Navrat na hlavni stranu

Ceska emigrace a imigrace v 21. stoleti
Stehovani narodu je fenomen, ktery je zachycen jiz v Druhe knize Mojzisove, ktera se podle toho jmenuje Exodus. Ale i Novy zakon a utek do Egypta ma s touto skutecnosti co cinit. Legenda rika, ze prvnim ceskym pristehovalcem byl praotec Cech. Nejedno oko nezustane suche, kdyz sledujeme bloudeni Jana Amose Komenskeho. Chicago na pocatku dvacateho stoleti bylo druhe nejvetsi ceske mesto. Emigrovalo se v dobe prvni republiky, hlavne ze Slovenska, pred Hitlerem, pred komunisty, v roce 1968, v roce 1980 Vaclav Havel v Torontu mel zavazny projev k emigrantum po sametove revoluci v roce 1990. Nekteri lide se vratili, jini zustali venku.
Faraon nechtel pustit Izraelity z Egypta a zrovna tak Walter Ulbricht postavil protimigracni zed. Jen nekolik nadsencu se pustilo ze Zapadu na Vychod. Drtiva vetsina lidi emigrovala opacnym smerem. Jednou ze zaslibenych zemi byla Kanada.
Ivan Bunin pred tim nez odesel z Ruska si povzdechl, ze je tam neutulno. Je to zrejme nejcastejsi duvod pro emigraci v dvacatem stoleti. Lide voli utulnejsi zemi, utulnejsi kraj. Misto, kde dostanou praci, kde s nimi budou slusneji zachazet, kde se jejich deti budou mit lepe, kde budou mit nabozenskou svobodu.
Pouze mensina obyvatel Toronta se zde narodila a presto toto mesto funguje relativne bez problemu. Pokud nejake problemy jsou, neni to kvuli tomu, ze by zde cast obyvatelstva pochazela z Italie, Recka, Vietnamu nebo z Ciny. Mozna se v teto zemi prece jen neco delalo nebo snad stale dela dobre.
Kanada je zemi pristehovalcu. Pristehovalectvi do Ceske republiky je novym fenomenem. Necim, na co lide v Cechach nebyli zvykli. Najednou jsou v obchodech Vietnamci, na stavbach Ukrajinci a za predni ligove tymy hraji hraci, kteri se narodili v Africe. Politicky azyl zde hledaji Belorusove. Z Kazachstanu prichazeji vyznavaci islamu.
Je Cesko pro ne pouze tranzitem anebo zde zustanou? Jak si na ne zvyknou obyvatele? To jsou otazky, na ktere se tezko odpovida z dalky. Proto jsem uvital setkani s nekym, kdo s temito lidmi pracuje, kdo se snazi pochopit jejich situaci a zaroven si uvedomuje, ze cesky zpusob reseni nemusi byt jedinou cestou. S nekym, kdo vi, ze se v Kanade muze priucit necemu, co lze aplikovat na ceske podminky.
V minulych dnech jsem mel moznost se setkat s Martinou Vodickovou, ktera zna situaci snad z obou stran. Pracovala v Rakousku, v Rusku, na Novem Zelandu i na Islandu. Nyni je v Kanade. Na druhou stranu pomaha utecencum v Brne. Stara se o ne jako socialni pracovnice. Bylo by tedy nejlepsi se ji na zacatku zeptat pro jakou organizaci pracuje a co je smyslem teto organizace:
MV: V Ceske republice pracuji jako socialni pracovnice a volnocasova pedagozka v neziskove organizaci Sdruzeni obcanu zabyvajicich se emigranty - SOZE (www.soze.cz). SOZE je nevladni neziskova organizace, jejimz poslanim je poskytovani pomoci uprchlikum a dalsim kategoriim cizincu, prichazejicich do Ceske republiky. Tato pomoc spociva v bezplatnem pravnim, socialnim a psychologickem poradenstvi, v realizaci volnocasovych a vzdelavacich programu a v komplexni socialne-pravni asistenci dlouhodobe usazenym cizincum a uprchlikum v namahavem procesu integrace do majoritni spolecnosti.
ABE: Odkud tedy pristehovalci prichazeji a jaka je jejich motivace?
