St. Harper
Setkani premieru u sv. Vaclava
V Torontu se deji nekdy zajimave veci. Jednou v
osmdesatych letech minuleho stoleti neznamy basnik Jaroslav Seifert
publikujici v malem torontskem exilovem nakladatelstvi dostal
Nobelovu cenu za literaturu. Jindy se zase setkaji dva ministersti
predsedove s ceskymi krajany v male farnosti svateho Vaclava.
Dvakrat pri tom byl Josef Skvorecky. Tentokrat si prevzal z rukou
kanadskeho ministra pro multikulturalismus a kanadskou identitu
Jasona Kenneyho cestne uznani. Mezi prvnimi gratulanty byli prave
oba ministersti predsedove Stephen Harper a Mirek Topolanek (na
snimku). Presto je v tom neco symbolickeho, protoze Josef Skvorecky
a jeho manzelka Zdena Salivarova jsou nejen vynikajici spisovatele,
ale zasvetili cast sveho zivota tomu, aby mohli publikovat jini.
Eda Ottova
To byl pouze jeden moment z udalosti, ktere se staly na konci
unora, presne receno, sedesat let po unorovem puci. Symbolicke
take bylo, ze nedeli pred tim vypravela na stejnem miste, to jest
v kostele sv. Vaclava, o svych zkusenostech z komunistickych vezeni
Eda Ottova, byvala predsedkyne Klubu K-231. Bylo neuveritelne,
jak presne si pamatovala udalosti, ktere predchazely jejimu zatceni
i jednotlive faze vezneni. Vzpominala na sveho bratra, ktery byl
bezduvodne popraven i na jeho zenu Sylvu.
Vypraveni bylo strhujici, hlavne v okamzicich, kdy si Eda Ottova
vzpomenula na zle momenty. Jindy pripomenula doktorku, ktera vymohla
veznenym zenam osetreni, kdyz onemocnely zloutenkou. Krasne jsou
okamziky, kdy se setkala po letech v pardubickem kriminale se
svou matkou, ktera byla rovnez odsouzena. Groteskne vypadala situace,
kdy je hlidaly druzstevnice se samopalem. Dojemny je i jeji navrat
z vezeni a setkani s jejim pozdejsim manzelem Frantiskem Ottou.
Odpoledne zakoncil Antonin Kubalek s dcerou Karolinou, kdyz zahrali
Dvorakovu Humoresku.
Nabity udalostmi byl nasledujici patek. Nejprve v odpolednich
hodinach byla zahajena vystavy Zmizeli sousedi v Miles
Nadal Jewish Community Centre. Dulezite je, ze panely nepripravili
profesionalni vytvarnici, ale studenti strednich skol, kteri si
polozili otazku, kam se podeli lide, kteri zili v jejich meste.
Vystava se vsak nesoustreduje na mista, ktera jsou notoricky znama
jako Prazsky zidovsky hrbitov, Olsanske hrbitovy, ale jsou zde
mista, ktera jsou neznama, o jejichz zidovskych komunitach se
temer nic nevi. At jsou to Ceske Budejovice nebo Beroun, Liten
ci Pardubice. Na teto vystave vadilo spatne osvetleni a mnohdy
male pismo, ktere bylo necitelne.
Po zahajeni vystavy, odjel premier Mirek Topolanek do Batova muzea,
kde byla hlavni pruvodkyni pani Batova, ktera skutecne muzeum
miluje. Presne vi, kde se co nachazi, zna historii obuvnictvi
a zrejme diky jejimu entuziazmu se podarilo sehnat jedinecnou
a originalni sbirku bot.
Posledni zastavkou severoamericke cesty ceskeho premiera byla
jiz zminena navsteva kostela svateho Vaclava a uplne posledni
akci byla tiskova konference s ceskymi novinari zijicimi v Torontu.
Konference se zucastnili Jan Rotbauer za Novy domov a Vera
Kohoutova za televizni program Novy zaber a nase noviny.
