Zahada to neni - jak se
branit vyhoreni
Sedel jsem vcera v kavarne Books&Beans, popijel kafe
a lustil jsem sudoku. Prisel ke stolku Jerry s poharkem kafe v
ruce a optal se, kde mam sveho kumpana?
Odjel do Toronta obhajovat projekt, rekl jsem a Jerry hned usednul
na zidli k memu stolku. Odlozil jsem tuzku. Na rozdil od Mervyna
tvrdim, ze Jerry neni vul, jenom je nerozvinuty, a jako kazdy
clovek stoji za pozornost a rozmluvu. Cekal jsem s cim Jerry zacne.
"Mam dojem, ze mne Mervyn ignoruje," rekl Jerry tonem,
jako ze ho to mrzi. "Nevis proc?"
"To nevim," rekl jsem diplomaticky, coz ovsem neni pravda,
protoze Jerry pred casem Mervyna urazil vetou, ze nema na hlouposti
cas, kyz ho Mervyn pozval na besedu o tech zatracenych zadnicich,
jejichz topografii se Mervyn zabyval.
Jerry mlcel a koukal, tak jsem pokracoval: "Mervyn si mysli
a ja s nim souhlasim, ze mlceni je bud nezajem anebo hloupost,
coz obe je cesta k dramatickemu upadku humanity; takze si vybira
kumpany k besedam, a tys nejak tuto prilezitost minul anebo zanedbal..."
"Damit," rekl Jerry horlive, "copak Mervyn nevi,
ze lidi nekdy nemaji na neho cas?"
"Zajiste to vi, ale kdo si neumi udelat cas na Mervyna, je
pro Mervyna vul korunovany," rekl jsem nediplomaticky. "Vzdyt
si to myslim taky, ze clovek ktery nema cas - nevi co s casem."
Jerry se neurazil a neodesel, cimz mne mile prekvapil a optal
se: "Co ty delas s casem?"
"To je spravna otazka," rekl jsem tonem jak mi to mnohokrat
rekl Mervyn, "protoze kdyz clovek neco nema co nekdo jiny
ma, ma se optat jak to ziskal anebo jak to dela, ze to ma."
"Hele, nefilosofuj recickama, a rekni mi, jak si delas cas,
ze vypadas jako ze cas mas?"
"Fakt te to zajima?" optal jsem se opatrne, a kdyz kyvnul,
rekl jsem, ze mu to reknu, kdyz to prede mnou napise na kus papiru,
a podal jsem mu tuzku a zadni, bilou stranu sudoku. A jeste mi
musis slibit malickost, ze to napises Mervynovi, co jsem Ti rekl
a budes mu to emailovat."
Jerry se na mne dival, a tak jsem dodal: "Co ti povim jsou
Mervynovy myslenky..."
Jerry kyvnul, pripadal mi jako poslusny student, a uz jsem se
tesil jak tento rozhovor budu Mervynovi vypravet; vzdyt povim
Jerrymu totez, co mi objasnil Mervyn pred par lety, kdyz jsem
sam pobihal jak potrefena slepice od jednoho k druhemu a nevedel,
co udelat driv.
Tajemstvi nedostatku casu spociva v tom, ze do pevneho casoveho
prostoru, konkretne 24 hodin za den, sedmi dnu v tydnu, 52 tydnu
v roce chceme vecpat mnohem vice rozmanitych aktivit nez kdy
vubec zkusili nasi otcove, nerku-li dedeckove.
"Chces rict, ze nasi predkove netrpeli nedostatkem casu jako
my, protoze krome povinne obzivy nemeli tolik lakavych povinnosti
jako mame my?"
Usmal jsem se pres stul jak rychle Jerry pochytil podstatu casove
tisne, ze nasi otcove a praotcove nemeli co mame a tedy se nepachtili
tolik jako my se pachtime, abychom to meli. Jerry cosi zapisoval,
cekal jsem a formuloval si v hlave to hlavni jak nakladat s casem:
"Hospodareni s casem," rekl jsem pomalu, "spociva
v tom, ze si clovek udela zebricek aktivit nejdulezitejsich, dulezitych
a tech, ktere by delal rad, kdyz mu vybude cas."
