Prohlaseni reditelske rady
Masarykova ustavu v Toronte
Reditelska rada Masarykova
ustavu by se rada vyjadrila k soucasne situaci ohledne pronajmu
restaurace Praha na Masaryktownu ve Scarborough.
Jak mnozi z vas vite, Masarykuv ustav vlastni krome parku a ostatnich
budov i restauraci Praha, kterou pronajima jejim provozovatelum.
Soucasne obdobi pronajmu konci, na zaklade predchozi dohody, ke
dne 31. 12. tohoto roku. V dusledku toho Masarykuv ustav hleda
zajemce o pronajem do dalsich let.
Do dnesniho dne reditelska rada obdrzela nekolik nabidek, ktere
v teto dobe posuzuje.
Po dobu trvani Masarykova ustavu bude restaurace Praha nadale
nabizet ceskou a slovenskou kuchyni a umoznovat poradani kulturnich
akci nasich komunit. Zajmem Masarykova ustavu je zachovat tuto
historickou posloupnost a tradice s ni spojene.
Dalsi existence a aktivity Masarykova ustavu zavisi na konstruktivnim
zajmu clenu ceske a slovenske komunity a jejich ochote venovat
se dobrovolne praci v nasi organizaci.
Fr. Jecmen
predseda MMI.
***
E-maily, e-maily...
Dostal jsem jich - jako skoro kazdy - peknou radku. Myslim tech
o restauraci na Masaryktownu. Masaryktown a ja si nejsme uplni
cizi: Jednak jsem MMI inkorporoval, pak jsem cistil a maloval
chaticky, cvicil zde spolu se Sokoly a take jsem jednu dobu hodne
psal pro Novy domov. Takze chapu prani krajanu udrzet ceskou
restauraci na Masaryktownu. Ne ze by tam nebylo leccos jineho,
take ceskeho, jako treba ceske knihy. Ale co je na nas pravdepodobne
nejcestejsi, je zaludek. A tak, kdyz se rozneslo, ze se jedna
o pronajmu restaurace na Masaryktownu a nekdo vynesl vselijak
zasmodrchane drby o postupu jednani, s e-maily se roztrhl pytel.
To mi nevadi. Co mne vadi je, ze nekteri lide jsou ochotni porusovat
pravidla hry a vynaset informace ze zasedani reditelske rady.
A jeste vic nezduvodnene utoky na spravni radu MMI, hlavne na
predsedu rady, Frantiska Jecmena a jeho pani Ivu. Nepamatuji si,
ze by se nektery predseda, (krome snad Jana Travnicka) - casto
i vlastnima rukama - staral o Masaryktown jako Frantisek Jecmen
a nepamatuji se, ze by kdy Masaryktown tak soustavne vypadal jako
kdyby mel jit na vystavu. Poznamka o konfliktu zajmu v pripade
pani Ivy Jecmenove je teoreticky ospravedlnitelna, ale jen tehdy,
kdyz nevezmeme v uvahu jeji prinos MMI. Pani Iva na Masaryktownu
mozna stravi vice casu nez doma a Masaryktown bez ni by pravdepodobne
jen klimbal.
Znam cenu jednatelek: kdyby jednatelkou Sokolske zupy kanadske
nebyla Jarmila Beckova-Lee, nikdy bych byval neprijal starostenstvi
na druhe obdobi. Ale MMI je zalezitost trochu odlisna, s daleko
sirsim polem pusobnosti a odpovednosti. Lidi, kteri jsou ochotni
den za dnem venovat svuj cas a usili krajanskym organizacim spocitame
na prstech jedne ruky. Je opravdu nutne, abychom po nich hazeli
kameny? Co jsme ochotni a schopni - mimo napsani nekolika plamennych
e-mailu - sami nabidnout?
