LIGHT IN SHADOWS - CZECHOSLOVAKIA
1968
(Svetlo v stinech - Ceskoslovensko
1968)
Ve dnech 2. az 4. rijna 2008 probihala v Munkove
centru pro mezinarodni studia na Torontske univerzite konference
Light in shadows-Czechoslovakia 1968, organizovana Centrem pro
evropska, ruska a evropskoasijska studia. Planovani konference
vlastne zacalo uz v roce 2006, po skonceni konference o Madarskem
povstani administratorem Centra, dr. Robertem Austinem a clenem
ceske komunity v Torontu, k nimz se brzy pripojil generalni konzul
Ceske republiky v Torontu, Richard Krpac, o nemz nedavno dr. Austin
prohlasil, ze je nejlepsim diplomatem, s jakym behem svych patnacti
let ve sve funkci pracoval.
Ackoliv ustrednim tematem konference byla invaze armad varsavskeho
paktu a udalosti kolem roku 1968 vubec, prednaskami prosvitaly.
i jine osmickove roky, 1918, 1938, 1948 i rok 1989 a mihla se
jmena vzdalena v case, vcetne jmena Jana Husa. Po zahajeni konference
Richardem Krpacem byl promitan film, zachycujici invazi a hlavne
reakci Prazaku. Prvni skupina prednasek (predsedal ji Piotr Wrobel)
se podivala na rok 1968 z globalniho hlediska (Pariz, Varsava,
Moskva). Z teto skupiny prednasek zvlast zaujal Robert Johnson
z Torontske univerzity, odbornik na ruske (a hlavne sovetske dejiny)
rozborem postoju v sovetskem politbyru. Druhou skupinu prednasek,
jejichz tematem byla zazitky Kanadanu v Ceskoslovensku a Cechoslovaku
v Kanade, ridil Michal Schonberg. Paul Wilson, ktery prisel do
Ceskoslovenska jako mlady kanadsky levicak (jeho formulace), stal
se zpevakem disidentske skupiny The Plastic People of the Universe
a skoncil jako nejvyznamnejsi a nejlepsi prekladatel Vaclava Havla,
Josefa Skvoreckeho atd; Wilson, stejne jako Don Sparling, Kanadan,
mezinarodni mluvci Masarykovy univerzity, prozil invazi v Ceskoslovensku.
Paul Robert Magocsi, profesor Torontske univerzity a predstavitel
vzneseneho dedictvi podkarpatskych Rusinu v Ceskoslovensku prozil
invazi na Slovensku. Ivan Kalmar mel osobite vzpominky stejne
jako ja: dny tesne pred invazi, ktere jsem prozil v Ceskoslovensku
a dny tesne po invazi v Kanade. O nejcitlivejsi vzpominky se s
nami podelila Helen Notzlova, ktera srpen 1968 prozila v Ceskoslovensku
(a ktera v roce 1967 vyrazne prispela k jubilejnimu vydani Nasich
hlasu k 100. vyroci existence Kanady eseji o Ceskoslovenske hudbe.
Pracovni cast prvniho dne konference byla zakoncena uvedenim skvele
vystavy fotografii, kterou pripravily Heidrun Hamersky z University
of Bremen a Olga Zaslavaskaya, Samizdat Archive, Open Society
Institute v Budapesti. Den byl zakoncen recepci Centra pro
evropska, ruska a evropskoasijska studia. (jc)
Zacatek druheho dne konference byl ochuzen nepritomnosti Jacques
Rupnika, ktery onemocnel. Po Michalu Kopeckovi nasledovala prednaska
Nadi Nedelske z Macalester College. Vratila se k IV. Sjezdu svazu
spisovatelu v roce 1967, kdy Ludvik Vaculik vyjadril myslenku,
ze doposud nebyl vyresen ani jeden problem a ke Kosikovu odvolani
na Husa. Jeho duraz na svedomi a tim i na integritu cloveka. Na
Husa navazovali, jak Palacky, tak i Kollar a Stefanik. Zvlastni
ulohu sehral Havlicek, ale Masaryk se opet vraci k husitstvi.
