Navrat na hlavni stranu

Dzamila Stehlikova (vpredu) s krajany

Otazky zodpovezene a nezodpovezene pri navsteve pani ministryne Dzamily Stehlikove
Dzamila Stehlikova se narodila v Alme-Ate v roce 1962 a je kazasske narodnosti. Ceskou obcankou je od roku 1992 a byl az dojemny jeji zajem o to, jak si nase komunita udrzuje cesky jazyk. V triadvaceti letech ukoncila lekarskou fakultu, obor vseobecne lekarstvi. V roce 1988 se provdala za Ladislava Stehlika, CSc. a pote pracovala jako odborna lekarka (psychiatr) v Chomutove. V koalicni vlade je za Stranu zelenych.
Setkani s pani ministryni pro lidska prava a narodnostni mensiny, kteremu jsem byl pritomen se konalo na Ceskem konzulatu v Torontu 18. listopadu 2008 v 18:30, tedy den po udalostech v Litvinove. Setkani s Romy, kteremu jsem nebyl pritomen, se konalo asi o dve hodiny drive na mne neznamem miste, protoze jsem nebyl pozvan. Pokud ano, tak jsem pozvani nedostal, ale byla pozvana redaktorka z Toronto Star Lesley Taylor. O vecernim setkani na konzulatu jsem se snazil informovat Romy, protoze jsem nevedel o odpoledni separatni schuzce. Vecer se dostavil jeden Rom. Pred tim jsem hovoril i s romskym aktivistou Ladislavem Hlavacem a tak jsem se dovedel i o odpoledni schuzce.
Nejprve tedy, co se v Litvinove a na sidlisti Janov stalo. Jiz minule jsme o teto smutne udalosti prinesli zpravu na strane 11 pod nazvem Pred uzaverkou: Nejvetsi utok rasistu. Mozna trochu vice by nam napovedel porad Ceskeho rozhlasu Nad veci vysilany 20. listopadu 2008 v 23:05 na stanici Radiozurnal
(http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv).
V nem Nora Fridrichova uvedla sveho hosta Ondreje Cakla, predsedu organizace Tolerance a obcanska spolecnost, ktery dvanact let mapuje mistni neonacistickou scenu a militantni ultrapravici, za coz dostal cenu Frantiska Kriegla. Na dotaz, jestli byl zbit odpovedel, ze to je po kazde a ze prace pro organizaci je stale nebezpecnejsi. Utok na nej byl dokumentovan. Na fotografiich utoci muzi v kuklach. Za nim stoji policejni auto a policiste, kteri tomuto utoku prihlizeji. Tezkoodenci sedi v autech. Cakl pred tim natacel kamerou celo neonacistickeho pruvodu.
Redaktorka se pak zeptala, co vlastne bylo zamerem tohoto pochodu. "Jedna se o dosti militantni skupinu, ktera, kdyby dosla na misto, by pri nejmensim rozbila okna. Tato skupina mela molotov koktejly a ruzne rozbusky, ktere by zrejme pouzila na miste. V dusledku toho prisel jeden neonacista o ruku, kdyz mu rozbuska vybouchla v ruce." Aktivista vsak nevi, odkud rozbuska pochazi.
Na miste byly zabaveny zbrane, jak neonacistu, tak mistnich Romu. Policie zkontrolovala demonstranty, jestli nemaji zbrane, na prijezdovych cestach do Litvinova. Behem pochodu vsak demonstranti odbihali do lesa a mimo trasu pochodu a vraceli se ozbrojeni. Jejich zamery se objevily pred tim na webovych strankach Narodniho odporu, ktery pouziva skryteho nazvu Svobodny odpor (stejny nazev pouzivaji podobne skupiny v Nemecku). V doporucenich na webu je, aby si ucastnici pochodu nebrali zbrane, protoze zbrane budou pripraveny na miste, ale aby si vzali kukly a satky. V zaveru je: Pamatujte, proc do Litvinova jedete, chcete lepsi svet, chcete o budoucnosti rozhodovat sami za sebe. Chcete svobodu a zem, kde bili ziji svobodne a zdrave. Tento stat je ochotny nas srazit k zemi. My jsme odhodlani srazit k zemi tento stat. 17. listopadu se uvidime v Litvinove na barikadach. Je otazkou, proc byl povolen pochod, ktery byl ohlasen jako Pochod proti nasili a pri tom se na webovych strankach jasne napise, ze se bude bojovat na barikadach.
Zakaz vsak mela udelat mistni radnice, nikoliv policie. K prvnimu utoku doslo na redaktorku televize Nova, kterou si dotycni spletli s pravnickou Klarou Kalibovou, jez casto provadi pravni analyzu pro media. Cela akce mela podporu casti verejnosti, radove asi nekolika set lidi.
