Hraci flamenca
Spanelske ptaci epistoly
Jako dite jsem travil prazdniny bud ve Straznem v Krkonosich nebo
v Hamru na Jezere. Prvni misto nahrazovalo velehory, vcetne Alp
a Himalaji. Druhe misto suplovalo more. O tom, ze to nebylo misto
ledajake, svedci skutecnost, ze zde byla nafilmovana slavna socialisticka
veselohra Dovolena s Andelem s Jaroslavem Marvanem. Teprve
kdyz me bylo osmnact, jsem se vypravil na svoji prvni zahranicni
pout do Bulharska. Na Zapad se mohlo pouze v roce 1968 a 1969,
nez Husak zavrel hranice. Ale ani v tuto dobu se nemohlo k Frankovi,
do Spanelska. Abychom nenadavali jenom Husakovi, ktery zacatkem
rijna 1969 zavrel hranice, ani jeho kolega Francisco Paulino
Hermenegildo Teodulo Franco y Bahamonde Salgado Pardo de Andrade,
jak se general Franco jmenoval celym jmenem, nebyl o mnoho tolerantnejsi.
Ve Svedsku jsem se setkal s jednim Spanelem a ten mi ukazal pas,
kde bylo, kam vsude Spanele nesmeji. Mezi zememi bylo i Ceskoslovensko.
My jsme meli pro zmenu dolozku, kam muzeme. Pouze jeden muj znamy
se tehdy dostal pres nejakou svycarskou cirkevni organizaci do
teto zeme a Spanely na vlastni oci jsem videl pouze na Strahove,
kdyz prijel Real Madrid se slavnym Amanciem.
Jelikoz nikdo nejezdil do Spanelska a nikdo ze Spanelska k nam,
vedelo se o teto zemi malo. Navic Madrid je i na evropske pomery
dost daleko a letadlem se tam leti temer tri hodiny a prime spojeni
obstaravaji tri spolecnosti: CSA, Iberia a Wizz Air,
coz je nizkonakladova madarsko-polska spolecnost se sidlem ve
Vecses v Madarsku. Po zkusenostech s Air Italia Polska, ktera
mela letat z Hamiltonu do Prahy, jsme se nakonec rozhodli pro
CSA.
Epistola devata: Madridska - venovana
vrabcum
Jednim z duvodu pro CSA byl take cas priletu do hlavniho spanelskeho
mesta. Dorazili jsme kratce po obede. Prestoze bylo kolem triceti
stupnu, byl vzduch krasne suchy a zluty autobus nas odvezl do
stredu mesta za dve eura. O teto pohodlne doprave z letiste se
nepise v zadnem pruvodci. Pokud si zajistujete ubytovani pres
internet, mate na fotografii ten nejlepsi pokoj; ve skutecnosti
po prichodu do hotelu vam nabidnou pokoj s vyhledem do dvora ci
do vytahove sachty, kam usti veskera klimatizace z hotelu. Kdyz
protestujete, tak vam reknou, ze za priplatek muzete mit klimatizaci
take. Nakonec je to dobry kompromis a dalkovym ovladanim si muzete
nastavit patricnou teplotu.
Botanicka zahrada v Madridu
Jelikoz jsme byli vyprahli po ceste, vyrazili jsme na pivo do
Calle de Barcelona. Madridske ulicky jsou na rozdil od velkych
bulvaru chladne a prijemne s mnozstvim hospudek, vinarnicek a
bister. Nekdo by mohl litovat, ze v nich prosedi cast sveho pobytu,
ja bych tam mohl prosedet cely. Obzvlaste, kdyz vam k pivu prinesou
vzdy nejakou tu dobrutku. Jednou jsou to olivy, jindy rybicky,
nekdy zase chlebicky. Jestlize od piva ci vina vite, co muzete
ocekavat, priloha je vzdy prekvapenim. Dalsim prekvapenim jsou
vrabci. Zname je z Toronta, ale v Praze jaksi vyhynuli. Teprve
letos jsem po letech videl jednoho ve Vrsovicich, ale bylo to
na takovou vzdalenost, ze to mohl byt klidne i spacek.
Velazquez pred Pradem
V Madridu jsem je bezpecne poznal. Take jsem pochopil, proc je
nepostihl osud jejich prazskych kolegu. Vrabci jsou v Madridu
velice pratelsti. Zebraji o jidlo v restauracich, kde je obsluha
venku. A pokud ho nedostanou, tak vam rovnou zacnou drze zobat
z talire. Videl jsem damu hovorici nemecky, jak jednoho neodbytneho
pracne odhanela, podobnym zpusobem jako odhanime v lete mouchy,
ci v horsim pripade vosy.
Muzeum kralovny Sofie
Dalsim prekvapenim je, ze Madrid vypada tak trochu jako New York.
