Navrat na hlavni stranu

Zapisky od Pacifiku
2/2013
Obcas si vzpomenu na generaci rozhnevanych mladych muzu, kteri po druhe svetove valce ve svych dilech v Anglii kritizovali mnohe socialni hodnoty (spisovatele kupr. J. Osborne, J. Braine, K. Amis ci A. Sillitoe) a to sebe sama pak povazuji za bezmala rozhnevaneho stareho muze, ac bych se mel tesit, ze pamet mi dosud vcelku jeste slouzi a to hlavne pokud jde o veci davnejsi. Co tedy je duvodem takoveho meho rozladeni? Mensi soupis toho, co tady jeste pred nekolika lety bylo, ale uz neni:
Z mista v poslednich letech vyhledavaneho pro zivot a stale popularnejsiho, kde uz radu let zijeme (ale i v centru mesta), tedy Severniho pobrezi Vancouveru zmizely obchody s hudbou klasickou a jazzovou, nekolik knihkupectvi, rozsiruji se obchodni centra bez ohledu na naroky dopravni, rusi se mensi kina a nahrazena jsou mega-cineplexy soustredenymi na jednom miste, zmizelo nekolik jazzovych baru. Po mnoho let bylo zde mozne, ac stale s vetsimi obtizemi, sehnat na vanocni stul kapra, coz je pro mne vec zcela zasadni a kdo by se zajimal proc, ochotne sdelim. Uz dva ci tri roky to mozne neni, ac snad jeste v cinske ctvrti v downtownu, ale to teprve zjistim. Nadeje na sehnani supinace, zda se mi, je velmi miziva.
Kdyz jsme se stali novymi obcany Kanady, stydeli jsme se nejednou za nedokonalou anglictinu. Dnes, jak jsem nedavno shledal, na dotaz v tom ci onom obchode ci velkoobchode, dostane se velmi casto odpovedi, ktere je sotva rozumet. Stejne tak je to s naramnymi nabidkami telefonnich ci televiznich programu a poplatku za ne, tedy poplatku snizeni a sluzby obohaceni, jak sdeluje volajici a ja musim napnout sluch do krajnosti.
Vzdy jsem si myslel, ze referendum je jeden z vrcholu demokracie a Kanada to respektuje. Ale nase vlada Britske Kolumbie vyvedla mne dost brutalnim zpusobem z toho nazoru, jak uz jsem vazenemu ctenari nejednou sdelil.
***
Navzdory obcasne zprave o poklesu zlocinnosti v teto zemi, k mordovackam dal dochazi. Jde tedy vetsinou o mordy mezi zlocinci a grazly, kteri si vyrizuji vzajemne ucty, coz mne valne nerozesmutni. Jenze nekdy se stane, ze kule zlocincova zasahne nevinneho kolemjdouciho. A tomu by se melo rychle a ucinne zabranit. A kdo to muze ucinit? Provincni a federalni vlada, ac to neni ukol lehky, ale pro obcana k vyreseni ukol veru nalehavy.
Nehlede na to, ze na nakladech uvezneni takoveho zlocince (ve vetsine pripadu nikoli rodileho Kanadana) se ctihodny obcan rodily nebo ten Kanadanem se regularne stanuvsim, podili ze svych dani, stejne jako na obcasnem financnim posileni policejniho sboru.
***
Vyznamna osoba v souvislosti s OH v roce 2012, J. Furlong, ocitl se na strankach tisku ve veci jeho nespravneho pocinani v dobe jeho pusobeni mezi first nation students. Mozna, ze mu da dneska moc prace ze sveho pusobeni se zodpovedet mne ale neni jasne, proc se takove obvineni (a je podobnych nespocet) ocita na ocich verejnosti az dnes? Tak se ptam navzdory tomu, ze jsem osobne poradanim OH ve Vancouveru nebyl z nejednoho duvodu nijak nadsen
***
Maly dodatek k prvni casti techto Zapisku:
Po usidleni v Kanade velmi rychle jsme si povazovali pratelskeho a vlidneho pocinani nasich novych spoluobcanu. Od tech dob uplynulo uz 44 let.
V posledni dobe pece o zlepseni naruseneho zdravi zavedla mne do plaveckeho bazenu, kde treba se v satne prevleci. Veden starym zvykem, ze ten kdo vejde do mistnosti pozdravi, ucinil jsem to nekolikrat. Odpovedi mi bylo bud ticho a nebo mensi uzas pritomnych. Stejnou zkusenost jsem udelal pri odchodu. Tak uz nezdravim.
