Farnost sv. Vaclava oslavila 60 let
Slavnostni bohosluzby
Pokud se clovek dozije sedesatky, pak zacina pomalu premyslet
o duchodu. U organizaci je to zcela jine. Nektere maji jepici
zivot. Vzniknou a zase zmizi. Jine zacnou pomalu, jakoby neviditelne
a pak se rozrostou. Pripominaji reku, ktera zacne nekde v horach
a pak se rozroste, az dospeje k cili v mori. Jine splni sve poslani
v urcite dobe a pak zaniknou. U cirkve je to ponekud jine. Je
to spolecenstvi vericich, ktere je tezko definovatelne. Spolecenstvi
poutniku, ktere trva temer dva tisice let. Z generace na generaci
se predava vira, ale pri tom nikde neni zaruceno, ze ten, kdo
ji predava bude mit komu ji predat a ze se naopak v cirkvi neobjevi
lide, kteri k ni nikdy nemeli vztah, nepatrili k ni, ale budou
pokracovat ve vyznacene ceste.
Posledni vikend pred svatym Vaclavem se tedy oslavovalo sedesat
let trvani farnosti. A to presto, ze pred dvanacti lety z pohledu
lidskeho vypadal tento sbor vericich jako vetsina organizaci v exilu,
tedy, ze je pouze otazkou casu, kdy se z tohoto mista na 496 Gladstone
Ave. v Torontu stane neco jineho, tak jako se tomu stalo s jinymi
krajanskymi organizacemi jako napriklad Kampelickou. Dnes farnost
vzkveta a zije svym zivotem.
Neni nahodou, ze prave na posledni nedeli pred svatkem svateho
Vaclava pripadl text z Matousova evangelia (16, 24-25): 24. Tedy
rekl Jezis ucedlnikum svym: Chce-li kdo za mnou prijiti, zapriz
sebe sam, a vezmi kriz svuj, a nasledujz mne. Nebo kdoz by chtel
dusi svou zachovati, ztratit ji; kdoz by pak ztratil dusi svou
pro mne, naleznet ji. Tento text plati nejen pro jedince,
ale i pro cirkve, farnosti a sbory. Propocitavani a ekonomicke
zajistovani do budoucnosti nemusi nic znamenat a naopak tam, kde
se nam to zda beznadejne, se muze objevit nova nadeje.
Zajimave na kazani biskupa Petra Esterky bylo, ze se nesoustredil
pouze na svateho Vaclava, ale i na jeho prarodice Borivoje a Ludmilu,
kteri meli na zivot svateho Vaclava vliv. Samotny svaty Vaclav
se zaslouzil nejen o rozsireni krestanstvi, ale staral se i o
chude a postavil se take proti tomu, aby se lide, obzvlaste zeny,
prodavali do otroctvi. Zabyval se i postavou jeho bratra Boleslava
I., ktery svateho Vaclava zavrazdil, ale pak sveho cinu litoval
a nakonec sel v jeho slepejich. Syn Boleslava I., Boleslav II.
zridil v Praze biskupstvi, dcera Doubravka si vzala v roce 965
polskeho knizete Meska a zaslouzila se o rozsireni krestanstvi
do Polska a druha dcera Mlada se stala abatysi u sv. Jiri.
Behem bohosluzeb doslo k svatosti birmovani (z latinskeho confirmatio),
kdy tri dospivajici clenove farnosti se priznavaji k tomu, ze
rozhodnuti rodicu o jejich krtu, bylo spravne.
Birmovani
Na oslavy prijela z Moravy cimbalova kapela Zadruha a bohosluzeb
se zucastnili i velvyslanec CR v Kanade pan Karel Zebrakovsky,
novy konzul v Torontu Vladimir Ruml s rodinou, zastupkyne Sokola
pani Hana Juraskova, starosta Sokola Josef Cermak, predseda Cyrilometodejske
ligy Vaclav Vostrez, predseda MMI Frantisek Jecmen, otec Josef
Vano ze slovenskeho kostela Cyrila a Metodeje v Mississauze, otec
Sach a dalsi duchovni.
