Az nas hanba oblije, klaunem
je furt Francie
Cestou zivotem a casem pozname, ze v kazde skupine lidi se zakonite
vyvrbi sasek ci klaun.
Pamatuji si v kazde skolni tride, zajmove druzine, vojenske rote
ci firme takoveho vytecnika, ktery delal srandu a byl pro smich
vsem. Mervyn tuto zkusenost rozsiril a oznacil saskem evropskeho
spolecenstvi Francii. Smali jsme se tomu v kavarne Books&Beans,
navzdory tomu, ze Mervyn neni klaunem.
Mervyn bojovne vystrcil bradu po britskem zpusobu, on je puvodem
Brit, a umlcel smich: "Copak to nevidite, rekl strizlive,
ze evropsky socialni stat zanika, ze vsechny zeme musi osekavat
statni rozpocet, aby nezbankrotovaly. Britska vlada odsouhlasila
snizeni vydaju o 10-15% a Britove zatli zuby a vedi, ze musi vic
makat a mene cucat z vladniho vemena." "Ano, rekl Gerry,
"cetl jsem, ze britska vlada snizila vladni rozpocet o 160
miliard..." Mervyn se osil jako vzdy, kdyz mu nekdo skoci
do proslovu a pokracoval: "Lec ve Francii, kde prvni vladni
opatreni je snizit vydaje na duchody a prodlouzit duchodovy vek
ze 60 na 62 let vyrazily miliony klaunu do ulic, aby se jako deti
vzpricily Sarkozymu." "Tak deti nebo klauni?" vskocil
Mervynovi do projevu Jim Geese.
"Klaun je nestarnouci dite, ma zastydlou pubertu a tim lidi
bavi," odsekl Jimovi Mervyn.
"Pokracuj," rekl jsem Mervynovi, a Mervyn prikyvnul,
ze nebude michat deti a klauny.
"Francouzi uz treti tyden ochromili veskerou dopravu, silnicni,
zeleznicni i leteckou, tretina benzinovych stanic nema benzin,
Pariz vypada jako velkomesto okupovane neprateli, a ti nepratele
jsou Francouzi organizovani odbory, ktere nedbaji, ze denne tyto
nepokoje stoji Francii pul miliardy eur v neprovedene praci. Francouzi
chteji sve socialni vymozenosti i za cenu, ze to statni vemeno
rozsekaji na cimpr campr a nepotece z neho nic a nikomu..."
"A nezapomen tech deset tisic tun neuklizenych odpadku v
Marseille," rekl jsem polohlasem.
"Ironicke anebo klaunovske na tomto pocinani ve Francii mi
pripada to, ze statni zamestnanci stavkuji proti vlade, ktera
toliko prerozdeluje penize z dani na ruzne socialni ucely - tedy
stavkujici chteji zvyseni dani tem ostatnim, aby ve statni pokladne
bylo dost penez pro ne same." "Pochopitelne!" vykrikl
Mervyn potesen Gerryho shrnutim francouzskeho cirkusu, ze oni
chteji byt financovani v dlouhe penzi nekym jinym a to jsou prave
ti mladi, kteri stavkuji taky. Zdenek zdvihnul ruku v predlokti,
on nikdy neprerusuje nikoho, a Mervyn mu prikyvnul.
"Vedouci francouzskych unii prohlasili, ze pracujici nechteji
nemilostivy kapitalismus americky. Americti uniovi bossove na
to neodpovedeli, ale mam dojem, ze postoj Americanu k Francouzum
byl definovan uz davno; tedy v roce 1945 v kreslene postavicce
Pepe le Pew.' Vsichni se zasmali pri vzpomince na kreslene filmy,
ktere nas bavily davno.
"Pepe je okouzlujici dobyvatel l'amour, ktery nikdy neprijima
Ne jako odpoved na sve namluvy."
"Pepe mluvi anglictinou s francouzskym prizvukem, nakrucuje
se a zvani a neni si vedom toho, ze je zpodobnovan jako skunk
a smradoch; dobyvane kocicky pred nim prchaji, drzi se za roztomile
cumacky pred tim smradem, a Pepe je vytrvaly, aby dostal co chce."