Dostali jsme i obrazky ozbrojenych Romu s vysvetlenim, ze ceske sdelovaci prostredky zkresluji situaci, protoze demonstranti se chovali slusne a nemeli zadne zbrane. Tento pohled, pokud nevidime pozadi, mne pripada zjednoduseny. Nikdo nepopira, ze Romove byli ozbrojeni, to netvrdi ani Ondrej Cakl. Je nutno si uvedomit, kdo svolal demonstraci a za jakym ucelem. Kdo se pohyboval a kam a kdo stal na miste pripraven k utoku a kdo pripraven se branit.
Nyni se vratme k reportazi v Toronto Staru (uvadime preklad a komentar Josefa Cermaka): "V druhe polovine listopadu zavitala do Kanady se svymi pomocniky ministryne Ceske republiky pro lidska prava, pani Stehlikova. Zastavila se v Torontu, kde se sesla s krajany a pozdeji - na jeji vyslovne prani - s Romy, kteri z Ceske republiky presidlili do Kanady. A nedopadlo to zrovna slavne, jak jiz napovida titulek v Toronto Star Tz 19. listopadu 2008):
Czech Minister blasted by Roma - Ceska ministryne to od Romu schytala
Uvodni paragraf clanku (velkymi pismeny) neni o nic slibnejsi (hodne volny cesky preklad anglickeho originalu v torontskem deniku): Rozzlobene publikum zada konec pronasledovani ve sve vlasti, z ktere utekli za torontskym multikulturalizmem. Clanek, jehoz autorkou je imigracni reporterka Staru, Lesley Taylor, pokracuje:
Obklopena diplomaty a pomocniky, ceska ministryne pro lidska prava sedela vcera ve verejnem centru na King Street a Jameson Avenue a snazila se poznat, jak kanadsky multikulturalizmus pracuje.
Ucitele Jamily Stehlikove, mladi i stari cesti Romove, kteri utekli pred perzekuci a nasilim ve sve vlasti, ji opakovali otazku, ktera uz dlouho mate ceskou vladu i sdelovaci prostredky v Ceske republice: proc jsou Romove jini v Kanade nez v Ceske republice, kde jsou povazovani za zlocince.
"Zlocinnost mezi ceskymi Romy v Kanade neni," vysvetlila Karolina Banomova, ktera do Kanady prisla pred 11 lety. Pri vysvetlovani kanadske multikulturalni politiky a skolniho systemu v Kanade, ucastnici kritizovali ceskou vladu pro necinnost v otazce etnickeho pronasledovani a mensinovych prav. "Promrhali jste dve generace," rekla Banomova. "Vytvorit multikulturni generaci jako v Kanade trva dlouho."
Na stole pred Stehlikovou lezi tucty fotografii z internetu z pondelni demonstrace neonacisticke skupiny
Narodni strana radikalni v ceskem meste Litvinov, ktera skoncila tim, ze Romove byli zmlaceni a zkrvaveni. Stehlikova slibila rozzlobenemu publiku, ze ceska vlada se snazi deregistrovat tuto skupinu jako politickou stranu.
Stehlikova je tu hlavne proto, aby se setkala s Jasonem Kenney, novym kanadskym ministrem imigrace a prodiskutovala s nim, jak zastavit rostouci pocet (Romu). Pred deseti lety, pote, co vice nez 1000 Romu pozadalo o kanadsky azyl, Kanada zavedla viza pro ceske navstevniky a pocet (Romu) dramaticky poklesl. Kanada viza zrusila minuly rok, kdyz Ceska republika vstoupila do EU.
Mluvci Kenneyho, Alykhan Velski, rekl Staru, ze obnoveni viz pro navstevniky z Ceske republiky se neplanuje, ale take rekl: "Jsme znepokojeni cislem zrejme nepodlozenych zadosti z Ceske republiky."
"Ceska ministryne argumentovala, ze Romove jsou hospodarsti, nikoliv politicti uprchlici prchajici pred perzekuci. Ale vcera, v poznamkach o systematicke diskriminaci Romu pripustila, ze jeji snaha nebyla dost velka.

Star obdrzel radu reakci pro i proti. Z tech, ktere clanek kritizovaly, uverejnil pouze jednu, jejimz autorem je generalni konzul Ceske republiky, Richard Krpac a poznamku Honzy, ktery odmitl nazor reporterky na romskou kriminalitu. Reakce Richarda Krpace byla uverejnena v The Star 28. listopadu 2008. Cesky preklad (pod titulkem Romove nebyli ztluceni pri ceske demonstraci):
Behem dvou let ve sluzbe me zemi v Torontu jako vedouci Ceskeho generalniho konzulatu jsem v sobe vypestoval respekt ke kanadskym novinarum. Tim vic mne prekvapil vas clanek ve veci, kterou jsem podrobne sledoval.