Vzacni hoste Biskup Esterka, Velvyslanec Zebrakovsky a Libor Svorcik
Vznik farnosti svateho Vaclava patri do obdobi, kdy dochazi k
obnove katolicke cirkve. V roce 1958 je zvolen papezem Jan XXIII.,
ktery svolal Druhy vatikansky koncil. Biskup Esterka k tomuto
obdobi rika: "Osobne jsem vysel z tradicniho prostredi, ale
v teto dobe se cirkev otevrela svetu. Na koncil prisla rada biskupu
z celeho sveta a prednesla tam sve problemy. Novy pristup se neprobojovaval
lehce. Pripomina mi to pribeh z ceske literatury, kdy v jednom
romanu vyjde knez mezi italske delniky a nema odvahu je oslovit.
Cirkev u nas se tezko osvobozovala od sveho kontaktu s temi nahore
a ted najednou prislo neco zcela rozdilneho. Ted, kdyz se castokrat
vracim domu mam pocit, ze se cirkev opet od techto obycejnych
lidi vzdaluje. V minulosti se cirkevni hierarchie spojovala se
svetskou hierarchii a to pak ovlivnovala i praci knezi. Druhy
vatikansky koncil znamenal otevreni se ostatnim cirkvim. Ja jsem
zde necitil prilis velky problem, protoze jsem z Moravy a tam
byli vsichni katolici. Netrpel jsem v mladi nedostatkem dobrych
knezi. Jednim z nich byl farar Porizek, ktery za valky hodne pomahal
lidem, ktereho pak komunisti zavreli a na nasledky vezneni po
operaci za zahadnych okolnosti zemrel."
Ma se krestan angazovat v politice? "Otazkou je, jakym zpusobem
se angazuje. Jestli to bude za cenu politickych machinaci a represi
nebo demokraticky. Vzdy je otazkou, jestli za tim bude otazka
nasili. Muzeme na angazovani se v politice i doplatit a byt i
porazeni. Jedna se vsak o dialog, o presvedcovani. Jsou krestane
jako Dietrich Bonhöffer, kteri se dokazali obetovat, podobne
jako sv. Vaclav. Znal jsem trochu Jana Waldaufa a on nevyznaval
nejak hlasite krestanstvi, ale snazil se podle toho zit a diky
tomu ovlivnil hodne lidi spravnym zpusobem. Jinym prikladem byl
u nas v Kalifornii velmi uspesny podnikatel a politik, ten se
cely zivot ptal, co by tomu rekla maminka, ktera mu umrela v peti
letech. Pri tom nemel lehky zivot, dve deti tragicky zahynuly.
Presto umiral velice vyrovnane a netrval na tom, ze musi zit co
nejdele. Zalezi skutecne na pristupu toho cloveka. Pokud se jedna
o cirkev, je cirkev v Severni Americe a v Cechach jinak organizovana.
V Severni Americe si vsechno lidi plati sami, zatimco v Cechach
byla cirkev pomerne bohata a mela radu zemedelskych hospodarstvi
a ziskavala penize z vlastnich zdroju. Tento majetek byl zabaven
a dnes ji stat tyto penize dluzi. Takze cirkev neni dotovana statem,
jak se dnes velice casto tvrdi. Zapomina se, jak to bylo po petactyricatem:
nejdrive prisli na radu velkokapitalisti, pak ovladli komunisti
policii a treti byla na rade cirkev. Stat pouze vraci nepatrne
procento z toho, co zabral."
Jake je nebezpeci pro zdejsi farnost, ktera prezila sedesat let?
"Pokud vymrou zde v Torontu Cesi a Slovaci, tak zanikne i
farnost, nasi mladi lide se rychle asimiluji. To vidim v Kalifornii.
Nadeji vidim v urcitych intelektualnich skupinkach, ktere se treba
tvori kolem Tomase Halika nebo v lidech ze Slovenska, ktere nase
farnosti drzi.
Biskup Esterka predal behem obeda, ktery byl vyprodan, oceneni
Liboru Svorcikovi a kdyz jsem videl mlade lidi, birmovani a zaplneny
kostel stredni generaci, tak prece jen vidim i jakousi nadeji
nejen pro farnost sv. Vaclava, ale pro celou nasi komunitu zde
v Torontu.
Ales Brezina
K tanci a poslechu zahrala cimbalova kapela Zadruha