Navrat na hlavni stranu

Listopad 1989 a CBC
V dobe internetu se tezko vysvetluje, ze tomu jeste neni tak davno, co komunikace pres ocean byla prakticky nemozna. Vzdyt Mistrovstvi sveta ve fotbale v roce 1962 v Chile se natacelo na film, ktery se spesne vyvolal a letecky dopravil do Prahy. A tam se teprve s dvoudennim zpozdenim vysilal v televizi. Posluchaci byli odkazani na rozhlas a nekvalitni telefonni linky, takze kdyz daval Stibranyi viteznou branku proti Spanelsku, tak byl slyset pouze nesrozumitelny vykrik, ktery se ozval z reproduktoru v hluku a sumeni. Teprve o rok pozdeji, v listopadu 1963 uvedla Ceskoslovenska televize poprve primy prenos ze zamori. Asi v pulhodinovem vysilani, protoze druzice Telstar nebyla jeste na pevnem miste nad zemi, jako pozdejsi telekomunikacni druzice, jsme mohli videt pohreb prezidenta Kennedyho.
Presto v sedesatych letech, kdy pominula doba nejtvrdsi studene valky a v Ceskoslovensku se prestalo s rusenim zapadniho vysilani jsme mohli zaslechnout vysilani z druhe strany oceanu a mladez objevovala tehdy exoticke rozhlasove stanice. Poslouchali jsme odpoledni hudebni vysilani Svobodne Evropy, kdy na padesat minut prestalo ruseni. Prostrednictvim Luda Dvorskeho, Roziny Jadrne-Pokorne a Honzy Douby jsme se seznamovali s Beatles, Rolling Stones, Animals ci Yardbirds, takze jsme dobre vedeli, o koho se jedna, kdyz se objevili ve filmu Zvetsenina.
V te dobe vysilaly nejen ty velke a zname rozhlasove stanice jako Svobodna Evropa, Hlas Ameriky ci BBC, ale i Deutsche Welle, Pariz, Rim, Vatikan ci Monte Carlo. Byly zde i Belehrad, Tirana a Peking, ktere predstavovaly i jiny komunismus nez ten nas. Zkratka kratke vlny byly pro nas vetsim dobrodruzstvim nez brouzdat se dnes po internetu. Jednou z exotickych stanic bylo Radio Canada International, ktere zacalo vysilat jiz v dobe druhe svetove valky. Neni bez zajimavosti, ze prvni vysilani Mezinarodni sluzby kanadskeho rozhlasu bylo v anglictine, francouzstine, nemcine a v cestine v roce 1945. Pozdeji se k tomuto vysilani pripojilo i slovenske vysilani a tyto dva programy se pozdeji spojily do ceskoslovenskeho vysilani. Obrovsky rozkvet nastal v roce 1967, kdy se v Montrealu, kde melo Mezinarodni vysilani sva studia, konala svetova vystava EXPO 67. Tehdy take Radio Canada vypsalo pro sve posluchace hned dve souteze. Prvni byla literarni esej na tema Clovek a jeho svet, druha byl vytvarny navrh na QSL, coz byla pohlednice, kterou se odpovidalo na hlaseni posluchacu o prijmu na kratkych vlnach. Jenze Radio Canada nemelo jen tyto dve souteze, ale kazdou sobotu byla i dzezova hlidka. Jednu sobotu se hralo na prani posluchacu, druhou byla soutez a odmenou nebylo nic mensiho nez gramofonove desky. A tak se v moji fonotece objevili takovi velikani jako Benny Goodman ci Gery Mulligan nebo Stan Kenton, ktere jsem do nekonecna soustruzil na svem gramofonu.
Jenze EXPO 67 skoncilo, ja se do Kanady nepodival, protoze jsem zadnou z velkych soutezi nevyhral. Mohlo mi byt utechou, ze jsem se alespon zucastnil, za coz mi bylo podekovano, a na jistou dobu Radio Canada zmizelo z meho zorneho uhlu.