MV:
Narodnostni slozeni imigrantu v Ceske republice je pestre, ale primarne vyplyva predevsim z geograficke blizkosti ci vzdalenosti urcitych zemi, ze kterych k nam imigranti prichazeji. Ceskou republiku si jako cilovou destinaci voli mnoho lidi i kvuli kulturni, nabozenske ci jazykove blizkosti. Konkretne je u nas nejvic Ukrajincu, kteri prichazeji do CR predevsim za praci, dale je velky podil Slovaku, kteri u nas casto studuji na vysokych skolach, nasleduji na trzistich vsudypritomni Vietnamci, dale pak Rusove a Polaci. V soucasne dobe pobyva na uzemi legalne neco pres 400 tisic cizincu. Treba migrace Vietnamcu do CR ma koreny nekolik desitek let zpet. Vietnamsti soudruzi byli zvani do tehdejsiho komunistickeho Ceskoslovenska za studiem ci za praci a nekteri zustali a pozvali i svoje rodiny. Je zajimave, ze hodne Vietnamcu k nam prislo z Nemecka, takze pokud se nemuzu v terenu domluvit s Vietnamci cesky, tak prechazime na nemcinu, ktera je nam spolecnym jazykem v pripade jakekoli pravni ci socialni intervence.
Zadatele o mezinarodni ochranu, jak rikame zadatelum o azyl, maji zase trochu jine narodnostni slozeni: jsou mezi nimi nejvice Ukrajinci, Mongolove a Vietnamci, duvody jejich zadosti jsou hlavne ekonomicke; Kazachove a Turci utikaji zejmena pred nabozenskym utlakem.
ABE: Kolik z nich chce v CR zustat, kolik se chce vratit a kolik chce pokracovat dal?
MV:
Ceska republika je uz nekolik let cilovou zemi pro mnoho ekonomickych migrantu i uprchliku. Po revoluci jsme spis slouzili jen jako tranzit na Zapad, ale nyni jsme v ocich imigrantu civilizovana, vyspela zeme, kde lze vest slusny zivot a dosahnout pozadovanych standardu. Je jasne, ze mnohym cizincum se u nas styska po domove, predevsim dospeli si tezko zvykaji na novou zivotni situaci. Mnoho cizincu si i stezovalo, ze se nemohou vratit ani domu, at uz je to do Mongolska, na Ukrajinu ci kamkoli jinam. Jejich krajani je uz po mnoha letech emigrace neprijimaji mezi sebe a berou je jako cizince ve vlastni zemi. Ale s timto problemem se asi potykaji vsichni imigranti, at ziji kdekoli. Naopak u deti je to jine. Ty si rychle zvyknou, at uz ziji v Asii nebo v Evrope ci v Americe. Jakmile jsou zarazeny do vzdelavaciho systemu (zarazeny byt museji v kazde zemi, kde je povinna skolni dochazka), rychle pochyti jazyk hostitelske zeme a zvyknou si.
ABE: Lisi se nejak struktura pristehovalcu v CR a v Kanade?
MV:
No logicky lisi. Lisi se predevsim kvuli tomu, ze do Kanady se musi nejlepe priletet nebo priplout. Nyni po novelizaci imigracnich zakonu je problem prijit do Kanady pres USA a ziskat tu treba azyl jako uprchlik. USA jsou povazovany jako bezpecna zeme a uprchlik je v techto pripadech presunut se svym pripadem sem. Podobnou strategii aplikuji i staty EU. Zadatele o azyl mohou zadat pouze v jednom state EU a to v tom, kam vkroci poprve, zjednodusene receno ­ jedna se o institut tzv. treti bezpecne zeme. Proto maji s imigraci uprchliku nejvetsi problemy Italie a Spanelsko, protoze jsou hranicnimi zememi, kam denne priplouvaji barky z Afriky. Ekonomicti imigranti maji v Evrope take jinou narodnostni strukturu nez zde, v Severni Americe. Tuto skutecnost vzdy ovlivnovaly a ovlivnovat budou ruzne faktory jako historie, geograficke postaveni zeme, politika, ekomonika, jazyk, socio-kulturni faktory. Vsechno souvisi se vsim.
ABE: V cem se lisi imigracni systemy?
