Josef Abrham
Ztraty, vzpominani, hledani,
setkavani, nachazeni a Odchazeni
Co navstevniky nejvice laka, a co se jim zda nejhezci
na festivalu, je jeho atmosfera. Lide se zde setkavaji poprve,
ale i po letech, nekteri sem jezdi kazdym rokem. Meni se temata
i lide ze zahranici, zatimco ti, kteri se o festival staraji se
temer nemeni.
Ve stredu rano se mne zde na festivalu Finale podarilo
rozlustit jednu zahadu z minuleho cisla. K podivnym spojenim,
ktera jsou okolo nas patrilo i letecke spojeni mezi Florencii
a Temesvarem v Rumunsku. Prave v atmosfere, ktera vladne na festivalu,
kdy se potkavaji lide z ruznych koutu sveta, jsem pri snidani
potkal profesora Constantina Parvulesca z Temesvaru. Pochopitelne
jsem se zminil o svem zazitku a on mne vysvetlil, ze v Temesvaru
je nejvetsi italska komunita v Rumunsku. Hlavne pry mladsi a starsi
generace. Italove se sem bud jezdi zenit nebo uzivat si penzi.
Takze v tomto meste zije krome Rumunu, Madaru, Slovaku a Srbu
i hodne Italu a pak, ze v Evrope neni multikulturalismus a ze
se mu zde nedari. Ve skutecnosti, kdyz je neco bez konfliktu,
tak se o tom nevi.
Nesvatbov
Plzensky festival probiha temer soubezne s torontskym Hot Doc,
festivalem dokumentarnich filmu a nejednou se stane, ze prave
tam jsou i nektere dokumenty, ktere jsou v Plzni. Malokdy se vsak
podari, aby si dokument ziskal takove jmeno jako dokument Eriky
Hnikove Nesvatbov (Matachmaking Mayor). Pribeh se odehrava
na vychodnim Slovensku v obci Zemplinske Hamre. Sverazny starosta
zavedl v obci az vojensky poradek, ale zaroven ziskal pomerne
dost penez z fondu EU, takze obec prosperuje. Ma krasnou vyasfaltovanou
silnici, bazen, lidi maji pekna staveni. Vsude je cisto, pokud
nekde lezi odpadky, starosta nevaha a sam je odklidi. Pouziva
mistni rozhlas, v kterem se, podobne jako kapitan letadla,ozve
slovy: "Vas starosta k vam hovori" Jednu vec vsak nemuze
ovlivnit a to, ze mu vesnice vymira. Vymysli proto ruzne aktivity,
jak situaci zmenit. Akce vsak pripominaji manevry a nejak to nefunguje.
Nefunguje ani ekonomicka stimulace, kdy nabizi za kazde narozene
dite odmenu, ale starosta se nevzdava a pokracuje ve svych hlasenich
a motivacnich baliccich. (Film pobezi v Torontu v Innis Town
Hall Theatre 3. kvetna 2011 v 21:30 a v TIFF Bell Lightbox
4 ve 14:00). Film dostal na festivalu cenu Dagmar Taborske, ktera
je dotovana cenou 60 000 korun.
Katka
Presnym opakem poklidneho venkova, kde se nerodi deti, je film
Heleny Trestikove Katka, ktery se odehrava v Praze. Jedna
se o sberny dokument. Reziserka sleduje nekolik let narkomanku,
ktera si stale namlouva, ze z toho muze uniknout. Jeji velkou
sanci je tehotenstvi a narozeni dcery. Situaci vsak nezvladne.
O dite prijde a situace je stale beznadejnejsi a beznadejnejsi.
Z atraktivni zeny se stava lidska troska.
Problematikou drog se zabyva i film Tomase Rehorka Piko. Opet
otresny dokument o vysokoskolakovi Pavlu Gregorovi, ktery jako
chemik varil v osmdesatych letech pervitin. Nyni pracuje
s mladymi narkomany. Temer z dvou set lidi zavislych na drogach
dnes zije snad jen deset, jednim z nich je zpevak skupiny Vitacit
Dan Horyna, pro neho melo velky vyznam setkani s budhismem.