Zase se vsichni zachechtali.
"Pepe ve vsech kreslenych filmech chce cokoliv si umanul
bez ohledu, je-li vitan a chten; a to je perfektni ilustrace francouzskeho
chlapika, ktery vi co chce, ale nevi, na co ma gebir... No a to
americka verejnost vi od fiaska Francie v druhe svetova valce,
a komicnost Francouzu se v americke psychice nikdy nevylepsila
a furt to jsou jen ti nafoukani a komicti skunkove." Vsichni
kolem stolku v kavarne se zasmali a nekteri zatleskali tomu zaveru
o dnesni Francii.
Cestou domu jsem se furt pochechtaval nad predstavou Francouze
coby Pepe le Pew, ktery chce v kreslene pohadce na co nema,
a ve skutecnosti je to s francouzskymi demonstranty uplne totez.
U obeda sedeli nasi mladi, kteri prijeli do Sudbury slavit narozeniny
Evy, a zeptal jsem se tech nasich mladych, ktery je jejich oblibeny
soucasny francouzsky spisovatel? Kolektivne mlceli ti moji drazi
vzdelanci, tak jsem se optal, ktery je jejich oblibeny soucasny
francouzsky film? Zase nic a uz jsem se nezeptal na oblibenou
soucasnou francouzskou herecku, protoze Eva nalevala polevku a
nikdo u stolu nechtel o Francii mluvit.
Rosta Firla -Sudbury
***
Ahoj Rosto,
Vracim se k tomu, co jsem chtel napsat uz pred casem: Napsal jsem
Ti na jare, ze beru pojmy levice a pravice za matouci. Za tech
tricet let, co pracuji pro noviny jsem se snazil vzdy byt nestranny.
Ne vzdycky se mi to darilo, ale to je jina vec. Tudiz jsem se,
pokud mozno, temto pojmum vyhybal. Navic jsem se vyhybal zkratkovemu
hodnoceni, ze pravice je dobra a levice spatna.
Napriklad takovym levicovym autorem byl Karel Capek, ktereho si
hluboce vazim. Byl tak levicovy, ze utoky prvorepublikove pravice
ho oznacili za komunistu. Na obranu tehdy napsal svoji znamou
esej Proc nejsem komunistou Podle mne to nebylo proto,
ze by to chtel tem komousum nandat, ale protoze chtel vymezit
hranici mezi clovekem, ktery citi jakousi socialni solidaritu
a mezi fanatismem komunistickych dogmatiku.
A ted se dostavam k tomu Tvemu clanku o Francii. Je pravdou, ze
letadlo z Florencie do Parize melo zpozdeni, kvuli stavce. Je
take pravdou, ze letadlo z Parize do Amsterodamu melo zpozdeni
- kvuli stavce. Ale skutecne problemy jsem zazil (a nejen ja)
v Holandsku. Duvodem bylo, ze jsem nedostal vstupni razitko pri
vstupu do Schengenskeho prostoru. Na stesti (a muj znamy taky)
jsem mel cesky pas. Cili pod pravicovymi vladami roste neuveritelne
byrokracie, coz je videt jak ve Francii, tak hlavne v Italii a
nyni i v Holandsku.
Nemyslim si, ze je skutecne idealni system, kdy dan z nemovitosti
je vyssi nez penze. Rovnez si nemyslim, ze clovek by mel pracovat,
dokud nepadne. Ty vsak pises stale o tom, ze Francouzi chteji
mit pohodu od sedesati. Ve Francii to bylo doposud jako zde v Kanade:
do penze se chodilo v petasedesati. Kdo vsak nemohl pracovat,
mohl jit do penze jiz v sedesati (presne jako zde). Nyni to Sarkozy
posunul. Minimum na 62, normal 67. Proc tedy stavkuji mladi? Protoze
je tam tricetiprocentni nezamestnanost absolventu, ktera se timto
opatrenim jeste zvysi.
