Intelektualni terorismus
Je zcela zbytecne vysvetlovat jak vypada ve svete terorismus
Al Kaidy nebo islamskych radikalu a jinych psychopatu. Provadeji
vrazedne utoky bez vyberu i na nevinne a zcela cizi lidi. Jedinym
duvodem k teto cinnosti je sireni strachu, coz je pro normalniho
cloveka tezko pochopitelne.
Vedle zmineneho fyzickeho teroru se ve svete rozmohl a nadale
se rozmaha jev, ktery by se dal nazvat intelektualnim terorem.
Postihuje temer kazdeho, kdo vyboci z nepsanych, avsak modnich
trendu politiky, vedy, zurnalistiky a z programu takzvanych dobrodincu
a zachrancu nekoho a neceho. Pod rouskou politicke korektnosti
se vede neuprosny utok na jedince a skupiny, ktere se nedrzi teto
praxe. Novodoba inkvizice postihne toho, kdo projevi svuj osobni
nazor nehodici se do zabehnuteho proudu, at je jeho nahled spravny
ci nespravny. Za svuj postoj je trestan podle povahy tematu oznacenim
za rasistu, bigotniho cloveka, pravicaka nebo levicaka, fanatika
nebo dokonce i neslusnou nadavkou. Nektere oblasti zivota jsou
vyhlasene temer za tabu, o kterych dekorum nedovoluje verejne
mluvit. Vyjadrit nesouhlas se zabehnutym smerem je zcela mimo
ramec navyku. Jestlize chce vyslovit svuj osobni nazor i za techto
danych podminek, vyzaduje to predem zdlouhave vysvetlovani, ze
neni rasista nebo bigotni, podle toho ceho se jeho nazor tyka,
aby svuj usudek na zalezitost mohl predlozit bez uhony.
Obdobne je to take v oborech vedy. Az zabavne bylo cist clanek
v unorovem cisle Noveho Domova "Velky tresk" od Ing.
Aloise Ambruze, zabyvajici se kosmologii, kde autor az po zdlouhavem
vysvetlovani (na samotnem konci clanku), vyjadril svuj nazor
na existenci Stvoritele. Snad proto, aby ho nekdo neoznacil za
bigotniho.
V dalsich oblastech vedy nalezame totez. Za nejozehavejsi pripad
se povazuje evoluce. Neni treba vyslovit opacny nahled, ale staci
pouze jiny nazor, nez je zazita Darwinova teorie a to uz se poklada
za herezi. Preferovana evolucni nauka nejen ze znemozni kazdeho,
kdo eventualne prijde s necim vybocujicim z teto teorie, ale neni
ani dovoleno stavet se ji do cesty. Nevadi, ze tato teorie svou
mnohoznacnosti a nejasnostmi je natolik "vagni", ze
se hodi kdekomu na podporu a podsouvani svych vlastnich ideologii.
(Dobre se hodila i pro nadrazenost jedne rasy.) V soucasne dobe
neni na skolach vubec pripustne uvadet soubezne s touto teorii
tez nejakou jinou verzi. Nejspise je to ze snahy, aby zaci a
studenti pripadne nevybocili z navykle tunelove vize. Eventuelne
by si mohli vytvorit vlastni nazor, ktery, jak se zda, je pro
dnesni dobu nepotrebny.
Dotknout se otazek nabozenstvi, ktere se smahem nahrazuje necim
opacnym vedoucim nekam do neznama, je temer strkani ruky do ohne.
Ilustraci tohoto neznama muze byt Dawkinsuv napis uvedeny pred
nejakym casem na torontskych autobusech: "Pravdepodobne
neni Buh. Prestan mit starosti a uzivej si zivota"!
K cemu vlastne tento napis, brany ciste z etickeho hlediska
vybizi, vynechame-li jakoukoli viru nebo presvedceni? Jeho trendni
vyrok vlastne ani nenabada k nejake zmene presvedceni. Prvni cast
o "pravdepodobnosti" je pouzita jako predpoklad k propagaci
druhe vety, ktera je nejen tendencne navadejici, ale je taktez
klamna.
Logicky premyslejici clovek se musi predne zeptat s jakymi starostmi
ma clovek prestat. Starosti o rodinu a deti, o zivot a zivotni
prostredky? Jake uzivani zivota ma provadet?
Je snad nekomu odpirane z hlediska pravniho nebo nabozenskeho
si uzivat zivota slusnym a moralnim zpusobem? Nebo Dawkinsuv slogan
navadi k necemu jinemu? K nejakym necivilizovanym zpusobum vymykajicim
se zakonum a spolecenske toleranci a k uzivani si zivota necestnym
zpusobem a jednanim na ukor druhych? Lehce kazdemu dojde, kde
konci kazde neeticke chovani. Je take mozne, ze se svym sloganem
testuje, kolik toho populace snese, kdyz posouva svou reklamu
az na pokraj arogance.
