Relativne vzato
Pod timto nazvem vysla v roce 1975 u spolecnosti Kampa
Disc v New Yorku deska s Jirim Voskovcem a Janem Werichem.
Nenapadl mne lepsi nazev pro nasledujici kratickou uvahu.
Je to tema pro filosofy, ona otazka co je absolutni a co je relativni.
Lepe si v teto veci pocinaji vedy exaktni. Nejsem ale vedec a
uchyluji se k tomuto vyrazu z jineho duvodu: zodpovedet si otazku,
co se za poslednich vice nez 40 let, co ziji ve svobodnem zapadnim
svete, presne tedy v Kanade, tady zmenilo a jak. Ve smyslu kladnem
i zapornem. A prave u takove uvahy, at tak ci onak, ona relativita
se snadno pripomene. Ano, absolutni pry neni ani zadna pravda,
pravi moudri.
Obcas mne napada otazka: ma se prumerny, solidni, pracujici clovek,
at uz vyssiho vzdelani a nebo jen zdatny ve sve profesi ... ma
se dnes v Kanade lepe nez pred cca ctyriceti lety? Zije si zivotem
spokojenejsim, muze si snadno a bez vetsi zadluzenosti v bance,
koupit dum nebo novy automobil? Musi k tomu vynalozit vice usili,
nez pred onemi ctyriceti lety?
Nasledujici text jsou moje zcela osobni pozorovani, zcela osobni
nazory. Mohou se lisit od nazoru ctenare docela mirne, znacne
a nebo vubec. Puvodne jsem si myslel, ze bych mel vyjit ze statistik,
ale s temi mam zde v Kanade vcelku zvlastni zkusenost, ktera mne
vede k jiste pochybnosti v jejich duveryhodnost (kupr. mnohdy
pochvalne statistiky o klesajici zlocinnosti).
Dorazili jsme do Kanady 1. prosince 1968. Tedy je to uz dost
davno, ale leccos si jeste docela dobre pamatuji. Z takoveho pamatovani
ted se rodi otazka, kterou si obcas kladu, kdyz, pozoruji deni
kolem sebe, at uz se me nebo moji rodiny primo dotyka nebo ne.
Zije se nam ... prumerne vzdelanym a pracujicim obcanum teto
velike zeme, dneska lepe a nebo hur, snadneji a nebo naopak, nez
tehdy a nebo proste jenom ... jinak? Odpoved na takovou osemetnou
otazku da se odpovedet ... jak se to vezme nebo je to tak ci onak,
relativne vzato.
Pokusim se ted zminit o nekolika skutecnostech, ktere maji s
odpovedi na otazku souvislost. Kdyz jsme ve zminenem case prijeli
do Kanady, byla take obcasna nezamestnanost, ale bylo presto mozne
v case velice kratkem, pro toho, kdo mel zamestnani a to i obcas
prerusene okolnostmi, existovala moznost zakoupit si slusne bydleni.
Nejen byt, ale i dum se zahradou.
Po nekolika malo letech po prichodu do Kanady podnikli jsme petinedelni
vylet do Evropy a po navratu bankovni konto nebylo prazdne. Ani
ja, ani moje zena jsme neobchodovali s drogami. Naopak, nase povolani
byla a jsou (tedy moje uz ne) velmi prozaicka. Ani nase platy
nebyly nijak horentni. Jenze, zilo se snadneji. A to, myslim i
s prihlednutim k tomu, ze dneska je podstatne draz, ale jsou i
vyssi prijmy.
Podobne nakupy a dovolene jake jsme si my mohli dovolit (i mnozi
jini nove prichozi do teto zeme) v dobe tak kratke po prichodu
s prazdnou, jak se mi zda, mohou si dnes doprat jen prichozi
z Asie, Iranu nebo Ruska, ci Hong Kongu, individua kupujici si
drahe residence za hotovost s velmi neblahym vysledkem pro mlade
manzelske pary zacinajici zivot v teto zemi (velmi je to patrne
ve Vancouveru). Nakup domu si nemohou dovolit mladi manzele, na
rozdil od onech casu pred triceti, ctyriceti lety; o takove drive
samozrejmosti si dneska jako o luxusu mohou nechat jen zdat.
Pro nas, v te dobe imigrace v roce 1968, kdy jsme dorazili se
dvema kufry a sestiletym ditetem, v kapse jen stovku s TGM na
pamatku byla situace znacne priznivejsi.
