Anna ve filmu Pracovni den
Nova Evropa
Na Slovensku neni 6. cervenec statnim svatkem jako v Cechach.
Zato zde maji radu jinych svatku. Kdyby bylo po mem, tak bych
pamatku Mistra Jana Husa neslavil pouze v Cechach, ale naridil
bych Evropske unii, aby se tento den povinne slavil ve vsech clenskych
zemich spolecenstvi.
Vzdyt je co slavit, protoze se tehdy stalo neco neobvykleho. Jedinec
se svym svedomim postavil proti vsem svetskym a cirkevnim autoritam
a tim zpochybnil jejich patent na pravdu. Ne nadarmo pak strasil
tento intelektual evropske diktatory v nasledujicich stoletich.
At jiz to bylo v dobe protireformace nebo v prvni polovine dvacateho
stoleti, jak doklada anglicky preklad Alberta a Charlese Boniho
Husovy monografie od Benita Mussoliniho vydany v New Yorku v roce
1929, ktery mam k dispozici.
Hus strasil i v druhe polovine dvacateho stoleti. Hlavne v jeho
rodne zemi. V roce 1967 se na tohoto ceskeho intelektuala z 15.
stoleti odvolaval na IV. sjezdu Svazu ceskoslovenskych spisovatelu
Karel Kosik. Pisen od Petra Rady Kazani v kapli betlemske,
kterou zpivala Hana Hegerova, byla na indexu a kdyz mel byt
vyzdoben v sedmdesatych letech Husuv dum v Kostnici jeho citaty
o pravde, nechal je jisty kulturni pracovnik pro jistotu
premalovat bilou barvou.
Cim by strasil Hus dnes? Asi by nestal na strane mocnych a bohatych
korporaci, ale branil by svobodu svedomi a pravo na pravdu. Nedavno
v dokumentu Cesky sen prohlasil jeden pracovnik reklamni
agentury pamatnou vetu: "Kdyz vy v dokumentarnim filmu lzete,
tak my v reklame nelzeme." Tento vyrok pobavil pritomne divaky
i mne samotneho. Jenze jsme dnes schopni rozeznat pravdu od lzi?
Co kdyz statni vyznamenani dostane kontroverzni doktor, ktery
ma sice osmdesatiprocentni podporu obyvatelstva, ale zbyvajicich
dvacet procent je proti. Neni to prave ten krok k potlaceni lidskeho
svedomi? Neni to cesta k tomu, aby nam vlada predepisovala, jak
se k tomuto problemu mame stavet?
Kdyz cesky premier vyznamena bratry Masiny na jedne strane a pri
tom jeho ministr vnitra jmenuje ve stejnou dobu do nejvyssich
policejnich funkci lidi, kteri byli spojeni s komunistickou policii,
presneji receno nastoupili k ni v osmdesatych letech, v dobe tvrde
normalizace, tak z toho muzeme usoudit, pri nejmensim, ze neco
nemysli vazne. Takove chovani by asi take tepal Mistr Jan.
A co by kazatel z Betlemske kaple rikal na novou zed uprostred
amsterodamskeho letiste? Kdyby videl nove bariery mezi Ukrajinou
a Slovenskem? Nekritizoval by take Evropskou unii a Brusel, ze
chrani bohate pred chudymi?
Tak jako se dostal Jan Hus do rozporu s kralem Vaclavem, cisarem
Zikmundem ci nehodnym papezem Janem XXIII. (nezamenovat s Janem
XXIII. v dvacatem stoleti), zrovna tak by se dostaval do rozporu
s dnesnimi poslanci, primatory, premiery, prezidenty, soudci,
protoze pravda je vzdy v napeti s moci.
Kazatel z pocatku 15. stoleti byl svedomim tehdejsi spolecnosti.
Otazkou je, jestli nekdo dnes supluje ulohu takoveho stredovekeho
proroka. Kdo hleda, ten nalezne i jehlu v kupce sena, a tak takovym
pripomenutim je obcas divadlo, obcas poezie, nekdy film.
Na nedavnem Svetovem festivalu kratkeho filmu v Torontu byl jeden
vecer venovan evropskemu filmu pod nazvem The Neu Europe. I
kdyz projekce nebyla nejlepsi, bylo az napadne, ze vsech sedm
filmu melo etickou vypoved. Dva nemecti tvurci se zabyvali prave
tim, co moderni svet prinasi do nasich zivotu: Osamelost cloveka
na letisti ve Frankfurtu, kdy je vse rizeno automaty na jedne
strane a na druhe strane vznik nove nezavisle ekonomie, ktera
z teto situace tezi. Propracovany system sberatelu lahvi z odpadkovych
kosu vedouci k vytvoreni nove struktury nezavisleho podnikani.
