Na pocatku stvoril Buh nebe
a zemi
1. Na pocatku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a
to Slovo byl Buh.
2. To bylo na pocatku u Boha.
3. Vsecky veci skrze ne ucineny jsou, a bez neho nic neni ucineno,
coz ucineno jest.
4. V nem zivot byl, a zivot byl svetlo lidi.
5. A to svetlo v temnostech sviti, ale tmy ho neobsahly.
6. Byl clovek poslany od Boha, jemuz jmeno bylo Jan.
7. Ten prisel na svedectvi, aby svedcil o tom svetle, aby vsickni
uverili skrze neho.
8. Nebyl on to svetlo, ale prisel, aby svedectvi vydaval o tom
svetle.
9. Tentot byl to prave svetlo, kterez osvecuje kazdeho cloveka
prichazejiciho na svet.
10. Na svete byl, a svet skrze neho ucinen jest, ale svet ho nepoznal.
11. Do sveho vlastniho prisel, ale vlastni jeho neprijali ho.
12. Kteriz pak koli prijali jej, dal jim moc syny Bozimi byti,
tem, kteriz veri ve jmeno jeho,
13. Kteriz ne ze krvi, ani z vule tela, ani z vule muze, ale z
Boha zplozeni jsou.
14. A Slovo to telo ucineno jest, a prebyvalo mezi nami, (a videli
jsme slavu jeho, slavu jakozto jednorozeneho od Otce), plne milosti
a pravdy.
Jan 1, 1-14
***
Kdyz jsem letel naposledy z Evropy do Kanady, tak se letadlo na
amsterodamskem letisti Schiphol nemohlo odlepit od letistni plochy.
Nejprve chybel nejaky pasazer. Pak vyndavali z letadla zavazadlo
neletivsiho pasazera. Kdyz vse bylo pripraveno ke startu, dvakrat
pocitac vypnul motory. Pri tretim pokusu o start si pilot oddechl:
"So far, so good!" - "Doposud dobre!" Byl
to jakysi humor, ktery uklidnuje nejen posadku, ale hlavne cestujici.
Nakonec jsme pozde vecer odstartovali a leteli jsme celou cestu
z Amsterodamu do Toronta za tmy, coz se malokdy stane. Vetsinou
se leta z Evropy do Ameriky ve dne a opacnym smerem v noci. Byla
to neobvykla zkusenost, videt mesic v okenku stale v jednom bode
a pozorovat, jak se odrazi dole v oceanu. Clovek neni na to ani
pripraven a nevi, jak se ma chovat. Ma byt vzhuru anebo ma spat?
Kdyz ma rozsviceno, rusi ostatni pasazery; kdyz ale bude spat,
prijede do vecerniho mesta ponekud rozespaly... V Torontu byla
z toho zmatku unavena i profesionalni posadka. Letiste bylo skoro
prazdne. I kdyz se nejednalo o nijak dramatickou udalost, byli
i celnici mirni, letistni hala byla prazdna, a odpoved vetsiny
znamych: "Hlavne, ze vse dobre dopadlo!"
Na stesti jsem mel s sebou knihu Benes-Vadura Pradejiny, kterou
jsem koupil v Kalichu pro Edmunda Bauera. A tam se pojednava o
vzniku sveta. Autori se priklaneji k tomu pochopit zvest vzniku
sveta v dobovem kontextu. Autor prvni knihy Mojzisovy nema na
mysli casovou posloupnost, ale dulezitost tohoto aktu. Misto slovo
"na pocatku" navrhuji autori knihy pouzivat jiz zminene
slovo "hlavne".
"Hlavne stvoril Buh nebe a zemi!"
A pak nastava vyjmenovavani jednotlivych fazi a co je na teto
zemi dulezite. A ta dulezitost se s pribyvajicim casem zvysuje,
stava se to "hlavnejsi" - dulezitejsi. Zajimave je rovnez
pocitani dnu. Jakoby vse zacinalo nultym dnem, tak jako kdyz zacal
vychazet Satellite, tak mel nejprve nulte vydani. (Presneji receno,
dovolil jsem si takovy maly zert udelat nejprve minus druhe, pak
minus prve, pak nulte cislo a pak se teprve odstartovalo na ostro.)