Rok 1968 byl v Cechach spise zapasem o svobodu jedince, zatimco
na Slovensku, ktere melo hlubsi katolickou tradici, to byl zapas
o narodni identitu. Peter Bjel z Torontske univerzity rozebral
situaci po Mnichovu na slovenske scene a v Ludove strane. Zajimave
bylo ze slovensti predstavitele nebyli jednotni. Ostre jadro se
soustredilo okolo Ziliny a predstavovali je Durcansky, Tuka, Mach,
zatimco umirnene kridlo vedene Sidorem bylo po Tisove nastupu
odstraneno. Slovensky stat byl ekonomicky zavisly na valecnem
Nemecku, formalne se zucastnil vpadu do SSSR, podporoval Nemecko
pri prepadeni Polska a formalne vyhlasil valku Spojenym statum
v roce 1941. Ze 70000 slovenskych zidu se vratilo pouhych 5000.
Odpoledne pak Oldrich Tuma z Ustavu pro soudobe dejiny rozebral
situaci v Komunisticke strane po roce 1968 a podil prezidenta
Svobody na normalizaci, ktery byl podle nej mnohem vetsi nez se
predpoklada. Kieren Wiliams upozornil, ze jiz v roce 1968 Michal
Lakatos hovori o obcanske spolecnosti. Michal Vasecka z Masarykovy
univerzity udelal podrobne srovnani sociologickych vyzkumu o antisemitismu
v Cechach, na Slovensku a v okolnich zemich: Polsku, Madarsku
a Rakousku. Ukazal na podobnost hysterickych kampani proti Masarykovi
ci Martinu Butorovi. Jiri Priban z Univerzity v Cardiffu se zabyval
otazkou lidskych prav a zduraznil, ze v totalitni spolecnosti
slouzi pravo nikoliv k tomu, aby byla rovnost pred zakonem, ale
k diskriminaci jedince. James Krapfl pripomnel lzi, ktere se vynorily
po roce 1989, kdy treba Tina Rosenbergova, nositelka Pulitzerovy
ceny, tvrdila, ze vetsina signataru Charty 77 podepsala tento
dokument v roce 1989 (ve skutecnosti Chartu 77 v tu dobu podepsal
nepatrny zlomek z celkoveho poctu 2000 signataru). Stejna autorka
rovnez tvrdi, ze vetsina z nich byli byvali komuniste, zapomina
se na silnou skupina moravskych katoliku. Zajimavy historicky
prehled politicke sceny byl od Victoria Gomeze z Torontske university.
Na tomto prehledu jsme si mohli uvedomit krehkost politicke sceny
i skutecnost, ze tolik bezny prechod z jedne politicke strany
do druhe pocatkem devadesatych let je dnes jiz historii. Historii
jsou zrejme take strany, ktere zazarily a pak zase zanikly (ODA,
DEU, US, Republikani). Na druhe strane vznik a rust Socialni demokracie
a vlastne i skutecnost, ze Jiri Paroubek po volbach v roce 2006
byl prvnim predsedou teto strany, ktery zacal vazne hovorit o
spojeni s komunisty. Tuto caru by jeho predchudci Spidla a Zeman
neprekrocili.
Libora Oates-Indruchova
Zajimavy byl rovnez prispevek Libory Oates-Indruchove o tom,
jak ideologie zasahovala do vedeckeho badani. I o prechodu od
normalizace k normalnosti. Behem odpoledne jsme ji polozili nekolik
otazek:
ABE: Jak jste dospela k zaverum, ktere jste prezentovala?
LOI: Vysledky jsou z vetsiho pruzkumu, ktery jsem delala v
poslednich nekolika letech. Slo o publikovani a cenzure v akademickem
svete v dobe normalizace a protoze tato konference se soustredila
na rok 1968 a jeho dusledky, tak jsem se soustredila na to, jak
institucni procedury po roce 1968 mely vliv na to, aby odbornici
ci pedagogove mohli profesne prezit. Jaky vliv mely regulacni
mechanismy na to, co se muze a nemuze. Jak si tito lide budovali
strategie, jak prezit v tomto systemu.
