Navrat na hlavni stranu

Neuveritelny zazrak v Orlickych horach
Tyhle hory jsem dosud opomijela, ani nevim proc. Letos jsem se pokusila moji absenci dohnat. Co vam mam povidat, sama nadhera, louky, lesy, jerabinove stromy a brizy lemujici cesty a male silnicky. Odstiny zelene co snad ani nejsou na zadne palete a namodraly horizont, ktery to vzdy dokonale a umelecky cele uzavira. A ten zazrak? Stal se! V uplne nepatrne malicke visce blizoucko Polska, dokonce se k ni posledni kilometry jede silnickou po cesko polske hranici a pobliz ubihajici reky Divoke Orlici.
Jsme v Neratove. Na tom by nebylo nic tak zvlastniho, ale v tehle mrnave visce se opravdu stal zazrak. Obec byla kdysi osidlena Nemci a nesla nazev Barenwald, zalozena byla v 16. stoleti za coz vdecila nedaleke sklarne ­ mivala kolem tisice petiset obyvatel. V obci se tehdy nachazel i maly dreveny kostelik a misto same proslulo jako misto poutni pote, co zde nechal tehdejsi farar vyrezat malou drevenou sosku panny Marie ­ zacalo se mluvit take o zdejsim lecivem prameni a dychtivych poutniku kazdym rokem pribyvalo. Kostelik nestacil a tak v roce 1723 spatril svetlo sveta novy prekrasny barokni kostel Nanebevzeti panny Marie. O co, byla mensi zdejsi viska o to, byl vetsi chram. Ctyricet metru dlouhy, devatenact siroky a dvacet metru vysoky. Stavba byla i netradicne situovana sever ­ jih, cimz se docililo pusobiveho umisteni vysoko nad udolim Divoke Orlice. Jmena tech, kteri stali, za touhle mimoradnou stavbou tvori jen dohady. Poutni misto slouzilo vericim az do doby druhe svetove valky. Po valce zde nikdo nezustal ­ obyvatelstvo bylo jen nemecke. Neratov vlastne zmizel z mapy. A take kostel zacala provazet smula. V kvetnu 1945 dostal zasah pancerove pesti od Rude armady, od ktereho vznikl tak mohutny pozar, ze se dokonce roztavil i vezni zvon. Zanik kostela byl zapocat. Chatrani bylo obrovske, opravy zadne. V roce 1957 spadly promacene zbytky kleneb, kostel dle zachovalych fotografii pripominal obdobne stavby po bombardovani Drazdan. Na kostel byla uvalena demolice, prvni v roce 1960, byla odlozena pro nedostatek financi. Na druhou v roce 1973, opet chybely finance, nebot jejich vyse stacila pouze na odvezeni vzacneho rokokoveho schodiste do parku jisteho konkretniho zamku. Demolice se opet nekonala. V roce 1992 byl kostel zapsan do seznamu statnich kulturnich pamatek.
A konecne zacal zazrak. Za nim kazdopadne stal a stale stoji zdejsi pan farar Josef Suchar, ktery se sem nechal prelozit jiz v dobe komunismu. Napad na obnovu barokniho dila mel pevne v hlave. Schvaleni nakonec od pana biskupa obdrzel ale s podminkou, ze se soucasne obnovi obec a jeji zivot. Pan farar presvedcil dve rodiny k trvalemu nastehovani, slo o rodiny pestounske, ktere se staraly krome vlastnich deti i o deti cizi. Tohle byl pocatek. Dobrovolniku a lidi zapalenych pro vzkriseni cirkevni pamatky pribyvalo. V roce 1990 se konala opet pout ­ venku, nasledujici rok uz ve svepomocne  uklizenem prostoru kostela. V roce 1992 zalozil pan farar Sdruzeni Neratov a postupne zde vzniklo i pet chranenych dilen a tim i pracovni prilezitosti v chranenem prostredi pro lidi se zdravotnim postizenim. Sdruzeni pracuje s rocnim rozpoctem dvaceti milionu, pricemz 40% dodava stat, 50% vydela sdruzeni a dilny a zbytek tvori sponzorske dary. Diky uspesnemu projektu Orlicke baroko v promenach casu probihaji opravy, v roce 2006 byl kostel zastresen castecne prosklenou strechou. Hrube kamenne zdivo obvodnich bocnich sten ma pripominat ty nejhorsi doby, ktere kostel v Neratove zazil, stejne tak i strohost pouziteho kamene, betonu a dreva ve vlastnim interieru a architektonicky moderne pojata prosklena strecha dobu novou a lepsi. Teple zluta ozdobna omitka pruceli kostela dokonale zduraznuje jeho barokni zrod.
Stojite-li uvnitr kostela, mate dojem, ze jste blize k Bohu a nebi. Rimsky Pantheon? Ale vubec ne, zazrak v male ceske visce Neratove skoro na polskych hranicich. A zazracni lide, kteri to dokazali!
Jana Fafejtova - Praha

Navrat na hlavni stranu