V Ceskoslovensku nastala normalizace. Jeste jednou se mi podarilo vyhrat nejakou soutez, kterou vyhlasilo Ceske a Slovenske oddeleni Radio Canada International. Otazka znela, kdo vyhraje Stanley Cup v roce 1973, a odmenou mela byt publikace o serii Kanada-SSSR, ktera se konala v zari 1972. Spravne jsem tipoval Montreal Canadiens a vyhral jsem krasnou knihu, kterou jsem vsak nikdy nevidel, protoze zmizela nekde na poste (otazkou je, jestli v Kanade nebo v Cechach). Kdyz jsem si pak v jednom z dopisu pro Radio Canada postezoval, ze jsem nic nedostal, bylo mne obratem sdeleno, ze se setrenim zjistilo, ze se skutecne publikace nekde ztratila a ze Radio Canada dostane za to primerenou nahradu, ale ze mezitim je vazana kniha s fotografiemi rozebrana a ja utrel hubu.
Jenze stalo se neco neobvykleho. S prichodem prezidenta Cartera, vzniku Charty 77 a polske Solidarity se najednou prolomily ledy. O cem smela do te doby hovorit pouze Svobodna Evropa se najednou stalo soucasti vysilani Hlasu Ameriky a jakoby obe stanice zacaly spolu soutezit v poslechovosti.
Jestlize v roce 1980, po prichodu do Kanady, jsem chtel, aby Radio Canada odvysilalo kratkou zpravu o protikomunisticke demonstraci v Ottawe, a bylo mi receno, abych informaci nejprve dostal do kanadskych novin a ceske vysilani to pak prevezme, coz byl ukol nad lidske sily, protoze malokdy nekdo z kanadskych sdelovacich prostredku na takovou demonstraci kdy prisel, pak jiz v roce 1982 jsem se setkal s redaktorkou CBC na konferenci o svobode projevu, kterou poradal PEN klub a kde jedna prazdna zidle byla venovana Vaclavu Havlovi. Akce jasne politicka a presto CBC tam melo sveho zastupce.
Bylo to moje prvni setkani s Anetou Machovou a pak jsem ji vidal pravidelne. O par mesicu pozdeji, a velkou zasluhu na tom mel Vaclav Taborsky, udelila Yorkska univerzita cestny doktorat ceskemu disidentovi Vaclavu Havlovi a opet se o teto udalosti dovedeli posluchaci Radia Canada International prostrednictvim Anety Machove. V tu dobu se jiz nekolikrat tydne ozyvala ve vysilani a informovala o vystavach, divadlech, filmovych festivalech i o politickych aktivitach exilu. Udelala radu rozhovoru s prednimi exilovymi umelci, spisovateli, a nekolik rozhovoru s Josefem Skvoreckym.
Jestlize v Telci vznikla Spolecnost pratel Kanady a Radio Canada International, o kterem vedel i byvaly ministr kultury Vaclav Jehlicka, pak to bylo diky tomu, ze se jednalo o kvalitni vysilani a na tom se podilela spolu s montrealskou redakci, ktere sefovala Vesna Alince i torontska dopisovatelka Aneta Machova.
Pri tom Aneta spolu s Ludmilou Carkovou ucila kazdou sobotu v Masarykove doplnovaci skole a navic po revoluci stala u zrodu programu Education for Democracy. Po zaniku ceskeho a slovenskeho vysilani kanadskeho rozhlasu vyuzila svych rozhlasovych zkusenosti a pracovala pro BBC.
Vysilani kanadskeho rozhlasu v cestine a slovenstine je dnes svym zpusobem zapomenute obdobi, ale v dobe kdy se vzpomina na to, jak to bylo pred dvaceti lety je nutne si pripomenout i tuto praci a obdobi pred listopadem 1989. Vzdyt to vse menilo atmosferu v znormalizovane zemi, ktera se zdala po roce 1968 beznadejna.
Ales Brezina
***---

Navrat na hlavni stranu