Teplice -zámek
Teplice - mala historie
salonu Evropy
Venku tricet pet ve stinu, termalni voda tricet osm
ve vane takze tohle moc prijemne dohromady nejde nachazim
se v laznich Teplicich v Cechach a je leto roku 2013. Za svuj
zrod dekuji lazne lecive termalni vode a to uz hezky davno. S
uzasem si prohlizim maly kapajici praminecek "Pravridlo"
one zazracne vody, jinak ukryte v hloubce padesati jednoho metru
- takova moznost zde totiz je u kasnicky jednoho z puvodnich mestanskych
domu. Kupuji si oplatku a prohlizim si dobove portrety tri davnych
mocipanu, vylepene hned v blizkosti oplatkarny. Samozrejme, ze
plakaty s portrety prosly dokonalymi technologiemi soucasnych
reklamnich studii a tudiz vsichni muzi na nich jen zari. Vsichni
tri jsou urostli a dokonale obleceni do tehdejsi mody. Rusky car
Alexandr I. predvadi bile rajtky, skoro jako leginy, zastrkane
do nalestenych holin; prusky kral Bedrich Vilem III. dal prednost
kalhotam v barve oslnive cervene a rakousky cisar Frantisek I.
elegantnim sedozelenym s ozdobou mrnavych cervenych knoflicku
na jakemsi lemovani. Jako muz je urcite nejhezci prusky kral.
A take to byl on, ktery si Teplice velice zamiloval a od roku
1813 do roku 1839 je temer pravidelne navstevoval kazdy rok. Tihle
tri urozeni se zde sesli na jare presne pred dvema sty roky a
vymysleli tady tise a konspiracne jak zastavit Napoleonovo tazeni
z Drazdan na Prahu. A to se jim take podarilo bitvou u blizkeho
Chlumce pozor nepoplest s bitvou sedlaku u Chlumce jineho.
Rakousky cisar se tehdy ubytoval na zamku a ostatni ve vybranych
mestanskych domech. Dum, kde se tehdejsi "konspiracni"
jednani konalo stale stoji na dnesnim Zameckem namesti a je oznacen
informacni deskou.
A ted se uz prochazim v zamecke zahrade, ktera je obrovska v anglicke
parkove uprave i vcetne rybniku. Dulezite je, ze si zdejsi dokonala
a vzacna zelen i dost umi poradit s tim letosnim umornym vedrem.
Kdyz teplicke lazne byly v 19. stoleti na vrcholu sve dokonalosti,
plnila zamecka zahrada ulohu zahrady promenadni. Ted zde uz nelze
potkat basnika a spisovatele Goetheho a skladatele Beethovena,
presto je dodneska znama historka jejich prochazky touto zahradou,
kdy se Goethe hluboce klanel rakouske cisarovne, kdezto Beethoven
nevychovane odkracel pryc. Lazne v 19. stoleti nesly pojmenovani
Salon Evropy anebo take Mala Pariz. A bylo to pojmenovani
nanejvyse pravdive. V Teplicich se schazela jak veskera vladnouci
slechta, tak predstavitele umeni, a mnozi z nich se zde i lecili.
Snad nejhonosnejsi byl v tomhle smeru "panovnicky kongres"
v roce 1835, kdy se slavnostne pokladal kamen k ruskemu pomniku
pripominajicimu bitvu u Chlumce. Za vsechny tehdejsi pritomne
jmenuji rakouskeho cisare Ferdinanda V. s choti, ruskeho cara
Mikulase s velkokneznou Olgou, pruskeho krale Bedricha Vilema,
belgickeho prince Charlese de Ligne, a slechticke rodiny Lobkovicu
a Chotku.
Lazenstvi se na rozvoji Teplic vysoce podilelo. V roce 1870 sem
za lecenim prijizdelo plnych trinact tisic lidi rocne. Trend se
zmenil, kdyz o deset let pozdeji zatopa dolu v okoli Duchcova
zasahla i pramen termalniho lazenskeho vridla a lazne se ocitly
bez lecebne vody. Technickymi vrty byla voda pozdeji opet obnovena,
ale povest lazni znacne utrpela. Na dalsim utlumu se po valce
projevil odsun Nemcu a hlavne pak cilene zamereni komunistickeho
rezimu vybudovat zde hnedouhelnou energetickou zakladnu doprovazenou
nicenim zivotniho prostredi a totalnim zanikem kulturniho a spolecenskeho
zivota. Dnes jsou Teplice temer uplne opravene a lazenstvi opet
moderne funguje. Zivotnimu prostredi je venovana obrovska kultivace.
