Pripad slavy a padu v Cechach
ve 20. stoleti
Pribeh Ing. Jaroslava Mraze (1893 -1953) ilustruje
dulezitou cast vyvoje v ceskych zemich ve 20. stoleti.
Motto Dobry clovek bylo tema na mestanske skole v Chocni.
Jeden zak napsal: "Dobry clovek je pan tovarnik Mraz, ponevadz
nas vozi aeroplanem".
V obdobi prvni republiky byla atmosfera spolecenskeho prostredi
nabita pozitivni energii a byla idealni pro podnikani a pro lidi
typu Jaroslava Mraze, vsestranneho podnikatele v prumyslu potravinarskych
stroju a chladirenskych zarizeni, jakoz i v oblasti lokomotiv
a sportovnich letadel.
Mladi
Od malicka mel Jaroslav rad prirodu. Jako maly kluk,
kdyz se u jejich domu uprazdnil kozi chlivek, choval v nem sovy
a kafky. Pratelstvi se sousedem, lekarem, ho privedlo k obdivu
a lasce k starozitnostem. Se svym ucitelem, ktereho si oblibil,
hledal v mistnich skalach zkameneliny. Tak poznaval nerosty a
tihnul k mineralogii. Skolni vyuka o elektrine ho primela k instalaci
elektrickeho vedeni v byte. Tato epizoda skoncila kratkym spojenim
a naslednym pozarem. Mnoha jeho dobrodruzstvi vedla k cetnym zranenim,
ktera ho vsak nikdy neodradila od dalsich experimentu.
Jelikoz mu maminka zemrela v jeho 12 letech, o domacnost se starala
jeho starsi sestra Anezka.
Studium zacal na Vyssi prumyslove skole v Praze, pokracoval na
technice v Drazdanech a pote v Curychu. V roce 1917 nastoupil
do rodinneho podniku, zamereneho na vyrobu reznickych a uzenarskych
stroju. Tato vyroba byla zalozena v roce 1858 v centru Chocne
jeho dedeckem, Josefem Kudlackem. Byla to prvni vyroba uzenarskych
stroju v Cechach a na Morave. Jeho otec, Stepan Mraz, prisel
k firme jako ucednik a protoze si dobre vedl, byl firmou vyslan
do Nemecka "na zkusenou". V roce 1886, brzy po svem
navratu, se ozenil s nejstarsi dcerou zakladatele Zofii.
V roce 1918 se stal Jaroslav Mraz oficialnim spolecnikem firmy.
Za prve svetove valky musela byt vyroba uzenarskych stroju omezena
a podnik se prizpusobil valecne vyrobe.
V roce 1918 se Jaroslav ozenil s Marii Padourovou. Jeji otec,
Jindrich Padour, byl pred 1. svetovou valkou poslancem v Rakousko-Uherskem
parlamentu. Po svatbe Marie Mrazova pomahala svemu manzelovi nejen
v podnikani a byla jeho velkou duchovni oporou. Mela na starosti
statek, ktery dostala venem. Byla take aktivni clenkou Sokola
a pracovala v mistnim Spolku pro ochranu matek a deti.
Cast 1 - SLAVA
Podnikani
V roce 1918 zakoupil Jaroslav Mraz pozemek podel trati
vedle nadrazi v Chocni s tim, aby zde zacal vyrobu a opravnu srbskych
uzkokolejnych lokomotiv, a pozdeji kotlu. V zacatku, kdy
jeste nebyly prijmy, se potykal s financnimi potizemi. Na vystavbu
tovarny pouzil dedictvi po matce a penize z prodeje svych sbirek
starozitnosti, ktere byly jeho celozivotni vasni. Na tuto dobu
vzpominal, ze delnici tehdy nemeli tuseni, jak tezko mu bylo opatrovat
penize na vyplaty. Musel se vzdat sveho motocyklu a to byla obet
nejvetsi, nebot na svem Wandereru, ktery si sam opatril, velmi
lpel. Jaroslav Mraz zacinal sve podnikani s opravami rakouskych
lokomotiv s uzkym rozchodem. Po vzniku samostatneho Ceskoslovenska
mohl diky novym zakazkam v teto praci pokracovat, i kdyz ani vyroba
uzenarskych stroju ani opravy lokomotiv nebyly jeho hlavnim zajmem,
tim spise, ze se o ne snizoval zajem a tim padem i jejich odbyt.