Ve zminenych casech naseho prichodu po ideologii politicke
spravnosti nebyla ani zminka. Veci se dely vcelku v logickem
usporadani, prevazoval tzv. selsky rozum, zde common sense.
Pokud jste rekli mamlasovi, ze je mamlas, nic se nedelo a ani
nemohlo dit, kdyz to byla pravda. Dnes ale Human Rights Tribunal
by vam navaril neprijemnou krmi spojenou se zasahem do vaseho
bankovniho konta. V lepsim pripade byste stravili hojne casu vysvetlovanim
sveho z faktu vychazejiciho nazoru.
Mnozi se dukazy, ktere navzdory faktum a skutecnostem mocni neberou
v uvahu; ze totiz multikulturalismus a imigrace, jak se pestuje
v poslednich nejmene dvaceti letech, v ruzove teorii se dosti
lisi od temnejsi praxe.
Aby vse dostalo jeste ten spravny spad, ukazuje se casteji nez
je zdravo, ze mnozi politici jsou hrabivi podvodnici stejne jako
odmeny CEO hodnostaru a zamestnancum ve statnich sluzbach dosahuji
vyse sotva umerne uzitecnosti vykonane prace ci vzdelani prijemcu
tech ohromnych castek.
Pravda, mozna, ze tehdy nebyla informatika na takove vysi a leccos
mohlo byt snadno utajeno, co dneska se obcanovi sdeluje (zcela
konkretne ... nedavno vysle v nasem The Vancouver Sunu
pojednani o neuveritelne vysokem procentualnim zvyseni velmi dobre
placenych pozic $100,000 plus ve verejnych sluzbach, navzdory
prokazanym ukazatelum, ze casy se zmenily a ne prave k dobremu
ci znamenitemu). Solidni pracant a danovy poplatnik se nestaci
divit. A to, jak se rika, je jen vrchol ledovce.
Tehdy o internetu nikdo jeste nevedel. Ani o blogu nebo twitteru
a jinych pochoutkach dnesni informatiky. (Zminka o kladnem i neblahem
nasledku takoveho rozvoje vybocila by z podstaty tohoto textu.)
Konzumni spolecnost je stale konzumnejsi, nikdy snad se nezilo
vic na dluh nez dnes.
Takova praxe je ovsem pripustna, stejne jako ruzne podporovana
bankami, vyrobci a medii; neni na tom nic spatneho, pokud se to
deje v rozumnych mezich. Pokud jeden klidne a bez mensiho
nebo vetsiho stresu, za vec porizenou na dluh v konecne bilanci
zaplati trojnasobek jeho ceny. Mnohdy to ale byva pochod po lane,
jehoz nosnost je neznama.
Priliv zahranicniho kapitalu, ve valne vetsine z Asie a Ciny,
do BC a Vancouveru, zpusobil onu shora zminenou nedostupnost nakupu
solidniho bydleni mlade, snazive pracujici generaci. Ve Vancouveru
se vytoporilo mnoho vysokych budov, ktere mesto pripodobnuji k
Hong Kongu. Je to k jeho skode a nebo dobru? Tam je ale (jak me
moje zena, ktera tam kratky cas stravila, informovala) verejna
doprava vyborna, tady od vybornosti hodne vzdalena.
Kvap se stal jistou soucasti snad vsech zamestnani, spolu s obavou,
ze prace muze byt ztracena. Ano, vyrabi-li se neco rychle, musi
se rychle prodat ...a kolobeh se zacina a jeho soucasti muze byt
znehodnocovani zbozi lonskeho, aby mohlo byt nahrazeno modely
letosnimi.
Vytratila se soudnost a smysl pro rozlisovani toho, co je nezbytne,
pro zivot zcela zakladni a co je nez necim navic, ac prijemnym,
ale v podstate zbytecnym, a ziskanym mnohdy za cenu mensiho ci
vetsiho bolehlavu.
"Je cas, aby byla zase velika valka, aby lidi prisli k rozumu!"
sdelil pritel. Tedy, valku takoveho rozsahu, jakou mel na mysli,
bych si rozhodne nepral. A jiste ani on to nemyslel vazne. Ale
je nejaka cesta, kterou by se zapadni spolecnost, vcetne Kanady,
mohla ubirat, bez extremu, bez lacnosti veci, bez vystrelku, ktere
jenom umele nahrazuji onu prirozenou radost ze zivota, ke klidu
a spokojenosti?
Ano, nenapsal jsem nic, co by nebylo vicemene znamo, ale jenom
takove mensi (osobni) pripomenuti.
Vladimir Cicha
Autor neni marxista.