Hlavni ulice jsou siroke a temer bez kostelu. Katedrala sv. Marie
Almudenske byla dokoncena v roce 1993 a posvetil ji papez Jan
Pavel II. Je na miste byvale mesity, ktera byla znicena v roce
1085 Alfonsem VI. Zbytek byl znicen za spanelske obcanske valky.
Novou katedralu navrhl Francisco de Cubas, ale az v roce 1950
Fernando Chueca Goitia adaptoval tento plan s baroknim exterierem,
ktery architektonicky ladi s kralovskym palacem.
V podvecer jsme zapadli do jednoho obchudku s bilym vinem, prodavac
nam prinesl k bilemu vinu dobroty a to jsme netusili, ze v tomto
lahudkarstvi budeme mit pravy nefalsovany koncert. Starsi muz
nam zpival tesklive melodie primo do ouska doprovazen svym vrstevnikem.
Ve Spanelsku se totiz nechodi za flamengem na koncerty, ale to
se ozyva necekane na ulici a jen tak gratis.
Madrid je hlavnim spanelskym mestem az od roku 1561, do te doby
dominovalo Toledo, ktere je necelych sto kilometru od Madridu.
Hlavnimi atrakcemi v Madridu jsou pro vetsinu navstevniku galerie
Prado a Muzeum Reina Sofia. Zatimco v prvnim muzeu
nesmite fotografovat a musite vse odlozit u vchodu, v druhem musite
odlozit u vchodu vse krome fotoaparatu a krome Guerniky muzete
fotografovat temer vse. Zatimco Goyu, El Greca ci Velasqueze hlidaji
v Pradu stare babicky, ke Guernice se nesmite priblizit vic nez
na tri metry. Na stesti je obraz dlouhy jako fotbalova branka
pres sedm metru a vysoky tri a pul. Picasso ho udelal pro svetovou
vystavu v Parizi v roce 1937 za jeden mesic. Dlouho s obrazem
vahal a impulsem bylo bombardovani mesta 26. dubna 1937. Pokud
by vas napadlo priblizit se, okamzite vas strazci zakona odsunou
za zlutou caru. Jakmile se vsak odpotacite o kousek dal, digitalni
fotoaparaty jen cvakaji.
Guernica
Jestlize Prado je klasicka nenapadna budova, pak Muzeum
Reina Sofia primo provokuje napadnou cervenou konstrukci,
kterou navrhl architekt Jean Nouvel. Jestlize se vam mnozstvi
obrazu z Prada honi hlavou, je dobre vycistit si mozek
v nedaleke botanicke zahrade. Protoze zacinalo leto, tak jiz vse
bylo odkvetle a jelikoz v Madridu je horko celkem suche, vyplati
se navstivit tropicky pavilon, abyste se vypotili. Z Muzea kralovny
Sofie pak vidite nadrazi Atocha. Odkud jezdi rychlovlaky do skutecne
perly Spanelska, do Toleda.
Madridska katedrala
Pred katedralou
Socha Dona Quijota de la Mancha
Clovek nesouci Zemekouli
***
Epistola desata: Toledska -
vlastovci
Marne jsem hledal v Toledu stopy po Lionu Feuchtwangerovi.
A presto jeho roman z roku 1955 o lasce kastilskeho krale Alfonsa
VIII. a zidovske divky Rachel vypravi vice o historii a o vztahu
krestanu, zidu a muslimu. Pouze jeden prodavac v obchode se suvenyry
o nem neco vedel. Toledo je hrde na to, ze se zde stretavaly kultury,
ma krasnou katedralu, radu kostelu, hrad podobny bratislavskemu
hradu. Opet zde muzeme spatrit Goyovy obrazy i El Greca a van
Dycka. Jen synagogy a mesity jsou promenene na muzea.
Ulice Toleda chrani velke plachty
Lidove prislovi pravi, ze vsechny cesty vedou do Rima. V Toledu
vedou do katedraly, ktera ma rozmery 140x130 metru a je jednou
z nejvetsich na svete. K tomu, abyste meli pocit, ze jste v tak
velkem chramu chybi vsak prostor. Kostel je prehrazen mnozstvim
mrizi, ktere vam dovoluji pouze nahlednout do jednotlivych lodi.
Prijemny pobyt vam mohou pokazit pouze komari od reky, s kterymi
bojuji tisice vlastovek, ktere vam hvizdaji obrovskou rychlosti
nad hlavou. Zdejsi, a nejen zdejsi, pochoutkou je gazpacho,
zeleninova polevka, ktera se podava za studena. A v Toledu
ji meli dokonce ve sklenicce jako limonadu.
