Z filmu J. Lehotskeho Zazrak
Ne zrovna optimisticke filmy
na Torontskem festivalu
Na Torontskem mezinarodnim filmovem festivalu budou filmy z byvaleho
Ceskoslovenska zastoupeny vic nez v minulych letech. Charakteristicke
pro ne je, ze ani jeden z nich neni zrovna komedii. Jiz skoro
tradicne zde uvidime severoamerickou premieru filmu Jana Hrebejka.
Prestoze film Libanky byl jiz na festivalu v Karlovych
Varech, do kin v Ceske republice a na Slovensku prisel az koncem
srpna a nyni ma severoamerickou premieru.
Navazuje na filmy Kawasakiho ruze a Nevinnost. V
hlavnich rolich jsou Anna Geislerova (Tereza) a Stanislav Majer
(Radim). Oba maji za sebou manzelstvi, zklamani, deti, ale i nadeji,
ze to tentokrat vyjde. Do svatebniho veseli vstoupi nepozvany
host (Ales - hraje Jiri Cerny), muz, ktery zna neco z minulosti
a ktery zacne psychicky deptat svatebcany. Lze anebo mluvi pravdu?
Film bude na festivalu: ve stredu 11.9. v 18:30 hodin v Scotiabank
13, v patek 13.9. v 18:00 hodin v Scotiabank 10 a v
sobotu 14.9. v 15:00 v Scotiabank 10.
Slovensko bude zastoupeno filmem Juraje Lehotskeho Zazrak.
Na scenari se podilel Marek Lescak, ktery spolupracoval i
na filmu Martina Sulika Cigan. Juraj Lehotsky pro zmenu
upoutal svym predchozim dokumentem Slepe lasky. Tentokrat
jde o pribeh divek z polepsovny, ktere maji sve sny, sve lasky,
ale i sve zkusenosti s drogami a prostituci. Hlavni hrdinkou filmu
je Ela, kterou hraje Michaela Bendulova. Autori filmu ji objevili
v re-edukacnim centru po temer dvouletem hledani. Jeji osobni
zkusenost v nelehkem prostredi ji pomohla ztvarnit hlavni roli
ve filmu.
Film bude na festivalu v utery 10. 9. v 10:00 v TIFF 3,
ve ctvrtek 12.9. v 12:00 v Jackman Hall a v patek 13.9.
v 18:30 v Scotiabank 8.
O trilogii Agnieszky Holland Horici ker jsme psali minule.
Od te doby jsem mel moznost tento film znovu cely videt a znovu
si uvedomit, jak je tezke udelat film o dobe, ktera urcila nasi
generaci a jiste se znovu a znovu vloudi nektere otazky, prestoze
se to vse udalo temer pred 45 lety.
Jeste pred rokem 1968 se zacaly v studentskem casopisu strojnicke
fakulty Buchar objevovat clanky podepsane sifrou sy.
Prestoze se jednalo prakticky o cyklostylovany casopis, brzy
koloval po Praze. Buchar se stal casopisem, ktery si studenti
pujcovali z ruky do ruky. Autorem clanku byl pozdejsi disident
Jiri Müller. Spolu s nim se zacal profilovat i Lubos Holecek.
Oba byli v letech 1966-1967 vylouceni ze strojariny a Holecek
byl povolan i pres spatny zdravotni stav na vojnu. Lubos Holecek
zacal v roce 1968 studovat Filosofickou fakultu UK. Byl znamy
obzvlaste z radikalnich a promyslenych vystoupeni behem Prazskeho
jara. Mezi studenty mel obrovskou autoritu a umirajici Jan
Palach ho jako jedineho pozval 19. ledna 1969 ke sve nemocnicni
posteli. Holecek byl pro nej takovou autoritou, ze jedine s nim
byl ochoten hovorit.
Komunisticky poslanec Vilem Novy vsak jiz 20. unora tvrdil v Ceske
Lipe, ze Palacha prinutila natlakova petice ve slozeni Ludek Pachman,
Emil Zatopek, Pavel Kohout, Vladimir Skutina a Lubos Holecek,
ktery, jak tvrdil Novy, je za hranicemi. Vilem Novy rovnez tvrdil,
ze Palachovi podali na tuto petici trestni oznameni.
V samotnem filmu misto Lubose Holecka vystupuje student Travnicek.
Podle Lidovych novin z 11. dubna 2013 to pry bylo na zadost Holeckovy
manzelky. Ve filmu se jedna o spojeni nekolika postav studentskych
vudcu. Soudu proti Vilemu Novemu se zucastnilo nekolik osob vcetne
Kohouta a Zatopka (ten udelal pozdeji pokani). Pachmana dokonce
privedli k soudu v retezech. Ve filmu to jsou pouze Palachovi
a Travnicek. Rovnez exhumace Jana Palacha, jak upozornil bratr
Jana Palacha Jiri, probehla jinak.
Lubos Holecek prisel tragicky o zivot v kvetnu 1976. Zabilo jej
auto, ktere vjelo na zastavku tramvaje. Objevily se i teorie,
ze jeho smrt nebyla nahodna, protoze ridic byl vojak z povolani
a vyvazl s mirnym trestem.
Otazkou je, zda film, roman, povidku nebo divadelni hru muzeme
posuzovat podle techto detailu. Autori filmu naopak priznavaji,
ze nektere sceny byly zamerne zmeneny. Nepredstiraji, ze vse bylo
presne tak, jak je ve filmu. Je to jako kdybychom porovnavali
roman ci film Vojna a mir se skutecnosti.
Podobne film Horici ker neni historicky dokument, ale jedna
se o pravdivou reflexi doby. Vypravi o statecnosti, o klickovani
a o ustupovani. O zdanlive marnem boji advokatky Dagmar Buresove
proti bezpravi. Vypravi o dobe, ktera byla prave zla tim, ze pravda
prestala byt pravdou a nahradila ji lez.
V dobe, kdy muzeme slyset nostalgicke vzpominani na stare zlate
casy, kdy v Moskve jsou opet zavirani lide za protest proti okupaci
Ceskoslovenska v roce 1968, je dobre, ze nekdo jako polska reziserka
Agnieszka Holland o tom znovu hovori.
Horici ker bude na festivalu: v nedeli 8. zari v 16 hodin
v TIFF 2, v patek 13. zari v 15:30 v Ryerson Theatre
a v nedeli 15. zari v 9:30 v TIFF 3.
Pred casem jsme na festivalu videli film kanadske reziserky slovenskeho
puvodu Ingrid Veninger Modra. Tentokrat predstavi film
Animal Project o skupine hercu, kteri se pohybuji po Torontu
prevleceni za zvirata. Film bude ve stredu 11.9. 19:30 v Isabel
Bader Theatre, ve ctvrtek 12.9. v 17:00 v Scotiabank 13
a v sobotu 14.9. v 19:45 v TIFF 4.
Ales Brezina