Tri kralove a betlemska
hvezda
V nasem detstvi se nam svatek trech kralu zapsal do pameti jako
konec Vanoc. Tento den pan farar s ministranty obesel nekolik
domu. Vsechny nemohl, vesnice byla velika. Pokropil svecenou vodou
a kadidlem vykouril vchod do pribytku, napsal na ram dveri kridou
K+M+B a patricny rok. Vetsina lidi pokladala napis za navstevu
trech kralu, Kaspara, Melichara a Baltazara. Nikdo se neptal pana
farare, nebo nevycetl z knizek, ze K+M+B ma vlastne jiny vyznam.
Je to z latinskeho "Christus Mansionem Benedicat", ("Kristus
at zehna pribytku").
Pro nas deti tento svatek definitivne ukoncil vanocni dobu. Mohly
jsme odstrojit stromecek a rozdelit si dobrutky na nem navesene.
V lepsich dobach cokoladove figurky a salonky - fondan zabaleny
v nastrihanem papirku ve staniolu, znazornujicim snad holubici.
V tech horsich dobach obalene orechy, kostkovy cukr, a kdyz na
to doslo, po domacku udelany karamelovy fondan. Ostatni ozdoby
se ulozily na pristi rok a hlavne vanocni hvezda ze spicky stromu
byla peclive ulozena. Prave o vanocni hvezde, ktera se rozzarila
nad Betlemem, chci se vice rozsirit.
Hvezda, ktera se objevila pri narozeni Jeziska vyburcovala krale
na vychode, nekdy se tez rika "mudrce", aby zjistili,
co ten neobvykly jev ma znamenat. Od dalsich vestcu a hvezdopravcu
se dovedeli, ze je to znameni narozeni noveho krale. Dovedeme
si predstavit, kolik kralovstvi tenkrat bylo rozseto ve svete,
ale pri narozeni princu, budoucich kralu, nebesa nedavala znameni
jako tentokrat. Vydali se proto na cestu za tou hvezdou vyhledat
toho neobycejneho noveho krale.
Az sem je to biblicka zalezitost a mnozi to pokladaji jen za navyseni
popularity novorozeneho Jeziska v jeslickach.
Vyhledejme vsak odpoved, co zjistili minuli i novodobi astronomove
kolem okolnosti s betlemskou hvezdou. Podle znameho soucasneho
ceskeho astronoma Jiriho Grygara byla zvlastni "hvezdou"
na nebi konjunkce (uhlove sblizeni) planet Jupitera a Saturnu.
Toto sblizeni pozoroval uz v roce 1603 v Praze prosluly nemecky
astronom Jan Kepler. Prave Keplera jako prvniho napadlo, ze ke
stejne konjunkci a ke stejnemu zvlastnimu ukazu doslo kolem pocatku
naseho letopoctu. Se svymi vypocty zjistil, ze se tak stalo roku
7 pred zacatkem naseho letopoctu, dokonce trikrat po sobe - koncem
kvetna, pak podruhe 3. rijna a potreti zacatkem prosince. Jupiter
byl pokladan za kralovskou hvezdu svetovladce, jak je dolozeno
v historickych pramenech. Saturn byl zase pridelenou hvezdou Judsku.
Z tohoto souhvezdi hvezdari usoudili, ze kral se narodil v Judsku.
Kdyz se tento mimoradny ukaz opakoval, nenechalo to peclive mudrce
v klidu a vypravili se nekdy koncem rijna na velbloudech na cestu
asi 1200 km dlouhou z Babylonie do Jeruzalema. Do Judska mohli
dorazit nekdy v prosinci. Prosinec roku 7 pred nasim letopoctem
se povazuje za nejpravdepodobnejsi datum narozeni Jezise, k cemuz
se priklaneji i mnozi historikove. Mohlo by se namitnout, ze potom
nas letopocet se rozchazi s narozenim ditete v betlemske staji.
Namitka vsak nevylucuje spravnost narozeni Jeziska, jelikoz dalsi
vedecke patrani to muze objasnit. Nejpadnejsi duvody jsou nepresnosti
minulych kalendaru. Za hlavni nepresnost se uvadi, ze v davnych
dobach lidstvo neznalo presnou delku roku, ktery je delsi nez
365 dnu. Ma jeste dalsi ctvrt dne nez zeme dovrsi svuj obeh kolem
slunce. (Az v roce 1582 papez Rehor XIII zavedl prestupny rok
jednou za ctyri roky na vyrovnani nepresnosti.)
