Toronto vzpominalo 90. vyroci
zalozeni Ceskoslovenska
Ceskemu (nebo - chcete-li - ceskoslovenskemu) Torontu
se letos sotva da vytknout nezajem o historii nasi rodne zeme.
Jednim z duvodu, proc letosni rok byl v Torontu tak bohaty na
programy se zamerenim na ceskou a ceskoslovenskou historii - vedle
osudoveho flirtovani nasi historie s cislici 8 - je nepochybne
pritomnost ceskeho generalniho konzulatu v Torontu. Neni mnoho
akci, na nichz by se konzulat - a zvlast vyrazne generalni konzul
Richard Krpac - nepodilel: na Torontske univerzite bylo v cervnu
vzpomenuto procesu s Miladou Horakovou, zacatkem minuleho mesice
od 2. do 4. rijna 2008 na Torontske univerzite (a jeden vecer
i v Batove muzeu obuvi) probihala fenomenalni (jak ji jeden z
ucastniku nazval) mezinarodni konference o Ceskoslovensku, na
niz prednaselo 34 akademiku z tuctu kanadskych, evropskych a
americkych univerzit a byl promitan film o zivote Edy Ottove;
ve Ford Centru dirigent Kerry Stratton a Toronto Philharmonia
provedli Mou vlast {a Richard Krpac pronesl mimoradne krasnou
rec); v kostele sv. Vaclava bylo 26. rijna (a pred torontskou
radnici o dva dny pozdeji) pod zastitou generalniho konzulatu
vzpomenuto 90. vyroci zalozeni samostatne Ceskoslovenske republiky.
Jedina akce, rovnez spjata s nasi historii, jiz se konzulat aktivne
nezucastnil, je hra Ostre sledovane vlaky, kterou prijel rezirovat
Adolf Toman a kterou Nove divadlo provedlo ve dnech 31. rijna
- 2. listopadu.
Vzpominka na 28. rijen
Vzpominka v kostele sv. Vaclava 26. rijna byla poradana Ceskym
a Slovenskym sdruzenim v Kanade, kostelem sv. Vaclava, Masarykovym
ustavem a Sokolem Kanada pod zastitou Generalniho konzulatu Ceske
republiky v Torontu. Byla zahajena ceskou, slovenskou a kanadskou
hymnou v prednesu clena sboru Torontske opery Janem Vaculikem,
ktery svym nadhernym barytonem obohatil uz nejednu krajanskou
akci. Porad ridila clenka Slovenskeho divadla Tana Pastorova.
Uvodni slovo pronesl generalni konzul Richard Krpac. Bylo to
nezvykle uvodni slovo: jednak proto, ze Richard Krpac je pusobivy
recnik a jednak proto, ze znacnou cast jeho projevu venoval popsani
zasluh tri clenu komunity, jimz predal pametni medaili Jana Masaryka,
tradici, kterou zacal v minulem roce. Letosnimi recipienty jsou
jeden z nejslavnejsich kanadskych hudebnich skladatelu Oskar Morawetz
in memoriam, neoficialni vyslankyne ceske hudby v Torontu Dagmar
Rydlova a ja (hlavne asi proto, ze kdyz zijete dost dlouho, tak
se na vas dostane). Medaili pro Oskara Morawtze prevzal jeho bratr
John, ktery Jana Masaryka znal z doby, kdy Jan se svym otcem,
tehdy jeste profesorem Tomasem Masarykem, navstevoval Morawtzovu
rodinu v Cechach a pozdeji jiz bez sveho otce v Torontu.