Jaroslav Mraz mel po cely zivot vasen pro poznavani vseho noveho
ve vede a technice. Jiz za studii se zajimal o kompresory, ktere
jsou zakladem mrazicich zarizeni. V teto dobe nebyl v Cechach
a na Morave ani jediny mistni podnik na vyrobu chladiren. Konecne
v roce 1921 zacal podle sveho davneho planu s jejich vyrobou.
Prvni chladici zarizeni bylo vyrobeno pro reznictvi v Praze. Pribyvalo
zakazek i delniku, kterych bylo v roce 1923 jiz 70 a dilny byly
jiz patricne vybaveny.
V roce 1923 mela Chocen o cem mluvit, nebot Jaroslav Mraz si jako
prvni v Chocni zakoupil automobil.
Krome rizeni a provozu vyroby musel byt dobry i v propagaci svych
vyrobku. Kazde utery jezdil do prazkych jatek, kde se schazeli
reznici ze vsech kraju a tam studoval jejich potreby a zaroven
propagoval sve vyrobky. Byl i v Parizi, kde se zajimal o pouziti
chladiren v tamnich jatkach. Slovni hricka "Mraz na mraz"
se stala sloganem firmy.
Ackoliv se po roce 1925 v Evrope zacala zhorsovat ekonomicka situace
a v cele republice se zaviral podnik za podnikem, Mrazova tovarna
nemusela praci prilis omezovat a ani svetova hospodarska krize
se ji vcelku nedotkla, kterazto skutecnost byla delniky ocenovana.
V teto dobe Jaroslav Mraz cestuje po Evrope, kam sebou sice casto
bere svou manzelku, ale vsechny jeho cesty jsou ryze "pracovni".
Poznal tak Jugoslavii, Bulharsko, Nemecko, navstivil Norsko, Francii,
USA.
Po roce 1927 vyroba chladicich stroju na amoniak (cpavek) prechazela
v souladu se svetovym trendem na mensi stroje s chladivem kyslicniku
siriciteho (SO2) a metylalkoholu, coz byl typ vhodny pro kazdodenni
potrebu v domacnostech. Lednicky dnesniho typu byly teprve v zacatcich.
Leta hospodarske krize s velkou nezamestnanosti vsak nebyla vhodnou
dobou pro jejich vyrobu. Jaroslav Mraz uz tehdy vedel, ze mensi
chladnicky budou brzy nezbytnou soucasti kazde domacnosti. Prozatim
vsak byli hlavnimi odberateli prevazne reznici. Velkou technickou
inspiraci mu byla jeho cesta do Ameriky v roce 1933, ze ktere
si privezl nekolik vzorku ruznych lednicek.
Pod tlakem hospodarske tisne a rostouci konkurence ucinil v roce
1934 dalsi velke rozhodnuti. Ziskal ke spolupraci uznavaneho leteckeho
konstruktera Pavla Benese a v unoru 1935 zalozil pobliz Chocne
leteckou tovarnu. Na zacatku se objevily podobne potize jako pri
zahajovani chladirenske vyroby. Situaci komplikovala i rivalita
mezi zamestnanci obou podniku. Pres vsechny tyto problemy bylo
v listopadu 1935 za pritomnosti vojenske komise, nebot typ letadla
byl staven pro ministerstvo narodni obrany, zaletnuto letadlo
Be60 Bestiola. Byl to dvousedadlovy cvicny letoun,
se sedadly vedle sebe. Toto letadlo se vyrabelo ve velke serii
a hojne se pouzivalo pro vycvik pilotu v akci 1000 pilotu republice.
O tento typ letadla projevila zajem take Jugoslavie a Rumunsko.
Zanedlouho byl zaletnut druhy letoun Be50, Beta, dvousedadlovy
dolnoplosnik, ktery vynikal na svou dobu elegantnim vzhledem.