Reziser se pokousi vniknout do diry v systemu jako nezavisly
pruvodce (Freelance Tour Guide). Cely film je toceny
malou kamerou, takze nevzbudil pozornost ostrahy letiste a mohl
byt skutecne nezavisly. Zatimco druhy nemecky film Ziskani
zakladu hovoril o situaci ilegalnich pristehovalcu z Ukrajiny
do Nemecka, kteri se boji posilat sve dite do skoly.
V rumunskem filmu Vlny muzeme na par zaberech videt nekolik
pribehu: Osamelost svycarske zeny s mentalne postizenym ditetem,
ktera se zrejme nikdy nenaucila plavat kontrastuje s rumunskym
playboyem, kteremu toto dite zustane jako dedictvi, kdyz se zena
utopi. Je tento borec jednim z Ceausescovych sirotku, ktery se
opet bude starat o jineho sirotka? A co krasna divka, ktera se
stara o vyzileho starce? Rodinka, ktera jezdi k mori a zde konzumuje
pivo jako kdyby se nic nezmenilo. Co s ni? Ma jeste misto ve spolecnosti?
Behem par minut na nekolika ctverecnich metrech se odehraje tolik
pribehu a tolik konfliktu. A pritom z dalky to vypada jako ze
plaz u more je jedine velike mraveniste.
Spanelsky film Padam zase vypravi o osamele zene stredniho
veku, ktera se nezajima o nic jineho nez o to, jak by sehnala
bezkonfliktniho pritele. Kdyz ho konecne nalezne, tak se jedna
o cizince, o Chorvata, ktery je natolik poznamenan obcanskou valkou,
ze idylka se nekona.
Cesky film byl zastoupen dvakrat, i kdyz ve filmu Cargo to
bylo pod novozelandskou vlajkou. Matka se synem se chteji dostat
za lepsim zivotem na Zapad. Misto toho se matka dostane do novodobeho
otroctvi a jeji desetilety syn novodobym otrokarem - soucasti
gangu, ktery obchoduje s lidmi.
Podle mnohych byl vysoce hodnocen patnactiminutovy snimek Edwarda
Feldmana Denni prace (A Day's Work). Na jedne strane vidime
bohatou hollywoodskou firmu, ktera hleda hlas zoufale zeny. Pritom
tato firma s nejprofesionalnejsim zarizenim neni schopna pracovat
s prumernou technikou, neni schopna si najmout prekladatele pro
svuj projekt, ackoliv operuje obrovskym kapitalem. Na druhe strane
je svobodna zena Anna, ktera zije v panelaku na Praze 5. V den
nataceni ji nema kdo pohlidat dite. Autobus mestske dopravy nejede,
pred natacenim nedostane ve studiu ani kafe ani vysvetleni, co
ma delat, ale predvede ten nejprofesionalnejsi vykon. Neni prave
zde ta symbolika pravdy a lzi, v ktere zijeme?
Podobne jako v patnactem stoleti jsou nam predkladana pochybna
dogmata. Nikoliv kvalita, ale pruvodni znaky jsou rozhodujici
- jestli se jedna o bohatou firmu ci znamou firmu, ktera z celebrit
ji zastupuje, jestli firma dostala nejaky grant, kdo ji sponzoruje,
ale jen obcas se prijde na to, ze je to podvod.
Letos byli lide v Cechach rozzlobeni, ze statni svatky 5. cervence
(Cyrila a Metodeje) a 6. cervence (Mistra Jana Husa) pripadly
na sobotu a nedeli. Zadne volno. Maji pravdu.
Jak jsem rekl, 6. cervenec bych zavedl v cele Evropske unii, nejen
v Cechach, jako den povinneho volna a lidi by se museli nejmene
jednu hodinu venovat otazce pravdy a lzi. Behem teto hodiny by
se nesmely prodavat noviny, casopisy, televize a rozhlas by nesmely
vysilat zpravy ani reklamy. Dospeli i deti by meli zakazan pristup
k internetu. Mozna, ze by bylo jednodussi vypnout elektricky proud.
Jenze pak by zase doslo k populacni explozi.
A bylo by to tak spatne, kdyby se jednou za rok rodily DETI PRAVDY?
Treba by se z nich stali kazatele jako Jan Hus, filmari, basnici,
spisovatele, lide, kteri by byli svedomim spolecnosti a Evropska
unie by mela povinnost tyto lidi financne podporovat. Melo by
to tu vyhodu, ze by na takove stipendium nemel narok nikdo z tech,
co predstiraji, ze neco umeji. Alespon v jednom bode by byla podminka
pravdivosti splnena.
Ales Brezina-Toronto
***
Z filmu Pracovni den