MV:
Tezko rict, co to jsou imigracni systemy... Kazdopadne ceska a kanadska realita se v mnohem znacne lisi. To se potom odrazi i v problematice pristehovalectvi. Jako stredoevropanku me tu hodne veci prekvapilo. Tak napriklad lide jsou tu opravdu velmi vstricni a ochotni pomoct, kdyz vidi, ze mate potize nebo proste jen neco hledate. Musim podotknout, ze vsak hovorim o situaci primo tady, v Torontu. Jaka je situace v malych obcich v provinciich dokazu tezko odhadnout, kdyz jsem tam cas netravila. Predpokladam, podle informaci z tisku i od kolegu, ze multikulturni realita je tam zase jina a strategie tamnich obyvatel se budou od tech torontskych v mnohem lisit. Ale vratme se k Torontu. Asi predevsim proto, ze kazdy druhy je tu cizinec a ti prvni maji cizince rodice nebo prarodice, tak tu lide mozna vic chapou, jak je tezke nekde zacit zit od nuly a navic s nalepkou imigrant. Proto mi pripada, ze jsou zde jak urady, tak i lide samotni ochotni a otevrenejsi pomoci nez u nas doma, kde ma kazdy hluboke koreny. Mozna proto jsou Cesi zprvu k prichozim cizincum, at prichazeji odkudkoli, trochu chladnejsi a nepristupnejsi. Navic jsme otevreni svetu teprve pouhych 20 let, osobne znam par lidi, kteri "nevytahli paty" ze sveho rodneho sidliste. Je celkem logicke, ze budou nepratelsti k cizincum, pokud s nimi nemaji vlastni osobni zkusenost a jsou masirovani pouze negativnimi zpravami z medii. Tech okolnosti, ktere ovlivnuji integracni strategie jednotlivych zemi je hrozne moc. Pocit narodni identity, prislusnosti a historicka zakotvenost k zemi, kde ziju mi pripadaji jako zasadni cinitele, ktere ovlivnuji rozdilne integracni strategie obou statu.
ABE: Nedochazi tedy k jakemusi paradoxu, ze do CR prichazeji lide z Vychodu a z jihu a na Zapad odchazeji lide z Cech, prevazne Romove?
MV:
Urcite bych si netroufla tvrdit, ze od nas odchazeji prevazne Romove. Romska emigracni vlna ze stredni Evropy (dnes do Kanady prichazeji hlavne Romove ze Slovenska a Madarska) je urcite velky problem, kteremu museji celit jak zeme EU, tak i cilove destinace jako jsou prave Kanada nebo i Spojene kralovstvi. Migrace jako takova je historicko-spolecensky jev, ktery je ovlivnen ruznymi ciniteli. Nevidim imigraci k nam z vychodu a emigraci od nas na zapad jako paradox. Spis mi to pripada jako logicke vyusteni spolecensko-politicke situace ve svete. Lidi vdycky hledaji misto, kde se budou mit lip. Hodne migrantu vam rekne, ze odeslo ze zeme puvodu hlavne kvuli lepsi budoucnosti pro svoje deti. Toto vam rekne ukrajinsky delnik v Cechach i romska maminka v Kanade. Dokonce jsem zjistila, ze motiv "lepsi budoucnost pro svoje dite" neni ovlivnen ani dobou, i pred 30 lety utikali z Ceskoslovenska lide, kteri mi rekli, ze proste nechteli vychovavat v takove zemi svoje deti.
Dalsim zajimavym momentem je, ze mnoho mladych Cechu cestuje, protoze maji tu moznost, ale zase se vraceji domu, protoze proste nepotrebuji hledat utociste jinde. Uz u nas muzete rikat co chcete, delat co chcete a vcelku i zivotni uroven obyvatel je uspokojujici. Takze neni mnoho duvodu proc prchat.
ABE: Neni strach v Cechach z emigrace inteligence, treba doktoru? Na druhou stranu je v Cechach mnozstvi zdravotniho personalu ze Slovenska a z Ukrajiny, zatim jsem neslysel jedinou stiznost na ne.
MV:
Osobne si take myslim, ze s kvalifikovanou pracovni silou treba z vychodu nejsou v CR zadne vyznamne problemy. A ze by inteligence nejak vyznamne emigrovala na Zapad se mi zatim take nezda. Faktem ale je, ze minule vlady ani ta soucasna nejsou vede prilis naklonene, takze financovani Akademie ved, vyzkumnych ustavu a vysokych skol je ve srovnani se situaci ve svete vyznamne poddimenzovano a jasne pak nuti kapacity k odchodu do zahranici. Nekdy mi pripada, ze si lide nevazi toho nejcennejsiho pokladu, kterym je vzdelani. V dlouhodobem horizontu se investice do vedy a vzdelani mohou jen a jen vyplatit. Vlady maji vsak funkcni obdobi jen 4 roky, coz je proste hrozne kratka doba na to, aby jim stalo za to investovat do tak dlouhodobeho projektu, jakym vzdelani bezesporu je. Na ceske volice tato hesla proste neplati.