Prvni se dostal ke slovu Jan Rotbauer s otazkou ohledne zruseni
viz pro ceske obcany cestujici do Spojenych statu. Mirek Topolanek
vysvetlil, ze se jedna o zmenu technickych podminek, za kterych
budou po urcitou dobu udelovana viza. Na kritiku Evropske komise,
ze se tristi jednota odpovedel, ze ta mela tuto praci udelat jiz
davno sama.
V soucasne dobe pokladame pro nas za nejdulezitejsi otazku letu
Ceskych aerolinii do Kanady. Proto prvni nase otazka smerovala
timto smerem:
MT: Mam pocit, ze CSA zacnou do Kanady opet letat. Byla
zde se mnou i jejich zastupkyne. CSA jsou v lepsim stavu nez kdyz
jsme je prebirali v dobe, kdy zacala nase vlada a kdy byly
temer pred konkurzem. Dnes se podarilo diky nekterym prodejum
a lepsi obchodni politice dostat tuto spolecnost do cernych cisel
a my ji budeme prodavat. Ten prodej musi byt transparentni. Daleko
dulezitejsi nez CSA je pro nas letiste Praha, ktere je jako destinace
zajimave pro velke mnozstvi leteckych spolecnosti. CSA je maly
operator a pokud nebudou letat CSA do Kanady, bude letat nekdo
jiny. Neznam vsak bohuzel detaily.
ND: Jak dopadlo setkani s Josefem Masinem, kteremu jste spolu
s jeho bratrem Ctiradem udelil vyznamenani?
MT: Pripravovali jsme to nekolik mesicu. Chteli jsme to utajit,
aby diskuse nezacala drive nez by doslo k predani vyznamenani.
Bylo to nesmirne mile setkani, ale on zustava nesmirne tvrdy.
Jeho pozadavky jsou temer nesplnitelne. Ja doufam, ze ho v Praze
uvitame. Pan Paumer dostane tuto medaili okamzite po mem navratu.
Bylo to spise symbolicke gesto a dulezite je rozpoutat diskusi,
protoze ta diskuse je dlouhe roky utlumovana a bez ni se nedostaneme
ve vyrovnani se s minulosti dal.
NZ: Co povazujete za dulezite ve vztahu mezi CR a krajany?
MT: Jednou jsem napsal clanek, ze jsme se chovali ke krajanum
pomerne hanebne, narozdil treba od Polaku. Krajanska komunita
je pomerne roztristena. Je zde take ekonomicka emigrace. To jsou
lide, kteri velice rychle uspeli, ale pro krajanskou komunitu
nikdy nic neznamenali. Osobne se timto problemem zabyvam od te
doby, co jsem v politice a vzdy se snazim setkat na cestach s
krajany. Myslim si, ze krajane maji dostat urcite symbolicke zadostiucineni,
ale muj osobni nazor je, ze aby mohl nekdo ovlivnovat zivot v
nejaky zemi, to znamena regulerne volit, musi tam zit a platit
dane. To se krajanum ovsem nelibi. To neznamena, ze by volit nemeli
a ze by nemeli volit korespondencne a jednodussim zpusobem. Na
tom se pracuje a doufam, ze to moje administrativa zvladne. Co
se tyka restituci, myslim si, ze restituce sly v CR nejdal ze
vsech postkomunistickych zemi. Nevyrovnane ucty jsou u zemedelske
pudy a cirkevni restituce. S krajanskou komunitou spolupracujeme
velice casto, i kdyz je to jinak nez v minulosti. Napriklad v
posledni dobe se jednalo o situaci pri povodnich, charitativnich
akcich. Dnes by uz nemely byt zadne bariery.
ABE: Otazka policie, jmenovani lidi do vedoucich pozic, kteri
prisli k policii v dobe normalizace prevazne v letech 1980-1989?
