Americko-cinske vztahy ocima
Jay Taylora
Cena Lionela Gelbera
Cenu, ktera nese jeho jmeno, zalozil vyznamny kanadsky diplomat
a historik Lionel Gelber v roce 1989. Cena, udelovana kazdy rok
za nejlepsi knihu o mezinarodnich zalezitostech, byla prvne udelena
v roce 1990 Jonathanu D. Spenceovi za knihu The Search for
Modern China. Letos byla udelena americkemu historikovi a
diplomatu Jay Taylorovi za knihu rovnez na cinske tema, The
Generalissimo Chiang-Shek and the Struggle for Modern China.
(Chiang - cesky znamy jako Cankajsek, spisovne Tiang Tie-s). Kniha
je zvlast cenna i proto, ze mezi prameny, k nimz mel autor pristup,
byl i Tianguv denik, komentujici 56 roku jeho zivota. Taylor
vidi Tianga velmi rozdilne, nez jak o nem psavala komunisticka
propaganda. Tiang se dopustil zlocinu proti lidskosti na Formose
(kampan bileho teroru proti poliotickym protivnikum) ale take
vyrazne kladne zasahl do cinskych dejin a ackoliv prohral obcanskou
valku s Maovymi komunisty , dnesni Cina v mnoha smerech je blizsi
jeho predstave nez Maove. Pohled na Tianga se meni i v samotne
Cine: "V dnesni Cine soutezi dva rozdilne smery. Nekteri
dosud trvaji na starem hodnoceni Tianga jako velmi zleho a stupidniho
muze. Druha skupina zastava nazor, ze Tiang a jeho "Nationalists"
meli mnoho kladnych vlastnosti. Ve filmu natocenem loni na podzim
k sedesatemu vyroci komunistickeho vitezstvi nad Tiangem statni
cinskou televizi herec Zang Guoli spodobnil Tianga jako cloveka,
ktery to myslil dobre, ale nechal se svest spatnymi radci. Tiang,
presto, ze prohral obcanskou valku, sjednocenim zeme a ziskanim
ve Spojenych narodech pro Cinu jednoho z peti permanentnich mist
s pravem veta polozil zaklady k dnesnimu cinskemu rozmachu. Stejne
jako se meni oficialni cinsky pohled na Tianga, meni se vztah
mezi Formosou, kde pred dvema roky se znovu dostala k moci Tiangova
strana (ma ze vsech stran na Formose nejpratelstejsi program vuci
Pekingu) a kontinentalni Cinou.
Gelberova cena byla prof. Taylorovi predana v Munkove centru na
torontske univerzite 23. brezna 2010. Prof. Taylor se revansoval
prednaskou, v ktere svym posluchacum rekl leccos zajimaveho o
Cine i vztazich mezi USA a Cinou. V dnesni Cine (i v Tiangove
pojeti Ciny) vidi snahu navazat na Konfuciovske tradice (v podstate
eticke predpisy pro spravne rizeni lidske spolecnosti: jednota
obcanu, prosperujici spolecnost, silna ustredni kontrola - Confucius
zil pul tisicileti pred Kristem, trapily ho valky mezi cinskymi
staty a korupce a tyranie vladcu (ono opravdu neni mnoho noveho
pod sluncem), ale protoze ostre tehdejsi vladce kritizoval, k
moci ho nikde nepustili. Az do presidentstvi George W. Bushe (a
Chenneyho vicepresidentsvi) Americane se na Cinu nedivali jako
na mozneho soupere, i kdyz podporovali Tianga a zrejme pred pul
stoletim byly pokusy z americke strany podnitit konflikt mezi
Formosou a Pekingem - Tiang nebyl presvedcen, ze by Spojene staty
sly kvuli Formose do valky a odmitl osud pokouset. Administrace
Bushe ml. a Chenneyho v Cine videla mozneho soupere hospodarskeho
i vojenskeho a v priprave na mozny konflikt inspirovala vyrobu
pres pet tisicu raket, schopnych zasahnout Cinu. Prirozene cekala,
ze Cina zacne silene zbrojit a vyrabet rakety schopne doletet
do USA. Cina nic. Zrejme je velmi trpeliva a domniva se, ze za
nejakych 50 nebo 100 let Spojene staty dohoni a predhoni, tak
nac vyhazovat penize na dalkove strely, kdyz je muze pouzit na
vyrobu lacineho zbozi, kteremu Americane (a nejen Americane) davaji
prednost pred drazsim zbozim vyrobenem v USA. A tak doslo k presunu
valut a cennych papiru z Washingtonu do Pekingu, jaky podle Taylora
nema v historii obdoby. A dalsi zajimavost: jak cena americkeho
dolaru klesa, klesa (kolem 7% rocne) hodnota americkych dolaru
v cinskych tresorech. Kdyz koncem druhe Bushovy administrativy
vypukla v USA hospodarska krize, ktere hrozila celosvetovym bankrotem,
Cinane meli moznost zlikvidovat sve dolarove zasoby a tim i dolarove
valutove panstvi. Cinane (mel bych asi rikat cinsti komuniste,
ale vzhledem k tomu, ze v Cine buji kapitalismus (duvod proc Marx
a spol. komunismus zplodili) nadsenejsi nez kdekoliv na svete,
musil bych asi Cinany nazyvat bud komunistickymi kapitalisty nebo
kapitalistickymi komunisty. Cinane to neudelali, ponevadz by zlikvidovanim
americkeho dolaru zlikvidovali i svoje dolary a tak se da rici,
ze tyto dve zeme navzdory vsemu jsou na sebe napojeny jako dvojcata.
A jeste par slov o Tibetu. Prof. Taylor se domniva, ze Tiang povazoval
Tibet za cinskou provincii stejne jako dnesni rezim a pravdepodobne
kterykoliv jiny cinsky rezim a ze podnecovat Tibetany k ozbrojenemu
povstani muze skoncit jen masakrem tibetskeho obyvatelstva.
Josef Cermak