Objev unikatni fresky z konce 13. stoleti v Praze 15

Praha Hostivar

Objev unikatni fresky z konce 13. stoleti v Praze 15 - Hostivari
Zazraky se deji. Mimoradny unikat, rozsahlou nastennou malbu z konce 13. stoleti, nasli pamatkari v prazskem kostele Steti sv. Jana Krtitele v Hostivari. Restauratori dokoncili prvni etapu zachrannych praci. Odbornici se shoduji, ze v nenapadnem kostele se jedna o objev stredoevropskeho formatu. Stara nastenna malba, ktera pokryva celou konchu apsidy, rozsahem a kvalitou nema v Ceske republice obdoby.
"Podarilo se odkryt opravdu velmi vzacnou nastennou malbu, pravdepodobne z posledniho obdobi Premyslovcu, ktera je relativne malo poskozena," rekl prof. PhDr. Jan Royt, CSc. kunsthistorik a vedouci Ustavu pro dejiny umeni Filozoficke fakulty Karlovy Univerzity. Jedna se o techniku fresco secco, to znamena, ze do navlhcene omitky byla provedena obrysova linkova kresba celeho kompletu a po uschnuti doslo k jemnym detailum malby, provedenym praskovou technikou, na sucho. Prof. Royt spolu s PhDr. Mariusem Matakem z Ustavu pamatkove pece ocenuji zejmena mimoradnou ikonografii pamatky, znamou jen ze zahranicnich kniznich maleb. Prvni ikonograficky nazor definoval zobrazeni Krista ve slave "Maiestas Domini" (Vznesenost Pane), cili Kristus sedici na trunu v mandorle (svatozari), ktera ho obklopuje a vytvari duhu kolem nej, coz popsal prof. Royt slovy: "Je to takovy prostor mezi jeho bozstvim a lidstvim".
"Namet je velmi vzacny, protoze zobrazuje Boha otce, ktery ma na kline ukrizovaneho Krista. Je to vlastne mezistupen mezi zobrazenim Nejsvetejsi Trojice typu "Thronus gratiae" (trunu milosti). Kolem nej jsou andele a ctyri evangeliste (orel sv. Jan, byk sv. Lukas, lev sv. Marek a andel sv. Matous). Mezi sterbinovymi romanskymi okny je vyobrazen sv. Jan Krtitel, patron kostela a sv. Vojtech, jako patron arcidieceze s arcibiskupskym paliem," uvedl prof. Royt v Ceske televizi.
Druhym sokem pro odborniky byl objev zapadniho sterbinoveho okenka, zazdeneho snad pri baroknich upravach kostela. Po vyjmuti vyzdivky se objevila znovu naprosto zachovala malba. V prostrednim pasu fresky je bordura, v jejiz kruzich jsou hlavy proroku a kralu. Nejnize je takzvany mariansky motiv, vyjevy ze zivota Panny Marie a Svate rodiny.
Nemene zajimavou skutecnosti bylo odkryti fragmentu mladsi vrstvy (kolem roku 1500) s klecici postavou starce. Tato plocha byla restauratorem snata technikou transferu a posleze bude mozne jeji uplatneni v jinych prostorach.
Kostelik ziskal nastennou malbou uplne jiny rozmer, a tak byl premisten i puvodni oltar, ktery by unikatnim malbam nedal vyniknout. "Pro oltar hledame jiny vhodny prostor, protoze byl krasny a dlouha leta slouzil k bohosluzebnym ucelum," informoval mistni farar P. Mariusz Gerard Kuêniar, ktery byl iniciatorem unikatniho nalezu. Po svem nastupu do Hostivare v roce 2006 se rozhodl pro obnovu farniho arealu. Protoze je kostel nemovita kulturni pamatka a soucast pamatkove chranene zony Stara Hostivar, oslovil pamatkare s dotazem, co vse je treba udelat pro to, aby mohl byt kostel obnoven. Jednou z podminek, ktere si stanovili, byl restauratorsky pruzkum apsidy kostela. Vysledkem bylo objeveni fresky v kvetnu 2007, misty az pod dvaceti nanosy nateru a zasluhou profesionalni prace restauratora, akad. malire Miroslava Slavika.
V dubnu 2009 byla, pod zastitou kardinala Miloslava Vlka a senatora Jana Nadvornika, vyhlasena verejna sbirka za ucelem zachrany pozdne premyslovskych fresek. Ze stejneho duvodu usporadala kronikarka na radnici Mestske casti Praha 15, kam Hostivar patri, vystavu fotografii o prubehu odhalovani fresek a Zakladni umelecka skola Hostivar beneficni koncert. V soucasne dobe je na uctu, diky lidem dobre vule, na sto tisic korun.
"Restauratori, po ziskani financnich prostredku, zahaji druhou etapu praci. Cela apsida by pak mohla byt obnovena do konce pristiho roku," rekl zastupce starosty Pavel Frydrych.
Kostel Steti sv. Jana Krtitele, v Mestske casti Praha 15 Hostivari, patri mezi nejstarsi prazske svatyne. Chram je rane gotickeho puvodu s romanskym jadrem, jehoz vznik je datovan v rozmezi 11. az 13. stoleti. Prvni pisemne doklady o existenci sahaji k roku 1352.
Marie Zdenkova
Kronikarka Mestske casti Praha 15

Foto