ABE: Vidite rozdil mezi jednotlivymi obory?
LOI: Soustredila jsem se na humanitni a socialni vedy. Nedelala
jsem technicke discipliny. Humanitni a socialni vedy byly totiz
pod nejvetsim tlakem, protoze byly zarazeny pod sferu ideologie:
media, kultura, veda a vzdelani. Zjistila jsem vsak, ze cistky
byly mnohdy horsi na prirodovednych fakultach. Tam se velice casto
politicka zasterka pouzila pro vyrizovani osobnich uctu, ale tohle
jsem si neoverovala. Nedelala jsem jednotlive fakulty, ale vyzkum
byl soustreden na lidi, kteri jsou dnes autoritami ve svych oborech.
Hovorila jsem tedy s historiky, sociology a sociolozkami, s lidmi
z lingvistiky a literarnich ved a filosofie.
ABE: Vidite rozdil mezi regiony?
LOI: Vyzkum je hodne pragocentricky, protoze moznost
odborneho publikovani byla v Praze. Hovorila jsem s lidmi z ruznych
regionu, ale pouze v presovske oblasti to bylo jine, protoze ta
byla pod primym vlivem Vasila Bilaka. Nezda se mi, ze by byl velky
rozdil mezi Prahou a Brnem. Neco bylo jinak, ale mnohe bylo stejne.
Neda se vsak rici, ze by zde bylo prime spojeni a tak se stalo,
ze treba v Brne u proverek prosel clovek, ktery hajil Havla proti
Kunderovi. Urednici v Brne u proverek neznali Havla, ale znali
Kunderu. Existovaly rozdily mezi obory, v regionech byl pak rozdil
mezi osobnostmi. Zalezelo na tom, jestli spise lide byli sympatizanti
s obrodnym procesem nebo jeho odpurci.
ABE: Kdy byl vyzkum konan?
LOI: V letech 2002-2003. Ta atmosfera z doby normalizace je
nesdelitelna. Proto byl vyzkum velice obtizny. Nekteri lide si
nedokazali vzpomenout, jini si nechteli vzpomenout a je to celkem
pochopitelne, protoze oni trpeli po celou tu dobu a ted konecne
mohou svobodne badat. Uvedomila jsem si pri tom, atmosferu dneska,
kdy je zrcadlo nastavene tak, jako kdyby tato doba nebyla. Snazila
jsem se zachytit tu siri tech zkusenosti a konfliktu.
ABE: Projevil nekdo z tech lidi litost?
LOI: Samozrejme. Rada respektovanych lidi rekla: "Ja
se za to stydim, ja bych mel vsechno prepsat." Jini vsak
rekli, ze se nestydi vubec za nic. "Vsechno, co jsem napsal
je platne." Nekdo zase rekl, ze zadny tlak nepocitoval. Jejich
loajalita byla k oboru nikoliv k politickemu systemu. (abe)
***
Radmila Locherova, Eda Ottova a Thomas
a Justin MacGowan
Druhy den konference byl zakoncen v Batove muzeu obuvi. A byla
to nejaka udalost. Vecer zahajila brilantne a s neuveritelnou
energii pani Sonja Bata hrsti kouzelnych vzpominek. Po te bylo
vyjadreno uznani a predan dar Centra peti osobam za zasluhy o
Centrum. Byli to Josef Skvorecky a Zdena Salivarova-Skvorecka
(ze zdravotnich duvodu se omluvili), Josef Cermak, Lubomir Dolezel
a Luba Frastacka. O Josefu Cermakovi promluvil dr. Robert Austin
a o vsech ostatnich prof. Veronika Ambros. Konec vecera byl venovan
filmu, v nemz Eda Ottova vzpomina na leta prozita v komunistickych
vezenich. Film, ktery uvedl Josef Cermak a ktery se svym synem
Brandonem cesky natocila Zuzana Hahnova, byl v ceske verzi pred
nekolika mesici promitan v Praze. Posledni verze ma vyborne anglicke
podtitulky (rovnez prace Zuzany) a je svedectvim neuveritelne
statecnosti pozoruhodne zeny. V okamzicich zvlast citlivych ve
filmu zazni Dvorakova Humoreska, v podani Karoliny Kubalkove
- po skonceni filmu tato neobycejne talentovana mlada houslistka
Humoresku nadherne zahrala znovu. Po skonceni filmu byla
ji a jejimu manzelovi Frantisku Ottovi (in memoriam) predana Masarykova
cena predsedkyni CSSK-Toronto Radmilou Locherovou za jejich exilove
zasluhy (vcetne pomoci pri vytvoreni pomniku Znovuukrizovany
na Masaryktownu), kterou spolu s ni prevzali jeji vnuci Thomas
a Justin MacGowanovi.
