nepatri do teto kategorie? Copak jsme nezazili obdobi, kdy radove
sestry nesmely v nemocnici nosit obleceni, ktere patrilo k jejich
vyznani? Kdy verici lide nesmeli byt uciteli? Copak neni dokladem
opaku, ze v jedne zemi ziji v miru Srbove a Chorvati? Irsti protestanti
a katolici, ci v Torontu na sever od 401 v jedne oblasti par
kilometru od sebe zidi a muslimove?
Tyto hlasy se odvolavaji velice casto na krestanske tradice, ale
pokud se podivame do Noveho zakona, pak je to prave apostol Pavel,
ktery vystoupil v Areopagu (Sk 17, 16-33) a vstupuje v dialog
s Atenany a hovori o Neznamem Bohu. Neni zde ani stopa po agresivite
ci mocenskem prosazovani krestanstvi, ale naopak snaha o pochopeni
druhe strany.
Josef II. byl velkym panovnikem; uvedomil si, ze tolerance a dialog
maji svou hodnotu. Bohuzel tyto hodnoty jsou prave dnes v ohrozeni
temito hlasy, ktere velice casto vypadaji libive.
Ales Brezina