Jsou to podobnosti ciste
nahodne?
Ze se historie opakuje a ze pod sluncem neni nic noveho je obsahem
tohoto clanku. Dnes a denne slysime jak podniky i jednotlivci
jdou bankrot a jaka nespravedlnost svetem vladne. Ale o nic lepe
na tom nebyli ani nasi predkove po tricetilete valce.
Vse se odehralo mezi lety 1620 a 1740, kdy dlouhodoby valecny
konflikt poznamenal zivot v zemich Koruny Ceske. Casta tazeni
armad a s nimi spojena drancovani a rekvizice tzn. nasilne odvody
potravin a potreb pro vojska, tezce dolehala na celou zem. Pri
tom bylo uplne jedno jestli slo o armadu nepratelskou nebo vlastni.
Bylo na vuli a autorite velitelu, jak dalece pustili uzdu svym
zoldnerum. K tomu vsemu pristupovali dane neboli berne, ktere
mely zajistit finance pro vydrzovani vojska. Valka znacne zabrzdila
zahranicni obchod a rozrusila i domaci trh. Nejiste bylo i cestovani,
cesty plne lapku, kteri nemeli nic jineho na praci nez prepadavat
kupce a pocestne. Zaroven poklesla i hodnota penez. Za znehodnoceni
mince v ceskych zemich neslo vinu uz po roce 1622 tzv. financni
konsorcium v nemz byli knize Karel z Lichtenstejna, Albrecht z
Valdstejna, banker Jan de Witte a zidovsky kupec Basevi. Cinnost
konsorcia, razba "dlouhe mince" s malym obsahem draheho
kovu, skoncila roku 1623 statnim bankrotem neboli kaladou.
Kalada umoznila velkou koncentraci majetku v rukou nejvetsich
koristniku (Valdstejna, Lichtenstejna a dalsich.), zejmena ve
spojeni se zabory rozsahlych panstvi po prvni vlne pobelohorskych
konfiskaci, tj. z byvalych majetku nekatolickych emigrantu a potrestanych
domacich jinovercu.
Jan Dacicky z Heslova napsal: "A ti toho uzili, kteriz tou
minci nabytou a lehkou dluhy sve platili a statku nakoupili. Skrze
kterouzto minci ta prehrozna drahota rozmahati se neprestavala"
Nasledovala dalsi etapa konfiskaci po sasskem vpadu v letech 1631-32,
ale hlavne po zavrazdeni Albrechta Valdstejna, kdy se o jeho uzemi
podelili predevsim jeho protivnici a vrahove. O sve statky prisli
i Valdstejnovi duvernici jako Trckove a Kinsti puvodnim jmenem
Vchynsti.
Nektere vyznamne ceske rody vymreli kolem roku 1620, jine postihly
exekuce a do zeme nastal priliv cizincu. Inkolat - tak zvane "obyvatelske
pravo v zemi" udilel nyni vylucne panovnik, ktery tak mohl
odmenovat sve verne. V Cechach se vyznamneho postaveni domohli
timto zpusobem napr. Eggenbergove, Buquoyove, Gallasove, Piccollominiove
a jini. Po tricetilete valce cizinci drzeli v Cechach temer polovinu
svobodnych statku.
Take mesta oproti stavu pred rokem 1618 znacne upadla. Jednak
utrpela valecnym poskozenim, jednak byla postizena ztratou politickych
pozic zejmena po vydani Obnoveneho zrizeni zemskeho a byla i zatizena
zvlastnimi danemi. Krome zniceni nemovitosti doslo v ceskych zemich
i k velkemu ubytku moviteho majetku zpusobeneho vyvozem cennosti
bohatymi exulanty i pusobenim cizich armad.
V dusledku emigrace, valecnych utrap, spatne vyzivy a lokalnich
hladomoru nastal vyrazny populacni ubytek obyvatelstva v zemich
Koruny ceske. V Cechach, kde pred valkou zilo asi 1700 000 lidi,
bylo kolem poloviny 17. stoleti zhruba 950 000 osob, na Morave
z puvodnich 900 000 zustalo 600 000 obyvatel. Jsou to pocty spis
orientacni, protoze presne statisticke udaje z techto dob neexistuji.