Z tohoto poznani mi zustava rozpacity pocit Mozna, ze v prerii, ve Winnipegu, kde jsme prozili prvnich 13 let noveho zivota na svobode, bych se setkal s jinou reakci.
***
Pred nekolika lety jsem napsal vyznani moji ucty a vdeku Spojenym statum americkym, za jejich vliv, ktery na svobodny svet mely a maji, vzpomenuti zasluh minulych i dnesnich.
A co tedy dnes? Snad rozpaky, uzas a nemale obavy. Nebot v teto krasne, mohutne, pravem obdivovane zemi americke s obyvateli, kteri, jak verim, jsou prevazne dobri a mirumilovni bez ohledu na pistolnicky Divoky zapad, ci Al Capona, ale to prece byl puvodem Ital? A jine prasmutne postavy, dochazi k jevum a situacim, ktere mne zneklidnuji. Prave proto, ze USA jsou v teto dobe a navzdory dosavadnim tezkostem a problemum, ktere maji, stale jeste jedinou svetovou velmoci, ac co do poctu obyvatel znacne pokulhavajici hlavne za zemi, ktera se vpravde podivuhodnym, mazanym a zdaleka ne fair play zpusobem snazi polozit tyto Spojene staty na lopatky, ale o tom se pokusim pojednat dale.
Nez tak ucinim, vice nez opravnena zminka o masakru ve skole v Newtonu, mestecku v jednom z nejpeknejsich a nejmirumilovnejsich americkych statu Connecticut. Mrazeni zpusobuje konstatovani, ze to neni v posledni dobe vyjimecny a ojedinely pripad. Jednoznacna a pochopitelne opravnena, je reakce verejnosti i nekterych hodnostaru - dostupnost ke zbranim. (Nikoli ve smyslu dostupnosti ke zbranim, ktere se ve smutnych casech v moji domovine dostalo Lidovym milicim).
Vsuvka: Sotvakdo muze dovolit v celkem solidnich, ostatne uz nejednou ocenenych lokalnich novinach, rozpovidat se ctenari o velmi zavazne veci bez solidniho podkladu. Pokud by pak sdeleni bylo absurdni a neverohodne, je na redakci, aby se k tomu vyjadrila. Tak se nestalo a tolik tedy na vysvetlenou
Myslim, ze za pozornost veru nemalou stoji sdeleni ctenare novin North Shore News, ktere si dovolim ve strucnosti zminit a kratce citovat: Zmineny dopisovatel pred tremi lety sledoval dr. Phila na TV programu ve kterem se dozvedel, ze 15 milionu americkych deti bylo diagnostikovano jako mentalne nenormalnich a naordinovany jim prislusne drogy. Navic, jak zjisteno, skoly dostavaly odmeny za identifikaci chovani zaku, ktere vedlo k uspesne diagnoze mentalni poruchy a z toho plynouci ordinaci leku.
Dnes je informatika umoznujici to, co dotycny ctenar udelal: Nalezl si informace o 41 poslednich tezkych pripadech vrazd nebo sebevrazd spachanych v USA detmi mezi 11 a 22 lety veku (krom toho nejposlednejsiho pripadu z Connecticutu). Zjisteno, ze vsichni do jednoho uzivali Selective Serotonin Reuptake Inhibitor, SSIR, antidepresivni drogu. Vetsina tech, kteri pokus sebevrazdy prezili, nepamatuji si vubec, co se stalo. Spolecnym jmenovatelem onech vrazd je uziti zbrani, stejne jako predepsanych, zminenych drog. Mnohdy pak, tento aspekt drog byl zameten pod koberec a pozornost soustredena k pistolim a automatum. Samozrejme, to, ze v USA muze si kdokoli poridit arsenal takovych zbrani k bezpecnosti obyvatel zeme nijak neprispiva a odkazovani na Druhy clanek americke Ustavy je ponekud zanedbavajici zmenu casu.
Jak je toto mozne, pta se pravem ten ctenar. Ze nadale existuje 15 milionu tikajicich bomb ve Spojenych statech?
Ona predpisovana droga (SSRI) je jednim z nejvetsich jedu. Je desive, ze byla soucasti vsech autorem sledovanych 41 pripadu! Kde se tedy ocitla ta moje obdivovana Amerika, tedy presneji jeji Spojene staty?
