Stare zlate casy
Redaktor Marek Janac
V minulem cisle se Petr Chudozilov zamyslel nad tim, jestli svet
jeho detstvi byl lepsi nez ten dnesni. Jeho odpoved, ze nebyl,
mne v prvni chvili zarazila. Castokrat se o stejnem problemu dohaduji
i s dalsim spolupracovnikem Vladimirem Cichou z Vancouveru, ktery
ma obavy z budoucnosti, z multikulturalismu, politicke korektnosti
a rostouci kriminality. Marne mu dokladam statistikami, ze kriminalita
neroste, ale spise klesa a ze kanadska politika v teto oblasti
nebyla v minulosti tak spatna, kdyz to srovname s ostatnimi vyspelymi
staty. Prakticky zde neexistuje rasova nenavist. Nemame zde problemy
jako napriklad ve Velke Britanii nebo Francii ci Holandsku.
Jiste i v prazskem metru mne a nejen mne, ale i radu mych znamych
okradli, coz by se mi asi nestalo v dobach, kdy cloveka kazdych
padesat metru perlustrovali prislusnici VB. Kanada je bez nabozenskeho
obradu perlustrace stale bezpecnou zemi. Naopak si myslim,
ze cim mene je restriktivnich omezeni, tim mene je i trestne cinnosti.
Zkusme si jen predstavit, ze by nebylo zapotrebi k praci v Kanade
zadneho povoleni, tak jako tomu je treba dnes v nekterych zemich
EU pro lidi z novych zemi tohoto spolecenstvi. Pokud by nekdo
sehnal zamestnani a osvedcil se v nem, zustal by zde. Pokud by
se neuplatnil, s nejvetsi pravdepodobnosti by sel jinam. Totez
se zahranicnimi delniky v Cechach. Rada problemu s administrativou
vsak vede k tomu, ze se obycejny clovek sveri do rukou nekomu,
kdo to s urady umi a to jsou bud byrokrati nebo mafiani. Castokrat
jsou obe skupiny napadne propojene.
Pokud tedy mam z neceho v budoucnosti strach, pak je to neco,
co bude vypadat velice pekne a pri tom to budeme velice tezko
identifikovat, tak jako to nedokazala rozpoznat vetsina lidi v
padesatych letech.
Vratme se vsak do minulosti. V predchozim cisle jsme prinesli
reportaz o udeleni Masarykovy ceny Milade Horakove. (Spravne jmeno
dcery Milady Horakove je Jana Kanska, nikoliv Khanova, jak jsme
uvedli). Zmapovat posledni okamziky zmanipulovaneho procesu a
rekonstruovat to, co se skutecne stalo je ukol nadmiru tezky.
Jak vlastne k teto rekonstrukci doslo jsme se zeptali redaktora
Ceskeho rozhlasu Marka Janace.
MJ: Nejprve jsme museli jit do Narodniho archivu, dokumenty
jsou v archivech Ministerstva spravedlnosti, vysetrovaci spisy
jsou v archivu Ministerstva vnitra. V Narodnim filmovem archivu
jsou filmove zabery a v archivu Ceskeho rozhlasu jsou audio-zaznamy.
Dulezite jsou rovnez stenograficke zaznamy.
ABE: Jsou problemy ziskat z archivu Ceskeho rozhlasu audio-zaznamy?
MJ: Ja jako zamestnanec rozhlasu k nim mam volny pristup,
stejne tak jakykoliv badatel k nim ma volny pristup. Staci vyplnit
zadost.
ABE: Jak jsou dokumenty razeny, jsou digitalizovany?
MJ: Rozhlas digitalizuje, jak nejrychleji muze. Ty nejdulezitejsi
veci jiz jsou zdigitalizovane. Patri mezi ne i proces s Miladou
Horakovou a s tim souvisejici veci. Pokud si ho chcete poslechnout,
tak vam do badatelny daji cedecko a vy si ho muzete poslechnout.
