Pohadka z jednoho prazskeho
ostrova
Nez jsem zacala psat o Kampe, opakovane jsem ostrov
navstevovala a bylo tam vsechno v naprostem poradku, jen vsude
panovala zima a casty dest - jaro totiz letos do Prahy nepriletelo.
Pak se to ale vse zmenilo a zacaly v Praze povodne. Posledni den
maje uz byla situace znacne vazna a Vltava chrlila obrovske mnozstvi
zlutohnede vody. Prazane zacali Kampu branit stavbou protipovodnovych
zdi, ktere Kampa pri povodni roku 2002 jeste nemela. Dne 3. cervna
byl prutok Vltavy kolem trech tisic kubiku za vterinu - v roce
2002 to bylo pet tisic. Jeste dnes 12. cervna se na Kampu nesmi
a stavebni objekty se stale jeste schovavaji za hlinikovymi zabranami.
Opet spatne dopadlo muzeum Kampa v Sovovych mlynech, skody budou
obdobne skodam roku 2002. Letosni povoden nastesti nikterak nezasahla
sbirky moderniho umeni. Symbolem letosni povodne bude bezesporu
socha dalajlamy nainstalovana prave na Kampe. Diky jeji velikosti
bylo mozne sledovat vysku vltavske hladiny.
Tim ostrovem je Kampa v bezprostredni blizkosti Male Strany,
misto obestrene po mnoho stoleti romantickym tajemstvim, misto
davajici na odiv barokni a klasicistni krasu slechtickych palacu,
stejne tak i krasu domu mestanskych, misto nabizejici vzpominky
na slechticke rody, ale take misto spojujici osudy mnoha vyznamnych
i obycejnych lidi a lidicek. Ostrov preplneny historii, sentimentem,
zamilovanosti, puvabem, legendami, nostalgii a jedinecnosti.
Kampa je umely ostrov s prvni zminkou uz v roce 1169, ktery vznikl
vykopanim vodni mlynske strouhy pozdeji nazyvane Certovka. Stredoveke
dilo je dukazne pripisovano johanitum z radu Maltezskych rytiru,
kteri takto dokonale resili potrebu regulace vody pro chod tehdejsich
mlynu na levem brehu Certovky. Dnes je Certovka napajena stolou
z horniho smichovskeho zdymadla.
O puvodu jmena Kampa existuje mnoho verzi, jsou to vsak povetsinou
jen a jen domnenky. Domnenkou uz neni, ze nazev Kampa se pouzival
az od 2. poloviny 18. stoleti, pred tim se rikalo jen Ostrov.
Staroslovansky je mozne souzneni od jmena kepa (kupa) coz zde
mohlo znamenat nakupeny ricni pisek. Dalsi hezke vysvetleni je
od jednoho z pozdejsich majitelu mistnich zahradnich domu a to
Rudolfa Tychona Gansneba Tengnagla z Kampu, vyznamneho zemskeho
soudce a hejtmana Prazskeho hradu, ktery do Cech prisel uz v 17.
stoleti se svym otcem slavnym hvezdarem Rudolfa II., Tychonem
Brahe a pak jeste vysvetleni latinske kde campus znaci plochost,
planinu, pole a konecne i ceske, protoze zakampim bylo oznacovano
stinne misto.
Puvodne Kampa predstavovala pouze jakesi anglicke krajinarske
parky patrici vyznamnym slechtickym rodum a bohatym mestanum se
zajimavou promenadou podel Vltavy a Certovky. Lze si tak pripomenout
zahradu Michnovskou, Odkolkovskou, vyznamneho majitele Sovovych
mlynu, Kaiserstejnskou, Kolovratskou a zahradu Nosticovu. Zahrady
se zaznamenavaji uz ve 14. stoleti, nasledne stavby az o dve ste
let pozdeji. Po druhe svetove valce pospojovanim uvedenych hlavnich
zahrad a jejich architektonickou zahradni upravou se vytvoril
dnesni temer trihektarovy nadherny prazsky park, ktery na prochazku
primo vyzyva. Nabizi nezapomenutelne pohledy na plynouci Vltavu
a panoramata obklopujici reku na jejim pravem brehu, pak neodmyslitelnou
dokonalost Karlova mostu a samozrejme i historickou libeznost
vlastniho toku dnesni Certovky - ne nadarmo se zde to misto nazyva
"Prazske Benatky" - nehledejme vsak italske gondoly,
nejsou zde a nehledejme ani ducha stare historie - ten se nam
totiz nezjevi. Ujistuji vas ale, ze ten tady pobyva, v miste se
usadil davno, predavno a z ostrova uz nikdy neodesel, aby mohl
svou pritomnosti trvale dodavat tomuhle prazskemu mistu nicim
nenahraditelnou mystickou atmosferu.