Letosni cenu Jana Masaryka obdrzeli
Dagmar Rydlova, Oskar Morawetz - in memoriam zastupuje ho bratr
Joh) a Josef Cermak
Prvni cast programu, kterou znamenite pripravila Dagmar Rydlova,
byla venovana hudbe, jak uz nasvedcuje nazev programu "Osmicky
v ceske historii a hudbe". Slyseli jsme v ni v podani Jana
Vaculika, sopranistky Jennifer Cullen, klaviristky Kate Carver,
varhanice Marijy Mihalyakove a Pavla Krale, pruvodce programem,
k roku 1348 pisen ze 14. stoleti z doby Karla IV., k roku 1848
pisen "Struna naladena" (A. Dvorak, Cikanske pisne),
pisen "Nekamenujte proroky" (B. Smetana - z cyklu
Vecerni pisne), arii Premysla "O vy lipy" ze Smetanovy
opery Libuse, arii "My cizinou jsme bloudili"
z Dvorakovy opery Jakobin, "Modlitbu" z Janackovy
opery Jeji pastorkyna; k roku 1938 "Barytonove solo"
z Polni mse B. Martinu; k roku 1968 "Modlitbu pro
Martu" (hudba Jindrich Brabec, text Petr Rada).
Po prestavce zaci ceske skoly si nas podmanili zazpivanim Masarykovy
oblibene pisne "Ach, synku, synku" a Pari Tosh Mehta,
sefproducent nezavislych producentu pronesl uvodni slovo k filmu
Markety Slepcikove "Three Waves", o prinosu tri generaci
ceskych a slovenskych emigrantu a uprchliku, z nehoz bylo promitnuto
asi dvacet minut vynatku.
Soucasti programu byly dve panelove vystavy: vystava usporadana
Ceskym a slovenskym sdruzenim v Kanade, III. odboj CSR po roce
1948 (o prisun panelu do Kanady z Brna se zvlast zaslouzil
Ing. Vladimir Rydlo) a vystava Rok 1968, pripravena Generalnim
konzulatem.
***
Vztyceni ceske vlajky pred torontskou radnici v poledne 28.
rijna
I toto je neco, za co nase komunita vdeci Richardu Krpacovi.
Snad proto, ze tento akt se v Torontu konal poprve, vetsina z
nas byla nejak zjihla. Nekdo vic a nekdo min. Podle toho, jak
dlouho zijeme mimo svou rodnou zem, a podle naseho citoveho ci
politickeho ladeni. Richard Krpac pronesl jeden ze svych komornich
projevu, ktere zanechavaji nezvykle hluboke stopy v povedomi posluchacu.
Tentokrat zvlast silne zapusobil citat z davnych dopisu ruskeho
legionare, Richardova pradeda, jenz skoro vestecky popsal budoucnost
Ruska pod vladou bolseviku; a citat z reci Neville Chamberlaina
o "daleke zemicce" a svaru mezi narody, "o nichz
nic nevime." Vlajku vztycili dva muzi nepochybne nejpovolanejsi
mezi nami, jeden z poslednich legionaru, Frantisek Tesar a nejprednejsi
z kanadskych Sokolu, Jan Waldauf.
***
Porad na rozhlasove stanici 96.3
Odpoledne 28. rijna se skupina, ktera tak nadherne provedla program
"Osmicky v ceske historii a hudbe" 26. rijna v kostele
sv. Vaclava, sveho ukolu zhostila stejne uspesne na rozhlasove
stanici 96.3, jez koncert zasluhou Blanky Rohnove vysilala, pouze
s dvema zmenami: klaviristku Kate Carver vystridala Joy Lee a
Krpac ve svem projevu pouzil pritomneho krajana, aby cetl citaty
z dopisu jeho pradeda a z reci Neville Chamberlaina.
***
Ostre sledovane vlaky a koncert Panochova kvarteta
Ani jiz zminena skvela hra zalozena na Hrabalove textu, mimoradne
uspesne provedena Novym divadlem z casti urcite diky rezii Adolfa
Tomana, ani jedinecny koncert Panochova kvarteta (2.listopadu)
v kostele sv. Vaclava, nebyly oznaceny za akce spojene se vzpominkou
na 28. rijen. Ale obe akce nejen datem provedeni, ale i naplni
se dotykaji nejbytostnejsich zajmu naseho naroda: hra je vyluhovana
z udalosti v dobe nejvetsiho nebezpeci pro nas narod a program
Panochova kvarteta (Janacek, Fibich, Dvorak, Mozart) vydava svedectvi
o nejslavnejsim ceskem prinosu vselidskemu usili o vznesenejsi
tvar zivota.
Josef Cermak
Panochovo kvarteto v Torontu 2. listopadu
2008