Zahrada J. A. Komenskeho
a dalsi ceske pamatky v Berline
Za vlady Habsburku v Cechach a na Morave, zejmena pak v 16.-18.stoleti,
byl vytvaren tlak na poddane, aby se stali katoliky, shodne jako
jejich panstvo.
Aby unikli pronasledovani ze strana sve vrchnosti se tudiz mnoho
obyvatel Ceskeho kralovstvi, zejmena Ceskych bratri rozhodlo,
ze svou zemi opusti, aby ve sve vire mohli zit jinde.
Mikulas Ludvik hrabe z Zinzendorfu (po matce byl potomkem krale
Jiriho z Podebrad) jiz v roce 1722 v Horni Luzici poskytl utociste
emigrantum z Moravy a zalozil s nimi mestecko Ochranov.
Na primluvu uvedeneho hrabete se prusky kral Bedrich Vilem I.
uvolil, ze do Berlina a do jeho predmesti Rixdorfu prijme vice
nez 1000 emigrantu z Cech. Prusko bylo po tricetilete valce (1618
1648) vylidnene a kral potreboval spolehlive pracovni sily,
jimz za to slibil poskytnout svobodu vyznani.
V ceske vesnici v Rixdorfu naslo novy domov 350 emigrantu z Cech.
Kral jim daroval 9 dvojdomku pro 18 rodin. V prilehlych stodolach
byla dalsi obydli pro Cechy a jejich rodiny.
Kral emigrantum na mnoho let poskytl dalsi privilegia jako napr.
pravo na vlastni spravu, vlastniho ceskeho rychtare, osvobodil
je od vojenske sluzby a od placeni dani. V roce 1737 tak v Rixdorfu
u Berlina vznikla Ceska vesnice.
Vetsina prichozich Cechu pochazela z vychodnich Cech, z okresu
Usti nad Orlici.
Jiz pred listopadem 1989 se zapadoberlinskemu mestskemu obvodu
Neu-Kölln (dnesni nazev pro nekdejsi Rixdorf) podarilo uzavrit
druzebni smlouvu s mestem Usti nad Orlici. Uvazime-li dnes, jaky
prulom to znamenalo v tehdejsi CSSR, slo ze strany potomku davnych
berlinskych Cechu o opravdovy husarsky kousek smerem k podpore
opetovneho nastoleni svobody v zemi jejich davnych predku.
Mesto Usti nad Orlici, mestsky obvod Neu-Kölln a Spolecnost
Ceska vesnice v Berline kazdorocne spolecne v Berline-Neu-Kölnu
poradaji dobrocinne a velmi navstevovane Vanocni trhy v Rixdorfu,
pri nichz zni ceske koledy a slavna Rybova Ceska mse vanocni.
V pamatkove chranenem dome v Rixdorfu, Kirchgasse c.5, postavenem
v roce 1753 jako Ceska skola a internat pro deti Cechu, kteri
pracovali v okoli Berlina, se do roku 1909 nachazela skola. Od
roku 2005 je v nem umisteno Muzeum Ceske vesnice.
Pruskemu krali Bedrichu Vilemovi I., jenz v Berline v 1. polovine
18. stoleti Cechum velkoryse poskytl utociste, svobodu smysleni
a klidny zivot, potomci davnych ceskych emigrantu v roce 1912
postavili pomnik. Nikoliv nahodou jedna z postav na pomniku nese
vyrazne rysy J. A. Komenskeho. Nas velky ucenec se na sklonku
sveho zivota zamyslel prestehovat do Berlina, ale k tomu jiz nedoslo.
V Berline posleze zemrela jeho posledni zena a jeho vnuk se stal
dvornim kazatelem uvedeneho pruskeho krale a duchovnim spravcem
Ceske vesnice v Rixdorfu.
Posledni obyvatele, kteri v Rixdorfu jeste plynule ovladali cestinu,
zemreli za II. svetove valky.
V roce 1987 vznikla myslenka zalozeni Zahrady Komenskeho v
Berline. Do budouci zahrady o vymere 7.086 m2 vlada CSR venovala
sochu J. A. Komenskeho v nadzivotni velikosti. Tuto sochu slavnostne
odhalil Alexander Dubcek.
Zahradu v roce 1995 slavnostne otevreli prazsky primator Jan Koukal
a vladnouci starosta Berlina E. Diepgen.
Zahradu Komenskeho podle jeho myslenek mistrne vytvorila
rada renomovanych nemeckych zahradnich architektu.
Zahradu i prilehle stavebni pamatky, jez vyvolavajici dojem nekdejsi
vesnice a historicky hrbitov ceskych emigrantu s temer padesati
dojemnou starocestinou psanymi puvodnimi nahrobky z prvni poloviny
18. stoleti neopomene navstivit zadna ze statnich navstev z CR.
Mezi poslednimi navstevniky byl napr. i ministr zahranicnich veci
CR K. Schwarzenberg, ktereho zde mj. uvitali i zastupci jiz 10.
generace potomku davnych ceskych emigrantu.
Krasa Zahrady Komenskeho pritahuje pozornost i v zahranici. V
soucasnosti v dolnorakouskem mestecku Waidhofen an der Thaya probihaji
pripravy na usporadani vystavy jejich fotografii. Potomci davnych
ceskych emigrantu v Berline udrzuji a siri povedomi o tradici
Ceske vesnice v Berline.
P. Jelinek - Praha