A kde se jeste, mozna drive nez pozdeji, ocitne? Jak vysvetlit soucasne tragedie? Na odpovedi mozna pracuji zastupy odborniku, psychiatru, psychologu, psychoanalytiku, ale vysledky jejich snazeni jakoby se nejak znamenite nedostavovaly.
Zde ovsem problem nekonci. Uvodem k druhe casti sveho povidani doporucuji ctenari koupit si nebo pujcit knihu Death by China (autori Peter Navarro a Greg Autry, renomovani prednasejici na americkych univerzitach, prispivajici do nekolika periodik a zabyvajici se cinskou tematikou). Ac laickemu ctenari nemusi byt vzdy zcela jasne zminovane zpusoby, jakymi Cina jako mocna spodni voda podemila stale silneji dosavadni ekonomiku a postaveni USA, o tom, ze nastava pro zapadni svet z jeji soucasne rozpinavosti a rostouci ekonomicke sily nemaly problem, nemelo by byt dneska tajemstvim pro nikoho. Cina nerespektuje bezne obchodni regulace, manipuluje menu a co je vseobecne znamo, desivym vykoristovanim svych vlastnich pracantu cini sve exportovane zbozi levnym. Navdavkem pak nehoraznymi tarify brani pronikani zapadu na cinsky trh.
To ale neni vsechno. V Cine jsou oficialne skoleni hackeri, ti dobraci, kteri pronikaji do pocitacovych siti s mnohdy velmi neprijemnym dopadem, nejednou na bezpecnost te ci one zeme. O spionazi v nejsofistikovanejsi podobe ani nemluve.
Jak casto, uz v minulosti davne, stejne jako mene davne, byly dost zjevne signaly hrozicich neprijemnosti ignorovany, znevazovany. Jak casto pak na takove zanedbani lidstvo skarede doplatilo? Neni treba byt historikem profesi, aby jeden snadno nenalezl odpoved. Casto, az prilis casto. Obavam, se, ze dnes dochazi k opakovani stejnych jevu. Jenze, kdyz Hitler nastoupil k moci, melo Nemecko, myslim, 80 milionu obyvatel. Cina jich ma dnes 1,3 miliardy a nejpocetnejsi armadu na svete. A pribeh trojskeho kone je dobre znam.
Je to dost narocne cteni, zminena kniha, jehoz vysledkem je, alespon v mem pripade, uzas, jak jen je tohle vsechno mozne, ze Zapad se vsemi svymi nositeli Nobelovych cen za ekonomii a jine vedy, nechava se takto dobehnout a sice do te miry, ze cesta zpet uz se zda byt zarubana. Cina je veritelem bilionu dolaru. Nejvetsim exporterem mnohdy ne prave jakostnich vyrobku, zmocnuje se mineralnich a energetickych zdroju v Africe a Jizni Americe pod rouskou slibu o pomoci s mistni infrastrukturou, a na vejicku dokonce useda i kanadsky ministersky predseda S. Harper, odevzdavajici v podstate komunisticke Cine vladu nad kanadskymi bohatymi zdroji energie.
Ackoli Osvald Spengler ve svem dile The Decline of the West (Upadek Zapadu) nemel prilis na mysli ekonomickou stranku veci, skoda, ze nezije dnes. Mohl napsat dalsi dva tluste dily o teto podobe upadku zapadu, zcela nedustojnem a nikoli nevyhnutelnem, zato coby vysledku naivity a nedostatku proziravosti na jedne strane, na druhe pak vidiny rychlych a velikych zisku nejbohatsich a nejmocnejsich, vidiny, ktere se promenila v temny mrak nedozirnych dusledku, jak se zatim zda byt velmi realnou, ale prilis mnohymi s rozhodnym slovem a moci, prehlizenou prognozou.
***
Vzhledem k tomu, ze tyto Zapisky vychazeji (jak tedy doufam) uz davno po onom velmi zminovanem datu konce nasi existence (21. 12. 2012), rad bych vsem ctenarum Satellitu, stejne jako jeho majiteli a redaktorovi, popral pevne zdravi, pohodu, hojnou davku optimismu a hlavne schopnost vzeprit se autoritam v pripade, ze je zrejme, ze jejich aktivity nejsou v souladu s logikou a zdravym rozumem. To vse preji, ac je toho na dnesni dobu dost, do nadchazejiciho roku 2013.
Vladimir Cicha - Vancouver

Navrat na hlavni stranu