Znovu stoupa pocet hostu, jen tuzemska klientela je zatim stale
ponekud slabsi. Zcela jiste je na vine novy indikacni system a
velmi omezene financni kryti zdravotnich pojistoven. Trochu informaci
v cislech asi neuskodi. Prvni ctyri mesice roku 2012: z Cech 63%
(40), Nemecka 19% (18), rusky mluvicich zemi 11% (27), arabsky
mluvicich 5% (13). Cisla v zavorkach znaci totez obdobi v roce
2013.
Letosni tropicka vedra vytvorila na chodnicich mnozstvi prijemnych
predzahradek s pestrou nabidkou zmrzlin, matovych chladivych mineralek
a hlavne dobrym zdejsim pivem. Tyhle predzahradky nikterak neubraly
na kavarenske a cukrarenske slave prostor umistenych v domech.
V Cafe Beethoven je kava i s preludovanim velmi, velmi libivych
klavirnich melodii. Jen nevim, zda by byl Beethoven spokojen se
skutecnosti, ze klavirista ma sice sako, kosili vsak nahradil
modernim trickem, kalhoty ma trictvrtecni a bose nohy jen v letnich
vzdusnych sandalech. No, co ja vim, treba by to vubec Beethovenovi
nevadilo, jeho nekonvencnost by tomu plne odpovidala. Kazdopadne
se na klaviristu diva docela pratelsky ze sveho portretu umisteneho
na stene spolu s Goethem a Marii Louisou, Napoleonovou manzelkou,
ktera kdysi take Teplice navstivila a obdivovala.
Teplice maji jiz drive zminovany obrovsky zamek. Puvodne to byl
klaster benediktinek postaveny ceskou kralovnou Juditou ve 12.
stoleti. Klaster preckal i dobu husitskou, ktera nenechavala klastery
bez drancovani. V jakesi kronice se uvadi, ze se radove sestry
dokonale pratelsky o husity postaraly a ti je usetrili. V dalsi
dobe klaster chatral jeptisky definitivne koncem 15. stoleti
klaster opousteji a ten pomalu a postupne je prestavovan na jakousi
slechtickou tvrz a pozdeji uz zamek. Strida hojne majitele, zacina
to Johanou z Rozmitalu, manzelkou Jiriho z Podebrad, a pak
radou dalsich. Ustaleni zacalo az rodem Aldringeru v 18. stoleti
ti zde pobyvali az do roku 1945. Takze krestni list zamku
je hodne pestry. Zrod je romansko goticky, srdce renezancni, odev
barokni a klasicistni. Dnes je v zamku umistene muzeum, presto
cast zameckych interieru je zajemcum pristupna. Nektere spolecenske
pokoje me svym vybavenim docela nadchly, hlavne posledni z nich
- dobova jidelna. Kdyz jsem si vsak vyslechla, ze pokoj slouzil
v soucasne dobe pro filmovani jakehosi rakouskeho filmu a filmove
kulisy predstavujici vybaveni jidelny jiz trvale zustaly a klamou
ted navstevniky svoji historickou nepravosti, tak nevim, zda se
mi jeste tolik libi dve obrovske vazy v jinem pokoji, dar cara
Mikulase. Co kdyz je tam nechal dat treba Jakubisko?
A nakonec tri otazky jako vzdy, kdyz pisu o nejake slechticke
dobe.
1. Na co se lecil Beethoven v Teplicich? Tezke, moc tezke! Byla
to nedoslychavost, pry po revmatismu.
2. Proc jezdil prusky kral tak casto do Teplic? Jednoduche, moc
jednoduche! Zamiloval se tady do hrabenky Augusty Harrachove a
nakonec se s ni i ozenil.
3. Na jakych dilech pracoval Beethoven v Teplicich. Nebudu vas
napinat na sedme symfonii, take na osme a hlavne na dopise
"Nesmrtelne milence", kdy se dodneska nevi, o koho vlastne
slo.
Ing. Jana Fafejtova, Praha