Navrat na hlavni stranu

"LETECKY DEN" Sokola Toronto v EDENVALE
Zacatkem letosniho roku navrhl br. Janda abychom usporadali vylet deti a rodicu do EDENVALE. Je to letiste vzdalene asi 100 km severne od Toronta. Ma bohatou historii od roku 1939 a melo velky vyznam behem valecneho obdobi, kdy se tu pripravovali letci na tezke ukoly za morem. Dnes toto letiste a leteckou skolu vlastni krajan Milan Kroupa.
Den vyletu jsme urcili na nedeli 24. 5. - prijezd v 11. 00 hodin a Mirek zacal s propagaci. Do soboty pred vyletem narostl pocet prihlasenych na 94 lidi a nakonec v nedeli prekrocil pocet pres 110.
Nedelni rano bylo zatazene, ale nez jsme dojeli do EDENVALE (10:15) bylo nebe modre jako azur. Foukal vitr, ale teplota se pres den vysplhala na 20 stupnu. Pri prijezdu nas vitaly instrukce vylepene na dverich, stenach a kde bylo nutno. Perfektni pripravna prace Mirkova. Tak jsme se v kancelari prihlasili na let a sli na kavu do restaurace, cekat na ostatni. Ucastnici se rychle sjizdeli a protoze Mirek vyjednal dobrou cenu za let, tak v kancelari bylo zivo. Lide vychazeli se zlutymi, oranzovymi a cervenymi listky na kterych bylo cislo. Na parkovaci plose letiste se leskla ctyri dvousedadlova letadla, z nich tri (dovezene z Cech) byla pripravena pro nas. Nedockavi vyletnici sledovali starty a pristavani letadel z terasy. Letat se zacalo v 10:30 a skoncilo asi v 18:00 hodin. Pocet letu se ze 24 vyhoupl asi na 50. No to je pekne. Ja vim ze vecer letadlum "bolela kridla" a instruktory hlava. Hlavne deti byly zvedave a ty starsi nechali instruktori i ridit. No senzace!!!!! Kolem treti hodiny museli nasadit ctvrte letadlo ( italske) aby to do verera odletali.
Kolem se ozyvalo "Nazdar, vy jste tu taky" a nebo "Ahoj, vitejte!" Prijela i Ceska televize, redaktorka Noveho domova a clenove vyboru MMI.
Ve 12 hodin se rozpalily BBQ a po pul hodine jsme si odnaseli hamburger a nebo hotdog, piti, chips a nebo cukrovi. Meli jsme vyhrazene misto se stoly a tam jsme se dali do hodovani. Kdo nechtel toto, mel na vyber jidelnicek v restauraci. Nevim jestli fakt, ze to byl ANGUS burger , nebo vzduch a pratele, moc mi to chutnalo a jak jsem videla kolem, tak vsem.
Po obede sly deti na prednasku "Introduction to flying and safety instrutions". Prednasejici byli Bill Crampton a Ted Lee. Po hodine deti vychazely z ucebny a my mely pripravene papiry, tuzky, crayony na stolech a mohly se pustit do modelu letadel. Mezitim sli na prednasku rodice. Protoze nebylo mozno usporadat soutez v nejdelsim letu modelu, pro vetrne podminky, tak po nastupu (a tady bylo videt ktere deti jsou zvykle na povely) a inspekci vyrobenych modelu, dostaly deti cokoladu a drobne hracky s tematikou letani. Na povel pak vyhodily letadla do vzduchu a s krasnym "Zdar" se rozesly a jiste se zacaly tesit na pristi rok. Nez se rozesly pozadala jsem deti o uklid. Nevim jestli deti samy a nebo za pomoci rodicu, ale ve ctyri hodiny byl travnik zeleny a bez jedineho papirku. Vyborne!!!!
Deti si pak hraly na schovavanou a v zapalu hry si neuvedomily, ze si s nimi hraje ctyrlety Honzik, ktery se tak dobre schoval, ze na nej zapomnely a ani dedecek, ani tatinek ho nemohli najit. Za malou chvili vidim prichazet Lubose, ktery se vracel z letu, za ruku vede Tomika a snazil se mu vysvetlit, ze je jeste maly a az vyroste bude moci take letet. "Ja vim, az mi bude padesat." Bylo to roztomile a zasmali jsme se. Pak byla prohlidka hangaru a vsichni byli spokojeni. Nektere deti si sly do ucebny vyzkouset " Microsoft Flight simulator ­ realistic flight simulator" a zabraly se do hry. Den se pomalu chylil ke konci, spokojeni vyletnici se rozjizdeli domu a s pozdravem "uvidime se ve stredu, v sobotu na cviceni a pak se urcite uvidime na Masaryktownu" jsme se rozloucili.
Mirek mel pro spatne pocasi pripravene dva ceske filmy s tematikou valecneho letani " Nebesti jezdci" a " Tmavomodry svet" a pro deti kresleny film " Bob a Bobik". Jsme radi, ze pocasi pralo a filmy uvidime jindy.
Slunce zapadalo a nezbyvalo nez si rici " Den bul jako koralek" jak to rekl Petr Vok ve hre "Zuzana Vojirova" a my, kteri jsme nebrali slunecni paprsky vazne, jsme jako cervene koralky jeste dnes.
Dekujeme bratru Jandovi za napad, za obetavou praci a doufame ze v pristim roce nashledanou v EDENVALE na " Sokolskem leteckem dnu"
Nazdar!
Anna Janousova - SOKOL TORONTO

 

Navrat na hlavni stranu