Krajne udivujici nachylnost k "Intelektualnimu teroru"
se nachazi v politice a v novinarstvi. Vyboceni z novinarskeho
trendu udavaneho politickou korektnosti natlakovych skupin je
sebeznicujici. Kde potom zustava "Funkce intelektuala
obracet pozornost k zastiranym skutecnostem", jak to
vyjadril Sighard Neckel.
Zavest pozornost na mensinu ve spolecnosti kritickym nazorem je
uplne mimo. Misto toho je bezne denne narikat nad puvodnimi obyvateli
Ameriky. Kdo by vsak poukazal na skutecnost, ze domorodci Severni
Ameriky vlastni vice pozemku nez bezni farmari a jsou tudiz majetnejsi,
je pokladan za rasistu. Misto zminky o jejich potencialnim bohatstvi
se predvadi pouze jejich chudoba. Dotazovat se, proc jejich velike
bohatstvi neni vyuzite, se povazuje za nekorektni otazku. Oznacit
spolecne vlastnictvi v rezervacich za nevyhovujici system by bylo
zrejme politicko-medialni znemozneni dotycne osoby.
Mozna z techto duvodu vyvstal na internetu unikatni jev, kde koluji
nescetne nazory temer na jakykoliv namet. Vyjimecny jev, ktery
zrejme vyvstal z platformy, ze krome uzkeho okruhu pratel nebo
rodiny pouze na internetu se muze vyjadrit otevrene osobni nazor
bez uhony. Ac pravdivy ci klamny, ale stale jeste mozny. Snad
proto koluji na internetu kriticke historky o mensinach. Mnohe
z nich jsou o Romech v Cesku. Jak vyplyva z nahledu techto lidi,
chteji vyjadrit nejakym zpusobem skutecnost, ktera je obtezuje
a znesnadnuje jim zivot. Jake je potom opodstatneni umlcovat nazory
a zivotni zkusenosti techto osob? Nebylo by vhodnejsi predlozit
spornou otazku k reseni nez znemoznovat o ni mluvit?
Na jakou stezku se dala spolecnost, kdyz pravdive slovo je pranyrovane
z politickych a mocenskych zajmu? Nenastoupili jsme na cestu vedouci
k totalitarismu, ktery jako v komunismu umlcoval sve nejlepsi
novinare a spisovatele?
Orwellovsky styl mysleni - intelektualni schizofrenie dvounazornosti
se zakorenila ve spolecnosti. Z techto duvodu se da vyrknout opravdovy
osobni nazor jen blizke osobe, ale zcela neco jineho se rika spolupracovnikum
nebo na verejnosti. Vysloveni mimotrendniho nazoru, ac pravdiveho,
je v soucasne spolecnosti ruinujici. Krasu orwellovskeho dogmatu
predvedl politik, kdyz s klidem prohlasil: "Kolega je
pitomec, rekl neco, co si ostatni jen mysli"! (Schwarzenberg).
Nepravda se stala nutnosti, ktera se povazuje dnes za nalezite
a bezne chovani. Motto - "Pravda vitezi", nam predhazovane
od detstvi az ke hrobu, se nestalo zivotnim stylem.
Podstatou pravdy neni nic jineho nez vyjadrit skutecny stav. Pravda
nema svoji agendu, je nestranna. Odsoudi vraha a osvobodi nevinneho.
Presto, jak se zda, je velice malo popularni.
Jak se vyhnout skutecnosti predvede i banalni clanek novinare
pisiciho o katastrofe nuklearnich elektraren v Japonsku: "Take
vodni hraze jsou potencialni katastrofou. Protrzeni hraze muze
vest k velkemu poskozeni majetku a ke ztratam zivotu. Z tohoto
duvodu neni mozne zavrhovat atomove elektrarny".
Daji se eventualni katastrofy porovnat? Nebo je v nich podstatny
rozdil, spocivajici v dlouhotrvajici smrtici radioaktivite. Nesrovnatelny
priklad, presto novinar bez problemu udela rovnitko. Pravdepodobne
to nebyla jeho neznalost, ale spise tim chtel nekomu poslouzit
a ovlivnovat. V danych situacich lidem nahrava realita, ze lez
ma take dlouhy polocas rozpadu. Vyuzivaji novinari fakt, ze pravda
vitezi az naposledy? (Bohuzel tim padem ji mnozi behem sveho
zivota ani nedosahnou.) Vyuzitim uvedeneho tahu se bystre umlcuji
a terorizuji nehodici se nazory na ceste k moci a k penezum vedouci
az k podmaneni lidi.