A tak jsme tedy na Kampe. Cest jak sem dojit je cela rada. Ta
nase je zvolena z Karlova mostu, kde priblizne u Bruncvikovy sochy
sejdeme dokonalym dvouramennym schodistem v novogotickem stylu
na puvodni rynek Kampy a dnesni ulici Na Kampe. Hned na podeste
schodu si nezapomeneme prohlidnout rohovy dvoupatrovy puvodni
dum s neprehlednutelnym domovnim znamenim, ktere navozuje dojem
zdobneho oltaricku s obrazkem panny Marie a Jezulatkem. K obrazku
se poji nekolik legend, jednou je i ta, ze obrazek zachranili
davni majitele domu z rozvodnene Vltavy. Kazdopadne tento dum
patril vzdy k nejvice ohrozenym v dobach povodni, dodnes jsou
ve zdivu znacky kam, az sahala voda v letech 1784 a 1845, zda
je tam i povoden roku 2002 jsem asi prehlidla. Pametni deska pripomina
malire a ilustratora Adolfa Kaspara, ktery v dome "U obrazku
panny Marie" zil.
Tradici zdejsich hrncirskych trhu se podarilo obnovit a probihaji
na rynku s kazdym jarem. Hrnciri zde totiz kdysi davno predstavovali
nejrozsahlejsi remeslo. Krome nich zde byla usazena v hojne mire
i dalsi remesla jako krcmari, bednari, pekari, platneri, mastickari,
zlatnici a dalsi a zpod oblouku Karlova mostu vykukoval nejeden
kramek. Na rohu ulic Na Kampe a Hroznove je nejstarsi kampsky
dum, dnes zrekonstruovany na restauraci a hotel. Je ozdoben domovnim
znamenim "U zlatych nuzek", takze znameni napovida,
ze se kdysi davno jednalo o cech krejcovsky. Znak nuzek mel dum
uz v roce 1568 a dobou se jen menily ze zlatych na zlute a treba
stribrne. Dnesni podoba dvouposchodoveho klasicistniho domu je
z roku 1804 od Ignace Palliardi, stresni vikyre jsou puvodni.
Ulice Na Kampe konci malym namestickem u parku a o co je mensi
namesti o to je vetsi a honosnejsi zdejsi stavba. Je to Lichtenstejnsky
palac. Stavba se datuje do let 1697-1698. Je provedena na neobvyklem
sestibokem nepravidelnem pudorysu. Dum tehdy mel jedno patro,
na vychodnim pruceli dve veze s cibulovitym ukoncenim a kolem
celeho palace udrzovanou a zajimavou zahradu. Tricetilete valky
palac poskodily a 18. stoleti se vyznacovalo hojnym stridanim
majitelu, predevsim slechtickych rodu Kolovratu a Lichtenstejnu.
Ti zmenili vzhled, odstranili obe veze a na pruceli Lichtenstejnove
umistili svuj rodovy znak. Dnesni podobu dal palaci dalsi majitel,
kterym byl zamozny mestan puvodem z pekarske rodiny, majitel vltavskych
Sovovych mlynu, Frantisek Odkolek. Zvysil palac o dalsi patro
a na vltavskou stranu pridal dva balkony. Palac byl upraven klasicistnim
stylem. Do palace vedl na urovni hladiny Vltavy tunel pro lodky
zakonceny malym pristavistem. Od roku 1897 patril palac Obci prazske.
Ta pozdeji provedla potrebnou rozsahlou adaptaci, ve ktere byl
vodni lodkovy tunel zrusen. Skoda! Po celou dobu 2. svetove valky
byl palac obsazen gestapem, v zahrade vybudovali cviciste Hitlerjugendu.
Dnes je palac upraven pro pobyty vyznamnych statnich navstev.
Takze jiz zaznamenal spanelskeho krale Carlose, anglickou kralovnu
Alzbetu II., prince Filipa, japonskeho cisare Akihito a dalsi.
Proti Lichtenstejnskemu palaci stoji nevelky a nemaly zahradni
dum, ve kterem ve 20. stoleti bydlely vyznamne ceske osobnosti:
herec a spoluzakladatel Osvobozeneho divadla Jan Werich, historik
a znalec Prahy prof. Wirth, basnik Vladimir Holan. Puvodne dum
patril Nosticum a slouzil jako kozeluzna. Hrabe Bedrich Jan Nostic
dal dum upravit pro bydleni nemocneho Josefa Dobrovskeho, kneze
a velkeho ucence, s kterym udrzoval velice dobre a pratelske vztahy.
Takze vlastne uplne prvnim obyvatelem byl tento vyznamny patriarcha
ceske slavistiky.
A uz jen docela maly kousek podel Vltavy a jsou tu Sovovy mlyny,
pro jejichz zachranu se nesmirne angazovali Meda Mladkova a jeji
dnes jiz nezijici manzel. Meda Mladkova patri k prednim svetovym
sberatelum a stedrym mecenasum moderniho umeni. V historickych
prostorach mlynu se ji, po navratu z emigrace, podarilo vybudovat
rozsahle muzeum moderniho umeni. Hlavnimi umeleckymi smery, kterymi
to zde dycha, jsou abstrakce malire Frantiska Kupky a kubismus
sochare Otto Gutfreunda. Ale jsou i dalsi. Na travniku pred muzeem
pokukuje nekolik obrovskych kovovych mimin Davida Cerneho a zda
se, ze jsou tady mnohem spokojenejsi nez na zizkovske televizni
vezi.
