Cesky a Slovensky den na
Masaryktownu 2012
Nemyslim, ze mnoho krajanskych skupin kdekoliv na svete se muze
pochlubit mistem tak svatecnim jako torontsky Masarykuv ustav.
Tak svatecnim, ze v minulych letech nejaci zavistivi skritkove
na Cesky a Slovensky den natahovali pres oblohu cary mraku a obcas
se jim i podarilo na Masaryktown vychrstnout vedro vody. Ne letos.
Letos vsechny mocnosti pozemske i povetrnostni vytvorily pro Masaryktown
den, jaky si toto misto, o ktere tak verne pecuji manzele Jecmenovi
s pomoci kolegu a kolegyn z reditelske rady MMI, zaslouzi. A co
se tam ten den delo?
Pamatuji se, ze pred mnoha a mnoha lety tento den na Masaryktownu
byl slavnym dnem Sokola. Z USA prijizdely autobusy americkeho
Slovenskeho i Ceskeho Sokola, Kanadska zupa dodala sve cleny a
tehdy Ceskoslovenske - dny byly stejne dny sokolskymi jako
etnickymi. Ale kdyz zijete dost dlouho, tak se mnoho veci zmeni.
Meni se rezimy a nekdy se dokonce rozpadnou (nebo jsou rozpadnuty)
i staty, ktere si predesle generace tak krvave vydobyly, meni
se status i poslani organizaci, ktere nejvic prispely k uctyhodne
historii svych zemi. Takovy byl i udel Sokola. Jeho prazske vedeni
a bez ohledu na predchozi prislib strukturalne odrizlo
svou zahranicni vetev a fakticky odmitlo prijmout za svuj nejvyznamnejsi
zaznam cinnosti Sokola od jeho vzniku pres 40 let komunistickeho
rezimu doma a neuveritelneho kvetenstvi sokolske myslenky
diky sokolskym pracovnikum jako Antonin Hrebik, Marie Provaznikova,
Jan Waldauf a stovkam dalsich, kteri a ktere by si zaslouzili
pametni desky v Tyrsove dome v zahranici, monumentalni Waldaufovu
kroniku "Sokol - male dejiny velke myslenky." Na letosnim
Ceskem a Slovenskem dnu vystoupila jen hrstka sokolskych deti
a mladeze a smim-li pouzit starobyle zaklinadlo zaplat Pan
Buh za ne.
Letosni Cesky a Slovensky den (vedle osobnosti, ktere ucastniky
oslovily, se slavnosti zucastnili predstavitele krajanskych organizaci,
Anna Janousova, starostka Sokola Kanada a predsedkyne torontske
odbocky CSSK Radmila Locherova) zacal v 11 hodin bohosluzbou pred
kaplickou, kterou vedl Rev. Dusan Tillinger (biblicke texty cetla
reziserka Noveho divadla Brigita Hamvasova). Ke druhe hodine se
seradil (s asistenci 'marsala' Tmeje) pred kancelari pruvod, ktery
odpochodoval k pamatniku "Znovu Ukrizovaneho", kde byly
polozeny vence a zazpivany narodni hymny. Po uvodnich proslovech
predsedy MMI Frantiska Jecmena, velvyslance CR Karla Zebrakovskeho,
honorarniho konzula SR Michaela Martinceka, generalniho konzula
CR Vladimira Rumla, fed. poslance Johna McKaye, ontarijske ministryne
zdravotnictvi Margaret Best a radniho Paula Ainslieho se zelene
udoli Masaryktownu roztancilo a rozezpivalo: indianske deti (hlavne
jedna holcicka byla proste neunavitelna) predvedly indianske tance,
potom prisly sokolske deti, pan Chlumsky z Montrealu, vynikajici
Vychodna Slovak Dancers, Jitka Karlik s doprovodem kytary.
Na co asi nekdo nebyl pripraven, byl vykon osmilete Josephiny
Paul, ktera nam s profesionalni rutinovanosti zazpivala pisnicky
i naseho mladi. Nove divadlo ukazkove predvedlo nekolik scen ze
sveho nedavneho velmi uspesneho predstaveni Shakespearovy Komedie
omylu, rezirovaneho Brigitou Hamvasovou. Zatim se Masaryktown
pekne naplnil, bylo kolem pate hodiny a idealni cas pro ucastniky
tancit k hudbe (nebo zpivat nebo jen poslouchat) Jana Chlumskeho
a Jitky Karlik. Take jsem zahledl kloboukovou soutez, Libusi Peichlovou
v horlive cinnosti (myslim se slosovanim) a Alese Brezinu podepisovat
jeho prave vyslou knihu Retez blaznu a vedel jsem, ze se
chysta ohen (hranice, vatra) a vecer v restauraci, muzikalni
cirkus, ale to uz mne sklatil vek a ja opustil bojiste.
Ti, kteri letosni Cesky a Slovensky den pripravili, udelali pekny
kus prace a zaslouzi si dik cele krajanske verejnosti. To misto
je tak nadherne, ze by byl skoro zlocin, kdybychom je meli ztratit
pro ubyte nezajmu.
Josef Cermak