Film se prolina s halucinacnimi vyjevy. Jestlize film Piko
je zajimavy a stoji za povsimnuti, pak druhy Rehorkuv film
cerstve novy Czech made, ktery uvadel festival a byl pribehem
vexlaka, kteremu jde vzdy o to vydelat penize, mne nenadchl, ale
zrejme se libil mladsi generaci, coz mozna stoji za zamysleni.
Studentum na festivalu se libila originalita nametu i provedeni.
Uspesnemu reziserovi je teprve triadvacet let a je to jeho svet,
ktery neni spoutan minulosti. V zaveru filmu je nekolikavterinove
setkani vexlaka s bezdomovcem, ktereho hraje Vaclav Havel. Tomu
dava starou bankovku a rika: "Diky za samet pane Havel!"
A bezdomovec Havel mu odpovida: "Jste moc hodny, ale ja to
opravdu nepotrebuji!"
Odcházení
Vaclav Havel se tak stava, jak kdosi poznamenal, nejvetsim hercem
nejmensich roli. Tuto ulohu splnil i ve svem vlastnim filmu Odchazeni.
Jestlize pro mne bylo smutne videt Havla, jak se promenuje
z autora eseje Moc bezmocnych v bezmocneho politika, ktereho
si mnozi budou spis pamatovat ne jako hrdinu sametove revoluce,
ale jako autora prosluleho vyroku o humanitarnim bombardovani,
pak jeho film Odchazeni je skvely. Jako kdyby se dokazal
opet podivat sam na sebe s filosofickou reflexi. Pribeh odejiteho
kanclere (Josef Abrham), ktery marne vzdoruje mladsimu nastupujicimu
ambicioznimu, sebevedomemu politikovi Kleinovi (Jaroslav Dusek).
Zatimco jako kancler se zda byt osviceny, jeho heslo STAT JE TU
PRO LIDI je mottem jeho politickeho zivota, v okamziku vykoreneni
a ztraty popularity mizi i jeho identita. Jeho slaby vzdor se
projevuje v metamorfozach. Chvili si chce uzivat, vzapeti je z
neho fasista musollinovskeho typu, nakonec je vsak ochoten stat
se ponizenym sluhou noveho vladce. Dej se odehrava prakticky na
jedinem miste. V zaveru je zaber na vodu, z ktere se vynori Vaclav
Havel a oznami divakum, ze si mohou zapnout mobilni telefony.
Jak jsem se dovedel po predstaveni od Josefa Abrhama, nejednalo
se o trik, ale Havel skutecne do toho bazenu v saku vlezl, pouze
mu museli vodu ohrat. Dojem z filmu, byl umocnen prave i setkanim
s touto legendou. S pokorou Josef Abrham rika, ze Odchazeni,
kdykoliv ho vidi, stale k nemu nove hovori a objevuje v nem
nove veci.
Naposledy jsem videl Josefa Abrhama ve filmu Jana Hrebejka Kraska
v nesnazich, vloni mne Hrebejk velmi mile prekvapil s Kawasakiho
ruzi a letos mel v Plzni dokonce dva filmy. V uvodu to byla
Nevinnost. Drama detskeho doktora, ktery je nezletilou
pacientkou lzive obvinen ze sexualniho obtezovani. Duvera vlastni
manzelky, o kterou se muze oprit, pokora s jakou toto ponizeni
prijima, ale i skutecnost, ze neni tak nevinny a nove obvineni,
pripomina antickou tragedii. Dukazy, ktere vypadaji jasne, mohou
byt vylhane, ale pravdiva skutecnost nemusi byt tak vzdalena od
nepravdive. Vina se nevypari a jako u Dostojevskeho prichazi trest.
