Navrat na hlavni stranu

Za Ing. Vladimirem Kavanem
9. unora 1918 ­ 16. prosince 2012

Veril, ze ma vlastniho andela strazneho. A asi mel - jak jinak by mu vsechno mohlo tak znamenite vychazet? Jiste svemu andelu straznemu dekoval, ze se setkal se svoji pozdejsi zenou Ruzenou a ze spolu prozili krasna leta a ze byla vedle nej v jeho poslednich mesicich. Ale jeho andel strazny se o nej staral od zacatku: narodil se do skvele rodiny ­ jeho otec, Josef, strojni inzenyr (a doktor technickych ved), ktery take prednasel na technice, podnikal v Cechach, ale i v Egypte, kde jednu dobu byl velitelem britskych jednotek Earl of Cavan a ta podobnost jmen Vladimirovi v roce 1946 pomohla, aby mohl urychlene navstivit Irsko. Den nato, co naciste zavreli vysoke skoly, se Vladimirova maminka nahodou v Praze na ulici setkala se sestrou Ing. Vaclava Kamenicka, ktery v Hostivari vlastnil tovarnu na obrabeci stroje.
Vladimir, ktery rovnez vystudoval strojni inzenyrstvi, do tydne v Kamenickove tovarne nastoupil jako asistent se specialnim ukolem opravovat Kamenickovy stroje kdekoliv v Evrope, coz Vladimirovi rovnez dovolovalo ucast na protinacisticke cinnosti v evropskem meritku. Byl take clenem organizace, ktera zajistovala objednavky obrabecich stroju a tim posilila povalecnou kapacitu cs. prumyslu. A jak vysvetlit, ze den pote, co navstivil Drazdany, bylo toto starobyle mesto zdemolovano spojeneckym naletem?
V cervnu 1945 Vladimira v jeho kancelari navstivil muz v kozenem kabatu - komunisticke zakernosti nezacaly teprve unorem 1948 - polozil na stul revolver a Vladimirovi rozkazal: "A ted des ty!"(Ing. Kamenicka z jeho podniku vykazali uz v kvetnu). Vladimir nastoupil povinnou vojenskou sluzbu. Kdyz se vratil do civilu, namestek TOS (Tovarny na obrabeci stroje ­ hlavne puvodni Kamenickuv podnik) mu nabidl zamestnani. Vladimir prijal, ale nedlouho potom na jare 1947 byl povolan do Peckarny (rasovny cs. vlastencu za nacistickeho i komunistickeho rezimu) v souvislosti s pripravovanym procesem. Vysetrujici policista se na Vladimira podival a ucinil neuveritelne (andel strazny?) a pro sebe riskantni rozhodnuti: proces s Ing. Vladimirem Kavanem a dalsimi se konat nebude. Proc? Jeho otec byl holicem Kavanovy rodiny! I mezi lotry se najde slusna duse, ale asi musite mit andela strazneho. V cervenci 1947 byl Vladimir poslan na vystavu a staz do New Yorku a v budoucnosti se nikdy nezapomnel zminit, jak krasne se k nemu v podniku Cincinnati Milling chovali.
Pred navratem domu (svuj navrat do CSR planoval na duben 1948) se zucastnil zajezdu do Niagara Falls. Na lodi Maid of Mist projizdejici divokou vodou pod vodopady se setkal - andel strazny zrejme zase zapracoval ­ s Ing. Vaclavem Kamenickem, ktery po vyhazovu ze sveho podniku se presunul do Kanady a zacal budovat novy podnik. Jeho plany zmenil unorovy komunisticky puc: Vladimir si na kanadskem urade - tvrdil, ze urad se jmenoval Ministerstvo dolu a emigrace ­ pozadal o prijeti do Kanady. Urednici se k nemu chovali velmi laskave, pozadali ho, aby se posadil a hodinku pockal. Vladimir ­ zvykly, ze veci mu zazracne vychazeji ­ byl presvedcen, ze Kanadu "ma v kapse". Jenomze dokument, ktery mu za hodinu odevzdali, byl deportacni prikaz. Ale nez mel cas se zhroutit, pozval si ho do kancelare vedouci urednik, ktery prikaz podepsal a poradil mu, aby napsal kralovne. Zadost napsali spolu a nez-li Vladimir odesel, slysel od urednika slova, ktera mu mohl vnuknout jen Vladimiruv andel strazny: "Kdybyste se kdykoliv dostal do potizi, ozvete se! Vladimir v Kanade zustal. Prvni dva roky v Kanade pracoval u Batu. Pak mu vedouci americke tovarny na vyrobu startovnich pistoli nabidl vyrobni licenci pro Kanadu.
Vladimir zalozil firmu Ramset Ltd. (Ing. Kamenicek se stal spolecnikem) a tim polozil zaklady k sve uspesne kanadske kariere. Hodne cestoval, navstivil mista v te dobe jeste skoro neznama. Ve svem byte ma trofeje lovce africkych slonu a indickych tygru i fotografie tance domorodych africkych kmenu (dokonce byl jednim z tanecniku). Take navstivil slavne lvice, hrdinu knihy "Born Free", ktere ho kouslo. Byl clenem Rotarianu, a na jedne jejich schuzce prednasel predstavitel organizace Care. Vladimir ho upozornil, ze ma pred sebou cloveka, ktery balicek od jeho organizace dostal. Byl pozvan, aby pro Care pracoval jako dobrovolnik. Nez se nadal, byl zvolen prezidentem kanadske odbocky Care, brzy nato navrhl jeji spojeni s materskou americkou organizaci a tak vznikla Care International, ktera poznamenala zivot milionu lidi po celem svete. Vladimir byl zvolen jejim prezidentem a kdyz svoji cinnost zacatkem devadesatych let koncil, jeji rocni rozpocet dosahl miliardy dolaru. Vladimirovi se dostalo mnoha uznani: Rotary Club (jehoz byl cestnym clenem) mu udelil rad Paul Harris Fellow, je nositelem Radu Kanady, Radu Maltezskych rytiru, Radu sv. Lazara a Radu Chevalier du Taceinin, udelovanym za propagaci burgundskeho vina...
Byla mu udelena stribrna i zlata medaile k 25. a 50. vyroci vlady kralovny Alzbety. Byl prvnim evropskym clenem Rosedale Golf Clubu a dozivotnim clenem Royal Canadian Yacht Clubu. Ze svych vyznamenani, jako temer ze vseho, co mu zivot nabidl, se tesil s mladickym elanem. Videl je i jako uznani sve rodne zemi. Jeho presvedceni, ze nad nim bdi andel strazny, neni jedinym dukazem jeho hluboke viry. Dokud mohl, zucastnil se se svou zenou Ruzenou skoro kazdou nedeli mse v kostele sv. Vaclava v Torontu, kde si ho mnozi pamatuji pro jeho pevecky vykon pri oslavach narozenin clenu osady: vsichni ­ pri zpivani 'zivio' - uz unavene zmlkli, jen Vladimiruv hlas se jeste mohutne nesl kostelem. Naposledy jsem se s nim setkal, kdyz nekdy pred dvema roky ­ jako ja s Kozakovymi ­ si se svou pani Ruzenou k Alici a Milovi Kubikovym prijeli pro hrusky. To uz ani nevystoupil z auta a v jeho ocich jsem cetl, ze se vidime naposledy. Ale jeho pritomnost jsem ucitil jeste jednou. Pri zadusni msi, kterou za neho u sv. Vaclava slouzil farar Rev. Libor Svorcik. Ing. Vladimir Kavan za sebou zanechava bohatyrskou stopu. Jeho pani vyslovujeme uprimnou soustrast.
Josef Cermak

Dalsi umrti

Navrat na hlavni stranu