Petr Chudozilov: Chvala totality
Za starych, nenavratne ztracenych zlatych casu, kdy pivo bylo
za dve kacky a gulasek za pet, jimz dnes nevdecne prezdivame totalita,
dokonce i organizovana kriminalita vyznacovala se privetivou a
lidskou tvari. Jedna z nejmocnejsich, nejobavanejsich a nejvyhledavanejsich
mafii na prazskych Vinohradech skryvala se pod mirumilovne nenapadnou
firmou OPEBEHA - Obvodni podnik bytoveho hospodarstvi. V utulne
zarizene kancelaricce vytapene wafkami vzdy vznasela se vune cerstve
umlete kavy a gruzinskeho konaku, na stolech a policich vedle
sanonu s nevyrizenymi urednimi akty vrsily se az ke stropu bonboniery.
Mafianky - cerny obchod s bytovym fondem byval feminizovan temer
stoprocentne - hezoucke panicky k nakousnuti tak kolem ctyricitky,
odivaly se do nejkvalitnejsiho tuzexoveho zbozi. Rady pochutnavaly
si na uheraku, pareccich a cokolade. Nebyly zle, skodily jenom
v nejnutnejsim pripade, dokonce mi nekolikrat pripadalo, ze jsou
stastny, kdyz mohou vyhovet, akorat na nich clovek nesmel chtit
vic, nez odpovidalo jeho vlastni kapse. "Lekar, rikate?"
bzucela pani Janicka spokojene na uvitanou, "pojdte dal,
pane doktore!" System byl vypracovan tak dokonale, ze uz
jenom podle doby, jiz clovek musel stravit s ostatnimi zadateli
v cekarne, bylo mozno dosti presne urcit, zda se jedna o taxikare,
cisnika anebo neuzitecneho duchodce bez penez a vlivnych znamosti.
"Nocni hlidac? Hm. Vona vas udela Jaruska, zeptejte se pristi
patek!" bylo mi receno pri iniciacnim ritualu, kdyz jsem
se pristehoval na Kralovske Vinohrady,
Kdyz se chtelo, aby se videlo, nemuselo vzdycky bejt zle.
Okna nezasklivame! stalo sice na dverich sklenarske provozovny
OPEBEHA vedle vinohradske trznice, ale kdyz jeden umel v prihodnou
chvili zretelne, avsak nevtirave zasustit dvacetikorunou, sklenari
bez otaleni prekonali vlastni meze. Prave tak elektrikari, instalateri,
kladeci lino, obkladaci, zednici a zastupci mnoha nejruznejsich
profesi, v nichz bylo dovoleno pachat trestnou cinnost, odvedli
ukazku sveho remesla v nejdokonalejsi forme, lesku a krase, jestlize
se najemnik nebal sahnout do penezenky. Kdo na to mel, tomu udelali
treba i pravou parketovou podlahu. Za komunistu byl pracujici
remeslnik cten a vazen, a jeste dostal nahoru svacinku. Kdo pracovat
nechtel, taky se nemel nejak zvlast moc spatne, dostalo se na
vsechny. Ani my najemnici jsme za totality nemuseli zivorit -
za tripokojovy byt druhe kategorie v centru Prahy platil jsem
zakladni najemne nejakych mizernych devadesat korun a z platu
nocniho hlidace, kde jsem se veru nepretrh' mi tak zbylo
celych devet stovek. Narode, probud se!
V tvari dnesniho obchodnika se strechami nad hlavou bychom lidske
rysy hledali marne. Vytratila se vune uheracku a gruzinskeho konaku,
vrascita Janicka investovala sve celozivotni nakradene uspory
do uplatku a stastne nastehovala se do apartma v domove duchodcu.
Kdyby bylo po mem, nechal bych ji tam za trest bydlet v jednom
pokoji spolecne s Jaruskou. Novi majitele domu, anebo ti, jimz
se domy po pulstoleti v restitucich vratily zpatky do rodinneho
drzeni, neprojevuji zadny vetsi smysl pro uchovani zavedenych
pravidel ctihodne narodni hry. Mluvi o trznim najemnem, nespokoji
se s navratem penez, ktere investovali do udrzby, potazmu koupi
domu, ale vydridussky by si je chteli zurocit, podobne jako ti,
kdo svou movitost maji ulozenou v bance. Pujde-li to takhle dal,
majitele domu budou brzy mit stejna prava jako najemnici! Stanislav
Krecek, advokat chudych, bude pred soudnim dvorem pro lidska prava
ve Strasburku ukricen, zatimco privandrovalemu cizaku Girolamo
Giormani, narodnimu skudci, daji prachy. Tady pomuze snad uz jenom
Zelezny.
Psano pro CRO 6. Otisteno s
vedomim autora.