ABE: Jak emigrace zasahuje do struktury rodin? Nemizi autorita rodicu?
MV:
Jak jsem rikala, deti se vsude integruji hrozne rychle, nauci se jazyk hostitelske zeme a potom pomahaji rodicum, kterym prece jen pamet neslouzi tak jak mlade generaci. Deti pak pomahaji rodicum s preklady na uradech, u doktoru, vysvetluji jim, proc se pani ucitelka ve skole zlobi atd. V podstate dochazi k jakesi vymene socialnich roli a z rodicu se stavaji deti, ktere nicemu a nikomu nerozumi. Je potom hrozne obtizne si v takove situaci zachovat rodicovskou autoritu, kdyz dite vi, jakou ma nad rodici moc. Jazyk je proste zaklad.
ABE: Nepouzivaji se pristehovalci pouze jako levna pracovni sila? V pripade, ze pro ne nemame praci, vymysli se repatriacni program a pristehovalci se poslou domu. Jak jsou uspesne tyto programy?
MV:
Takova je trzni ekonomika ­ kruta. Nekomu muze pripadat, ze jsou pristehovalci levna pracovni sila, jindy se ale setkate s cizinci zamestnanymi v mezinarodnich podnicich na vysokych postech. Je logicke, ze pokud neznate komunikacni jazyk sveho pracovniho prostredi a neovladate neco opravdu jedinecneho, tak vam ve vetsine pripadu nezbyde nic jineho, nez pracovat na stavbe, kde mluvit ani moc nepotrebujete.
Dalsi veci je, ze v pripade, ze Evropa zamestnala mnoho cizincu z tzv. tretich zemi (tedy obyvatele statu mimo EU), mel za jejich zamestnani ci nezamestnani nekdo nest zodpovednost. Je hrozne alibisticke zaplatit letenku a 500 euro (jak napriklad nabidla ceska vlada) a poslat Ivana pekne zpatky na Ukrajinu. Mne to pripada jako nedospele zametani problemu pod koberecek. V Kanade programy "dobrovolnych navratu" v techto pripadech neexistuji. Jednou imigranty prijmeme, tak se o ne holt postarame. Navic tyto programy nejsou moc efektivni. Uz v 70. letech se Nemecko presvedcilo, ze gastarbeitri z Turecka nikam neodjedou, i kdyz ztrati momentalne praci. Tahle situace jen napomaha bujeni ruznych mafianskych praktik mezi zahranicnimi delniky. Vetsina nezamestnanych cizincu domu stejne neodjela a ti, kteri zustali, se nachazi nekde mezi legalnim a nelegalnim pobytem na uzemi CR.
ABE: Svetovy trend je nyni silne protiimigracni, da se ocekavat, ze i nova vlada se bude chovat stejnym zpusobem? Nenastanou pro neziskove organizce problemy?
MV: Svetove politicke trendy mohou byt jake chteji, migraci se zabranit stejne nepodari. Jaka bude nase nova vlada ukaze cas. Zatim mi pripada, ze resi spoustu problemu spojenych predevsim s celosvetovou ekonomickou krizi. Nase nova vlada se cini celkem rychle. Uz 18. srpna byla schvalena novela zakona o pobytu cizincu; co nam tato novela v praxi prinese, teprve uvidime. Lidi budou ale porad nespokojeni a dokonaleho stavu se stejne nikdy nedockame, protoze co to ta dokonalost je, ze? Spis mam obavy, ze bude cizinecka problematika vzhledem ke vsem uspornym balickum odsunuta na vedlejsi kolej. Protoze vsak v CR cizinci jsou a budou, musime na jejich zivotni situaci porad upozornovat, hajit jejich prava a vysvetlovat jim jejich povinnosti. Nejen od toho by mel byt v CR neziskovy sektor..., ale reknu vam uprimne ­ nekdy je to s tim urednickym simlem potiz.
Rozmlouval a pres e-mail dokoncil rozhovor Ales Brezina

 

Navrat na hlavni stranu