Navrat na hlavni stranu

Petr Chudozilov: Navrat starych casu
Evo Morales, novy bolivijsky prezident, upoutava pozornost svetovych medii stylem ponekud neobvyklym i pro nadstandardne pestre latinsko - americke pomery. Verejne a slavnostne proklel neoliberalismus, svatorecil kulturni revoluci davno zprachniveleho velkeho kormidelnika Mao-ce-tunga, americkemu prezidentovi Bushovi neohrozene vpalil cejch teroristy rovnou doprostred cela. Moje pametnicke srdce poskocilo radosti - stare zlate casy, zdanlive ztracene a davno oplakane, se vraceji!
Morales, takto cistokrevny Indian, sice prohlasil, ze indianska levice hleda vlastni cestu andsko - amazonskeho socialismu, jaky tu jeste nikdy nebyl, ale na jednu z prvnich zahranicnich cest se prece jenom radeji vydal po spolehlive vyjezdenych kolejich vedoucich na Kubu k Fidelu Castrovi, sluzebne nejstarsimu diktatorovi sveta. Byl obejmut a privitan s radostnym porozumenim. Kdyby byl pred nejakymi necelymi dvaceti lety Morales zavital take do Prahy, o jeho ideologickou vizi by se tam myslim uz moc nezajimali, ale jako noveho majitele strategicky duleziteho bolivijskeho narodniho nerostneho pokladu by ho spravne obejmuli nemene radostne, a jeste by dostal nahoru hned na letisti tehdy obvyklou pusu od prvniho tajemnika ceskoslovenske komunisticke strany. Nasli by se mnozi, kteri by mu to zavideli.
Spanelsky kral Juan Carlos, prosluly svymi nekomplikovanymi zpusoby vladare, jenz se nepotrebuje manifestovat, se s Moralesem pri jeho statni navsteve v Madridu nehubickoval. Kdyz hlava bolivijskeho statu, oproti protokolarnim zvyklostem oblecena do osoupaneho kozeneho saka, vykonala oficialni prehlidku cestne gardy, monarcha do Moralese vlidne a shovivave drcnul se slovy: "Nemej strach, vsak se to taky naucis!" O Moralese bych v tomto ohledu strach opravdu nemel. Povzbuzuje me v tom zivotni pribeh jineho prominentniho jihoamerickeho revolucionare, Patrizio Ortize z Chile.
Ortiz nalezel k Vlastenecke fronte Manuela Rodrigueze, zname tez jako dobre zavedena teroristicka firma. V bojich za uskutecneni svych idealu byl zranen, zajat a odsouzen, coz zajiste patri k revolucnimu remeslu a profesnimu riziku. Pred deviti lety, v dobe, kdy diktator Pinochet uz davno nebyl u moci, Ortize jeho druhove osvobodili za spektakularnich, televizniho zpracovani hodnych okolnosti: na strese prisne strezeneho kriminalu pristala helikoptera, mozna se opet trosicku strilelo.
Ortiz unikl do Mexika, kde by byval mel idealni podminky pro vykonavani sve revolucni profese, ale nakonec se rozhodl pro Svycarsko, ktere je sice spise burzoazni nez proletarske, ale zato je zde klidneji nez v jizni Americe. Svycari ho nejdrive taky posadili za mrize, ponevadz museli zvazit zadost Chile o vydani vezne odsouzeneho za vrazdu policajta, ale po nekolika letech trpeliveho cekani a nepochybne i lobistickych aktivit Ortizovi udelili statut politickeho uprchlika.
Ve Svycarsku se Ortizovi podle jeho vlastnich slov libi. Ozenil se, ve zkracenem pracovnim uvazku pracuje jako osetrovatel v soukromem domove pro stare lidi, dalkove studuje literaturu a filosofii, na navrat do svobodneho Chile nepomysli. "Miluji svycarsky venkov," prohlasil jihoamericky revolucionar v rozhovoru, jenz nedavno poskytl oblibenemu sobotnimu magazinu, "hory, jezera, socialni smir a vsude poradek!" Snad jen, postezoval si Ortiz, je svycarsky lid vystaven enormnimu tlaku, nuticim ho k vysoke pracovni eficienci.
Uvahy o revoluci, terorismu a take o lidech, hladovejicich vsude mozne na svete, prestoze ziji v zemich oplyvajicich neskutecnym bohatstvim, mi pripomenuly anekdotu z casu totality. Statni recepce na Hrade je zde definovana jako situace, kdy pracujici lid usty svych volenych zastupcu pojida plody sve prace.
4.2.2006
Psano pro CRO 6. Otisteno s vedomim autora.

Navrat na hlavni stranu