Moje sbirka pohlednic -
rok od roku rika vic
Pred par lety mne syn obdaroval na vanoce tlustou knihou Tisic
mist, ktere musite navstivit (nez umrete, moje poznamka);
prolistoval jsem to se zajmem a spocital, ze kdybych ta exoticka
mista objizdel po vikendech, tak by to trvalo dvacet let, ktere
dle statistiky delky zivota mam, ale nadbytek penez a casu na
to nemam.
Od detstvi sbiram znamky a pohlednice; uminil jsem si tehdy, ze
s vypomoci svych znamych bych tech 1000 mist mohl navstivit zprostredkovane,
tak nejak z druhe ruky, coz mi pripada lepsi nez je vubec nenavstivit.
Zvolil jsem prostor pro usporadani 1000 pohlednic. Na pocatku
byla otazka: Kolik pohlednic se vejde na jeden ctverecni metr?
Moje zaliba ve sbirani pohlednic, pokud mozno se znamkou a textem,
je znama mezi mymi znamymi, tez znaji moji adresu (Rosta Firla,
55 Wembley Drive, Sudbury, Ontario, Canada P3E 1M5) a pohlednice
priplouvaji do sbirky.
Prumerna velikost pohlednice je 10x15cm a na ctverecni metr se
vejde 70 kousku. Stena v rekreacnim pokoji v suterenu baraku je
dlouha sedm a vysoka tri metry, do stredu jsem povesil mapu sveta
a zapichal 1000 spendliku podle knihy.
Tento rok nebyl na obdrzene pohlednice chudsi nez rok minuly (a
predminuly); dostal jsem pozdrav ze Zanzibaru, Malorky, Istanbulu,
dva z Egypta, z Parize, Londyna, Amsterodamu a z Bali. Pravda,
rad bych o dotycnych lokalitach vedel vice, ale na druhe strane
turiste jsou vzdy upjati k lokalite nove, jeste lepsi, nez aby
rozjimali o oaze cestovniho blaha, kterou prave navstivili.
Nektere texty a zazitky z cest jsou unikatni a tedy nezapomenutelne;
z poznavaci cesty po prednim vychodu jsem dostal toto shrnuti:
V Istanbulu jsme cosi nevhodneho pojedli a oznamuji, ze jsme
posrali Troju, Efez a Halikarnas.
Pohlednice z Thajska je pokryta abstraktnimi klikyhaky a na zadni
strane text, ze tamnim suvenyrem jsou obrazky namalovane slonem,
tedy stetcem, ktery slon drzi chobotem a turiste si mohou maluvku
zakoupit za 20 dolaru.
Tohorocni jednicka do me sbirky je fotoreportaz z cesty po trans-sibirske
autostrade; tato autostrada jizni casti Sibire je ve vystavbe
uz 30 let; periodicky napjata situace s jiznim sousedem, Cinou,
vystavbu na roky zbrzdila, ale autostrada je uz par let prujezdna,
pokud je sucho, coz podle turistickych pruvodcu v srpnu byva pravidlem.
Nasi znami sunouci se na vychod meli stesti prozit lijak a jak
to vypadalo zachytili ohromne foto-reportazi, jak lze v Rusku
uviznout.
Priznavam, ze nektera z 1000 mist, ktera bych mel navstivit, navstivit
nechci.
Mnoho mych znamych bydli v mistech, ktere autorka knihy 1000
mist vybrala a prece mi jeste nikdo ze sveho bydliste, ktere
je na seznamu svetovych unikatu, pohlednici neposlal. Asi proto,
ze co clovek ma doma, prece nemuze byt unikum. Ale pro moji cestovni
sbirku pohlednic, je kazda pohlednice unikum.
Odesilatel pohlednice z ostrova Papua-Guinea mi pred chvili volal
z Norimberku a vzrusenym hlasem oznamoval, ze prave tam, kde on
byl na upati hory, je v techto okamzicich sopecny vybuch. Blekotal,
ze z hory stoupa dym, pada sopecny prach a lide prchaji; pamatuji
si, ze na pohlednici, kterou mi pred tremi mesici poslal, bylo
napsano, ze dostal otravu do nohy a kdyby nemeli s sebou penicilin,
asi by mu amputovali nohu. Rekl jsem, ze kdyby tam ted byl, tak
by asi neuprchnul, protoze na upati sopky lezel ve stanu s otravou
krve... Ivo tuto svou situaci poprel i kdyz jsem mu to precetl
do telefonu z jeho pohlednice, anebo zapomnel, a zacal mi vypravet
o pripravach na vystup na Kilimandzaro na jare pristiho roku.
Jak uz jsem rekl, a to jsem Ivovi nerekl, jsou oci turisty uprene
do budoucnosti na pristi vylet, a ten minuly si pamatuji pouze
ja, protoze mam pohlednice.
Trojice mych znamych navstivila Kretu a pohledku mi neposlal nikdo
z nich...
Zdravim, preji hezky den a vzhuru na cesty (a nezapomente mi poslat
pohlednici).
Ross Firla - rijen 2006
***