Clanek je vzdycky 'stavnatejsi', jestlize se pouziji argumenty pouze jedne strany - vykresli situaci v cernem a bilem misto v odstinech sedi. Ovsem - zlatym pravidlem je pouzivat fakta presne.
To je duvod, proc protestuji proti Vasemu clanku, zalozenem na informaci, ze demonstrace v ceskem meste Litvinov 'skoncila tim, ze Romove byli zbiti a zkrvaveni'.
Po dukladnem pruzkumu vsech zdroju - media, NGOs a svedku - zadny ani v nejmensim nenaznacoval, ze by Romove byli v blizkosti bitky, o tom, ze by byli napadeni vubec nemluve.
Kdo byl 'zbit a zkrvaven' a osetrovan pro zraneni bylo sedm radikalu a sedm policistu. Zda se, ze nikoho nezajima, kdyz policie odvede dobrou praci.

Mezi reakcemi, ktere Star neuverejnil, byla i moje. Cesky preklad textu:
Verim, ze kvalite a spravnosti clanku Lesley Taylorove by hodne prospelo, kdyby si autorka overila fakta a venovala vetsi pozornost detailu. Za prve, krestni jmeno ceske ministryne Stehlikove neni Jamila, ale Dzamila. Za druhe, demonstrace v Janove a Litvinove byla organizovana hlavne 'Delnickou stranou', ackoliv clenove 'Narodni strany' i jinych skupin se rovnez zucastnili. Za treti - a to je daleko nejdulezitejsi - nebyli to Romove, kdo byl zbit a zkrvaven ('policie nepripustila stretnuti extremistu s obyvateli obytneho komplexu a tak splnila slova ministra vnitra o tvrdem zasahu v pripade poruseni zakona', prohlasila pro CTK Jitka Kokyova z janovske romske organizace).
Kdo byl zbit a zkrvaven byli demonstranti. Byli zbiti a zkrvaveni policii (1300 muzu), chranici Romy.
Zivot je i tak dost zmotany bez tendencnich novinovych zprav.
Dodatecne jsem se dozvedel, ze bylo zraneno a osetreno sedm policistu a sedm demonstrantu.
Josef Cermak
A jak byli spokojeni Romove s navstevou pani ministryne. Ladislav Hlavac, ktery byl setkani pritomen to okomentoval slovy: "Chvili jsme chodili jako pes kolem horke kase, pak nam pani ministryne namazala med kolem pusy a my jsme odesli." Takze reakce Romu byla skutecne rozpacita.
***
A nakonec se vratme k tomu, co snad melo byt v uvodu. K rozhovoru, ktery nam pani ministryne poskytla na konzulatu:
ABE: Proc prave Strana zelenych ma toto ministerske kreslo zabyvajici se lidskymi pravy?
DS:
Hlavni priority Zelenych na celem svete jsou zivotni prostredi a otazka lidskych prav. Je tedy logicke, ze nam pripadla ministerska kresla zivotniho prostredi a resort lidskych prav. K tomu jsme jeste dostali ministerstvo skolstvi a zahranici.
ABE: Vidite pokrok v otazce lidskych prav?
DS:
Pokrok beze sporu je. To je videt na problemech a tematech, ktera se resila pocatkem devadesatych let a dnes. Spolecnost jaksi vyzrava. Demokracie vede k vyssimu standartu lidskych prav. Navic jsme cleny EU a musime prijmout antidiskriminacni zakon, ktery ted lezi ve snemovne. Nekde vsak tento pokrok neni velky, napriklad zustava zde problematika odskodneni pronasledovanych komunistickym rezimem. Dalsim problemem je naopak existence KSCM, ktera ma ve svem programu tridni boj a tridni nesnasenlivost. V zasadnich vecech jsme za vodou, jsme standardni evropskou zemi, ale ceka nas historicka reflexe.
ABE: Jak se podepsal minuly rezim na dnesnich Romech?
DS:
Komuniste zacali likvidaci tradicnich hodnot romskeho etnika. Pokus nahradit je komunistickymi idealy byl naprosto scestny a vedl k hodnotovemu vakuu. Sametova revoluce pak tento hendikep nedokazala odstranit. Romove masivne ztraceli zamestnani. Uroven vzdelani Romu je nizka. Ted hledame cestu, jak je vratit zpet do spolecnosti, aby dosahli zamestnani, vzdelani, dobre bydleni. Problem vsak zacal uz v drivejsich zakonech jako byl zakon proti kocovani ci v dobe Protektoratu, kdy veskera populace ceskych Romu byla vyhlazena.