Pro zajimavost soucasni letecti nadsenci v Ceske republice postavili
letuschopnou repliku, ktera prave ceka na svuj zalet.
Konkurenci teto vyrobe se soubezne stal Batuv Zlin, dale Ceskomoravska
Kolben-Danek a Tatra. Presto letecka vyroba byla i po komercni
strance uspesna. Typ Be50 dosahl takove obliby, ze zavod
dostal zakazku na velkou serii. Od zakladniho typu Be50
byly odvozeny dalsi uspesne typy. Be51 bylo prvni dvousedadlove
turisticke letadlo s velkym doletem. V leteckem svete se zacalo
o chocenskych letadlech mluvit.
Velkym uspechem byla ucast chocenskych letadel v roce 1936 na
zavodech v Angers ve Franci. Tri letadla obsadila celna mista.
Na kbelskem letisti se jim pak dostalo slavneho uvitani ceskou
sportovni verejnosti. Timto do ciziny proniklo dobre jmeno ceskoslovenskeho
letectvi a vedomi jakosti ceske prace.
V roce 1937 byl na parizske vystave predvaden typ B550,
novy dvousedadlovy turisticky typ, ktery vzbudil velky zajem verejnosti
i odbornych kruhu, na zaklade cehoz se pozdeji jednalo o prodeji
licence do Francie. V temze roce byla v Praze otevrena propagacni
kancelar. Nasledovaly uspechy v leteckem zavodu v Egypte, na celostatni
letecke vystave, v Poznani, v Belehrade ci v Helsinkach. Nejuspesnejsimi
typy byly B501 a B502, ktere dosahly rychlostni
rekordy ve ctyrech kategoriich.
V te dobe nejen letecka cast tovarny slavila uspechy, ale i chladirny
se vyvijely jak po technicke, tak i po organizacni strance. Vyznamnym
uspechem byl chladirensky projekt pro Batovy zavody ve Zline,
ktery prekonal technicky rekord chlazeni dosazenim teploty -75
°C. Tim chocensky zavod ziskal duleziteho staleho zakaznika.
Jiz pri svych drivejsich castych navstevach Slovenska uvazoval
Jaroslav Mraz o moznem zalozeni mistnich podniku. Jeste v zari
1938 cestoval na Slovensko na obchodni jednani, ktere skoncilo
na zpatecni ceste havarii jeho letadla. Sve pocity vyjadril takto:
"pri vsi tragicnosti okamziku jsem byl uchvacen blazenym
vedomim, ze jak jsem zil, tak i odejdu, v plnem tempu, uprostred
prace. Diky neuveritelne zrucnosti pilota jsme nejen prezili,
ale nebylo poniceno ani zemedelske staveni, kde jsme pristali
u oken svetnice, kterym na nas od prostreneho stolu hledely vydesene
oci vecerici rodiny."
Cast 2 PAD
Pohnute doby Mnichova, mobilizace a nasledny zabor
pohranicnich oblasti hluboce otrasly sebevedomim naroda. Ackoliv
se prvni letadlo vyrobene v licenci ve Francii osvedcilo, menici
se politicke pomery prerusily tuto nadejnou spolupraci. Stejne
tak byly preruseny slibne se rozvijejici styky s balkanskymi staty,
Bulharskem a Rumunskem, jakoz i s vojenskymi urady belgickymi
a svedskymi.
Velke rozhodnuti ucinil Jaroslav Mraz tez v soukromem zivote.
V srpnu 1939 v obave z blizici se valky poslal sve deti Jiriho
(17 let) a Magdalenu (15 let) do zdanliveho bezpeci zamorske Anglie.
Utocistem se mel stat pritel Josef Danek. Dcera Jaroslava (4 roky)
zustala doma s rodici .
