Navrat na hlavni stranu

Vzpominky na Bozenku


Prekvapila me zprava, ze Bozenka Matanovicova zemrela, prave 21. srpna 2007. Mam na ni tolik vzpominek, ze bych o ni mohla psat a mluvit do nekonecna.
Po dlouha leta jsme pracovaly bok po boku v Damskem odboru CSNS v Torontu. Prozily jsme spolecne dlouhou radu Bazaru, programu, schuzi, spolecenskych veceru a zajezdu. Bozenka nikdy nic nevynechala a vzdy se plne, s velkym elanem, zapojila do vseho! At uz to byla prace, nebo zabava, Bozenka vsemu celila velice energicky a se svym vytribenym smyslem pro humor.
Jako pokladni Damskeho odboru Bozenka byla jednou z nejdulezitejsich clenek naseho pracovniho vyboru. Damsky odbor behem sve cinnosti prijimal vysoke sumy penez na dobrocinne ucely, coz bylo vse zasluhou nezistne a radostne prace vsech clenek. Bozenka v tomto smyslu byla vynikajici. Udrzovala financni dokumenty, zarizovala posilani penez do zahranici a mimo to vse jeste pilne pracovala, pekla, sila, a pletla na Bazar! Podporovala kdejakou nasi akci!
Bozenka opravdu uzivala zivota. Jeji zivot pred prichodem do Kanady byl velice pestry. Rada zpivala, tancovala, chodila do Sokola a milovala deti. Kdyz ji clovek telefonoval, tak Bozenka zvedla sluchatko a jeji pozdrav byl rozhodne velice originalni. Rekla pouze: "I am listening!"
Bozenka Matanovicova plne vychutnavala kazdeho dne sveho zivota. Mela velice vyhranene nazory a zasady a tech se drzela. To, ze vsechny deti a zvirata ji milovaly, svedcilo o tom, jakym dobrym clovekem Bozenka opravdu byla. Budeme na tebe, Bozenko, moc a moc dlouho vzpominat.
Erica Vieznerova

Navrat na hlavni stranu