Navrat na hlavni stranu

Petr Chudozilov: Dostojevskij, cardas, blechy
Fejetonistka solidniho ceskeho deniku nedavno ctenare zavedla do svycarskeho hotelu v Lausanne, kde se odbyvalo sympozium kladouci si za cil, cituji, zbavit Svycary strachu z prilivu levne pracovni sily z vychodni Evropy. "Mysli opravdu vsechny Svycary?" rekl jsem si se zajmem, levnou pracovni silu prece mnozi Svycari vitaji s otevrenou naruci, napriklad podnikatele, tim spise, ze cizinci vyznamne prispivaji ke tvorbe narodniho duchodoveho fondu. Pro otevreni Svycarska novym clenskym zemim Evropske unie se verejne vyslovil dokonce i ministr vnitra Blocher, clen Svycarske lidove strany, jez se netaji nepratelstvim k cizincum. Proc? Otevreni totiz funguje obema smery a zajisti Svycarsku snadnejsi pristup na vychodoevropske trhy.
Ve zminenem fejetonu jsem se dale docetl, cituji, my z vychodu splyvame zapadanum do jednoho celku. Cesi, Rumuni, Albanci, Polaci, Madari, vetsinou jsou pro ne odrani pijaci vodky. Hrabalovy postavy, samy Dostojevskij, cardas a blechy. Klise predstavujici Vychodoevropana jako Dostojevskeho propadleho cardasi mi pripada stejne posetile jako kategorie zapadan, tim spise kdyz se dovim, ze autorka se na sympoziu setkala se dvema svycarskymi damami, ktere ji k jejimu etnickemu puvodu rovnou gratulovaly: "Vy lide z vychodu jste nesmirne autenticti. Mate takove charisma." Zive jsem si zde pripomenul vzdelaneho jestera z Capkovy knihy Valka s mloky, ktery se kdesi v exoticke cizine vyptava ceskych turistu, zda jsou Cechove porad statni jonaci a visi-li v Praze jeste hlavy sedmadvaceti statych ceskych panu. Kravy, mohu potvrdit z vlastni zkusenosti, se opravdu nevyskytuji pouze na svycarskych loukach, nybrz nekdy i v dobrocinnych salonech, ale lze je pausalne povazovat za obraz narodni populace, za ztelesneni komickeho pojmu zapadan? Nelze, stejne jako neni mozno ceskeho zlodejicka chyceneho za ruku v nejakem videnskem supermarketu ztotoznovat s vazenym ceskym reznikem pusobicim v Irsku anebo se svetoznamou zpevackou Magdalenou Kozenou. Rumuni davno pred padem zelezne opony prosluli svymi dirigenty, divadelniky a gymnasty, do jednoho pytle s brutalnimi rumunskymi gangstery, suzujicimi curysska klenotnictvi, je hodi opravdu jenom zabednena hlava. Totez plati o Polacich. Madari, kteri po zmarenem povstani v roce 1956 prisli na Zapad jako vubec prvni, dokonce pozivaji velmi vyjimecneho, skrz na skrz pozitivniho postaveni, "jugoslavsky" detsky lekar je napriklad u nas v Basileji proslula znacka kvality.
Je jiste pravo autorky citovaneho fejetonu myslet si uplne cokoli a vyhledavat znamosti podle vlastniho vkusu, ale dostalo-li se ji prilezitosti informovat ceskeho ctenare o dulezitych zalezitostech tykajicich se zemi na obou stranach nekdejsi zelezne opony, mela by to myslim udelat vecneji a mene literarne, zkratka trosicku zodpovedneji. Proc podporovat stare myty a davat vzniknout novym? Ve Svycarsku jsme meli 25. zari lidove hlasovani, jez presvedcivymi sestapadesati procenty otevrelo zemi novym, prevazne vychodoevropskym clenum Evropske unie.
Svycari, a nejen oni, nybrz i Nemci, Anglicani, Italove a dalsi prislusnici zapadoevropskeho rodinneho Babylonu v poslednich patnacti letech podporili nekdejsi nesvobodnou cast Evropy nejen miliardovymi investicemi, zurocitelnymi koneckoncu ku vlastnimu prospechu, ale take primou financni, odbornou a moralni pomoci v kulture, zdravotnictvi, skolstvi, spravni oblasti a pravnim systemu. Kdo spocita staze a stipendia, financovane nejen ze statnich prostredku, ale take nevladnimi nadacemi, nekdy primo z osobni kapsy? Tak zvani dederoni, v ceskych zemich kdysi opovrhovani obyvatele byvale Nemecke demokraticke republiky, dnes stoji v cele obou nejvyznamnejsich politickych stran sjednoceneho Nemecka. Bude nekdo hledat blechy v kozisku kanclerky Angely Merkel?
26.11.05
Psano pro CRO 6 - Otisteno s vedomim autora.

Navrat na hlavni stranu