Nebudu spekulovat, o tom jestli je spravedlivy nebo kruty. To
by bylo az na druhy dil filmu, ale pak by se z toho stal americky
televizni serial.
Nevinnost
Druhy Hrebejkuv film je zaznamem stejnojmenne opery meho jmenovce
Alese Breziny Zitra se bude Autor pouzil dokumenty z procesu
s Miladou Horakovou z roku 1950. Reziser predstaveni Jiri Nekvasil
pouzil serii zrcadel, takze pritomni jsou soucasti tohoto hruzneho
divadla. Jan Hrebejk chtel puvodne tyto zabery pouzit pro film
Kawasakiho ruze. Zpevacka v hlavni roli Sona Cervena byla
shodou okolnosti i predsedkyni mezinarodni poroty letosniho 24.
rocniku Festivalu finale.
Brezinove
Pro zajimavost jsme se dohodli se svym jmenovcem, ze v roce 2013
by se mohl uskutecnit sjezd vsech nositelu tohoto jmena. Pry nas
je uz v Praze ctrnact, ale doufam, ze se nam podari zkontaktovat
i slavneho kouzelnika ze severnich Cech.
Lesnik Brezina se vsak objevuje i ve filmu Juraje Herze Habermanuv
mlyn, ktery je situovan do let 1937-1945. Film zrejme nenajde
pochopeni u sirsi ceske nebo nemecke verejnosti. Odehrava se v
okoli Jihlavy, kde je zamozny nemecky majitel mlyna Haberman.
Jeho ceska zena vyrostla jako sirotek v klastere. Protoze je dobrou
katolickou, malokdo tusi, ze ma zidovskeho otce, ktereho vsak
nepoznala. Haberman zamestnava, jak Nemce, tak Cechy. Po valce,
kterou preziji, se oba stanou obeti divokeho odsunu. Karel Roden
dostal za svuj vykon oceneni sirsi verejnosti v internetovem hlasovani.
Trochu vadilo, ze vzhledem vypadal jako postava z let sedmdesatych
ci osmdesatych, nikoliv jako z let ctyricatych.
Habermanuv mlyn
Jeste dal do prvni svetove valky nas privede groteska Hlava-ruce-srdce.
Herecce Klare Knabelove zemre za zahadnych okolnosti jeji
snoubenec, plukovnik Haukwitz. Zjisti se, ze chybi jeho hlava,
ruka a srdce. Nekdo je ukradl k okultistickym ucelum. Dej se odehrava
na poklidne Morave. Valka je bez valky, laska je bez lasky a ani
magie nefunguje. V zaveru projizdi mercedes mezi vetrnymi mlyny
v Rakousku. Ma to byt jedna z tech dalsich nefungujicich absurdit?
Absurditou normalizace se zabyvala rada filmu a dokumentu. Letosni
Finale bylo venovano tem, kteri na dobu Normalizace
doplatili zakazem tvorby a presto tvorili. O Janu Prochazkovi,
jeho dcerach Lence a Ive a vnucce Marii byla sekce Saga rodu
Prochazku. Filmari Stanislavu Milotovi a herecce Vlaste Chramostove
patrila pocta firme MiChr. Stalo se jiz tradici, ze Dominik
Centrum pripravi pro festival jednu knihu s DVD. Tentokrat
manzele Lukesovi pripravili S firmou MICHR Licht ist sicher!
Knihu uvedl svou predmluvou Vaclav Havel a muzeme zde nalezt
radu prispevku jejich pratel.