Protektorat
Po vyhlaseni mobilizace odesla z tovarny velka cast
muzu. Podnik vsak musel fungovat dal. Do vyroby se zapojoval kdo
mohl, vcetne studentu, kteri se rychle zaucovali. Velky otres
zazivala i ekonomicka stabilita republiky. Brzy po okupaci a po
zakazu vyroby motorovych letadel stala tovarna pred rozhodnutim
vzdat se zcela letecke vyroby nebo prijmout risskou zakazku na
vetrone Kranich. Zakazka byla degradujici, ale zajistila pro tovarnu
a jeji zamestnance program na cela valecna leta. Na svem vrcholu
v roce 1944 zamestnavala tato vyroba az 1700 prevazne mladych
lidi, ohrozenych jinak nasazenim na nucene prace do Nemecka.
Konec valky
Na Mrazuv podnik byla uvalena Narodni sprava a Jaroslav
Mraz byl uveznen. Jeho "osvobozeni" napomohla jeho dcera
Magdalena, ktera se kratce po navratu ze sveho valecneho pobytu
v Londyne, kde pracovala pro Ceskoslovenskou exilovou vladu, dozvedela
o uvezneni sveho otce. V jejich dome byl v tu dobu ubytovan rusky
dustojnik, ktery ji poradil sepsat petici a ziskat co nejvice
podpisu za propusteni jejiho otce. Tak se to udajne delalo v Rusku,
kde podobna uvezneni byla bezna. Magdalena nashromazdila nekolik
set podpisu a unavena sla spat. Do domu prisli dva muzi a pozadali
matku o seznam podpisu pod zaminkou, ze jej doplni. Oba muzi i
se seznamem zmizeli v nenavratnu. Nakonec se Magdalene podarilo
otce z vezeni prece jen dostat. Nahodou potkala sveho byvaleho
spoluzaka, ktery se prave vratil z koncentracniho tabora a byl
jmenovan policistou se zvlastnim poverenim. Ten Jaroslavu Mrazovi
umoznil tajne opustit vezeni.
Ironii osudu bylo, ze dva vedouci z otcova leteckeho zavodu, kteri
byli nejservilnejsi k nemeckemu dozoru a byli za protektoratu
vyznamenani nejvyssim radem, Svatovaclavskou Orlici, vstoupili
do komunisticke strany a postavili se na stranu nepratel Jaroslava
Mraze. Postarali se o to, ze mu byl zakazan vstup do vsech jeho
tovarem.
Syn Jiri Mraz, ktery se po vystudovani techniky stal v Anglii
leteckym dustojnikem, si vyzadal po skonceni valky povoleni k
navratu domu a nechal se prevelet k ceskoslovenskemu letectvu.
Dostat tovarny zpet se mu vsak nepodarilo. V dubnu 1946 byl demobilizovan.
Po mesicich povalecneho chaosu se zdalo, ze se politicka situace
stabilizuje. Jaroslavu Mrazovi bylo nabidnuto misto narodniho
spravce v byvalem nemeckem podniku na vyrobu valecnych soucastek
v Hradku nad Nisou v byvalych Sudetech. Bylo mu prislibeno, ze
pozdeji by se zavod mohl stat jeho majetkem nahradou za jeho znarodnene
tovarny. Po ztrate podniku, ktery vybudoval od sameho pocatku
a kde na samem vrcholu zamestnaval skoro dva tisice lidi, zacinal
znovu ve svych 53 letech. Jeho odolnost a optimismus byly neuveritelne.
Zasluhou Jaroslava Mraze se v tovarne rozbehla vyroba stroju na
lisovani sena a slamy. Soubezne probihal vyvoj rucnich tkalcovskych
stroju. Dalsi oblast vyvoje byl maly dieselovy motor a mechanicke
nuzky na strihani plechu.
V roce 1946 byl poslan ministrem Lausmanem z ministerstva prumyslu
do Ameriky. Cilem bylo seznamit se s novymi technologiemi, zjistit
mozne obchodni prilezitosti a ziskat nabidky na tiskarske stroje.
Syn Jiri ho mel doprovazet jako tlumocnik. Cesta byla uspesna,
tez diky ceskym pratelum Jaroslava Mraze v Americe.
