J. D. Sallinger
Nedavno (v lednu 2010) v jednadevadesati letech zemrel jeden z
pozoruhodnych americkych spisovatelu. Pozoruhodny nejen svym stezejnim
dilem vyslem v roce 1951, ale i svym dalsim zivotem. Nebot od
roku 1965, kdy vydal svou poslednim knizku Hapworth 16, 1924,
se dokonale odmlcel nejen literarne, ale i spolecensky. Odstehoval
se na samotu, odmitl dat prava na zfilmovani stezejniho sveho
dila Kdo chyta v zite (The Catcher In the Rye), odmitl
jakekoli interview, snad s vyjimkou jedineho. Ponekud zvlastni,
nebot v roce 1965 mu bylo teprve 46 let, tedy vek, kdy mnoho spisovatelu
je na vrcholu svych tvurcich sil.
Kdyz jsem se o umrti J. D. Sallingera dozvedel, vynal jsem znovu,
podruhe, z metru Svetovych literatur, ktere tady mam, unikatniho
to literarniho casopisu vychazejiciho sestkrat do roka a to i
v dobach bidnych, a jehoz pracovnikum a redaktorum nejednou jsem
v duchu slozil poklonu za jejich skvelou praci, stezejni dilo
J. D. Sallingera ve vybornem prekladu manzelu Pellarovych ....Kdo
chyta v zite. Vyslo v cislech 3. a 4. teto Svetove literatury
v roce 1960, tedy bezmala na pocatku onoho mirneho uvolnovani
v ceske spolecnosti a literature. Vyslo k tomu uvodni slovo od
Phillipa Bonoskyho s vykladem o tom, jak je Sallingerovo dilo
kritikou kapitalisticke spolecnosti povalecnych let.
Ano, tento pan ma dozajista v mnohem pravdu. Ale nemyslim si,
ze ve vsem. Kdo chyta v zite je zaznam nekolika dnu v zivote
sestnactileteho Holdena Caulfielda, prave a opet vylouceneho
z dalsi univerzity. Ano, vidi svet kolem sebe plny pretvarky a
falesnosti, jevy, ktere pozoruje nazyva saskarnami, ale
to neni nic zcela ojedineleho v nazorech mladika jeho veku. Pan
Bonosky asi nezil v Ceskoslovensku ve stejne dobe, v niz se odehrava
pribeh Holden Caulfielda, kde vyslo a zahy bylo zlikvidovano mnoho
del jako kupr. Skvoreckeho Zbabelci, roman, v nemz jeho
hrdinove ocitaji se ve stejnem povalecnem case, jako Sallingeruv
Holden v USA. Ale na rozdil od J. Skvoreckeho, autor Sallinger
se neocitl v sebemensich neprijemnostech po vydani sveho dila.
Naopak, stal se slavnym a po pravu vyznamnym.
Precetl jsem Sallingerovo stezejni dilo podruhe jednim dechem.
Je velmi originalni, a uvedomil jsem si, ze prave podobna originalita
vyrazu jsou dvere otevrene k dusi a vnimavosti ctenare. Pokud
ovsem to neni jen forma, ale i obsah. A Sallingerovo dilo obsahuje,
dle meho nazoru, oboji.
Mladik Holden se vyznava ze sve touhy zit zcela mimo spolecnost,
ne jako anarchista, ale jen jako klidne vegetujici jedinec. Mnohdy
mozna malinko prehnane nenavidi vse, s cim se ve svem studentskem
zivote setkava. (ctenare ale muze napadnout, zda jeho pocity nejsou
ovlivneny prave tim dalsim vyhazovem ze skoly ... o tom se ale
pan Bonovsky nezminuje). Holden Caulfield netouzi po slave a uspechu,
ale jeho cynismus nakonec se jako v lucavce kralovske promenuje
laskou k mladsi sestre Phoebe. Zaver knihy, prave tomuto vztahu
se venujici, je az neskutecne dojemny.
Nespocet knih, romanu, novel, bylo autory dodano vazenemu ctenari.
A jak kdysi ve svych sloupcich psala pani Salivarova v Novem
domove ... Kdo cte, cist neprestane ... je to trvajici
pobidka pozornemu ctenari venovat se cteni knih, kterych je vice,
nez jeden staci precist, a cetbou se potesit, poucit.. Jsou ale
takove, ktere se vymykaji z teto jakkoli skvele hodnoty a kvality.
Jsou to knihy, jejichz autor uzil k vyjadreni svych pocitu a myslenek
novejsi formy, pristupu. A nejednou je to, jako prave v pripade
dila Sallingerova, to nejlepsi, co autor mohl ucinit ...
Prislovi pravi: Mene je nekdy vice. Sotva to plati lepe
nez pro dilo J. D. Sallingera, tak velmi predcasne a zcela dobrovolne
ukonceneho ...
Pri zminene druhe cetbe o tom Kdo chyta v zite, me, ac
nevim, zda je to zcela prihodne, napadla vzpominka na text B.
Hrabala Rukovet pabitelskeho ucne (uryvky z textu vysly
v jednom z minulych cisel Satellitu). Podobne jako slavny cesky
spisovatel v tomto textu napovedel ctenari jak chapat jeho knihy,
J. D. Sallinger vlastne sdelil svuj nazor na spolecnost, svuj
vztah k ni, vztah, ktery nedlouho po vydani romanu Kdo chyta
v zite doslova svym ustupem do soukromi uskutecnil. Udelal
tak dobre, nebo neudelal? Tezko rict. Nekdy je ale veru tezke
prekrocit svuj Rubikon ...a tim je pro J. D. Sallingera jeho dilo
Kdo chyta v zite .
Vladimir Cicha - Vancouver