Jiz kolem padesatky se tezko shani prace. Clovek, ktery je pred
duchodem vezme ze zoufalstvi vse, i za minimalni mzdu. Je to levna
pracovni sila. Na jedne strane jsou tedy nezamestnani mladi lide
a na druhe strane jsou starci, kteri musi makat. Svym zpusobem
jsem rad, ze se lide proti tomuto "pravicovemu" inzenyrstvi
lidskych dusi bouri, pripomina mi to totiz komunismus naruby.
Nevim, nepripada mi to smesne, spis smutne.
Nakonec posmesky nekoho z Anglie vuci Francouzum mne pripominaji
vysmech Polaku vuci nam po osmasedesatem, kdy se nam posmivali,
ze jsme se podvolili. Nas ale uzemnily cizi armady. Je pacifikovala
jejich vlastni Armija Krajowa. Jak jsme mohli tento tyden videt,
tak studenti v Anglii vzali sturmem britsky parlament; to se jejich
francouzskym kolegum zatim nepodarilo. Zrovna tak jako jsme se
bourili my po roce 1968 se bouri oni. Prece jen jde mladym lidem
jeste o nejake idealy a ne pouze o kus zvance.
Na torontskem filmovem festivalu mam moznost videt radu dobrych
francouzskych filmu. Vloni jsem zde videl film Prorok.
Nebyl jsem jim nadseny, ale faktem je, ze kdyz jdu na francouzsky
film, tak zvednu latku pri hodnoceni filmu o dobrych dvacet procent.
Francie nejen produkuje radu filmu, ale umoznuje produkovat filmy
i zemim jako je Rumunsko, Belgie ci Polsko (napr. skvele filmy
Krzystofa Kieslowskeho) a jsem rad, ze to dela a jsem rad, ze
existuje zeme, ktera zatim investuje vic do umeni nez do zbrojeni.
I kdyz pod vedenim Sarkozyho, ci Berlusconiho, tomu bude brzy
naopak.
V tom vidim ten hlavni rozdil mezi dobrym systemem a spatnym.
Ze dobry system se stara o slabe, nemocne a mysli skutecne na
budoucnost (nejen v penezich). Spatny se stara o represi, zvysuje
vydaje na policii a armadu, ktera je podle nej nutna. Je nutna,
protoze je nedostatek vychovnych mechanismu. Staci jen porovnat
treba zlocinnost v Kanade a Spojenych statech, a to nemluvim o
Svedsku, Norsku a dalsich skandinavskych zemich.
Nyni tedy otazka, jestli otisknu Tvuj clanek. Jednou jsem delal
interview s Petrem Stastnym a ten mi rekl, kdyz ho kritizovali
novinari z tehdejsiho Ceskoslovenska: "Kazdy ma pravo na
svuj nazor!"
Mas prece pravo na svuj nazor. A ja mam pravo s nim nesouhlasit.
A to je ten duvod, proc ti pisi.
S pozdravem
Ales Brezina
***---
Tvuj rozsahly dopis, ktery je prvnim takovym
dlouhym dopisem, kterym jsi mne dnes oblazil, mne privedl k napadu,
jestli bys tyto dva, muj dopis o Francii a tvou reakci, nemohl
tisknout vedle sebe. Je to drobatko konfrontacni, ale zajiste
zajimavejsi pro ctenare nez jednostranny nazor. Napad spociva
v tom, zda bychom nemohli mit sve nazory vedle sebe jako dva oponenti,
kteri se strefuji do temat (nikoliv do sebe!!), a ze by to mohlo
pridat ctenarum jakousi tu feferonku k palcivym otazkam. Popravde
si myslim, ba tvrdim, ze diskuse je to nejlepsi, co se mezi lidmi
deje a stimulovat k diskusi mi pripada jako zakladni ucel veskereho
psani dopisu. Mohli bychom to delat tak, ze jeden zvoli horke
tema a napise o tom (dopis) a druhy tento strha, doplni, rozsiri,
protoze dve hlavy jsou vice rozumu (asi desetinasobek, nikoliv
dvojnasobek).
Ross Firla - Sudbury