Samozrejme byl zde i upadek moralni. Rozmahalo se lupicstvi, zbehli
vojaci (maroderi) a agresivni tlupy zebraku pusobily svemu okoli
mnoho nesnazi.
Bez mravnich skod se casto neobesel ani nabozensky obrat, uvolnily
se i vztahy mezi vrchnosti a poddanymi, kteri vypovidali poslusnost.
Po vestfalskem miru a castecnem uklidneni mezinarodni a vnitrni
situace bylo treba pristoupit k prekonani ekonomickeho poklesu.
Jen stabilizace zivota ve mestech i na venkove mohla zajistit
klidne prostredi, ve kterem by se darilo vyrobe a vzkvetal by
obchod. Priznivejsi zivotni podminky mely postupny vliv take na
povlovny kvantitativni rust populace. Je nemozne si zkouset predstavit,
ze by oziveni vyroby bylo mozno dosahnout donucovacimi prostredky.
Mnohem vetsiho efektu se dosahovalo pozitivnimi metodami a aplikaci
modernich (ve sve dobe) teoretickych postupu.
V druhe polovine 17. stoleti vyrostla i v zemich habsburske monarchie
nova generace ekonomickych myslitelu. Mezi temito hospodarskymi
teoretiky je treba vzpomenout brnenskeho mestana Pavla Hynka Morgenthalera
a advokata F.S. Malivskeho, kteri zacali propagovat zasady merkantilismu.
Merkantilismus byl ekonomicky smer vznikly na zapade Evropy, prohlasujici
za zakladni zdroj bohatstvi obchodni cinnost. Teorii merkantilismu
rozvinul v podminkach stredoevropskeho soustati predevsim vidensky
ekonom Filip Wilhelm Hornigk. Dolozil, ze je treba podporit co
nejvetsi sobestacnost statu ve vyrobe a snizit tak zavislost na
cizine. Doporucoval nevyvazet suroviny, ale zpracovavat je v domacich
podnicich, radil do vyroby zapojit i nezamestnanou chudinu a tak
zamezit moznym socialnim konfliktum.
Merkantiliste vyrazne preferovali roli statu, jehoz hospodarska
moc je zavisla na zasobach drahych kovu v podobe aktivniho obeziva.
Tak byla dominantni uloha statu potvrzena a zduvodnena i z hlediska
ekonomickeho. Merkantilisticka teorie byla v plnem souladu s predstavami
o vyznamu statu v rovine spravni a politicke podle pozadavku absolutistickeho
centralismu.
Take vidite podobnost minulosti s pritomnosti? Nedavno nas zastihla
prekvapiva zvest o moznem bankrotu v Detroitu. Kdyz se clovek
zamysli nad situacemi drive a dnes je tu velka podobnost i kdyz
dnes je ve hre mozna vice aspektu. Pri trochu nestrannem pohledu
se nemohu zbavit pocitu, ze jak rika Shakespeare "je neco
shnileho v tom state Danskem" vlastne v celem svete. V prvni
rade primo geometrickou radou roste pocet lidi hlavne na vysokych
postech, kteri zcela bezostysne a verejne ukradnou co jim nepatri.
Novodobe slechte chybi sice rodove slechticke tituly, ale vubec
si nezada, pokud jde o kradeze s nenasytnou slechtou zijici nekolik
set let pred nami. Co se mi dale nelibi je pozice dnesnich Unii,
ktere se zdaji byt vsemocne a jako mafie hladce zasahuji a manipuluji
vladnimi kruhy. Nabizi se otazka proc pracovnici podniku spadajicich
pod vladu potrebuji Unie? Proc potrebuji Unie hasici, policajti,
ucitele, lekari, popelari a rada dalsich i poskoku, kteri jsou
podle stareho ceskeho rceni pod penzi? Uz sam fakt, ze pracuji
pro vladu v jakemkoli useku jim zajistuje privilegovane postaveni
se vsemi dostupnymi beneficemi, na ktere velka vetsina jejich
spoluobcanu nema vubec sanci. Naopak k dovrseni sve hlouposti
ta mene stastna vetsina tuto privilegovanou mensinu jeste podporuje
pri ruznych stavkach a manifestacich pry za jejich "opravnene
pozadavky". Jak k tomu prijde nekdo, kdo skutecne dre cely
zivot pro nejakou soukromou firmu, (protoze nebyl tak stastny
nebo nemel spravne zname, aby se dostal do vladnich sluzeb), ktera
nenabizi benefity, ale dotycny je rad, ze ma praci a nemusi byt
na podpore, oproti nekomu, kdo se treba cely den jen opira o koste
a nekdy i trochu zamete za 20 i daleko vice dolaru za hodinu,
nebo oproti tomu, kdo ma z ostudy kabat a nez by zkousel sehnat
praci, radeji je na podpore, jejiz financni efekt je nekdy daleko
vetsi nez mzda poctiveho cloveka. (Je to otazka hrdosti - nezaviset
a neparazitovat na druhych). Pokud jde o ten bankrot, nabizi se
myslenka, jak dlouho to potrva a do stejne situace se dostane
i Toronto? Ne ze bych to tomu mestu prala. Nemalou merou k tomu
prispivaji uz dnes nenasytne unie, TTC a pekna radka zkorumpovanych
politiku, kterym i presto, ze o nich vime jaci jsou, neprestavame
duverovat a znovu a znovu je volime do pozic vylozenych zlatem.