Kdyby se jednalo pouze o prvni kapitolu Bible neboli Prvni knihy
Mojzisovy cili Genese, pak by to vse skoncilo u stvoreni cloveka.
Clovek je skutecne tim nejdulezitejsim stvorenim na teto zemi.
Muzeme mit sympatie s ochranci prirody, s Brigitte Bardot, ktera
se stara o zvirata, s ruznymi zelenymi aktivisty, s Vladimirem
Putinem, ktery predsedal tygrimu summitu, jak zachranit sibirskou
selmu. Pro jistotu jsem si chtel tuto zpravu overit a tak jsem
se podival na internet.
Hned pod clankem o Tygrim summitu je jiny z roku 2008, jak Putin
skolil tygra. Rekl jsem si: "a hle pokrytec jeden!"
Na stesti to bylo jen uspavacim projektilem a tak jsem musel uznat,
ze i rusky premier dela neco dobre a urcite lepe nez jeho stranicti
predchudci, kteri meli lov tygru jako sveraznou kratochvili.
Presto chtel pisatel jasne rici: Hlavni je clovek - lidska bytost.
Podle biblickeho pocitani se tedy jedna o den sesty, kterym se
take konci prvni kapitola Bible.
Nutno rici, ze rozdeleni na kapitoly a verse je pozdejsiho data
a kdyby se jednalo o mne, dal bych deleni mezi prvni a druhou
kapitolou az za treti vers druhe kapitoly.
Buh sedmeho dne odpocinul. Odpocinuti je tedy stejne dulezite
jako sest dnu predchozich. Ne-li jeste dulezitejsi. Pokud by nebyl
cas na odpocinuti, pak ta predchozi drina se stvorenim je zbytecna.
Clovek ma mit cas na obecenstvi s Bohem.
Receno civilnim jazykem. Clovek prestava byt clovekem pokud si
na duchovni hodnoty neudela cas.
Absurdne to vyjadril Jean-Luc Godard ve svem snimku Alphaville
z roku 1965. Clovek prestava byt clovekem, kdyz ztraci dusi. Ve
filmu, ktery se odehrava na jine planete jsou lide napojeni na
centralni pocitac. Agent Lemmy Caution se snazi alespon jednu
bytost zachranit i za cenu nasili.
V roce 1965 to byla jakasi fantazie. Dnes, kdy sedim kolikrat
v kine nebo na hokeji a vidim, jak behem predstaveni divaci pohlednou
na svoje black-berry, blue-berry ci i-pody a odevzdaji tak svoji
dan novemu bohu, stale vice chapu Godardova hrdinu, ktery se proti
tomuto svetu brani.
Neni cas na odpocinuti, neni cas na obecenstvi s Bohem. Castokrat
se v posledni dobe diskutuje o penzijni reforme. Clovek by, pokud
ma to stesti a dozije se toho veku, mel mit cas a pravo, aby tento
svuj zivot zreflektoval a zamyslel se nad nim, pokud ma jeste
dostatek sil. I jeho zivot by mel mit ten sedmy den.
Nejde o to, jestli ma podle svych zasluh na to narok, ale jde
o prirozene pravo cloveka. I zde plati to, co je hlavni, co je
dulezite. Nejen odvest urcitou praci na teto zemi, ale mit cas
toto sve dilo zreflektovat. Zamyslet se nad nim.
Ctvrta nedele pred Vanocemi je nazyvana prvni nedeli advetni.
Jedna se tedy o pocatek noveho cirkevniho roku. Pro nas, v Ceskoslovenskem
baptistickem sboru, je to take pocatek neceho noveho. Poprve se
schazime zde na pude kostela svateho Pavla. A jsme vdecni za to,
ze tuto moznost mame. Tato skutecnost by nas mela vest k pokore.
