Za Vlastou Troblovou - 100
V nedeli 23. cervna 2013 v Torontu zemrela ve veku 100 let Vlasta
Troblova. Zadusni msi v kostele sv. Vaclava slouzil Otec Libor
Svorcik. Za jednotu Sokol Toronto se s ni rozloucil Josef Cermak: "11.
zari 1951, uprostred udobi nejbrutalnejsiho teroru komunistickeho
rezimu, se v Praze stalo neco, co po mem soudu je nejdulezitejsim
projevem odporu proti komunisticke zvuli behem ctyriceti let jejiho
trvani. Akt stejne vyznamny jako zastreleni ceskymi parasutisty
na prazske ulici uprostred druhe svetove valky SS Obergruppenführera
Reinharda Heydricha. Oba ciny byly dukazem v dobe jejich
nejvetsich uspechu - ze ani nacisticky ani komunisticky rezim
neni neporanitelny.
Ten den vlak, ktery se mel zastavit na nadrazi v Chebu, se v Chebu
nezastavil. Prorazil 'zeleznou oponu' a skoncil u americke posadky
ve Wildenau v zapadnim Nemecku. Torontsky denik The Toronto
Telegram (psaly o tom noviny po celem svete) tu zmenu cestovniho
radu popsal jako jeden z nejvelkolepejsich uniku z tyranie
v modernich dejinach, jako skoro fantasticky pribeh kradeze
se zbrani v ruce komunistickeho vlaku na prazskem Wilsonove nadrazi
a jeho unosu primo do klinu americkych jednotek ve Wildenau v
zapadnim Nemecku. Unos vlaku byl planovan ctyrmi muzi. Jednim
z nich byl Vaclav Trobl, pred pucem namestek inspektora prazske
policie, ktery hral hlavni roli pri planovani projektu a ktery
dal prikaz k prorazeni zelezne opony. Pouze nekdo, kdo
zil v te zvlcile dobe v Ceskoslovensku, si dovede predstavit miru
odvahy techto ctyr muzu. Kdyby byli chyceni, vsichni by
skoncili na sibenici. Vlak, ktery unesli, se po celem svete stal
znamy jako VLAK SV0BODY. Vlakem svobody byl pokrten i vlak,
kterym Vaclav Trobl, jeho zena Vlasta, syn Zdenek a student Karel
Ruml jeli z Halifaxu do Toronta.
V Torontu se o ne tyden pekne starala v jedne instituci (tusim
na Jarvis Street) kanadska vlada a pak jim rekla, ze ted se musi
o sebe starat sami. Jak bylo tehdy zvykem, rozjeli se na 212 Cowan
Ave., kde mel sidlo Masarykuv ustav. To uz je davno. Vaclav Trobl
uz je dlouho mrtev, ale s jeho vdovou, s niz se dnes loucime,
jsem si o tom, jak to tehdy bylo, popovidal 29. rijna lonskeho
roku, kdyz slavila sve 100. narozeniny. Pani Vlasta se zatoulala
jeste dale, az k zacatku. Vzpomnela si, ze jeji otec narukoval
par let po jejim narozeni a uz se nevratil. Vzpomnela si na svou
ucitelku francouzstiny, ktera milovala T. G. Masaryka a svoji
lasku prenesla i na sve zacky, vcetne pani Vlasty. Na otazku,
jaky byl jeji prvni dojem z Kanady, odpovedela nezvykle prakticky,
ze 'neumi anglicky'. Vzpominala na navstevu v Masarykove ustavu,
na predsedu ustavu, Gustava Pristupu, ktery vlastnil krejcovsky
zavod a zamestnal ji na prisivani knofliku a kdyz je vsecky prisila,
poveril ji sesivanim latek a to ji (pani Vlasta nebyla svadlena)
vyslo trochu na krivo. Pak ji dr. Nadezda Hradska, ktera tehdy
v Masarykove ustavu hrala vyznamnou roli, nasla na kratky cas
zamestnani v domacnosti lekare a nakonec ji doporucila do slovenske
rodiny Gizelle Kerneyove. S Gizelle si padly do oka, zustala u
ni 32 let a jeji deti ji rikali 'teta Vlasta'. Vlasta Troblova
dala hodne i krajanske komunite: nevynechala jednu schuzi Damskeho
odboru Ceskoslovenskeho sdruzeni v Kanade, uzce pracovala s predsedkynemi
sdruzeni Ruth Petrickovou, Erikou Vieznerovou a Blankou Rohnovou,
varila na plesech a zabavach v Masarykove ustavu i (s pani Bernsteinovou)
v kostele sv. Vaclava. Zvlast si oblibila Otce Jaroslava Jandu
a kdyz se jednou zdalo toho vareni moc a Otec Janda kazde z nich
dal 20 dolaru za ples, Vlasta Troblova dala 10 dolaru na kostel
a druhych 10 dolaru nabidla Otci Jandovi. Ten se zdrahal, ale
nakonec prijal: "Dam to na dluhy." Pri oslave svych
100. narozenin Vlasta Troblova zpivala sve oblibene narodni pisnicky.
A nesmim zapomenout vernou peci, kterou ji az do konce obklopoval
jeji syn Zdenek. Nevim, kam kdo z nas, az tu skoncime, pujde.
Myslim si ale, ze Vlasta Troblova si zaslouzi jedno z nejpeknejsich
mist.
jc