Navrat na hlavni stranu

K textu Vilema Kuna
Nevim, zda si autor clanku Pracovni den! (Satellite c.9)pamatuje stejne me jako ja jeho ze svych trinacti let zivota ve Winnipegu. To je ale docela nepodstatne.
Upoutal me a libil se mi jeho zmineny clanek. Svym zpusobem mi pripomnel esej B. Russella In Praise of Idleness (Chvala necinnosti), o niz jsem se kdysi zminil v textu Jak moc se mylil B.Russell? Ve sve uvaze se filosofuje, ac ponekud utopisticky, o moznosti ctyrhodinove pracovni doby.
Clanek pana Kuna stoji za pozorne precteni. Ono totiz leccos, co na prvni pohled pripada jako cira posetilost a nepovedena taskarice, nemusi byt zcela bez zrnka moudrosti. Dukladne promysleni, dobra vule a snaha tech, kteri maji moc rozhodovani a vse dalsi o cem pise pan Kun nemusi byt jen cira a neuskutecnitelna fantasmagorie. "S chuti do toho a pul dila je hotovo!" radi ponekud zjednodusene lidova moudrost, ale co kdyz se to nekdy zkusi ...?
Nechci opakovat co tak pekne sepsal autor zmineneho clanku. Napada me ale, ze pripominka onoho nekdejsiho boje za osmihodinovou pracovni dobu muze dneska rozesmutnet pripadne navztekat ty, kteri v procesu nasi moderni doby, aby si sve misto udrzeli, jsou nuceni pracovat vice hodin denne nez onech osm, at uz kdekoli, treba doma u sveho pocitace. Ac uz jsem dost davno z kola budovani venku, alespon tak mi to casto pripada.
Takze, cosi se asi deje jinak, nez by se mohlo nebo melo dit, navzdory vsem poznatkum moderni techniky a technologie, ekonomie, sociologie a snad i dalsich ved.
Cest praci a miru zdar!
***
Cteni pro americke sousedy
Toto je skutecny pribeh beze jmen osob zminenych.
Pacient (dale P) je postizen velikou bolesti leve dolni koncetiny. Protoze naposledy navstivil specialistu (dale S) behem poslednich sesti mesicu, neni mu treba doporuceni rodinneho lekare (dale RL1) a objednava se tedy u (S). Ten urcuje diagnozu a predepisuje lecbu pomoci dvou leku (L1, L2). Po nekolika dnech bolest se nelepsi, ba horsi a (P) sdeluje to (S) telefonicky. Ten doporucuje navstevu (RL1), zda problem neni nekde jinde. (RL1) narizuje v lecbe L1 a L2 pokracovat. Po nekolika dnech ulevy (P) se dopousti zdanlive nevinneho pohybu a bolest se vraci v mire mnohem silnejsi. Dva dny pote (P) veze svou zenu do zamestnani v nemocnici a v bolestech se zastavuje na oddeleni pohotovosti nemocnice (EMERG). Tam je porizen rentgen (X) patere, shledan negativnim a predepsan dalsi lek (L3). Ke zlepseni nedochazi a bolest zene (P) k (RL1), ten ale je v tu chvili zastupovan jeho zenou lekarkou (RL2), jez po vysetreni predpisuje dalsi lek (L4). Kdyz nadesel den objednane kontroly u (S), (P) se dostavuje, dostava recept na prasky (L5) a na dotaz (P) o moznosti vysetreni CT skanem (S) slibuje CT zaridit a (P) informovat o datu takoveho vysetreni. Stav (P) se nelepsi, po par dnech navstevuje (RL1) ktery jiz ma vysledek CT skanu. Ten je znacne negativni, (RL1) predepisuje dalsi prasky (L6, L7) a (P) se zminuje o neurochirurgovi (dale N)o nemz je znamo, ze podobny neduh uspesne leci. (RL1) schvaluje konzultaci s nim, lec t.zv. referal k nemu nezarizuje. Pri domluvene navsteve (S) tehoz odpoledne k ohromeni (P) (S) nema dosud vysledky vysetreni CT stenem. (P)ale prozretelne predtim pozadal (RL1) o kopii a tu predava (S). Ten konstatuje, ze jde nejspis o uskripnuti nervu (pinched nerv), z dosud predepsanych leku doporucuje brat jenom tri a k tomu trpelivost. (P) se opet zminuje o (N), (S) jej zna a s jeho navstevou (P) souhlasi. Doporuceni k tomu ale vydat nemuze, sdeluje, to muze jen (RL1,2). (P) se porouci, dekuje a promenuje se v horky prehazovany knedlik mezi dvema odborniky. V ordinaci jeste zastihuje (RL1), prosi o doporuceni k (N), je mu prislibeno v ten patecni den. Je zmaten, vi, ze na stupnici odborne zamerenosti je (N) nejvys, (RL1,2) nejnize a je zmaten privilegiem doporucovani. Nejradeji by se dokulhal do prodejny lihovin (Liquor Store), koupil lahev whisky a s jeji pomoci obratil dosavadni anabazi v taskarici. To mu ale nedovoluji uzivane medikamenty, ledaze by uvazoval o reseni sebevrazdou.
V jakemsi vnuknuti v pondeli se taze v ordinaci (RL1), zda bylo doporuceni k (N) odeslano. Sdeleno, ze zatim nebylo ...
Vydrz, nebud srab, ses prece chlap, vzdyt bolest trva jen 24 hodiny den a noc, v chuzi, necinnosti v noci. Ale zvyknes si na to - za mesic, za dva, premita (P) a usmiva se bezmala jako mesuge. Ovsem, senna ryma by mu byla milejsi ...
(Toto je zdarma dodany maly obrazek pro americke pratele, kteri nam ten dulezity system pece o zdravi neustale zavideji a svym vladcum za vzor davaji....)
V Severnim Vancouveru pocinaje sestnactym dnem mesice dubna 2012.
***
Muj obdiv
Nedavno zesnuly Vaclav Havel, obcan, kritik totality, dramatik, vezen rezimu, politik a filosof, mel a ma mnoho pratel a obdivovatelu vcetne vyznamnych svetovych osobnosti. Patri mezi nejvyznamnejsi Cechy moderni doby: T. G. Masaryka, E. Benese, K. Capka. Mel a ma ovsem i obdivovatele s vyhradami i jednoznacne kritiky. Staci ale vzpomenout znamou vetu ze zname americke veselohry: Nikdo neni dokonaly.
Znam Vaclava Havla jen z jeho literarniho dila, eseju a jak jsem nepravidelne sledoval, z jeho cinnosti prezidentske.
Uz davno po prvnim precteni a shlednuti Zahradni slavnosti na jevisti, kdyz jsem se chtel potesit absurdnim humorem v ryzi podobe, precetl jsem si hru znovu.
Ted, z cetby knihy The Art of The Impossible promlouva Vaclav Havel jen vecne a moudre. Kniha obsahuje tricet pet jeho eseji a projevu pronesenych na ruznych mistech a pri ruznych prilezitostech a to v obdobi sesti let (1990 -1996). Casove je od sebe deli mnohdy jen mesic nebo dva, tri. V te dobe byl prezidentem Ceskoslovenske republiky, stejne jako Ceske. A nejsou nijak kratke. Kdyz se pokusim uvedomit jeho povinnosti jako prezidenta, stejne jako ne prave skvele zdravi - zasnu. (Myslim, ze preklad znameho P. Wilsona je velmi presny). Zasnu nad bohatosti intelektu a ducha toho pozoruhodneho cloveka, nad jeho pilnosti.
Jeho texty nejsou prvnimi projevy statniku, ktere jsem cetl. Tyto Havlovy jsou ale pro ctenare zazitkem. Pro jejich obsah, srozumitelnost, inteligenci. Pri jejich cetbe snadno se pochopi, proc Vaclav Havel v pomerne kratke dobe ziskal takovy respekt v politickem svete. U vyznamnych hlav statu, jejichz projevy jsou ve valne vetsine, mozna bez jedine vyjimky, dilem hlav jinych.
Ano, jiste jsou odrazem jeho cinnosti dramaturgicke. Jejich obsah ale neni dilem autorovy fantazie, nebot svet je jinym prostredim nez divadelni jeviste (ac nekdy se jedno s druhym muze prolinat).
Nezda se, ze tato kniha vysla cesky. Proc se tak nestalo, mohu se jen chabe domnivat. Mozna proto, ze V. Havel si byl vedom rozdilnosti v hodnoceni jeho cinnosti doma a u vyznamnych svetovych politiku a osobnosti. Pokud ale kniha skutecne cesky nevysla, je to skoda. Nektere zminovane udalosti jiz odnesl cas. Nikoli ale literarni hodnotu Havlovych textu.

Vladimir Cicha - Vancouver

Navrat na hlavni stranu