Nepodarilo se nam udrzet misto, kde bychom se schazeli. Nepodarilo
se nam udrzet pravidelnost nedelnich shromazdeni.
Jak jsme si rekli v uvodu, slovo pocatek se vsak muze nahradit
tim, co je hlavni a co je podstatne. Je ted na nas, abychom to,
co je podstatne hledali a doufali, ze Buh da tomuto spolecenstvi
smysl.
Je tu tedy pocatek nebo-li stvoreni sveta, pocatek cirkevniho
roku, pocatek naseho noveho spolecenstvi a je tu take prolog z
Janova evangelia: Na pocatku bylo slovo
A co kdybychom i tentokrat zkusili slova Na pocatku nahradit
slovy hlavni, podstatne, nejdulezitejsi
Pak dostaneme: Nejdulezitejsi je slovo a to slovo bylo u Boha.
A to slovo byl Buh. Jedna se tedy o slib - zaslibeni.
A nyni, kdyz vynechame casovou posloupnost, musime se ptat, co
je nejdulezitejsi na evangeliu. Podobne jako u stvoreni je to
sedmy den, tak v evangeliu je to vzkriseni.
Muzeme slyset mnohe teorie o tom, jak lze dojit ruznymi cestami
ke spaseni ci vzkriseni. Obcas se tyto teorie i hezky poslouchaji
a nejsou vsechny tak priblble jako televizni reklamy, ktere nas
obzvlaste v dobe adventu obklopuji na kazdem kroku. Nikde neni
receno, ze pouze my mame pravdu. Nasledovani Krista spociva v
obeti pro druhe a klam je v tom, kdyz si myslime, ze se teto obeti
muzeme vyhnout nebo ze tato cesta je urcena pouze nam.
Muj pritel, Jan Kozlik, ktery kaze jednou mesicne ve Msene u Melnika,
doklada ve svem zarijovem kazani, ze zena Kananejska svou virou
zmenila Jezisuv puvodni zamer zabyvat se pouze Izraelem. Jezis
nema tedy na zacatku pevne dogmaticke schema. Neni zde tedy jakasi
nemenitelnost, castokrat vyzadovana dogmatickymi fundamentalisty,
ale dynamicka vira.
Dostavam castokrat ruzna varovani a upozorneni, jake nebezpeci
hrozi nasi "krestanske civlizaci" obzvlaste od islamu.
Neobavam se toho, pokud budeme mit co nabidnout, pak nam toto
nebezpeci nehrozi. Pokud nebudeme a nahradime evangelium kycem
komerce, ci silou zbrani, tak snad ani nema cenu tuto civilizaci
zachranovat. A mozna jako u te pohanske zeny nalezne evangelium
pochopeni nekde jinde.
Co je tedy hlavni? Cesta ke vzkriseni vede pres utrpeni krize.
Jedno nelze od druheho oddelit. Nelze oddelit krasu od osklivosti,
jak zpiva Karel Kryl, radost od bolesti, zivot od smrti, kriz
od vzkriseni. Vsechny tyto pokusy ziskat jedno bez druheho jsou
pohanstvim.
Podobne jako nelze oddelit kriz od vzkriseni, nelze oddelit Jezisovo
uceni, obzvlaste Kazani na hore, od jeho ukrizovani. Jedna se
o to, abychom to, co tvrdime i existencialne rucili.
Advent je take znakem prichodu Vanoc. Pres veskerou kycovitost
vanocnich stromecku, jeslicek, svetylek v ulici a koled v obchodnich
domech, je to obdobi, kdy neco ocekavame.
Nekdy se nase ocekavani naplni vice, jindy mene, ale dulezite
je uvedomit si - tak jak to vysvetlovali pri stvoreni sveta dva
teologove a jak jsem se to snazil pretlumocit ci interpretovat
i ja - to, co je hlavni a co je dulezite.
A to dulezite je, ze je zde pro tento svet, slovy apostola Pavla,
stale vira, nadeje a laska.
Amen
Kazani v Ceskoslovenskem baptistickem kostele 28. 11. 10
Ales Brezina
***---