Opravdu to neni pokus o
zabomysi valku???
Pan Cicha v uvodu sveho clanku: "Zadny pokus
o zabomysi valku" v Satellitu c. 15 poznamenal, a dle
meho nazoru zcela opravnene, ze si "ctenari tohoto listu
nezaslouzi nasledujici radky". Bohuzel ho ani na okamzik
nenapadlo, ze si je nezaslouzi ani redaktorka Noveho domova. Pan
Cicha ma totiz vzacne selektivni pamet a jeho popis udalosti ma
se skutecnosti malo spolecneho. Vim to, protoze jsem byl jeden
z clenu te "redakcni rady", ktera se take dostala
na musku pana autora. Jakozto clen te vyse zminene rady jsem byl
redaktorkou ND pozadan, spolecne s ostatnimi cleny, abych
si precetl prispevky pana Cichy a vyjadril se k nim. To jsem
ucinil a byl jsem az prekvapen, do jake miry se muj nazor shodoval
s nazory dalsich clenu rady. V podstate jsme byli vsichni
toho nazoru, ze myslenky v clancich napsane byly vyjadreny
znacne kostrbate, nebyly nikterak objevne a k tomu vsemu
si pan autor zcela evidentne vlastni vytvory po sobe nerad cte.
Tolik tedy k nazorum na tvorbu pana Cichy, coz v tomto
pripade neni podstatne.
Podstatne je, ze prubeh udalosti byl ponekud jiny, nez pan autor
uvadi. Je take pikantni, ze soucasna redaktorka ND neni tak uplne
prvni, ktera si s panem Cichou prozivala sve. Jako mnoho
jinych autoru si i pan Cicha zrejme mysli, ze se jeho dila musi
dostat na stranky tisku, protoze v opacnem pripade se lidstvo
riti do katastrofy, proti ktere je nuklearni valka pouze slaby
odvar. Vysledkem toho ovsem je, ze neotisknuti je brano jako osobni
urazka a podle toho take reaguje. A tak se redaktorka ND stala
tercem ponekud jizlivych dopisu, ktere zpocatku trpne snasela
a pak pana Cichu pozadala, aby s tim uz prestal. Tolik tedy
k tomu zakazu posilat prispevky do ND. Ta dalsi obvineni
jsou jeste nesmyslnejsi.
1. Nevim, jak se pan Suchma do cele teto zalezitosti dostal, ale
jeho korespondenci jsem, jako clen te redakcni rady, cetl a mohu
smele rici, ze jsem obsahem nebyl prilis okouzlen. To jsem take
panu Suchmovi napsal a zduraznuji, ze slo o vymenu dopisu mezi
redaktorkou, redakcni radou a panem Suchmou. Pan Cicha s tim
nemel nic spolecneho a je mi zahadou, jak pan Suchma dosel k nazoru,
ze muze soukromou korespondenci posilat dal.
2. K povzdechnuti, ze "o nas bez nas" mohu pouze
rici, ze je to nesmysl. Pan Suchma take tohoto obratu pouzil s tim,
ze dodal, ze "obvineny ma pravo, aby se hajil". Obratem
jsme se mu pokusili vysvetlit, zrejme zbytecne, ze pana Cichu
z niceho neobvinujeme proste jeho prispevky nepovazuje
ani redaktorka, ani redakcni rada za dostatecne kvalitni. Navic,
redakcni rady nikdy nepracuji primo s autorem (aspon by nemely).
Jde totiz prave o objektivitu a odstraneni osobniho vlivu na cleny
rady. Mimochodem, snad jako perlicku, bylo dobrym zvykem prave
v totalitnich rezimech toto pravidlo porusovat, a tak meli
ruzni soudruzi moznost rozhodovani rady ovlivnovat pravda,
oni meli metody, ktere byly jeste razantnejsi nez zpusoby pana
Cichy.
3. Po vymene nazoru s panem Suchmou napsal pan Cicha svuj
vlastni dopis clenum redakcni rady. A opet se dostavame k te
zvlastni selektivni pameti. Ja osobne jsem panu Cichovi odpovedel,
a to co nejkonkretneji, a opravdu jsem se snazil byt slusny. Doslo
asi ke trem vymenam, takze soudim, ze me dopisy nasly sveho adresata.
Jednim slovem, pan autor se odpovedi dockal: ne, ze ne!
4. K tomu, ze pan Suchma chtel zverejnit korespondenci mezi
nim, redaktorkou a redakcni radou, mohu pouze rici, ze si pan
Cicha opravdu hraje s basnickou licenci, ale na mistech,
kde se to moc neslusi. O zverejnovani nebylo ani reci, rec byla
o posilani soukrome korespondence dalsim lidem. Proti tomu se
opravdu dva clenove rady ohradili (ja jsem byl jeden z nich).
A nazor jsem nezmenil - i nadale mi tento krok pana Suchmy pripada
silne nevkusny clovek by ocekaval, ze by se pan Suchma mohl
aspon predem preptat, zda s tim souhlasime.
No, a co k tomu vsemu dodat? Ohradil jsem se proti stiznosti
pana Cichy z nekolika duvodu. Za prve mi to cele pripada
velice nefer vuci redaktorce ND, ktera se opravdu snazi a take
dosahuje vysledku. Za druhe mi to pripada nefer vuci clenum redakcni
rady, ale - a to nejvice - neco mi ten clanecek pana Cichy pripomnel,
a v tom ma pan autor pravdu: Takovym snuskam nepravd a polopravd,
jake se mu podarilo vpravit do jednoho sloupku, jsme byvali za
vlady jedne strany vystavovani dnes a denne.
Jiri Adler, za redakcni radu Noveho domova
***---
Jen strucne
Jiri Adler, kolega z vancouverskeho Divadla Za rohem,
reagoval dlouze a oficialne, nazyvaje mne panem autorem, na muj
text o zabomysich valkach, ktery vysel v Satellitu
(c.15., 2010).
Mista v krajanskych novinach neni nazbyt a tak tedy jenom
nasledujici k elaboratu Jirika Adlera:
Necht si laskavy ctenar pozorne precte oba texty, jeho i muj,
na ktery on odpovida.
Bystrejsimu ctenari, verim, bude leccos hnedle jasne.
S pranim pekneho zbytku leta vsem ctenarum Satellitu, Noveho
domova, J.Adlerovi a clenum redakce ND, za ktere odpovedel.
Vladimir Cicha- Vancouver