Putovani po Slovaci
Za devatero horami a devatero rekami lezi planina zvana Muranska.
Pojem Muran zavani v Cesku vuni exotiky, a to presto, ze tu nehovorime
o druhem konci sveta, ale o geografickem celku na uzemi kdysi
spolecneho statu, sousedniho Slovenska. Take pod pojmem planina
si nelze predstavovat nekonecnou prerii ci neco jako uherskou
pustu. Jedna se v podstate o vapencovy horsky hreben proderavely
krasovymi jevy jako jsou zavrty, propasti a kolme utesy. K exotickemu
nadechu vsak spise prispiva odlehlost tohoto kraje, pobytove stopy
nejvetsi evropske selmy medveda hnedeho, pripadne vlci zavyti,
ale i to, ze tu muzete putovat trebas nekolik dni bez kontaktu
s civilizaci v podobe osady nebo vesnice.
K hojneji navstevovanym mistum zde patri znamy Muransky hrad,
nejvyse polozene opevnene stredoveke sidlo tohoto druhu na Slovensku,
nyni rozsahla ruina vypinajici se vysoko na skalnatem ostrohu
nad rickou a obci nesouci jmeno, jak jinak nez, Muran. Vesnice
pusobi dojmem chronicky ospaleho zapadakova. Ale ty tam jsou casy,
kdy bylo znacne nejiste, ze v prodejne nakoupite to zakladni,
pecivo a chleba, a pivo v zaplivanem vycepu se znamemu napoji
podobalo vzdalene snad jen barevnym odstinem. Dnes jen na navsi
funguje nekolik hospod, narocnejsi muze zavitat do penzionu, nakoupit
potraviny neni problem.
Siroke udoli ricky nas zavede az do okresniho mesta Revuce, ba
jeste dal do gemerskeho kraje. Lemuji je prikre strane s hrebeny,
z nichz kazdy je planinou. Tim je receno, ze vrchol toho ktereho
hrebene je jakoby oriznuty. Nenajdeme tu potoky ani prameny. Tato
mista jsou na povrchovou vodu chuda. Poznate to s jistotou az
kdyz se nahoru vyskrabete. Zezdola, z udoli, vypadaji i takova
Plesivecka ci Silicka planina pouze jako vyrazne kopcovite utvary.
Jejich nadmorska vyska, ale jiz zdaleka nemuze konkurovat zminene
Murani dosahujici bezne pres 1100 m n. m. Vsak jiz se take nachazime
v jihovychodni casti Slovenskeho rudohori, nejrozsahlejsiho to
horskeho celku tahnouciho se ve smeru zapad-vychod v delce bratru
sto padesati kilometru. Tato jeho cast tvori takzvany Slovensky
kras.
Uzemi, kde maji podzemnich bludist a jeskyn na rozdavani. Ale
znama a prozkoumana je z nich pouze cast. A z te je opet jen mensi
cast pristupna verejnosti. Mezi nejznamejsi jeskyne patri Ochtinska
aragonitova. Je zdobena belostne zarivymi, jakoby prave rozpuklymi
"kvety" a dalsimi, z jehlic, brcek a vyhonku utkanymi
ornamenty. Vse pochopitelne z aragonitu, modifikovaneho uhlicitanu
vapenateho.
Opomenout rozhodne nelze slavnou Domicu, barvami nesetrici jeskyni
s tajemnou rickou protekajici do sousedniho madarskeho podzemi.
Pro romanticteji zalozene turisty se nabizi jeskyne Krasnohorska,
kterou navstevnik prozkouma ovesen nefalsovanou speleologickou
vystroji.
K poznani, ze se blizite k hranici s Madarskou republikou nemusite
nahlizet ani do mapy. Staci sledovat stale castejsi dvojjazycne
napisy a konverzaci kolemjdoucich. Az na vyjimky se vsak clovek
spolehlive domluvi slovensky. Pribyva take romske populace. A
tak charakter a uroven jednotlivych obci jsou velmi rozdilne.
V zorientovani nepomuze ani slavna historie te ktere z nich. Tak
kuprikladu pocetna vesnice se tremi klastery, dvema kostely a
zriceninou hradu nema, prosim pekne, krcmu s televizi. A co si
pak ma nasinec narychlo pocnout, nechce-li prijit o finale mistrovstvi
sveta ve fotbale? Nakonec je vdecny za madarsky komentovany prenos
v hospudce daleko mensi vesnicky sousedni s pouhou jednou kostelni
vezickou. Atmosfera je vsak pohodova, az na to, ze vsichni fandi,
z jakychsi neznamych duvodu, tem druhym, tedy Spanelum. Ale to
uz by chtel clovek asi opravdu moc.
Celkove navstevnika tohoto kraje prijemne prekvapi vstricnost
a ochota, se kterou se Cech na Slovensku setkava. Prijemne je
i zjisteni, ze pri tom na rodne reci domorodce nezalezi. Ale stejne,
priznam se, slyset zpevnou slovenstinu je preci jen neco jako
zaposlouchat se do davne melodie, kterou nosite stale v sobe.
Melodie, ktera vam prirostla k srdci. A obcas se neubranite tomu
si ji i zanotovat.
-miroslav petr- ©
cervenec 2010