MT: Situace je slozitejsi. Cela rada "predlistopadovych
lidi" jiz odesla. Rada jich tam zustala. Prichazeji mladi
lide a nikde neni receno, ze ti mladi jsou lepsi nez ti stari.
Vznikaji nam novi estebaci. Cela rada skandalu, ktere otrasaji
Ceskou republikou, to nezpusobuji predlistopadovi kadri. Nemyslim
si, ze vsichni by byli spatni, jako napriklad pan Komorous, ktery
ma na starosti protidrogovou politiku. Nemyslim si, ze by byl
spatnym sefem teto specielni jednotky. Pouze ucil na nejake skole.
Je nutne posuzovat jednotlive. Pripad od pripadu. Naprosto verim
Ivanu Langrovi v personalni politice. Ti lidi, kteri odesli byli
vyrazne horsi a v policii nejsou lidi bili a cerni, ale vybirate
ze sedi. Vybirate ty, ktere mate k dispozici. Zakon neumoznuje
vytahnout nejakeho mladeho perspektivniho cloveka bez vzdelani.
Neni to tak snadne, jak to vidite vy odsud. Zmeny, ktere jsme
schvalili jsou zasadni a daji se resit pouze systemove. Nejde
vse zmenit najednou.
ABE: Mam na mysli Utvar pro odhalovani organizovaneho
zlocinu
MT: Vim o tom pomerne dost. Prestoze pokladam Jana Kubiceho
za cloveka, ktery odvedl fantastickou praci, tak musel v posledni
dobe celit tolika utokum, ze uz ten utvar nebyl schopen ridit
a ten odchod byl dan tim, ze byl unaveny. Kdyz s nim budete mluvit,
tak vam to potvrdi. To, ze s nim odesla cela rada dalsich policistu,
toho mohu litovat, ale nemohu s tim nic delat, protoze tento utvar
neridim. Ridi ho Ivan Langer. Jan Kubice se zcela jiste neztrati.
NZ: Skoncuje vase vlada s komunisty?
MT: S touto myslenkou prichazeji vetsinou lide, kteri nemaji
k totalitnimu mysleni daleko jako napriklad Martin Mejstrik, ktery
prohlasil pri prezidentske volbe, ze mu vadi ODS vic nez komunisti.
Nevim, jestli lze zakazat KSCM. Bojim se, ze by to neproslo parlamentem,
coz by byla jeste vetsi ostuda nez kdyby se o tom nejednalo. Je
nutne bojovat s touto ideologii jako takovou. Je nutne komunismus
vytesnovat z hlav a srdci, protoze vetsina komunistu z verejneho
zivota jiz odesla. Ve Spanelsku resili podobny problem tim, ze
ho neresili vubec a frankismus a cerne kabaty zustaly ve skrini.
U nas doslo k te ociste velice razantne. Pokud ocekavate vic,
tak to pojdte delat domu s nami.
ND: Muzete rici, o cem jste jednali v Ottawe?
MT: Setkal jsem se guvernerkou a jejim manzelem. Byla velice
dobre informovana. Dale jsem jednal s premierem Harprem a tremi
ministry. Samostatne jsem hovoril s ministrem financi. Bavili
jsme se o potencialu ceskych firem na kanadskem trhu, o mestske
doprave, o letecke doprave, zivotnim prostredi, vyuziti bio-energie.
Resili jsme i otazku Kosova, Srbska, Afganistanu, hovorili jsme
o summitu NATO, ktery bude v Bukuresti. Resili jsme problematiku
viz, mezinarodniho soudniho tribunalu. Zjistil jsem, ze problemy
resime podobnym zpusobem a to, ze je dame na stul, nikoliv ze
je zametame pod koberec.
ABE: Nezmekci CR svoji azylovou politiku, nepriucili jste se
zde necemu?
MT: My mluvime spis o zprisneni. Priucili jsme se - takze
nezmekcime. Jedna se spise o spolecne azylove politice zemi v
Schengenskem prostoru nez o tom, ze by ji CR mela zmekcovat.
