Portret basnika a diplomata
Priznam se, ze o Milanu Richterovi jsem toho mnoho
nevedel. Nepripada mi jako proklety basnik, ale naopak jako basnik
velice uspesny. Byt basnikem a diplomatem to se nestava casto.
Snad jen bratr socharky Camile Claudel Paul Claudel byl takovou
bilou vranou. Shodou okolnosti pusobil v Praze v letech 1909 a
1910.
K vybaveni diplomatu patri znalost jazyku a to zrejme plati nejen
o Paul Claudelovi, ale i o Milanu Richterovi. Zatimco Claudel
vychazi z krestanske minulosti, Richter je soustreden na zidovsky
odkaz predku. Pronasleduje ho holokast. Stale se vraci otazka:
Jak jen Buh mohl tohle dopustit? Starozakonni postava Mojzise
a jeho zlost, neuchopitelne postavy andelu a Boha, ktery mlci.
Vse neskutecne abstraktni a vzapeti konkretni zbytky Salamounovy
zdi. Zivot je neuchopitelny. Vnucka kraci za rakvi sve babicky.
Na zacatku se neco pokazilo a v 33 letech se zivot meni.
Jako u Kundery narazi na blbost, ktera nuti cloveka k optimismu
a znovu unik do snu. Sny, ktere pronasleduji i prazskeho rodaka
Franze Kafku. V Berline, kde jede s otcem tramvaji a snazi se
vstoupit branou dovnitr. Pripomina to pribeh dvernika z Kafkova
Procesu. To jiz se pomalu dostavame do druhe casti vecera,
kde Ivan Razl cetl uryvky z divadelni hry Z Kafkovho Pekloraja.
Opet muzeme sledovat dialog Dusana Totha a Sonji Almanove a do
toho se ozyva saxofon Bey Labikove, piano Patricka Hewana a basa
Rogera Purana.
A pak se objevi skutecne autor a Sonja Veg mu klade otazky. Velice
profesionalne a jdou na telo. Autor a basnik diplomaticky odpovida.
Nemyslim si, ze zde je prave jeho sila.
Spise mne oslovuji okamziky, kdy se dostava do pozadi deje, kdy
uprednostnuje nekoho jineho. To je ukolem prekladatele a Milan
Richter nepusobi pouze jako prekladatel, ale i jako knizni vydavatel.
Preklada ze skandinavskych jazyku: z norstiny, danstiny a svedstiny.
Sam tvrdi, ze musi prekladat do sveho rodneho jazyka, psat ci
prekladat do jine reci nez je jeho vlastni je velice tezke, presto
napsal i neco v cestine, kterou take ovlada.
V rozhovoru po predstaveni jsem mu polozil nekolik otazek, pri
kterych jsem se soustredil prave na jeho prekladatelskou cinnost.
ABE: Z kterych jazyku hlavne prekladate?
MR: Z anglictiny, nemciny, svedstiny, norstiny a okrajove
z danstiny. Hlavne to byly nektere pohadky Hanse Christiana Andersena,
dale jsem prelozil jedno drama, ktere hraji v rezii Milana Lasicy
v Bratislave jiz sedmym rokem. Krome toho nejaka poezie.
ABE: Klasickymi skandinavskymi jazyky jsou islandstina a farelstina,
zkusil jste je nekdy?
MR: Ne, pokud jsem prelozil par basni, tak pres jine severske
jazyky. Podival jsem se, jak tento jazyk vypada, ale i pro vetsinu
severanu je tento jazyk velkou neznamou, protoze je to zakonzervovany
jazyk z 12. stoleti. Farelstinu, tak to nevim ani presne, jak
tento jazyk vypada. Tam mam jeste mezery. To jsou vsak okrajove
zalezitosti, prestoze se jedna o bohatou islandskou literaturu.
Ale tam bych si skutecne netroufl.
ABE: Jsou vlastne dve norstiny, jak se s tim vyporadavate?
MR: Klasicka norstina vychazi z danstiny, ale novonorstina
vznikla ze zapadniho dialektu a tam si to musim velice casto overovat,
nekdy i pres anglictinu.
ABE: Prekladal jste take z danstiny spisovatele a filosofa
z prvni poloviny 19. stoleti, ktery je blizky Franzi Kafkovi,
Soerena Kirkegaarda?
MR: To delal muj kolega Milan Zitny, ktery prelozil nekolik
jeho veci do slovenstiny. Ja se necitim k tomu dost povolany.