ABE: Otazka lidskych prav se tyka take politickych veznu. Jejich bachari maji dnes vyssi penze nez vezni. Firma Preciosa, ktera ma dnes znacny majetek nikdy nebyla prinucena vratit veznum, kteri zde pracovali v nelidskych podminkach alespon cast mzdy, kterou by si zaslouzili. Pri tom se veznove nesmeli ani umyt od skelneho prachu. Jeden vezen vydelal za rok az milion korun, ale dostaval dve ste korun kapesneho mesicne v tehdejsi mene. V Nemecku musely firmy, ktere za valky tezily z otrocke prace veznu jim po valce zaplatit odskodne. V Cechach se stat podilel na rehabilitacich, ale nikoliv soukrome firmy?
DS:
Soukromym firmam se to naridit neda. V tomto ohledu jsem pesimistkou a nic by nezmenil ani eticky imperativ. O teto otazce budu mluvit se zmocnencem pro lidska prava panem inzenyrem Janem Litomiskym, ktery byl veznen v komunistickych zalarich a touto problematikou se zabyva a je znamo, ze stale jsou skupiny, ktere odskodneny nebyly.
ABE: Kdyz tu byl ministersky predseda Topolanek, ptal jsem se ho, jestli Ceska republika po kanadskem vzoru nechce zmirnit imigracni politiku. Odpovedel, ze nechce. Cekani na patricne razitko pred cizineckou policii je mnohdy ponizujici
DS:
Musime se divat na jednotlive problemy. Zamerem vlady neni nekoho sikanovat. Je za tim drasticky nedostatek uredniku, ktery odpovida celkovemu odlivu lidi od policie. Tyto hlasy se ozvaly ve vlade a nikdo neni stastny z teto situace. Snazime se zvysit pocet uredniku a mist, kde by se formality mohly vyridit. K tomu ma napomoci i system zelenych karet pro cizince.
ABE: Ma SZ sanci obhajit pozici v parlamentu? Krajske volby tomu nenasvedcuji
DS
: Socialni demokracie polarizovala volby jako referendum k celostatnim problemum, na ktere nemaji krajska zastupitelstva sebemensi vliv. Tato polarizace zmobilizovala volice, aby sli volit, ale zaroven vyeliminovala male strany. Takze Zeleni neuspeli, protoze mluvili o ciste vode, cistem vzduchu a kvalitni doprave. Lidi sli volit, protoze byli nastvani tricetikorunovym poplatkem u lekare. Skutecnou zkouskou budou volby do Evropskeho parlamentu.
ABE: Jste pro petiprocentni hranici?
DS:
Ano, snizovat preferencni hranici jen proto, ze bychom neprosli by bylo snizovani latky. Tim se zamezi tomu, aby v parlamentu sedeli extremiste jako Delnicka strana.
ABE: Byla by mene nebezpecna nez kdyz prekroci petiprocentni hranici a pak tam bude sedet
DS
: Bude zakazana, tak tam nebude sedet, bavime se o nicem. Ale mohla by tam sedet strana, ktera stoji na nejakem populistickem heslu. Mozna je to tema pro diskusi, ale ja jsem v tom konzervativni. Nejsem zastancem zmeny ustavnich zakonu. Jsem pro to, aby se zakon zmenil proporcionalneji pro mensi strany, ktere prekroci tuto hranici. Jsem pro koalicni vladnuti, ktere zachovava pluralitu.
ABE: Mela jste moznost se setkat s nekym z kanadske Green Party?
DS:
Ne, ale je dulezite navazovat kontakty po celem svete, protoze nas predseda Martin Bursik povede jednani tykajici se zivotniho prostredi, jelikoz CR bude predsedat v pristim roce EU. Bude tedy kormidlovat evropskou environmentalni lod a tim zpetne bude moci ovlivnit i zebricek hodnot lidi u nas, protoze jsme vyhranenou stranou s prioritou ochrany zivotniho prostredi.
Priznam se, ze s pani ministryni treba ohledne petiprocentni hranice nesouhlasim. Pokud by sedel v parlamentu nekdo, kdo zastupuje Romy asi by to byl krok k naprave. Rovnez nesouhlasim s nazorem, ze se neco vyresi zakazem politickych stran. Vysledkem je, ze extremiste prestanou byt mene citelni a objevi se ve velkych stranach, kde dostanou legalitu. Co mne desi, je ticha podpora verejnosti temto stranam. Proc se neozvou cirkve, ruzna obcanska sdruzeni? A tak zustane asi jedinou, nebo jednou z mala, symbolicka akce fotbalistu proti rasismu pred utkanim Mlada Boleslav-Slavia, kde v obou muzstvech hraji i hraci tmave pleti.
Ales Brezina

Navrat na hlavni stranu