ABE: Otazka Kosova
MT: Neni zadne genialni reseni. Jedinym resenim je integrace
Srbska, Albanie, Kosova a Cerne Hory do euro-atlantickych struktur.
Proto podporujeme vstup Makedonie, Albanie a Chorvatska do NATO.
Driv nebo pozdeji jednotlive zeme uznaji Kosovo. Pro nas je dulezite,
aby pri tom byla vyrazna vojenska pritomnost a aby tam byla dodrzovana
lidska prava a prava etnickych mensin a aby tam byla vlada prava.
U nas je to obzvlaste slozite, protoze Srbsko jako dominujici
zeme tehdejsi Jugoslavie bylo proti invazi vojsk Varsavske smlouvy
do Ceskoslovenska v roce 1968.
Komentar na zaver
Po navratu v poradu otazky Vaclava Moravce v Ceske televizi oznacil
Mirek Topolanek setkani s krajany v kostele svateho Vaclava za
vrchol a nejhezci zazitek sve severoamericke cesty. Postaralo
se o to Ceske velvyslanectvi v Kanade, Cesky konzulat v Torontu,
rada dobrovolniku, lidi, o kterych se to mozna nikdo nedovi. Pohosteni
bylo tentokrat skutecne na nejvyssi urovni a za to lze podekovat
Prague Fine Food Emporium. Behem vystavy v Miles Nadal
Jewish Community Centre hrala skupina Lenky Lichtenbergove
a v hale kostela to byl Jiri Grosman, ktery se staral o zabavu.
V pocetnem doprovodu byla i ministryne obrany Vlasta Parkanova
a predstavitele zbrojovek a dalsi obchodni zastupci. Pri jednani
ve Spojenych statech se jednalo o radaru, ktery ma byt umisten
na uzemi Ceske republiky jako o hotove veci. Vyznamenani bratrum
Masinum, ktere prosazuje Martin Mejstrik, melo byt pocatkem diskuse.
V zapeti je pro nej tento senator az prilis napravo. Na jedne
strane premier Topolanek chce vymytit komunismus doma nenasilnou,
jakousi evolucni, cestou, na druhe strane byla jeho mise temer
polovojenska a to v dobe, kdy se vseobecne vi, ze nektere vojenske
zasahy byly nesmyslne a vice uskodily nez prospely.
Rovnez neni jasne, jak to myslel s volebnim pravem pro krajany,
kdyz rika, ze volit by mel v zemi jen ten, kdo plati dane a zaroven,
ze je pro korespondencni volbu. Chce tim rici, ze chudi, kteri
neplati dane by nemeli volit, ci ze i krajane by meli v CR platit
dane a pak by mohli volit korespondencne?
Na jedne strane vyznel vecer u svateho Vaclava jako oslava kanadske
emigracni politiky, ale zmekcit podminky pro pristehovalce do
Ceske republiky premier nehodla, spise pritvrdit. Co kdyz je mezi
uprchliky nejaky spisovatel, jako byl Josef Skvorecky? Odperac
vojenske sluzby anebo naopak nejaky ten cecensky Masin?
Takovych otazek je cela rada a je nutne ocenit, ze Mirek Topolanek
si na ne udelal cas. Beseda s krajanskymi novinari trvala 22 minut
a celou si ji muzete poslechnout, podobne jako vypraveni Edy Ottove
na nasich webovych strankach: www.zpravy.ca nebo www.satellite1-416.com.
Ales Brezina
Ze setkani s krajany u sv. Vaclava
Media
Pred navstevou
Mirek Topolanek
Predavani cestneho uznani Josefu Skvoreckemu
Premieri s krajany
Z tiskove konference: Zastupci Satellitu, Noveho domova a Nove vize v rozhovoru s M. Topolankem
Foto: M. Gabankova