Unie prispivaji nejvetsi merou k financnimu vycerpavani statu.
Jejich pozadavky neustale rostou, je jim uplne jedno jestli stat
ma penize, aby jim vyhovel. Dalsi dobrak, ktery usilovne uvazuje
jak odpomoci mestu od penez, ktere mesto nema, je TTC. Nenasytna
stvura, ktera si vzdycky najde duvod proc potrebuje vice penez.
Pochopitelne zase pod zastitou Unii. Vseobecne motto: "Vsechno
se deje jen pro dobro zamestnancu a hlavne cestujicich".
To same je se skolstvim, kde ucitele tak miluji sve zaky, ze ve
jmenu jejich lepsi vzdelanosti a podminek ve skolach jdou do stavek
za zvyseni svych platu, za vice volna a benefitu pro ucitele atd.
Je to jedna obrovska ostuda. Kdyz vzpomenu na sva leta ve skolach,
s laskou vzpominam na sve ucitele a profesory, pro ktere ucitelovani
nebyl JOB, ale poslani, kteremu byli oddani. Nebylo by bez zajimavosti
se dozvedet kolik penez vsem tem, kteri jsou na vysokych postech
v techto klicovych oblastech a jsou tak nezbytni a duleziti, pribyva
rocne na konta. Je snadne si uvedomit proc nejen Unie ale i "big
shots" v TTC a dalsich oblastech neustale potrebuji vice
penez pro sve chranence. Cim vic pro ne vydobudou od vlady tim
vetsi davky prijdou i do kapes techto snazivych chytraku. Neni
to nic noveho. Zrovna tak jako to bylo v komunismu i tady je vic
nez prehrsle nic nedelacu, kteri jsou vyznacni jen tim, ze umi
dobre mluvit a vymyvat mozky lidem, kteri jsou lini myslet nebo
jejich vzdelani je tak nizke, ze je ani nenapadne premyslet a
bezmyslenkovite udelaji to, co se jim chytre rekne.
My vsichni bychom si meli uvedomit, ze na vysokou zivotni uroven
vsech tech, ktere zminuji shora, doplacime my ostatni. Vlada ani
jeji pracovnici nic neprodukuji a tak, aby se upokojila unie a
jejich neustale rostouci naroky, musi pouzit nase penize - dane.
Kdyz uz se musi penize nekam podit, proc je radeji nepridat jako
jeden priklad treba penzistum, lidem kteri pro Kanadu pracovali
leta a odmena? - dnesni prumerna penze je darebne nizka, v nekterych
pripadech dokonce na pokraji chudoby, proti ktere se neustale
mluvi. Nehlede na to, ze nebyla moznost drive ziskat zamestnani
POD PENZI, malokdo ma v penzi moznost dostat nerku zadarmo, ale
ani levneji specielni lekarskou peci. Mluvim o zubarich, ocnich
a vubec specielnich lekarich o peci, kterou ve stari lide potrebuji
vic nez v mladi.
Je tedy skutecne videt ze nic noveho pod sluncem a ze historie
se neustale opakuje. Pri trose predstavivosti muzeme videt az
neprijemnou a varujici podobnost.
Stanya Bay - Elliot Lake 30.7.2013