Spravni rada MMI, a hlavne jeji predseda maji obtizne postaveni:
na jedne strane maji povinnost snazit se zachovat a vytvorit co
nejvice krajanskeho zajmu o narodni cinnost; na druhe strane maji
pri nejmensim stejne imperativni povinnost zachovat majetkovou
podstatu MMI, jehoz prijem ma pouze dva zdroje: restauraci na
Masaryktownu a procento z prodejni ceny prodanych rezidenci. Pokud
vim, za poslednich deset let se MMI zridka podarilo nesahnout
na podstatu. Nepochybuji, ze zvazi vsechny moznosti. A az je zvazi,
predseda Frantisek Jecmen pravdepodobne svola valnou hromadu,
na ktere smi hlasovat pouze clenove. Vsem bychom meli priznat
alespon tolik respektu, kolik zadame pro sebe. Tolik cesstvi a
tolik cti, na kolik si delame pravo sami.
Josef Cermak
***---
Telefony a e-maily
Chapu napeti v ceske a slovenske komunite ohledne restaurace na
Masaryktownu. V minulych dnech jsem se nekolikrat pokousel kontaktovat
prezidenta MMI pana Frantiska Jecmena, aby mne poskytl rozhovor,
o cele situaci, coz se zdalo ze zacatku, ze se podari. Ke konci
tydne mne dal odpoved, ze si reditelska rada MMI takovy rozhovor
nepreje a ze MMI vyda tiskovou zpravu. Reditelska rada skutecne
slib dodrzela a tato zprava je zde otistena.
Mezitim Josef Cermak mne zaslal sve vyjadreni, ktere respektuji
a mohu souhlasit, ze v teto situaci by bylo zapotrebi svolat Valnou
hromadu. Tato Valna hromada ma vsak smysl, pokud se sejde predtim
nez MMI uzavre s novym najemce kontrakt. Pokud by se napred uzavrel
kontrakt a pak se sesla Valna hromada, jak tomu bylo v pripade
Kampelicky, budou se citit nejen clenove MMI, ale i siroka krajanska
verejnost oklamani.
Prislib, ze Restaurace Praha bude varit i nadale ceska
ci slovenska jidla je sice pekny, ale v praxi to nikdy nefungovalo,
pokud provozovatel nebyl Cech nebo Slovak. To jsme mohli videt
napriklad v Restauraci Celts Pub na rohu Dundas St. a Keele,
kde po odchodu Marusky Jirku se nejakou dobu mohla dostat ceska
a slovenska jidla. Podobne tomu bylo i s prislibem shromazdovani.
Opet je zde zkusenost s Masarykovou halou na 220 Cowan Avenue,
kde se i nejakou dobu schazela reditelska rada MMI. Jiz nekolik
let se zde vsak zadna krajanska akce nekonala. Tretim pripadem
je Kampelicka, kdy se slibovalo, ze Pace Credit Union bude pokracovat
v naznacenem smeru, zustane ve stredu mesta a bude slouzit nasi
komunite. Po kratke dobe zmizeli zamestnanci, pak inzerce v krajanskem
tisku a za poslednich pet let jsem tam potkal pouze jednou nekoho
z ceske komunity.
V listopadu 1989 jsem se rozhodl odejit z Masarykova ustavu, protoze
jsem nemel pocit, ze bych se zde mohl svobodne projevovat a v
roce 1990 jsem zde skoncil svuj pracovni pomer. Od te doby se
snazim byt ke vsemu, co se deje v teto organizaci neutralni. Neucastnim
se schuzi teto organizace, ale zneklidnuje me, ze jsou urcite
veci stale nepruhlednejsi a nepruhlednejsi. V dobe, kdy jsem odchazel
bylo jasne z pokladni spravy, kolik co stoji. To se jaksi v pristim
roce dalo do velkeho hrnce a od te doby jsem se nikdy nedovedel,
kolik jednotlive slozky MMI vydelavaji nebo prodelavaji. Pokud
se tyto informace nezverejni, pak neni divu, ze vznikaji ruzne
famy. V tomto bode se s panem Cermakem rozchazim. V dobe internetu
neni problemem udelat webovou stranku a udelat celou zalezitost
transparentni. Myslim si, ze problem neni v tom, ze urcite veci
unikaji na verejnost, ale v tom, ze verejnosti nejsou dostupne.
Ales Brezina