Kdyz mudrci dospeli do Jeruzalema, ptali se Heroda "Kde je
ten novy kral, jehoz hvezda nas sem privedla"? Herodes Veliky
se teto zpravy velice zalekl. Jeho strach o moc sel tak daleko,
ze pro svoji jistotu nechal vyvrazdit "nevinatka" v
Judsku - vsechny chlapce do dvou let, vcetne sveho syna. Vratme
se vsak k vyroku kralu "jehoz hvezda nas sem privedla".
K tomuto vyroku se opet hlasi astronomie. Zminena konjunkce mela
tri faze. Prvni dve se objevovaly tesne pred vychodem slunce,
coz souhlasi se sdelenim kralu "uvideli jsme jeho hvezdu
na vychode". Ta treti konjunkce hvezd nastala podle zjisteni
astronomu 5. prosince v podvecer po zapadu slunce, tudiz ve smeru
cesty trech kralu.
Vedecky dukaz betlemske hvezdy ci jine dukazy vsak nehraji zadnou
roli, kdyz se nepochopi vyznam epifanie - klaneni se trech kralu
novemu krali v betlemske staji. Ucty vzdani Jeziskovi spociva
v zcela jine skutecnosti v "sebe zjeveni Boha lidstvu"
v osobe Jezise Krista. Z tohoto pohledu zazareni betlemske hvezdy
dava zcela novy smysl pro lidstvo. Stvoritel nebe i zeme dal najevo
lidem nejen svoji existenci, ale zaroven starost o svoje stvoreni.
Hvezdou nad jeslickami zazarila nova doba! Prinesla novy smysl
pro lidske stvoreni, ktery spociva nejen v pristupu cloveka k
cloveku, ale v pristupu k Bohu nejen jako k nasemu Stvoriteli,
ale jako k nasemu Otci.
V pohanskych dobach bohove byli povazovani nejen za mocne a nepristupne,
ale take za zlostne, kteri vyzadovali pro sebe lidske obeti, a
lid pred temito ciny mel velky strach. Je pozoruhodne, ze lidske
obeti se konaly temer bez vyjimky po celem svete. Od starych Druidu
v Evrope pres Maye v Americe az do stareho Egypta.
Jeste ve starem zakone se docteme o Abrahamovi, ktery chtel obetovat
sveho syna Izaka. Andel bozi mu vsak v tom zabranil. V tomto cinu
je vyjadreno odtrzeni od pohanskych kultu, kde lidske obeti byly
povetsine soucasti jejich obradu. S Abrahamem Buh jasne dal najevo
svuj postoj k otazce lidskych obeti. Pozdejsi obetovani zvirat
Bohu, ktere jeste pokracovalo ve starozakonni dobe, Jezis zcela
ukoncil svym sebeobetovanim za lidstvo.
Z techto nahledu zarici betlemska hvezda nebyla jen astronomickou
udalosti, ale jak vime, mela jiny smysl. Poukazat na historickou
udalost a potvrdit ji. Jako by se uz tenkrat vedelo, ze postupem
staleti mnozi ve svete budou chtit svetske dukazy kolem okolnosti
narozeni Jezise, ktere jsou bohuzel omezene lidskemu chapani.
Jak je vidno, mnoha lidem nepostaci rozhlednout se kolem sebe
na zemi, nebo nahlednout do nesmirnych hlubin vesmiru a poznat,
ze nekdo - nejaky Stvoritel musel za touto grandiozitou stat.
Nejen ze pro svuj dukaz poslal Jezise, ale navic nebesa
hvezdy dokazovaly jeho vsemohoucnost. O tom ale radeji mnoho lidi
nepremita.
Rozhledneme-li se po svete v nasem 21. stoleti (s dnesni technikou
je to velice lehke), nejevi se nam hezky obraz sveta. Pak si nemuzeme
prat nic potrebnejsiho, nez aby opet betlemska hvezda zazarila
nad svetem a prinesla nejen vetsi pokoj a lasku pro celou lidskou
spolecnost, ale take z toho vyplyvajici hojnost vsem na zemi.
Vilem A. Kun, Winnipeg