Trvalo to drahnou chvili,
nez se Cesi probudili
Nas kamarad Zdenek rekl Eve do telefonu, ze k nam prijede jasat,
a kdyz Eva poznamenala, ze prave upekla babovku, Zdenek prohlasil,
ze se pri kafi a babovce jasa lip. Hned ve dverich, kdyz si zouval
boty, rekl, ze puka radosti nad skoro dvoutretinovou ucasti u
presidentskych voleb a postavil na stul lahev becherovky, ze se
na zdravi Cechu v Cechach musime napit. "Jeste neni vyhrano,"
zamumlal jsem nad druhym kolem voleb, ale Zdenek se nenechal ochladit
a nabidl mi sazku, ze v druhem kole prijde volit vic lidi nez
v prvnim.
Eva mi zakazala se sazet, a povzbudila Zdenka otazkou: "Proc
vic?" "Copak to nevidite," zakricel Zdenek, "to
lidove nadseni po triadvaceti letech stranickeho skorpeni a zamlzovani
se ted vystribri na volbe binarni, jako to je v Americe, rozhodovani
mezi bilym a cernym."
Zdenek ma utkvely nazor, ze rozhodovani mezi dvema moznostmi je
to, k cemu nas evoluce vycvicila, a vic jak dve moznosti jsou
matouci; to jeho cerno-bile uvazovani mne casto drazdi k odporu,
ze svet je spise sedivy a rozhoduje se mezi odstiny sedivosti.
Pripili jsme Cechum doma, ze sli volit a vycistili megalomaniaky,
klauny a utopisty ze souteze a urcili dva vazne kandidaty na prezidenta.
Eva nalila kavu a nakrajela babovku a Zdenek nalil podruhe a zvedl
sklinku k pripitku: "Na zdravi vsech Cechu zijicich v zahranici,
kteri volili spravne v prvnim kole!" Upili jsme znova, sedli
si a Eva vyzvala Zdenka, aby objasnil, co slavi.
"To udelam rad," rekl Zdenek s plnou pusou babovky,
protoze "moji cesti kamaradi, kteri cinkali klici v listopadu
1989 a pak nechodili volit mne strasne deprimovali, ze maji svobodu,
ale nevedi, co s ni."
Jako v te anekdote, rekl jsem, kdyz pani si stezuje na starnouciho
manzela behajiciho za kazdou sukni; ale paninko, rekl zkuseny
lekar, ja mam psa, ktery beha za kazdy autem, a kdyz auto dohoni,
nevi, co s tim. Nikdo se nezasmal, protoze tato chvile nebyla
legrace.
Eva mne zprazila prisnym pohledem a rekla: "Kdyz my jsme
prchali z vlasti v roce 1980, opousteli jsme cernobily svet, Zdenku."
Zdenek okamzite odporoval: "Nikoliv cernobily, ale cerny,
ktery z blbosti pripustili nasi tatici v unoru 1948 a pak uz volba
ani nadeje nebyla, a dodal, neutikali jsme z hladu, ale navzdor
totalitni beznadeji pro nas a hlavne pro nase potomky."
"To je pravda," rekla Eva, a ja jsem prikyvnul, a Zdenek
pokracoval: "Listopad 1989 byl snadna volba mezi totalitou
a nadeji, a Cesi tu prilezitost chnapli a povalili vladu vedouci
stranu v mziku. Lec pocatecni nadseni pohaslo, kdyz lidsky plevel
vyrostl nejdriv na zahonku svobody. A kdyz volicu ochotnych volit
ubyvalo, plevele pribyvalo. V poslednich rudo-oranzovych regionalnich
volbach hlasovalo min jak 40,3% a v senatnich jeste min a zdalo
se, ze Cesko bude zase rude."
Zdenek prikyvnul a prohlasil, ze ve ctyriadvacatem roce od sametove
revoluce prevzali slovo mladi a nezatizeni totalitou, kteri se
citi vice odpovedni za budoucnost zeme nez generace pobitych rodicu.
To se mi zdalo velice dobre stanovisko a vyhrknul jsem otazku,
jak dopadne druhe kole prezidentskych voleb?
Zdenek se na mne nelibe podival, snad myslel, ze urychluji spad
besedy k ceskemu probuzeni a rekl oklikou: "Dva kandidati
jsou z opacneho materialu; zatimco Zeman bude spolupracovat s komunisty,
tak Schwarzenberg nezna s komunisty kompromis; a to je to hlavni
hledisko v cele te plejade vytek a vykriku o kandidatech a lidi
budou volit to, co nepachne komunismem, totalitou a priklonem
k Moskve."
"Takze je to jasne!" rekla Eva a Zdenek naleval do sklenic
potreti. "Jen ne tak rychle, milackove," zamumlal jsem,
"protoze nase odhady mohou byt v ofsajdu, jelikoz nezijeme
v zemi ceske a nezname nalady."
"Pche," prerusil mne Zdenek, coz on delava, kdyz si
je jisty, "copak v Cesku neplati zakon gravitace, Archimeduv
zakon a Pythagorova veta? Ovsemze plati," odpovedel si na
otazku, a zvysil hlas, ze tyhle pitomosti o tom, ze krajane zijici
mimo Cesko nevedi, co se deje v Cechach ignoruje; svet se stava
globalni a statisice Cechu pracuji v zahranici a jsou Cesi a rikat,
ze nejsou a nevedi a neciti po cesku je volovina na kvadrat."
Eva zabalila kus babovky do sacku a dala Zdenkovi sebou a on rekl,
ze si pochutnal i pokecal na nejvyssi urovni.
Spechal, protoze zacinala vanice a zima ukazuje ledove ruzky zvane
rampouchy.
Rosta Firla - Sudbury