Nezodpoveditelnou otazkou zustava, proc lidstvo tak snadno ztraci
sve pravo svobodneho projevu a pravdivosti, povazovane filosofy
a mudrci za jedno z univerzalnich prav lidstva. Misto toho je
spolecnost utiskovana nepravdou. Deje se to snad z duvodu, ze
zatim co pravda nikomu nenahrava, polopravda a lez vetsinou neco
vynesou, aspon na cas. Snad to podnecuje novinare, politiky i
obycejne lidi volit radeji tyto cesty. Nedba se na to, ze volba
lzi je z hlediska dejin a pravdy drive nebo pozdeji urcena k
porazce. Ac pravdu nikdo nemuze vytvorit (je jen privlastkem),
je velice oblibenym navykem lidi propagovat "svou pravdu",
ktera vede k mnoha tragediim. Clovek vytvari jen ciny, dobre ci
spatne, ale vzdy pravdive. Pravda je vseobecna, nikoliv osobni,
na rozdil od politicke korektnosti, ktera se ohyba jako trtina
ve vetru. Naklonnost tohoto druhu jsme zazili v dobe tridniho
boje komunistu, toho casu tez povazovanou za korektni. Nahrazeni
skutecnosti - pravdy, vlastni polopravdou ci nepravdou vede ke
korupci nejen jedince, ale cele spolecnosti, ceho jsme bohuzel
v soucasnosti svedkove.
Vilem A. Kun, Winnipeg
***
Dekujeme za prispevek. Osobne nemam tolik problemu s politickou
korektnosti, jako s tim, co je slusnost a co je neslusnost. Jednou
jsem vykladal jeden vtip s rasovym podtextem v Praze jedne Americance.
Ona se mi zeptala, jestli bych ji ho rekl i kdyby byla cernoska.
Zastydel jsem se. Mozna, ze bych ji ho rekl, kdyby mezi nami bylo
velice silne pratelstvi a jeste bych si to rozmyslel. Mel jsem
kamarada, ktery byl v invalidnim voziku a nas vztah byl takovy,
ze jsem vedel, kdy ho urazim a kdy ne a mohl jsem mu vykladat
vtipy o invalidech a mohl jsem si tedy dovolit vic nez k nekomu,
koho potkam na ulici. Totez plati napriklad o cloveku, ktery pristoupi
do tramvaje. Na prvni pohled mohu videt, jestli je jine barvy
pleti nebo jineho nabozenstvi, ci jine sexualni orientace. Nedam
mu tedy rovnou pres drstku, ale chovam se k nemu slusne. Totez
plati i v novinach. Nedam hned v uvodniku intelektualni facku
cernochum, romum nebo homosexualum To se nedela a nema to nic
spolecneho s politickou korektnosti. To je normalni slusnost.
Nedavno jsem poslouchal cesky rozhlas, kde se v prvni polovine
politickeho bloku rozciloval Milan Slezak nad tim, ze redakce
francouzskeho satirickeho casopisu byla vybombardovana neznamym
teroristou. Nikdo nezahynul a plamenne vyzval, aby se terorismu
neustupovalo. Jsem znamy svym pacifistickym postojem a pochopitelne
nesouhlasim s timto druhem nasili. Ale nebylo to pri nejmensim
neco neslusneho vuci Tunisanum, kteri se rozhodli ve volbach pro
umirnenou islamskou stranu a proc tuto neslusnost schvalujeme.
Nebo snad vydame protikrestanske noviny, kdykoliv v Nemecku zvitezi
krestansti demokrate nebo krestansti socialisti.
O par minut pozdeji byla reportaz o ceskem hokejistovi Sevcovi
pusobicim ve Svedsku, ktery byl potrestan vysokou pokutou a zakazem
cinnosti za rasisticky vyrok vuci souperi, ktery byl iranskeho
puvodu. Vsichni redaktori tento vyrok odsoudili. Myslim si, ze
meli pravdu. Nam zde take nejsou prijemne vyroky Dona Cherryho
vuci Evropanum a antivychodoevropska politika nekterych klubu
je az napadna. I my Cesi jsme v nekterych negativnich statistikach
na spicce a presto bychom nebyli radi, kdyby jsme takto byli hodnoceni
jako mensina (vzpomenme jen na napisy v rakouskych samoobsluhach
Cesi nekradte!).
Ke slusnosti patri, ze Cech neurazi Slovaky, Nemce, Romy Beloch
neurazi cernochy, protestant katoliky, katolik zidy muslimy ci
buddhisty. Jedinou obranou je tyto projevy na internetu nesirit
jako se treba na internetu mezi slusnymi lidmi nesiri pornografie.
S pozdravem
Ales Brezina