Unor 1948 znamenal definitivni konec soukromeho podnikani. Jaroslav
Mraz byl znovu zatcen a veznen, tentokrate v Liberci. Jeho zdravotni
stav se prudce zhorsoval a diky infarktu se ocitl v nemocnici.
Po propusteni byl poslan pracovat do kladenskych huti. Sdilel
byt s dcerami Magdalenou a Jaroslavou v Praze. Obe byly prestastne,
ze mohou byt pospolu s milovanym otcem. Pres veskere utrapy byl
plny dobre nalady a vtipu. Pomahal v udrzovani domacnosti, neb
uzkostliva cistota byla pro neho nezbytnosti. Kazdodenne dojizdel
do kladenskych huti. Nasel tam radu spriznenych dusi, ktere tam
byly rovnez na prevychovani. Prace v horkem provozu nepridala
vsak jeho podlomenemu zdravi.
Byl pozoruhodnou postavou ceskoslovenskeho podnikani. Dnesnimi
slovy workoholik, do sve prace az prilis zahledeny. Bohuzel,
v bipolarnim svete hluboce podcenil politicke aspekty sveho dila.
Nemel potrebneho politickeho rozhledu, jak pozdeji poznamenal
jeho syn Jiri. Prisny sam na sebe a naivni, kdyz od druhych ocekaval
to same. Jak sam napsal: Opovrhoval jsem vyslapanymi cestickami
a hledal jsem vzdy svou vlastni cestu tam, kde dosud nikdo nekracel.
Vytvoril zaklad podniku, jehoz letadla ziskala svetovou proslulost.
Ve veznici v Liberci sepsal tuzkou na 27 ocislovanych arsiku svou
"obhajobu", vasnivy vycet svych novych napadu a technickych
inovaci, ktere se mu stale honily hlavou. "Jsem obvinen
z umyslu jit za hranice. Jaky to nesmysl, kdyz jsem mel do puli
listopadu 1948 platny pas, za hranicemi jsem byl a mohl tam zustat.
Mou jedinou vasni je prace a tvorba hodnot, kterych jsem vytvoril
dost a vytvoril bych vsak vice, kdyby mne byla dana moznost."
Tato moznost mu nikdy dana nebyla. Po operaci v Hradci Kralove
v roce 1953 zemrel ve veku sedesati let na rakovinu plic. Do posledni
chvile pracoval.
Magdalena Krondlova
Zdroje: Ing Marjanek, Ing. Jaroslav Mraz, pozoruhodna osobnost
ceskoslovenskeho podnikani.
Lidove noviny. 14.4.2005.
Z pameti Josefa Syroveho,
Z pameti Jiriho Mraze
Z pameti Magdaleny Krondlove.
P.S.: O marnosti nasili. Nemyslim, ze by bylo nespravedlive uvest
nacismus a komunismus jako dva dukazy o pravdivosti vyse uvedeneho
titulku. Overil jsem si to znovu nekdy pred rokem v rozhovoru
s vyznacnym kanadskym novinarem a jednim ze zakladatelu skupiny
The Plastic People of the Universe v Praze, Paulem
Wilsonem. Paulovi se kratce predtim dostala poprve do rukou knizka
It All Began with Prince Rupert, zaznamenavajici prinos
ceskych a slovenskych emigrantu a uprchliku Kanade. Udivilo ho,
jak bohaty - hlavne v pripade uprchliku - ten prinos byl na tolika
polich lidske cinnosti. Vsecko, co komunisticke nasili docililo,
bylo vyhnani tisicu nadanych a pracovitych lidi a ochuzeni zeme,
ktere se zmocnilo. Ale nebyla to pouze ztrata tisicu lidi, kteri
uprchli. Ten rezim rovnez ukradl majetky tem, kteri zustali a
chteli pokracovat ve sve praci. Jednim z nich byl tovarnik Ing.
J. Mraz. Jeho pribeh pro nas zaznamenala jeho dcera, profesorka
Magdalena Krondlova,
ktera nam v minulem cisle priblizila jinou pozehnanou uprchlickou
rodinu, Janu a Lubose Fryntovy a jejich nadhernych sest deti.
Josef Cermak