Karolina Kubalkova
***
Sobota, 4. rijna, posledni den konference, byla venovana divadlu,
kniham a filmu. Rano Herbert Eagle, Veronika Ambros, Petra Hanakova
a Wolfgang Schlot promluvili na tema: "Cinema: The Czech
New Wave" a druha skupina prednasek, kterym predsedal Lubomir
Dolezel, mela neskromne tema: "Prague: Theater Capital of
Europe". Prednaseli: Herta Schmid, Pavel Drabek a Eva Slaisova.
Posledni skupina prednasek se zabyvala fikci: "Fiction: Shadows
of the Past". Prednaseli Tomas Kubicek, Michal Schonberg
a Pavlina Radia. Predsedal znamy kanadsky autor a kritik, Sam
Solecki. Schonbergova prednaska byla oslavou exiloveho nakladatelstvi
manzelu Skvoreckych, Sixty-eight Publishers. Michal Schonberg
citoval dopis Milana Kundery, v nemz nakladatelstvi hodnoti jako
nejvyznamnejsi cin za celych 40 let komunistickeho rezimu. A pak
uz jsme se jen pobavili filmem Jana Svankmajera Konec stalinismu
v Cechach.
Konference, kterou jeden z prednasejicich nazval "fenomenalni"
byla zakoncena recepci v rezidenci generalniho konzula Richarda
Krpace. I tuto recepci zasobilo Prague Fine Food Emporium a i
o ni lze rici, ze byla fenomenalni.
Konference se konala pod zastitou ministra zahranicnich veci Ceske
republiky, Karla Schwarzenberga, s podporou generalniho konzulatu
CR v Torontu. Sponzory byli: Sonja a Thomas Bata, Fond Rudolfa
a Rosalie Cermakovych, Fond Rudolfa a Viery Frastackych, Deti
Georginy Steinske-Sehnoutkove (basnirky Inky Smutne), SVU Edmonton,
Cesky turismus, Centrum pro evropska, ruska a evropskoasijska
studia, Pozustalost po Emilii Perinove, Department of Slavic Languages
and Literatures, Forschungsstelle Osteuropa, University of Bremen,
Wirth Institute, University of Alberta a Prague Fine Food Emporium.
O uspech konference se rovnez zaslouzily tyto instituce: Ustav
pro soucasne dejiny v Praze, Masarykova univerzita v Brne, Open
Society Archive, Budapest a International Samizdat Research Association.
Cestnymi sponzory byly: Ceske a slovenske sdruzeni v Kanade, Ceskoslovensky
baptisticky sbor v Toronte, Ceskoslovensti legionari, Kanadske
listy, Masarykuv ustav, Nova vize, Nove divadlo, Novy domov, Rimsko-katolicky
kostel sv. Vaclava v Torontu, Satellite, Slovensky evanjelicky
kostol sv. Pavla v Torontu, Slovensky svet a Kanadsky Sokol.
Na konferenci prednaselo 35 profesoru (a dva nebo tri neakademici)
z techto univerzit ci akademickych instituci: University of Toronto,
Columbia University, University of Potsdam, Masarykova univerzita,
University of Bremen, Open Society Institute, Budapest, Ustav
pro soucasne dejiny v Praze, Macalester College, Trent University,
Drake University, University of Illinois, Canadian Forces College,
University of Belfast, McGill University, Cardiff University,
University of Michigan, Univerzita Karlova.
(jc)
Josef Cermak, Ales Brezina
***