Katedrala v Toledu
Kdyz jsme sli prvni vecer kolem katedraly, vsimli jsme si leseni,
ktere bylo predzvesti vecerniho koncertu. Nevydrzeli jsme, ale
druhy den nas prece jen touha po kulture premohla. V obchode jsme
koupili bile vino a jelikoz kolem devate hodiny bylo vse pripravene
k zahajeni koncertu, posadili jsme se. V pul desate se zacala
prazdna mista zaplnovat. Po dalsi ctvrt hodine nekdo vyzkousel
mikrofon. Nastala dalsi pauza. Ctvrt hodiny po desate se rozzarily
televizni reflektory. Pokud jsme predpokladali, ze vse zacne v
slibovanych deset tricet, jak jsem vyspionoval od jednoho asistenta
kamery, byli jsme na omylu. Nutno rici, ze nas nenechali cekat
az do jedenacti. Tango zaclo sest minut pred jedenactou a trvalo
az do pulnoci. Nebylo to vsak tango se zpevem, ale s tancem. Tri
pary pred nami ve stinu katedraly predvadely pohyby a my jsme
se je po dobu cele hodiny snazily zachytit, podobne jako vsichni
ostatni v hledisti, digitalnimi fotoaparaty. Nevim, jestli se
nekomu nejaka fotka podarila, ale zazitek pri foceni se rovna
samotnemu umeleckemu zazitku.
Nocni tango
Hrad v Toledu pripomina Bratislavsky
hrad
***
Epistola jedenacta: Avilska a Segovijska
- capi
Cesta z Toleda do Avily by nemusela vest pres Madrid,
ale at delate, co delate, nakonec se Madridu nevyhnete. Z Toleda
se dostanete opet za pulhodiny do Madridu na Atochu. Problem je,
ze Madrid ma nekolik nadrazi, podobne jako Budapest ci Viden,
a nejsou zrovna vedle sebe jako v Praze Hlavni nadrazi a Masarykovo.
Nikdo vam neni schopny rici, jak dlouho to trva z jednoho nadrazi,
v tomto pripade z Atochy, na druhe, ktere se jmenuje Chamartin.
Faktem je, ze vlak mezi nimi jezdi kazdych pet minut. Vlak do
Avily jede zcela rozdilnou krajinou. Neni tak vyprahla a mate
pocit, ze neustale stoupate vzhuru. A jak stoupate vzhuru, zvysuji
se i ceny. Zatimco v Toledu byly ceny podobne jako v Madridu a
nekdy i nizsi, v Avile je draz.
Hradby v Toledu zustaly nedobytne
Hlavni atrakci jsou, krome katedraly, zdejsi hradby. Pruvodce
slibuje nezapomenutelny zazitek pri nocnich prochazkach po nich.
Po horkem dni jsme se na prochazku po nich tesili. Jenze jsme
se nedockali. Nocni prochazky po hradbach zacinaly az o tyden
pozdeji.
Rekli jsme si, ze alespon hradby navstivime rano pri vychodu slunce.
V deset hodin vsak zustaly hradby zavrene, tak jsme sli k dalsi
brane, ale ani ta se neotevrela. Pouze jsme tam objevili malym
pismem napis. Hradby jsou v pondeli zavrene.
Segovia
Inu, co muzes udelat dnes, neodkladej na zitrek. A take jsme
pochopili, proc je jedno z nejfrekventovanejsich slov ve spanelstine
manana.
Jiz cestou do Avily jsme spatrili nejedno capi hnizdo, ba i ziveho,
metr vysokeho capa bileho. Pohled na desitky hnizd v Avile, z
toho nejmene ctyri primo na mistni katedrale, byl skutecne zazitkem,
ktery nas provazel i pri ceste autobusem do Segovie. Jenze to
nebylo vse. V Segovii bylo capich hnizd asi dvakrat tolik. Obcas
v podvecer nektery z nich vzletl a jako Boeing proletel po obloze.
Odborna literatura rika, ze capi ziji v bazinach. Baziny jsme
nepozorovali, ale nedaleko byl slavny akvadukt z prveho nebo druheho
stoleti. V dobe navstevy jsme netusili, ze akvadukt prakticky
slouzil az do konce dvacateho stoleti a ze potrebuje po ctyrech
stech let opet rekonstrukci. Naposledy rekonstrukci totiz udelala
Isabela Kastilska v 16. stoleti.
Akvadukt
Rano jsme se museli vratit do Prahy. Ze Segovie, podobne jako
z Toleda, jezdi rychlovlak do Madridu. Cesta trva 29 minut.
Kdyz jsme ridici taxiku rekli, ze chceme na nadrazi, zeptal se
na ktere. Udivilo nas to, ale rekli jsme, ze na ten rychly vlak,
nikoliv na ten, ktery jede dve hodiny. Odvezl nas asi deset kilometru
za mesto a vlak jel opet na Chamartin, takze dohromady to bylo
jen o par minut mene. Za to se jelo celou cestu tunelem. Kdybychom
cestu absolvovali opet, asi bychom zvolili lokalku.
Desitky ba stovky capu
Epilog - kardinali
Ale to jiz je jina historie. Za dobu naseho putovani
se u nas v Toronte uhnizdili, vyvedli mlade a odleteli kardinalove.
Marne jsem patral po jejich ceskem nazvu. Nekde to prekladaji
jako cervenka, ve Wikipedii je oznacovan jako severoamericky kardinal
cerveny.
Doufam, ze se behem leta vrati.
Ales Brezina - Toronto