Kilometry pasku vsak nemame. Domnivame se, ze tehdy se natacelo
vsechno, coz nam potvrdili i nekteri pametnici. Vime napriklad,
ze zaverecne reci jsou oznacene rimskymi cislicemi XXIII-XXV.
My jsme si tedy rikali, co je na tech predchozich dvaadvaceti
pasech. Predpokladali jsme, ze magnetofon nekdy zapli, jindy ze
byl magnetofon vypnuty. Pak jsme se podivali na stopaz a zjistili
jsme, ze tech pasu neni celkem dvacet pet, ale zrejme petadvacet
za jediny den. Cili celkove asi 170. To znamena, ze se nektere
magnetofonove pasy nekam ztratily.
ABE: Jednalo se o zelezne pasy nebo magnetofonove?
MJ: Byly to jiz magnetofonove pasy na materialu AGFA a byly
nestrihane. Kvalita je neuveritelne vysoka. Bylo to snimano dvanacti
mikrofony. Udelali jsme vyzvu, aby se lidi prihlasili, kdo o tech
pascich neco vi nebo aby nas k nim privedl. Zrejme jiz tyto nahravky
neexistuji, ale chceme to zkusit.
ABE: Myslite si, ze by existovaly jeste nekde jinde podobne
nahravky?
MJ: Muzeme vyloucit jine archivy, protoze Ceskoslovensky rozhlas
byl tehdy najat Statni bezpecnosti. Rozhlas byl servisni sluzbou
pro StB a tocil i radu jinych procesu. Od pametnika pana Vykysaleho
vime, ze byl jako zvukar treba i v Babicich, kam prijel rozhlas
s prenosovym autobusem. Ten autobus zastavil vedle skoly a tam
se natacelo. Pracovnici rozhlasu byli hlidani prislusniky StB
se samopaly, aby nedoslo k naruseni. StB tedy nedelala nic separatne
pro sebe, protoze vse mela od profesionalu.
ABE: Bude mozne tyto nahravky dostat pres internet?
MJ: Budeme se snazit dostat cely proces k nejsirsimu mnozstvi
lidi. Zrejme bude mozne to udelat na DVD, ale internet by nebyl
idealni, protoze se timto zpusobem dokumenty kradou. Filmovy archiv
by do toho zcela urcite nesel. Rekonstrukce historickych materialu
stoji pomerne hodne penez. Internet muze prijit na radu az v okamziku,
kdy to bude rozsirene do vzdelavacich zarizeni, ktera to potrebuji.
Navic se snazime urcite pasaze rekonstruovat. Nalezt k filmu zvuk
z rozhlasu, popripade zvuk doplnit podle stenografickych
zaznamu. atd.
ABE: Muzete se obratit na archivy jinych rozhlasovych stanic?
MJ: Oni vetsinou nic z toho, co my potrebujeme nemaji a tak
nemame ani co brat. Zaujala nas konference ceskych a ruskych historiku.
Na dotaz, jestli ruska strana neco z techto procesu vyda, protoze
pri procesech byla cela rada ruskych poradcu, byla odpoved vagni.
Ted nedavno byl prezident Klaus v Rusku a my jsme ho zadali, aby
o to pozadal ruskou stranu. Pravdepodobnost, ze by tam neco bylo
je vsak miziva.
Prestoze se materialy z procesu s Miladou Horakovou zrejme vsechny
nenajdou, pomohla tato badatelska cinnost nalezt dokumenty z rady
ostatnich zapomenutych procesu, zaznamy o soudech s kulaky pri
zestatnovani druzstev, ci s ostatnimi lidmi, kteri byli oznaceni
jako tridni nepratele a tim se podarilo i zmapovat atmosferu strachu,
ktera vladla. Padesata leta jsou minulosti, ale pro nas je dulezite,
aby podobna totalita treba v jinem baleni se znovu nevratila,
proto je dulezite tuto dobu znat a hlavne branit se proti atmosfere
strachu, ktera manipuluje s lidmi. Nemyslim si, ze je nutne vzpominat
na stare dobre casy, ale zaroven je nutne branit se proti metodam,
ktere tyto stare "dobre casy" pripominaji.
Ales Brezina