Z danstiny jsem prekladal hlavne Andersena, udelal jsem okolo
sedmdesati pohadek.
ABE: Venujete se divadlu, ovlivnil vas take film?
MR: V poezii skutecne ne, z poezie me ovlivnili nekteri svedsti
basnici jako Artur Lundqvist, ale pak hlavne Pablo Neruda, Rilke,
Milan Rufus a Vladimir Holan, ktery byl mym vzorem v mladi a dokonce
mi odpovedel na jeden muj dopis.
ABE: Artur Lundqvist vysel i cesky
MR: Ja jsem do slovenstiny prelozil jeho velky vyber Nadhera
sveta v roce 1987. Poznal jsem ho osobne. Byl to stary pan,
ktery zemrel v roce 1991. Myslim si, ze to byl basnik, ktery pro
mne prolomil cestu do severske literatury. Byl srozumitelny. Nekdy
byl trochu popudlivy jako stary pan.
ABE: Ve vasi poezii dominuje matka, u Kafky otec
MR: Netrpim podobnym komplexem. Muj otec byl velmi jednoduchy
a prijemny clovek a zemrel, kdyz mi bylo sest a pul roku, takze
jsem ho nikdy nevnimal jako despotickou figuru. Spis jsem zde
chapal absenci otce. Kafka zase nebyl nikdy mnoho vazany na matku,
ta pro nej mnoho neznamenala, ale v mem zivote matka znamenala
mnoho.
ABE: Co vas nejvice u Kafky zaujalo?
MR: Aforismy, ktere jsem prekladal. Jsou uzasne, presne, mnohoznacne,
jsou to vlastne jeho zapisky. Jeho deniky jsou skoro jako verse.
Jeho romany jsou slozite. Ta slozitost je v dokonalosti jazyka.
Krome toho mam jeste jednu hru, ktera se jmenuje Kafkuv druhy
zivot, kde vystupuje jak Milena Jesenska, tak i Max Brod a
Kafka nezemre, ale prochazi hruzami valky.
ABE: Vychazite z zidovske tradice; mate nejaky vztah k Novemu
zakonu?
MR: Tak jako mam k Staremu zakonu; nekdy velmi kriticky vztah
a nektere casti miluji jako knihu Ester, Pisen Salamounovu, tak
mam rad treba listy svateho Pavla. Uzasny je jeho list do Korintu.
Celkove mam k nabozenstvi vlazny vztah, ale zaroven jsem velmi
zvedavy a mam dialog s tim neexistujicim Panem Bohem To je ta
basen o Mojzisovi. Nebo ze existuje a nezapojuje se do deni sveta.
Kladu si otazku Proc? Mam basen o Sarajevu. Mam i basne, kde prevypravim
pribehy ze Stareho zakona. Ale to neni jedine tema, rozsah moji
poezie je daleko sirsi.
ABE: Na cem nyni pracujete?
MR: Na jedne divadelni hre o Marylin Monroe. To je vse, co
mohu rici. Az to bude hotove, tak budu moci rici vice. Kafka moc
netahne, pry je tezky, tak mozna Marylin Monroe, ale nechci o
tom mluvit, protoze bych to pak nenapsal.
Nemohu rici, ze bychom si ve vsem s Milanem Richterem rozumeli.
Ma rad stejne jako ja Kafku, severskou literaturu, poezii. Velice
casto se vraci k zidovske minulosti, k Staremu zakonu. Pro mne
dominuje Novy zakon. On nekolikrat zduraznil, ze je nabozensky
vlazny Ja se naopak toho obavam. Obavam se toho, ze budu vygumovany;
nekdy az s nostalgii vzpominam na obdobi, kdy tomu tak nebylo.
U Franze Kafky miluji jeho romany, on spise aforismy.. Jeho biblicke
obrazy jsou jaksi bez odpusteni Skutecne bez odpusteni? Mozna
si to jen namlouvam.
Vlastne na to jsem se zapomnel zeptat Odpusteni Prohresili jsme
se necim jako generace V cem je vina generaci pred nami a v cem
je nase vina V cem muze byt vina tech, co prijdou po nas? V cem
muze byt vina sluchatko-mobilove generace? Bude rozumet vubec
poezii?
Ales Brezina
Sonja Almanova
Hudebni skupina, ktera dorovazela behem vecera
Ivan Razl
Rozhovor s basnikem Sonja Veg