Ralska gubernie
Sovetsky svaz 60 km od Prahy, tajemna nepratelska zona uprostred
Cech, okupacni vojenska zakladna o rozloze 250 km2. Tohle vsechno
si pod pojmem Ralsko muzeme predstavit. Ale tohle vsechno je jiz
take 22 let historii. Inu, bejvavalo. Pro dnesni stredni generaci
znamena Ralsko predevsim raj cyklistu a kouzelnou krajinu mezi
tremi duverne znamymi dominantami strednich a severnich Cech:
Jestedem, Ralskem a Bezdezem. Tyto pomyslne vrcholy trojuhelnika
jsou tu spolehlivymi strazci vasich kroku, vaseho slapani do pedalu.
Vynoruji se v terenu sice ocekavane, ale prekvapuji svoji blizkosti
a udivuji svoji majestatnosti. Jsou to prirodni majaky s lidskou
rukou dotvorenou korunou, ktere vam za dostatecne viditelnosti
nedaji prilezitost nadlouho zabloudit.
Pouze Jested se znamou siluetou Hubackova vysilace si behem 23
let sovetske okupace zachoval ceskou "posadku". Zbyle
dva majaky se znamym stredovekym hradem na vrcholu Velkeho Bezdezu
a hrdou zriceninou jednoho z nasich nejstarsich hradu - Ralska
- obsadili sovetsti dobyvatele. Meli odtud vyhled daleko do ceske
kotliny a znamenity prehled o "sve" ralske gubernii.
Pro ty, pro ktere tato novodoba historie k Ralsku neodmyslitelne
patri, pro ty, kteri zazili Ralsko prvnich let po revoluci, musi
byt jeho soucasny stav zklamanim. Jiste tu nejde o nostalgii po
casech vazalskych, nybrz po zarezech a stopach, ktere tu Stredni
skupina vojsk "docasne" umistena na ceskoslovenskem
uzemi zanechala. Priznejme si, ze prave tyto "nehezke pomniky"
v nas vyvolavaly jistou satisfakci, pocit spravedliveho trumfu
nad neporazitelnou Rudou armadou, nad bolsevickou supervelmoci,
ktera tyto sve pozice byla nucena beze slavy vyklidit. A devadesata
leta byla na tyto "pomnicky" v Ralsku velmi bohata.
V opustenych objektech jste jeste dokazali odhadnout, cemu slouzily,
nechybely napisy v azbuce, nastenne malby s bojovou a budovatelskou
tematikou, i lidsky srozumitelne vzkazy prostych vojaku na zdech,
mezi kterymi ubijeli svuj dlouhy cas. Nemohli tusit, kdo jejich
zaznamy bude za par let cist, nemohli tusit, ze zrovna vam prozradi,
odkud pochazi, kolik jim jeste zbyva do civilu, pripadne, ze jejich
srdce patri jakesi Natase tisice kilometru daleko na vychode.
Bratrska okupacni armada vojensky vycvikovy prostor Ralsko a Mlada-Milovice
vyuzivala nejen jako obrovske cviciste a strelnici, jak tomu bylo
za Nemcu a za nasi lidove armady, ale ona tento prostor primo
kolonizovala. Obydlela ho svymi vojaky a rodinnymi prislusniky
dustojniku. Postavila cela panelova sidliste pro tisice obyvatel,
vlastni obchody a skoly. V soucasnosti je jen cast teto civilni
vystavby vyuzivana. Rada panelaku se stovkami bytu chatra dal.
A osud vojenskych objektu je davno zpeceten. Jiz pocatkem 90 let
bylo vsechno, co se dalo snadno ukrast - okna, dvere, sanitarni
zarizeni, okapy - rozkradeno. Nase armada si prevzaty majetek
nedokazala ubranit. O dalsi zkazu se tedy postaraly dest a mraz.
Na druhou stranu vsak vojaci kousek po kousku zbavili uzemi ohromneho
mnozstvi nebezpecne munice. Ne ale beze zbytku. Dopadovou plochu
letecke strelnice nebylo mozne asanovat, a tak je zde vyhlasena
stoleta stavebni uzavera.
Spravcem uzemi Ralska jsou nyni Vojenske lesy a statky, divize
Mimon. Ty planuji prostrednictvim najate firmy vyse zminene objekty
definitivne odstranit. Je politovanihodne, ze zadna z onech "pamatek"
nebyla cilene zachovana coby pripominka doby, kdy cca jednu hodiny
jizdy od Vaclavskeho namesti byla dislokovana ohromna cizi vojenska
sila s vlastnim letistem, velitelsko-technickym centrem pro pripad
jaderne valky, jakoz i se skladem pro nuklearni munici. Strategicka
sila, ktera dohlizela na to, aby politicke loutky na prazskem
Hrade delaly tu spravnou vnitrni i zahranicni socialistickou politiku.
Minulost je Vojenskym lesum a statkum zjevne lhostejna. Ze by
navazovaly na destruktivni armadni tradici vuci historickym a
umeleckym pamatkam? Pokud jde o soucasnost, snazi se vojenska
sprava oblasti presvedcit navstevniky o svem kladnem vztahu ke
zdejsi pestre a bohate prirode. V osade Hradcany, pobliz stejnojmenneho
rozsahleho valecneho letiste, provozuje informacni stredisko.
Zajemce se zde dozvi o nekolika oborach s tisici kusy lovne zvere,
ba dokonce, a to je skutecna rarita, o polodivokem chovu zubra
evropskeho. Tento pribuzny americkeho bizona dosahuje hmotnosti
bratru az 1200 kg. Doporuceni pro turisty zni, nepriblizovat se
k nemu na mene nez 100 m. Ale, reknete, neni uz to sam o sobe
pokrok? Sovetsky vojak ve zbrani byl daleko nebezpecnejsi. Nejen
pro zabloudivsiho houbare, ale primo pro tech 15 milionu obyvatel,
kteri byli v tehdejsim Ceskoslovensku doma.
Miroslav Petr - Ralsko: srpen/zari 2013