Z natacení filmu Obcansky prukaz
Je velice tezke postrehnout dobu normalizace pro lidi, kteri ji
neprozili. Jinak tuhle dobu proziva Jaroslav Hutka a jinak ti,
kteri byli o par let mladsi. Je tezke postihnout dobu, kdy nam
brali psaci stroje, kdy do nas hustili z rozhlasove stanice Hvezda
kazdych dvacet minut goeblsovky, kdy jsme ze zahranicniho
rozhlasu poslouchali trihodinove hudebni odpoledne s Honzou Doubou,
Rozinou Jadrnou-Pokornou a Ludem Dvorskym z New Yorku, ktere pozdeji
doplnil Karel Kryl a presto si myslim- na rozdil od Jaroslava
Hutky, ktery byl rovnez na festivalu, ze film Obcansky prukaz
neco o te dobe vypovida. Vzdyt kolik kluku z naseho okoli
z odporu k vojne se nechalo zavrit to blazince, jini pachali sebevrazdu.
Kolik rodin se pokusilo o utek pres Jugoslavii a kolika z nich
se to nepodarilo. Tohle byla take normalizace. Ucitele, kteri
drti svou kolegyni jen kvuli tomu, ze je normalni. Zmlaceni priznivcu
Plastiku, pobliz Budejovic. To je vse historickou skutecnosti.
Poctivou snahu dobrat se toho, co se v dobe Normalizace skutecne
stalo jsem vsak hlavne videl ve filmu Jana Wolfa (*1985) Normalis.
Jestli neco odpovida tvorbe undergroundu, pak je to
tento film, ktery byl porizen za 60 000 Kc, bez jakekoliv dotace.
A jestlize v Obcanskem prukazu se mohu s Jardou Hutkou
hadat, jestli to tak bylo ci nebylo, pak v tomto filmu jsem zachytil
pouze nepresne detaily (jako poznavaci znacky u aut). Pri tom
autor tuto dobu neprozil, ale snazil se ji rekonstruovat podle
dobovych materialu a vypraveni maminky, ci babicky. Film trva
134 minut (pouze Obcansky prukaz byl o tri minuty delsi)
a Jan Wolf na nem pracoval nekolik let. Pokud bych za Satellite
mel moznost nekomu udelit cenu na tomto festivalu, pak by to byl
prave tento film.
Nosovice
Zahajil jsem dokumentem, ktery ziskal cenu Dagmar Taborske Nesvatbov,
cenu Vaclava Taborskeho ziskal Vit Klusak s filmem Vse
pro dobro sveta a Nosovic. Honosna automobilka Hyundai postavi
na severni Morave fabriku. Oblast misto zeli ted produkuje automobily
a kdosi ze zemedelcu si povzdechl: "Poprve mi pole sebrali
po osmactyricatem komunisti, po druhe kapitalisti. Rozdil je pouze
v tom, ze jsem dostal penize, ale o ty mne nikdy neslo."
Nejaky kriticky hlas? Jiste byly zde i spatne filmy. Prekvapilo
me, ze studentska porota vybrala film o sexualnich uchylkach,
o sadomasochismu Nebe - peklo. Dale me prekvapilo, ze Lednacci
byly dva. A jednoho z nich dostal a zaroven jej i studentska
porota ocenila - kresleny film Kuky se vraci. Je to jako
kdyz v soutezi figuralni tvorby zvitezi abstrakce. Druhy film
Osmdesat dopisu Vaclava Kadrnky jsem bohuzel nevidel, ale ma se
promitat v kinech a tak si doplnim znalosti. Dovolim si kritiku
vystoupeni moderatora Ondreje Havelky pri zaverecnem veceru, ktery
neustale utracel cas upozornovanim, ze neni mnoho casu. Festival
byl jakymsi doprovodem jeho koncertu, nikoliv naopak. O filmech
a cenach evidentne nic nevedel a take zvuk v kinech nebyl z nejkvalitnejsich.
Ale kde jinde muze clovek potkavat herce, rezisery a producenty,
promluvit si s nimi a behem tydne a videt temer vse, co se zde
natocilo za posledni rok. Vsak Vaclav Taborsky sedel od rana do
vecera v DVD kabine a shledl toho mnohem vic nez ja, ale on o
tom nemusi psat jako ja. Pry si vsak dela poznamky, takze mozna
jeste od nej o festivalu neco uslysime.
Ales Brezina - Plzen