Zapisky od Pacifiku
(2013-10)
Podobne, jako mozna nejeden z kandidatu na onen cas, ktery penzijni
vek zbavuje mnohych povinnosti, jsem se prave na to obdobi tesil,
po peclivem zhodnoceni, zda si mohu dovolit penzi ponekud drive,
nez je v kraji zvykem. Zjistil jsem, ze mohu a tak jsem to udelal.
Po cely zivot, stejne doma, jako v Kanade, jsem si kupoval knihy.
Ne ze bych je dodnes vsechny do jedne precetl a pamatoval si dokonale
jejich obsah. Ostatne, to se na mne, v mem pokrocilejsim veku,
snad ani nemuze chtit.
Nejednou jsem si liboval, kdyz jsem misto navstevy verejne knihovny
sahl pro pozadovanou knihu do vlastni knihovny. Nekdy jsem dilo
nalezl, nekdy ne. Ale vzdy jsem se z toho vlastnictvi knih (a
i jinych drobnych veci) tesil, zatimco automobilu jsem si behem
vice nez ctyricetileteho pobytu v Kanade poridil pomerne malo.
Casy se meni, jak se rika, ale pro me staci jen cas. A ten dospel
k bodu, kdy je realne pomyslet, bohuzel, na zmenu. Prodani domu,
prestehovani do mensiho apartmentu, v docela krajnim pripade domova
duchodcu. Ac tato situace bohudik snad jeste neni aktualni, dochazi
k obcasne predstave takoveho momentu.
A v tu chvili adrenalin stoupa, ale nikoli z radostneho duvodu,
stejne tak krevni tlak a mzitky se mi delaji pred ocima! Co to
bude za kalamitu, stehovani, prodej, transakce! Vsechno to po
leta prijemne schranovani, promeni se v artikl bezmala proklety!
"Uz mame dvacet beden tech tvych knih plnejch a neni to vubec
videt!" slysim lamentovat chot. A tu nase emigrace se dvema
kufry pripada mi jako zertik nebo detska pohadka.
Neni snad zivot komedie plny omylu?
***
Kverulant (vecny nespokojenec)...tak si nekdy pripadam sam sobe.
Ale ne vzdy. Vetsinou se povazuji jen za pozorovatele deni a nektera
pozorovani sdeluji.
O tom, co snad strucne se pokusim popsat, dovolim si rict, ze
neco takoveho by se tady v Kanade sotva stalo pred dvaceti, triceti
lety.
V roce 2006 se nasi sousede rozhodli pro renovaci domu, ktery
prave koupili. Prinesli plany s dotazem, zda proti tomu nic nemame.
Nemeli jsme. "It will be our dream home!" pravil muz-psychiatr
a tvare mu ruzovely nadsenim.
Zacalo se dilo firmou slibneho jmena Carpenter (Truhlar) and
Gentleman. Asi po trech mesicich se mi zdalo (na ten sousedni
dum a bazen vidime chte nechte z jidelny), ze prace se nejak protahuji,
ba ze se na pozemku a na dome mnoho nemeni. Cas plynul a obcas
dosla velmi robustni dvojice manzelu - majitelu a diskutovali
s Carpenterem. Renovace se vlekla, doslo na strechu, pak
bazen, likvidaci ledne casti domu, zacatek budovani v tom miste
jine. pribylo nekolik diskusi.
Garaz v urovni zeme zmizela, na jejim miste vybudovan pokoj, garaz
poklesla, jimka pred ni napojena na kanalizaci (jak se pozdeji
ukazalo s nedostatecnym spadem). Po mnohem delsi dobe, nez je
pro takovou renovaci bezna, doslo k dokonceni.
Uplynulo par let. Asi pred rokem dum koupil soucasny majitel.
Pred nedavnem sdelil, ze mu do domu zateka a musi vymenit strechu.
Prijela firma, tez veliky jerab, s jeho pomoci na strechu ulozeny
nove tasky a po ni zacalo se pohybovat sedm chlapiku! Asi po ctyrech
dnech byla kratsi chvile klidu a pak se na ulici objevily vehikly
uplne jine firmy a na strese jina skupina. A v ohromeni jsem videl,
jak na nekolika mistech sundavaji instalovane tasky a zena (moje)
dokonce zaslechla rozhovor stresniho odbornika s majitelkou domu,
ze byly shledany neuveritelne nedostatky a jejich vyreseni zabere
dosud neurceny pocet dnu! Takto informoval v te veci (snad) odbornik.
Se sousedy jsme se kratce setkali jen asi dvakrat nebo trikrat.
Je mi jich v tuto chvili velice lito. Skoda, ze u nas dnesni soused
nezazvonil nez podepsal koupi. Asi bych mu poreferoval o prubehu
te renovace. Bylo by to jiste vhodne. Ale prisel se s choti predstavit
az kdyz uz se stali stastnymi majiteli.
***
Nasledujici pozorovani jen nez zertikem k tomu prave uvedenemu.
Cestou na jiste misto minuli jsme tenisove kurty, na kterych se
objevil novy, syte modry nater, lakajici co nejdrive ke hre. Ten
napad s modrou barvou hriste je dobry, mice jsou lepe videt.
A jak jsme misto mijeli, zdalo se mi, ze bile lajny jsou nejak
divne, moc siroke. Rekl jsem si: "Jsi starec, blbe slysis,
ted uz mozna doslo i na zrak!"
Ale docela nahodou a z jineho duvodu odpoledne jsem ty kurty minul
opet a co vidi moje brylemi vylepsene oko? Chlapik kraci, v ruce
pistoli a modrou barvou postrikuje ty predtim nabarvena bile lajny!
Napadlo me, ze tohle je asi pod hlavickou obce a ta zaplatila
mamlasovi, ktery lajnovani zpackal a bude muset zaplatit i schopnejsimu
chlapkovi, ktery dal kurtum spravne lajny. Takze, ptam se, zda
by takovehle trapasy byly tu mozne pred zminenymi mnoha lety,
kdy jsem ke Kanade vzhlizel jako k zemi bezmala dokonale?
Vazeny ctenar si mozna pomysli, ze je mnoho jinych, dulezitejsich
veci k zamysleni ... k tomu pravim: tim hur!
***
Jeden (tedy ja rozhodne) uz se nestacim divit, smat se, pohorsit
se, nakrknout a podobne, kdyz se dozvim, co se mezi politiky deje
a to na nizsi i vyssi urovni ba nejvyssi urovni! Mnoho mne nepotesi,
ze takove zpravy plynou prevazne z moji byvale, dneska zcela svobodne
domoviny. V teto chvili kanadsky Senat se zachviva ve svych zakladech,
hladovci zneuzili svych postaveni a prislo se na to.
Nevim dost presne (ac to se mohu snadno dozvedet na internetu)
jak casto kanadsky senat zaseda a rozhoduje o vecech dulezitych.
Za to ale vim, ze takove misto je velmi dobre placene a zodpovednost
za to ci ono rozhodnuti senatora? Jiste by v tom smyslu nerad
menil s navrhovatelem mrakodrapu nebo mostu. A nebo srdecnim chirurgem.
Davno jiz nebylo profese, ktera byla tak zneuctena jejimi prislusniky
jako je profese politiku. Ano, ne vsichni maji hrosi kuzi a doufam
vetsina z nich muzu a zen solidniho charakteru, Presto se veru
obavam cist noviny a otevrit internet jakbysmet.
Vladimir Cicha - Vancouver