A presouvame se na jeden z mustku Certovky a nechceme uverit tomu,
ze se pred nasimi zraky nepretrzite otaci obrovske mlynske kolo
Velkoprerovskeho mlyna, jakoby se zde otacela davna historie zmizele
a znovu nalezene Kampy. A kolo hlida zeleny panacek, neni to uz
vodnik Cochtan pana Wericha, tenhle se jmenuje Vrbina. Jen o par
metru dal na Velkoprerovskem namesti nahlizime do jine historie
nove, mlade a moderni. Stojime u bohate pomalovane Lennonovy zdi,
ktera v tichosti pripomina slavneho frontmana skupiny Beatles
a ktera byvala i jakymsi protestnim mistem, kam se prichazelo
vyjadrovat nespokojenost mladych lidi s rudym rezimem.
Boli vas nohy? Me hrozne, musim nekam za malickym odpocinkem do
hospudky. Vyber je opravdu nasnade, ale ja uz to mam promyslene
a tak vyhledam hospudku s docela nevsednim a trochu morbidnim
oznacenim "Marnice" a do jeji zahradky vstupuji. Je
na moc dobrem miste, je uplne u Certovky, je blizoucko patam oblouku
Karlova mostu. Usmivam se pri vzpomince na jeden z dilu televizniho
serialu "Hrisni lide mesta prazskeho", kdy prave tady
sedel pan Filipovsky v roli soukromeho detektiva a hlidal a hlidal
jistou zaletnou milostivou pani z protejsiho domu na Certovce.
Po kaficku nastava znovuzrozeni, platim a pomalu odchazim rozloucit
se s ostrovem. Jen jeste mrknu na uchvatny dum v c. p. 76 "U
tri pstrosu" tesne u oblouku Karlova mostu. Dnes je to velmi
vyhledavana honosna restaurace. Hospoda zde pry byvala uz ve stredoveku
a tak se nabizi i myslenka, ze mohl byt jejim hostem klidne i
sam Karel IV. ktery pry pravidelne kontroloval, jak pokracuje
stavba jeho mostu. A tak tady mohl klidne posedavat se svym stavitelem
Petrem Parlerem. Tolik legenda. Stavebnikem domu byl jisty Jan
Fux, ktery provozoval velice zajimave remeslo a sice pernarstvi.
Ze netusite, o co slo? Bylo to vynosne a vyhledavane remeslo,
ktere umelo vyzdobit nejruznejsim perim a pericky predevsim klobouky
a kloboucky vsem bohatsim a bohatym mestanskym damam. Uplnou tehdejsi
modni spickou pak bylo peri pstrosi. Dum mel a ma ve svem stitu
umelecky vypodobnene tri pstrosy - v tomhle pripade uz ani neslo
o domovni znameni, ale o jakousi reklamu. Dum ma i dalsi zajimavost
- v roce 1714 si zde jisty Armen Georgius Deodatus otevrel prvni
kavarnu na Male Strane.
A jeste posledni informace. Kampe se tez prezdiva "Ostrov
milencu" a je to zde videt opravdu vselikde v podobe privesenych
visacich zamku nejruznejsich barev, velikosti a tvaru, ozdobenych
inicialami anebo i celymi krestnimi jmeny milencu. Zamek dokazou
koupit skoro vsichni, najit misto kam ho privesit a zamknout si
tak pred svetem svoji lasku, se stava den po dni obtiznejsim,
vhodit pak klic do Vltavy nebo Certovky je malickosti. Zvyk anebo
zlozvyk? Napad k nam pry prisel z Rima, kde je zazamkovano leccos
dokonce cely starobyly most Milvio a reka Tibera vlastni nepreberne
mnozstvi vhozenych klicku. Nevim jak se k teto veci postavit,
zda schvalovat nasledne odrezavani zamecku spravou prazskeho mesta
a souhlasit s tvrzenim odborniku, ze zamky maji dlouhodobe nicici
ucinek pro nase unikatni pamatky anebo brat "zamkovani"
jako novy fenomen mlade, moderni doby. Mozna, ze ten fenomen je
mi blizsi.
A jeste k tem povodnim. Vltava se rozvodnovala i v dobach davnych.
Kampu si vybirala prakticky vzdy. Od 15. stoleti mela Praha svuj
prvni vodoznak a sice kamennou sochu Bradace, stavitele Juditina
mostu - ve vyusteni puvodniho mostu byla i umistena. V 19. stoleti
byla premistena ve stejne puvodni vysce do nabrezni zdi na Krizovnickem
namesti u Karlova mostu. A jedna zajimavost za dobu asi ctyr set
roku byl Bradac celkem patnactkrat cely pod vodou. Technicky se
vyska hladiny Vltavy odecita denne od roku 1825. Ted sviti konecne
v Praze slunicko a tak nam dava pozapomenout na slova, ktera poslednich
ctrnact dni mezi nami vsemi stale kolovala. Ptate se, co to bylo
za slova? Inu, hasici, pytle s piskem, vltavska kaskada, kulminace,
uzavrene metro, bahno, zatopene sklepy a dalsi.
Jana Fafejtova - Praha