Jerry psal a ja pokracoval: "Nikdo jiny, nez ty sam nemuze
sepsat tvuj zebricek aktivit.
Jerry polozil tuzku a rekl: "Dost teorie, rekni mi priklad
pro ilustraci."
"Snadno," rekl jsem. "Kdyz ti onemocni manzelka
a ulehne do nemocnice, budes chodit do prace anebo sedet u manzelky
a modlit se aby se uzdravila? Z cehoz plyne, ze pece o blaho milovaneho
partnera je na vysoke pricce zebricku aktivit. Nevim, jak funguje
tve manzelstvi, Jerry, ale zdravi a spokojenost zivotniho partnera
je podle mne numero uno."
Jerry sklopil hlavu k papiru a ja jsem dodal: "Chtel jsi
priklad a dost teorie."
"Myslel jsem," rekl Jerry pomalu, "ze budes mluvit
o praci jako povinnosti..."
"Ale kdepak," rekl jsem zvesela, "na praci se muzes
vytento, kdyz mas dost penez. O praci neminim mluvit vubec, ale
o potrebach a tedy penezich a pak o praci jako zdroji penez."
"Delas si srandu?" optal se Jerry zlostne. Nechtel jsem
jeho zajem ztratit. Rekl jsem, ze hospodareni s potrebami, ci
s penezi, nechame na jindy.
Prikyvnul a ja pokracoval: "Mit pratele je pro mne vysoko
na zebricku; abych mel pratele, musim byt ucastny, reknu, pratelsky,
a kdyz ukazuji, ze o pratele nestojim a nedavam jim svuj vzacny
cas, tak nebudu mit nikoho k besede v dobrem case ani k pomoci
v trapeni."
Jerry si cosi zapsal a ja pokracoval: "Delat si pratele musime
v dobrych casech a ne kvilet o pratelstvi, kdyz je nam uzko a
zle; a ze uzkost a trampoty prijdou, to prece oba vime."
"Nemam moc pratel," rekl Jerry pomalu, "vlastne
nikoho jako tebe vidavam Mervyna."
"Asi nemas pratelstvi vysoko na zebricku hodnot," rekl
jsem, "ale s prateli se zije daleko lip..."
Jerry se podival na hodinky a zavrtel se na zidli - videl jsem,
ze nekam pospicha a rekl: "Musim v byt v jedenact u doktora,
mam vysoky tlak... To je asi z toho litani a chvatu."
"Nejsem doktor," rekl jsem pomalu, "ale kdekdo
si nahonil vysoky tlak, asi to je z kvaltovani. Vsiml sis, ze
kdyz clovek onemocni, tak vsecky neodlozitelne ukoly se daji odlozit?
Lide si mysli, jak jsou nepostradatelni, ale kdyz onemocni, kdeco
klape i bez jejich ucasti."
"To je kopanec do sebevedomi, nemyslis?" rekl Jerry
a oblekal si kabat; venku je -22 °C, a vestoje se optal: "Proc
jsi chtel, abych Mervynovi napsal o nasi rozmluve?"
"Mervyn bude mit radost," rekl jsem durazne, ze se jeho
poucovani siri mezi lidmi; copak nevis, jak je sklicujici pro
kazdeho mudrce, kdyz neni vyslysen a nasledne ocenovan?"
Potrasli jsme si rukou a Jerry odchvatal.
Cestou domu jsem dumal nad tim, jak se pocit nedostatku casu zakusuje
do cloveka, ktery si neutridi sve potreby a beha jako ta potrefena
slepice od niceho k nicemu. Doma jsem emejloval par radek Mervynovi
jak se mi dnes jeho uceni o case hodilo s Jerrym; chtel jsem,
aby Mervyn vedel, ze mi pomohl od stavu postrelene slepice do
role filosofa.
Eva prisla do me pracovny a pozvala mne na vylet do knihkupectvi
- prestal jsem psat a jeli jsme do knihkupectvi Chapters
prohlidnout nove knihy a koupit darek Petrovi....
Preji hezky den a vsecko dobre na kazdem kroku.
Ross Firla-Sudbury